Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) / Tři muži na toulkách
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38300/tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-tri-muzi-na-toulkach-38300.jpg
4
244
54
Dobrodružství, příhody a nehody tří přátel a jednoho psa na dvou prázdninových cestách, šťastně spojující humor se sentimentem. Vychází v novém překladu mladého překladatele Milana Žáčka, který cítí a myslí jako autor, a čtenáři jistě ocení lehkost a plynulost jeho stylu.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2002 , Aurora (Praha)Originální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog) / Three Men on the Bummel , 1972
více info...
Přidat komentář
U prvního dílu jsem se bavila, nemůžu uvěřit, že je kniha napsána už v roce 1889.
Druhý díl už se mi tolik nelíbil.
Klasika, ktera mi nejak nesedla, ani nevim proc. Cekala jsem, ze to bude presne muj typ knihy, ale bylo to cele takove zdlouhave, odbocky od pribehu byly nekdy az moc dlouhe a nezazivne. Ale to se tykalo jen Tri muzu ve clunu. Muzi na toulkach se mi libili mnohem vic, prihody byly zabavnejsi, popisy Nemecka zajimave a trefne (Hlavne 2 odstavce o nemeckem narode, kdy spisovatel rekl, ze pod dobrym vedenim jsou vzorny narod, ale co se stane, kdyz prijde spatny vudce? - a dejiny ukazaly jak moc se trefil). Bude to sice trvat, ale knize dam urcite jeste v budoucnu sanci
Příjemná knížka. Neměla jsem pocit, že by Muži ve člunu byli horší nebo lepší než Muži na toulkách. U některých kapitol jsem se opravdu dobře pobavila a některé osoby jako bych znala, a některé situace, jako bych sama zažila.
Asi jsem kulturní barbar, ale smích mne přešel po prvních kapitolách, takže na "toulky" se ani nedostalo. Ale je to uznávaná klasika, tak už za tu dobu vzniku dávám tři hvězdy...
četla jsem několikrát, poslouchala jako audio - a vždycky jsem byla spokojená;
Čekal jsem víc, kniha byla zajímavá do cca. půlky. Od půlky to šlo dolů až u konce se to trochu zvedlo. Ale nic moc.
Plný počet. Není co dodat. Některé pasáže z "Tri muzu na toulkach" mám ještě radši než ty ze znamejsich (a komerčně uspesnejsich) "Tri muzu ve clunu"
Tu knížku jsem četl asi před šesti lety, teď jsem se k ní vrátil. Nicméně z původního plného hodnocení jsem jednu hvězdičku ubral. Ano, je to humorné, místy docela dost. Ale mě to na tenhle druhý pokus připadalo... jako jakýsi mix humoru ze Saturnina a Cimrmana. Rozjíždí se to velice slibně, ale někde za polovinou první části tomu na cestě po Temži tak nějak "dojde dech" a začíná se malinko vařit z vody, je to vyprávění trochu ve stylu cimrmanovského někdy "neschopnost udržet myšlenku" a někdy "neschopnost myšlenku opustit", á la Švestka... Dá se říct, že mi skoro humornější přišla druhá část knihy, jejíž dost podstatnou část tvoří nejrůznější narážky na Němce ve všech možných podobách. Předpokládám, že Tři muži na cestách nepatří v Německu asi k nejoblíbenější četbě:).
Už dlouho jsem se u čtení tak nebavila. Pokud bych přece jen chtěla lehce hnidopišit, tak knížka mohla být kratší, občas mi přišla zbytečně popisná a o fousek víc se mi líbila část ve člunu oproti toulkám. Nicméně u některých částí jsem se skutečně smála nahlas, na což jsem marně čekala například u toliko opěvovaného Stoletého staříka.
Tři muži ve člunu mají určitě slibný začátek, příhody kamarádů jsou vtipné a plné nadsázky, čtenář se baví. Zhruba od druhé půlky se mi ale zdálo, že knize pomalu začíná docházet dech, bylo to takové omílání toho samého, ničím už nepřekvapila. Přesto dávám tři hvězdy, protože musím souhlasit s tvrzením samotného autora, že kouzlo nespočívá ani tak v literárních kvalitách této knihy, ale v její upřímné jednoduchosti.
Kniha je, po těch už téměř 130 letech, místy poněkud antikvovaná a současnému čtenáři nesrozumitelná. Mnohá jiná místa jsou ovšem stále naprosto svěží a neuvěřitelně vtipná. Celkový dojem: 85%
Už se těším, až si ji přečtu podesátý a lidi si zas budou v autobusu odsedat, až se budu dusit smíchy. Výborná kniha na odreagování, vyčištění hlavy a zvednutí nálady. Pokaždé, když se předávkuju Dostojevským, přečtu si tuhle knihu, abych neskočila z mostu. Perfektní
Skvělý Jerome a jeho suchý anglický humor mě vždy dokáže potěšit a pobavit.Už jen začátek knihy je výborný. "Neřeknu ti, proč nemám poporodní depresi, ale skutečnost je taková, že mě nesklátila. Jinak všechno ostatní mám." :-D Občas mám pocit, že kromě horečky omladnic mám také vše... ;-)
Já tuhle knihu miluji. Obě. Zaujalo mě předevší to, že ve člunu byly tři muži někdy začátkem 20. století (vím, že to bylo po Burské válce) a pluli na veslici proti proudua občas plachtili či se zahákli za parník. Já jsem začala jezdit na vodu (pouze rekreačně)asi tak o šedesát let později na kanoi a řeku jsme sjižděli po proudu. Ale to je jediný rozdíl. Já jsem se chechtala těm příhodám, hádkám, pošťuchování atd. protože to bylo naprosto stejné bez ohledu na historické souvislosti (tři muži možná ještě za královny Viktorie, já v dobách opětovného utužování bolševismu), pohlaví ( tři muži a já se sestrou a kamárádkou - vždy jsme se však s klukama někde sešli) a lodě. K řece jsme jezdili vlakem, ale myslím, že už ne s parní lokomotivou, i když ty si pamatuju. Utvrdilo mě to v tom, že lidi jsou lidi (Horníček+Werich).
Překlad se mi líbil ten, který byl ve vydání s Radovými obrázky. Ten novější už tak ne.
moje babička mě poctila zapůjčením této ,,legrační´´ knihy a... Jerome má poměrně dobrý cit pro vyjádření humorných situací, ale celkově to pro mě bylo utrpení asi jako kdybych se koukal na nějaký zábavný pořad s Halinou Pawlovskou.
Poprvé jsem oba příběhy četla asi před 13 lety, ještě na střední škole (na doporučení jedné dobré duše - paní prodavačky z knihkupectví), a byla jsem úplně nadšená. Teď v dospělosti jsem byla nadšená o jednu hvězdičku méně... a buď je to jiným překladem nebo je to mnou, ale především Tři muži ve člunu mi nepřišli tolik vtipní. Naopak více jsem oproti prvnímu čtení ocenila Tři muže na toulkách, určitě jsem je víc chápala než tehdy. Možná je to tím, že Německo je blíž než Temže a víc mě zajímá. Je podrobeno krásné kritice, která je v některých pasážích až mrazivá, pokud si ji člověk v duchu spojí s oběma světovými válkami. Moc pěkná je i krátká pasáž věnovaná Praze.
Plavba po Temži je pojata hodně podrobně, ale o toulkách třech postav se čtenář nedozví vlastně nic, protože autor věnuje veškerou pozornost německému prostředí.
Štítky knihy
humor lodě cestování Německo turistika vodáctví cestovatelé humoristické romány anglický humor
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Kniha Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) / Tři muži na toulkách je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 376x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 45x |
| Knihotéce | 195x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 6x |
Jako klasické knihy Muže miluji, teď jsem si je rozhodla připomenout v podobě audioknihy a byť ji výborně namluvili páni Oldřich Vízner a Oldřich Kaiser, nezasmála jsem se tolik. Myslím, že důvodem bude to, že je audiokniha o dost pasáží ochuzena, třeba o mou oblíbenou z lodi, kdy Jerome & spol. vaří čaj...