Den Trifidů

Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29818/den-trifidu-29818.jpg 4.63624
Série:

Trifidi (1.)

Originální název:

The Day of the Triffids (1951)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, BB art
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (490)

Přidat komentář
Alžbjeta
včera

Kniha to není špatná, ale vlastně se nemohu zbavit dojmu, že ty kytky jsou tam navíc...

Mercatino
17. září

To kniha byla napsaná v roce 1951? Fascinuje mě, že existují spisovatelé, kteří dokažou napsat sci-fi dílo, které je takovou dobu aktuální.

Tato kniha mě ohromila. Kdyby jsem věděl jak je dobrá, tak si ji přečtu již dávno předtím. Všichni kdo váhají, berte tuto knihu všemi deseti. Jak by jsem popsal tuto knihu jedním slovem? Hlubokozapouštějící :)

martin0559
17. září

(audiokniha) Zacatek byl opravdu poutavy. Jakmile se ukazalo co jsou Trifidi zac, byl jsem trosku zklamany, ze jsem omylem sahl po scifi, ktere moc nemusim. Jak se ale ukazalo, tak mi to nakonec ani moc nevadilo. Naopak , nejvic se mi na cele knize libila ta realisticnost s hlubokymi uvahami klicovych postav, ktere se ale ne vzdy navzajem uplne shodli. Bavilo mne se pokouset vcitit do danych situaci - jak by se asi clovek zachoval sam.
Jedine co mi trosku nesedlo bylo, ze Bill byl jediny kdo nekoho hledal a to skoro az prehnane urputne.
Ale celkove me to dost bavilo.

MichaELABush
15. září

No musela jsem si vzít dovolenou, jak jsem byla z knihy napnutá, abych ji mohla nerušeně dočíst. Doteď se mi v hlavě mísí množství otázek, na které autor naráží. Říkám si, jak bezstarostně se nechávám unášet životními jistotami a beru vše tak automaticky ....opravdu pro mě silný příběh, sci-fi žánr bych měla zařadit častěji.

Janniska
15. září

Úžasné.Kniha mě mic bavila.Dokonce tolik,že když sem měla unavené oči našla sem si mluvené slovo na youtube a poslochala.Přemýšlím o Noci Trifidů,jen se bojím že pokračování příběhu jiným autorem nebude tak dobré.

Belisima
14. září

Nechápu jak mi tento knižný klenot mohl tak dlouho unikat. Chování lidí v době kdy byla kniha napsaná bylo dost drsné. Ale kdyby to někdo napsal v dnešní době, obávám se, že by jsme se chovali ještě hůř. Jinak to bylo geniální počteníčko.

Dervish
07. září

Neuvěřitelný zážitek. Nedokážu uvěřit tomu, že je kniha napsaná v roce 1951! Ta bezprostřední hrozba, která je v knize popsaná, tady totiž ve skutečnosti pořád někde kolem nás krouží a čeká na svou šanci. Příroda si to s námi dříve či později stejně vyřídí. Je to nevyhnutelné.

Děj knihy, tempo vyprávění a popisy jednotlivých postav - vše je famózní. Jasně je tady trochu méně uvěřitelná milostná zápletka a taky hlavní hrdina je opravdu téměř všeuměl a všeználek (myslím si, že ve skutečnosti by se lidé tak rychle do nového fungování světa nedostali), ale čert to vem, to je jen detail. Ta kniha má prostě téma a náboj jaký jsem už dlouho neviděl. Rozhodně doporučuji ostatním, čeká vás nevšední zážitek.

Krčka5
06. září

Děsivé. Trifidi by tam v podstatě ani nemuseli být, už jen ta slepota všech lidí je strašná. Styl psaní se mi moc líbil, kupodivu je to i velmi vtipné.

Stanas513
04. září

Mám ráda literaturu sci-fi a toto je klasická zápletka: Co by bylo, kdyby...

Lenislava964
04. září

Výborná atmosféra... Pohlcující, napínavé, lidské a dojemné... Určitě si ji časem přečtu znovu.

ŠárkaStrnadová
31. srpna

Úžasné, poslouchala jsem to načtené Norbertem Lichým, byl tak skvělý, že jsem přes 6 hodin poslechla v kuse - a ta nadčasovost díla samotného, opravu se vyplatí sáhnout i po starších knihách!

SalvorHardin
29. srpna

Jeden z najznámejších postapokalyptických románov. Kniha inšpirovala mnohé ďalšie romány a nespočetné filmy s touto tematikou, napr. aj film O 28 dní. Koniec koncov, je to jedna z prvých kníh (1951) s tematikou konca modernej civilizácie, ktorá skončila vďaka ľudským smrtonosným vynálezom. Trifidi sú jedovaté, mäsožravé a pohybujúce sa rastliny schopné istého druhu komunikácie. Sú najpravdepodobnejšie výtvorom sovietskych bioinžinierov. Globálny fenomén trifidov je dôsledkom nešťastnej náhody, kedy sa semená trifidov dostali do atmosféry a rozprášili sa po celom svete, keď havarovalo lietadlo, ktoré ich prepravovalo. No stanú sa smrteľným nebezpečenstvom, keď ľudstvo osleplo. Zelené svetlo zaplavilo oblohu a ľudia na druhý deň nemali zrak. Preteky vo zbrojení počas studenej vojny naberali na obrátkach a zrazu nám nad hlavami visela hromada spiacej hrôzy, čakajúca na svoj signál k prebudeniu. Bohvie čo v tých raketách všetko je… Štepné látky, radioaktívny prach, baktérie, vírusy… Čo ak jeden typ bol špeciálne skonštruovaný pre uvoľnenie radiácie so zhubnými účinkami na náš zrak?

omgjako
25. srpna

Tak opět něco, z čeho by měl Dan radost :) Zase jedna z knih, ke které jsem se dostala díky čtenářské výzvě a která mě úplně dostala. Popis "sci-fi" na obálce mě odrazoval asi tak dvacet let :D Vždycky jsem si říkala, že fantasy jo, to je pro mě, ale sci-fi ne... No a jak to dopadlo... chytla mě úplně od samého začátku a nepustila až do konce. A teď jsem unavená, protože jsem nemohla jít spát dřív, než se dozvím, jak knížka skončí :)

"Zadíváme-li se dnes zpátky na tehdejší uspořádání světa, uvědomíme si, že míra naší neznalosti a nezájmu o náš každodenní život byla nejen zarážející, ale přímo otřesná. Nevěděl jsem zhola nic o tak obyčejných věcech, jako jak se ke mně dostávají potraviny, odkud přichází pitná voda, jak jsou utkány a ušity šaty, které mám na sobě..."

milos3533
21. srpna

Tohle byla jízda. Autor cestuje časem :-D

Lila94
20. srpna

Nemůžu uvěřit, že je to kniha z roku 1951. Nadčasové.

knihovniceVS
19. srpna

Klasika všech klasik...

tesi04
19. srpna

Co napsat? Snad jen, že se stydím, že jsem si tuto knihu přečetl až teď. Naprosto úžasná kniha by měla být povinnou četbou. Některé myšlenky jsou nadčasové.

Affares
17. srpna

Pět hvězd je zde prostě jasná volba. Pokud dá někdo méně, je to spíše ovlivněno individuálním přístupem.
Kniha je spisovatelsky zvládnutá na výbornou. Již samotný úvod, depresivní atmosféra, nejistota a postupné zjišťování, do jakého světa se vlastně hlavní hrdina dostal. Ten pocit se přenáší přímo na Vás. I sám popis Trifidů je neskutečný, fantazie zde není jen slátanina ale téměř si říkáte, že by vlastně mohli existovat a ani by Vás to nezarazilo.
Další část knihy je o tom, jak lidstvo bojuje o přežití, o nastavování nové hierarchie, o boji jednotlivců a skupin. Četba velmi záživná a silná. Dílo, které již prokázalo své místo v historii a bude mnoho dalších let fascinovat fantazií jeho tvůrce.

DeathStroke
14. srpna

Nestárnoucí klasika do které bych nikdy neřekl, že bude stále aktuální a napínavá.

BStone
12. srpna

Nadčasová,klasická kniha, která je tak neuvěřitelně dobrá, že se k ní často vracím.

nezbi
11. srpna

Vždy po přečtení této knihy, začnu svět vnímat tak trochu jinak. Doporučuji!

Tedíkpikolík
09. srpna

V rámci objevování sfi-fi literatury jsem samozřejmě musel narazit i na Den Trifidů. Kniha malá objemem ale velká obsahem. Těch Trifidů jsem čekal v knize více a snad konec byl až příliš rychlý ale i tak se jedná o skvělou knihu, která mě dokázala plně vtáhnout do děje. Fakt, že byla napsána už v roce 1951 je pro mě těžko pochopitelný.

pismeno
08. srpna

Dobré a stále dobré .. ověřeno na dětech, které se ne vždy začtou do téhož, co táhlo mě.

sci-fi - spíš jen záminka, ale to nevadí. Hlavně ta postapokalyptika s (pro mě) dobře zachovanou vnitřní logikou fungování. A při tom i psychologicky dobré postavy. Ano, kromě jiného jsem oceňoval něco, co mi přišlo jako realistický odhad fungování rozložené společnosti a fungujícího zbytku. Na rozdíl od pro mě třeba zcela nevěrohodného Malevillu.

jakafe
08. srpna

Myslím, že všechna možná chvála už byla řečena. Také já jsem už léta obdivovatelka tohoto vynikajícího postapokalyptického sci-fi románu. Teď jsem jej četla podruhé a rozhodně ne naposled. Protože jsem Den trifidů četla v době tropických veder, uvědomovala jsem si daleko více, jak blízko průšvihu jsme. Nápory tropických teplot jsou v létě už běžný jev, nicméně vše je stále vysušenější a voda ubývá. Pokud se něco nezmění, budeme čelit stále více se prohlubujícímu suchu. Stejně jako hlavní hrdina a někteří další vidomí jsme doma museli a musíme v tomto horkém, úmorném počasí měnit své návyky. Nacházet nové pokusy, jak alespoň trochu ochladit byt, eliminovat co nejvíce vše, co vzduch ohřívá, například i prkotinou typu hrnek se zeleným čajem dát chladit na chodbu za dveře. A když je dusno až k zalknutí, rozmýšlet si každý pohyb, jestli je nezbytný :-)). Ale třeba se i radovat z toho, že jsme se přestěhovali do dispozičně skvělého bytu, kdy máme okna v ložnici do zeleného a stíněného vnitrobloku a hlavně, že můžeme udělat v bytě průvan. Do budoucna se zaměřit na tyto typy nemovitostí, ačkoli doufám, že příště se už budeme stěhovat z betonového a asfaltového pekla na venkov.
Hrůzy v románu jsou pochopitelně nepoměrně horší, ale ten pud přizpůsobit se nastalým okolnostem je stejný. Genetické inženýrství je dnes výnosný podnik, biologické zbraně existují, jen je otázka, v jaké podobě, navíc v souvislosti se změnami klimatu nás možná čekají nové hrozby katastrof (nepočítám-li tu nynější se suchem). O tom všem jsem nad knihou přemýšlela, o tom, jak se změní naše životy (ano, nejsem optimistka), což tuto knihu řadí mezi výjimečné a aktuální. Trifidi jsou strašné (ačkoli stále sci-fi) zosobnění katastrofy a zároveň varování před ní. Lidé si hrají na bohy a důsledkem jsou narušené ekosystémy a invazivní druhy... průšvih podobného druhu jako trifidi jsou včely zabijáci. Ale konec úvah, druhé čtení této knihy mě zkrátka zasáhlo ještě více, navíc jsem si pamatovala jen střípky z děje, ačkoli základ a konec samozřejmě beze zbytku. Tím jsem knihu mohla přečíst jako poprvé, a to je další plus. Vřele doporučuji!

Chajda69
06. srpna

Mám rád postapokalyptické příběhy a Den Trifidů je jedním z nich. Londýnská část mě bavila více, ale to rozhodně neznamená, že bych se ve druhé polovině knihy nudil. Až když jde do tuhého začínají se ukazovat charaktery postav, to nejhorší ale i to nejlepší, co v lidech je. A Wyndham právě tohle popsal skvěle. Zasazené do světa, kde už lidé nejsou pány tvorstva, neví dne ani hodiny a nemohou si být jistí vůbec ničím... ano, to já mám rád.

harena
31. července

Jedna z nejlepších sci-fi, které jsem četla. Poprvé tak v 17ti letech a pak alespoň ještě 3x. A ráda si ji přečtu ještě jednou. Jak se člověk zachová, když nastane podobná katastrofa? Není to žádný masakr, zombíci a plno krve. Ne, je to o chování skupin přeživších, o záchraně blízkých, o naději a i romantika tváří v tvář konci světa. Není to nakonec tak úplně sci-fi, něco takového se klidně může stát, pokud my nezměníme své chování. Vždyť ty trifidy si tam lidé vypěstovali sami. A líbil se mi i otevřený závěr, který naštěstí přece jen vyznívá optimisticky, že se snad možná přežití lidstva podaří? Nadčasový román psaný v roce 1951, určitě patří do knihovničky každého čtenáře sci-fi.

Teresita
26. července

Den trifidů je jedna z knih, kterou by si měl přečíst každý. Na první pohled vypadá jako absurdní sci-fi, ale opak je pravdou. Tato kniha je až děsivě realistická. Co se stane s lidstvem, když většina oslepne a stane se tak závislá na hrstce těch, kteří vidí? Zvítězí pudy nebo rozum? Můžou se i lidé chovat a žít jako zvířata? Linka s trifidy je v této knize vedlejší (i když neméně zajímavá), hlavní téma jsou lidské hodnoty, vůle žít a přežít, lidská namyšlenost a přesvědčení o jakési nadřazenosti, láska, společnost, příroda a to, jak ji lidé ničí.
Kniha je velice čtivá a nadčasová, přitom napsaná v polovině minulého století!
Vůbec mi nevadilo, že některé věci nebyly v knize vysvetlené a že konec zůstal poměrně otevřený. Právě tohle byla možná jedna z věcí, proč to všechno působilo tak reálně.

špulo
22. července

Klasika a povinnosť. 100%...

Janadvorackova
19. července

Skvělý hlasový projev pana Jiřího Zavřela udělal z tohoto, už tak dost neutěšeného příběhu, post apo další úrovně. Autor sice popsal strašlivé věci, ale až předčitatel mě donutil věřit, že by se klidně mohly odehrávat za dveřmi. A ne, abych otevírala.
Tak jsem to neudělala a poslech knihy zvládla za pár hodin.
Určitě jedna z těch, která si zaslouží pozornost a k níž se ještě vrátím.

pepa4081
14. července

Knihu jsem četl již po několikáté a znovu to pro mne byl silný zážitek. Sice se řadí mezi sci -fi, ale jde o příběh, který by se bohužel v nějaké podobě mohl opravdu stát, pokud si lidé nedají pozor. Pro mne je kniha především o lásce, naději a vůli žít.
Velmi uspokojivé.