Tulák po hvězdách
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130/bmid_tulak-po-hvezdach-6GG-130.jpg
5
3012
3012
Tulák po hvězdách vyšel poprvé v roce 1915. Jack London byl inspirován skutečným příběhem nevinně odsouzeného Ed Morrella, který si vytrpěl pět let samovazby. Londonovi se podařilo prosadit obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských správců...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , LabyrintOriginální název:
The Star Rover , 1915
více info...
Přidat komentář
Nejchytlavější dílo od Londona, myslím, že může bavit všechny, i když je přes sto let stará.
Tahle kniha byla má první, od p. Londona, a musím říct, že mě naprosto fascinovala. Vážně, ze začátku jsem se nemohla začíst, knihu jsem asi na 3 měsíce odložila.. ale potom jsem se nemohla odtrhnout! Bylo to fantastický tak moc, až jsem věřila tomu, že to jde. Umrtvit tělo a bloudit po hvězdách, v minulých životech.. já chci taky
Zase se mi to stalo, jsem prostě nenapravitelný. Zase jsem šel po vysokém hodnocení a vzal do ruky jednu z těch klasik, kterou polovina lidí přečetla jenom proto, že jí přečetla ta druhá polovina lidí a teď si tu navzájem přitakávají, protože je to pořád lepší než si navzájem potvrzovat svou pitomost. Je mi líto kolik toho musel chudák skutečný Ed Morrell vytrpět jenom proto, aby měl Jack London rámec do kterého zasadí pár svých dobrodružných povídek alá rodokapsy. A ten kec, že je to vlastně všechno o lásce k ženě, kterou ovšem považuje za jakousi omezenou a přízemní bytost nehodnou složitějšího a abstraktního myšlení? Musel jsem to pár stránek před koncem zavřít v obavách abych se nestal feministkou. Myslím, že London měl zcela zústat u toho, co mu jde (dobrodružná literatura) a vyhnout se filozofování. Místo fantazírování o tom, že v roli urostlých plavovlasých chlapú klátí holky napříč dějinami, si ho měl radši vyhonit a napsat dalšího bílého tesáka.
Někdy si myslívám, že příběh muže je příběh lásky k ženě. Vzpomínky na celou mou minulost, které nyní vypisuji, jsou vzpomínky na mou lásku k ženě. Miloval jsem ji vždycky v těch deseti tisících životů a podob. Miluji ji nyní. Můj spánek je jí plný, mé probouzející se představy, ať začínají kdykoli, vedou mě vždycky k ní. Není úniku před tou věčnou, skvělou, vždy novým leskem zářící postavou ženy.
Zajímavý a zároveň trochu netradiční počin od klasika literatury. Obžaloba lidské krutosti, zákeřnosti a zároveň oslava nesmrtelné a nezlomné duše. Některé Darrelovy astrální výlety byly kostrbaté a zdlouhavé, jiné zajímavé a poutavé, moralizovaní hlavní postavy o hodnotě lidství vyznívalo místy trochu pokřiveně, vzhledem k tomu, že hrdina byl vrahem, jako celek to vnímám tak nějak v lehkém nadprůměru, určitě se k Londonovi vrátím - 75 %
Ty výlety do minulých životů daly docela práci přečíst. Linie z vězení byla dobrá, zvlášť ke konci diskuze s Oppenheimerem, která u mě hodnocení překlopila o tu hvězdu. Ale jinak to nejslabší, co jsem od Londona četl.
Tuhle jsem četl, je to cirka 20 let... byl jsem mlád a toulal se nejen po hvězdách, ale i po krajině. Byl jsem pln energie a když jdu doma po schodech kolem knihovny a padne mi oko na hřbet téhle knihy vždy vzpomenu a tak trochu je mi smutno, krásně smutno. Vrátit ty časy nelze.
Kniha na mě hluboce zapůsobila, protože já se řadím k těm, které na minulé životy (resp. převtělování duše - nebo chcete-li hmoty) věří. Jednou mi dokonce kamarád vyprávěl příběh, který se mu stal jako dítěti cca ve věku tří let, kdy stál na úplně neznámé silnice a byl smutný, jeho matka se ho ptala, co se mu stalo a on jí řekl, že na tomhle místě měl dopravní nehodu a zemřel (to mu v pozdějším věku líčila právě jeho matka). Takže dle mého nepopiratelný důkaz "tuláctví po hvězdách". Tělo je jen nádoba a naší duši nelze spoutat, zničit, zabít. Za nejkrásnější část považuji konečnou manifestaci ženy.
Klobouk dolů pane Londone, kniha je skvěle napsaná, je nadčasová. Ne každý spisovatel je vyhledávaný za života i za sto let.
Přesně si pamatuju ten den, kdy mi tuhle knihu doporučil kamarád. Z jeho vyprávění mi tenhle příběh k Jacku Londonovi moc nepasoval. A ejhle... Kniha vypráví o osudech profesora Darrella Standinga, odsouzence za vraždu svého kolegy. Tento se v cele smrti naučí ovládat svého ducha a jeho únikům ze zajetí a cestuje časoprostorem, kde navštěvuje své předchozí existence. Nejvíc mi v hlavě a nevím proč, vždy utkvěla reinkarnace centuriona při ukřižování Krista... Co k tomu Londona vedlo? Netuším. A ač na reinkarnaci či karmu osobně sám nevěřím, tahle knížka mě prostě dostala. Dokonce takovým způsobem, že po ní sáhnu vždy, když je mi v životě nejhůř, což znamená že jsem ji ze všech knih četl jednoznačně nejvíckrát. Prostě mě tak nějak uklidňuje. Možná není divu, kniha pobaví a vy si uvědomíte, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. No co bych to dál okecával, podle mě je tohle jeden z nejlepších románů všech dob...
Velmi působivá kniha vyprávějící o nepolapitelnosti lidského ducha. Pasáže z vězení a úvahy o nesmrtelnosti duše byly napsány poutavě, četly se skoro samy a já se po každém náhledu do minulého života netěšila na nic jiného, než na návrat do cely. Již zmíněné náhledy mě tolik nezaujaly, mnohdy mi přišly zbytečně rozvleklé a zdlouhavé - snad jen pobyt na pustém ostrově byl zajímavý. Nejsem si úplně jistá hodnocením, poněvadž některé časti bych ohodnotila pěti hvězdičkami, jiné dvěmi. Po dlouhém váhání jsem se rozhodla pro zlatou střední cestu. Nakonec mě ale zviklal konec a nezdolná vůle Darrella Standinga, proto dávám 4*.
Kniha se mi celkem líbila. Já osobně na minulé životy věřím. Přesně takovou knihu jsem hledala. Jediné, co mně vadilo, byly ty příběhy z toho putování. Z vězení mě to bavilo rozhodně víc.
Asi budu za heretika, ale kniha mě nějak moc nezaujala. Za prvé nevěřím na minulé životy a na astrální cestování a že duše může opustit tělo. Za druhé ta kniha působí spíš jako seznam povídek, kde každé vycestování duše z těla do jiné časové epochy představuje jiný příběh. A díky tomu žádný z příběhů neměl šanci se pořádně rozvinout.
"Život je skutečnost a záhada. Život se nekonečně liší od pouhé chemické hmoty přelévající se ve vyšší formy představ. Život trvá. Život je ohnivé vlákno, prostupující všechny formy hmoty. Já to vím."
Tahle kniha je poklad. Díky, pane Londone.
Čekala jsem od této knihy hodně,bohužel je pro mě zklamáním.. snad poprvé v životě jsem nebyla schopná dočíst knihu,kterou jsem rozečetla.. pasáže z vězení se mi líbily,avšak ostatními příběhy jsem nebyla schopná se prokousat..
Štítky knihy
20. století vězení, věznice reinkarnace USA (Spojené státy americké) minulé životy podle skutečných událostí mučení povídkové romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démon alkohol |
| 2020 | Tulák po hvězdách |
| 1974 | Bílý Den |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Pro mě to byla naprosto skvělá kniha. Nejen z vypravěčské stránky a ze střídání dějů a příběhů minulých životů, ale hlavně z úvah, které knihu provázejí. Líbí se mi, jak sám vypravěč je nejprve skeptický, jak trpí, a poté se naučí opouštět své tělo a cestovat. Neumím si představit, jak silná musela být jeho vůle. A co vedlo autora k tomu, aby skvěle vykreslil tak niterní pocity mučeného člověka? Pro mě neuvěřitelná kniha.