Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80912/tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-80912.jpg
4
1064
211
Tři muži ve člunu je stará, ale mladá knížka, skutečný evergreen, knížka na pustý ostrov nebo na poličku s knížkami nejmilejšími. Byla napsána dávno, ale její kouzlo trvá, a budou ji číst ještě mnohé generace po nás. Získala si milióny čtenářů ve všech kulturních zemích světa a těch, kteří se k ní vracejí, sahají po ní večer, aby načerpali dobrou pohodu či příjemné sny, jsou denodenně statisíce. Nejlépe to vyjádřil Miroslav Horníček: „Vracím se k ní, když je mi dobře. Nebo když chci, aby mi dobře bylo.“... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1992 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog) , 1889
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu mně doporučila učitelka na střední škole. Říkala, že se jedná o mimořádně legrační a zábavné čtení. Šest let mi trvalo, než jsem se ke knize dostal. Celou dobu jsem si říkal, že to určitě tak legrační nebude. Nedovedl jsem si představit, co by se v knize muselo dít, abych se u ní nahlas smál. Náhodou jsem na ní narazil v Anglii v antikvariátu za 50 pencí, takže jsem si ji konečně i přečetl. Bavil jsem se od první do poslední strany a skutečně jsem se mnohokrát nahlas zasmál. Je to výborná, odlehčující knížka, která je zárukou dobré nálady. V hlavě mi nejvíce utkvělo přibíjení obrazu nebo hospoda s vystavenou štikou a historky na téma "Jak jsem ji ulovil...".
Milé prázdninové oddychové čtení plné laskavého humoru. Místy bohužel trošinku ukecané, jinak paráda.
[086/11] Tento literární skvost(?) mi připadá neuvěřitelně divný. Na jednu stranu jsou humoristické pasáže vybroušeny do špičky, na kterou byste i ptakoještěra s přehledem ulovili, ale na tu druhou se v mimohumoristických pasážích nedostává zábavnosti ani v tom nejmenším měřítku. Je to prostě divné, a to ještě ke všemu tak nějak smutně divné.
(111) Co oči nevidí, z toho se žaludek neobrátí.
Přistupovala jsem k této, až nepochopitelně, populární knize s obrovskou skepsí. Nevěřila jsem nikomu a ničemu a udržovala si ledový klid, se kterým přistupuji ke svazkům naprosto cizím a neidentifikovatelným, o kterých nikdo nikdy neslyšel, ale na dnech regálů knihoven se smutné a zaprášené nalézti přeci jen dají. Moje dávka entusiasmu by vás v tom momentě až šokovala. Jaké bylo mé velké překvapení, když jsem se poměrně hodně nasmála přesně tam, kde to bylo myšleno a ne naopak, kde to myšleno rozhodně nebylo. Ale stejně tomu dávám známku průměrnou, která původně byla mírně nadprůměrná, ale po delším rozjímání musela procentuelně dolů, protože až tak mě to neoslovilo.
Je to vtipné. Je to směšné. Je to to, co to býti má a mělo, ale já tam viděla až neuvěřitelné množství hluchých míst a prapodivně hutných vycpávek, které nejenom že s textem naprosto nesouvisely, ale neměly ani žádnou hodnotu. Psát o historických událostech… to mě zajímá v literatuře, u které to prostě čekám a vyhledávám. Určitě je to do jisté míry zajímavé, ale naprosto nezáživné, když k tomu není přidána žádná peprná antihistorická anekdota. A číst jakési pokusy málem mravokárné… tak to opravdu ne. Vůbec mi nevadilo, když autor psal o nějaké příhodě, která se udála někomu z rodiny a nebo z přátel a došel k vyprávění tím, že to nějakým způsobem navazovalo pointou i na jejich vodácké dobrodružství, ale když někdo přeskočí při psaní někam úplně pryč a naprosto nechápu proč to udělal, tak to mě zrovna pozitivně ze židličky nepozdvihne.
(150) Ono to není moc dobré plout pořád s proudem. Mnohem víc člověka uspokojí, když si narovná páteř, bojuje proti proudu a prorazí si jemu navzdory vlastní cestu.
Asi třetinu knihy si nepamatuji. Nedávala jsem pozor a myšlenky se odšouraly k diskuzi o příště voleném kousku literatury, který zase s chutí zdeptám. Ve výsledku je ale jedno, jestli si celý text pamatuji a nebo ne, protože to ve mně nezanechalo pocit neúplnosti a ani strádání. Žádné výčitky svědomí a nebo kousání si nehtů, že jsem nevnímala každičký řádek. Veškerá pointa se jednoduše zobrazuje jen v těch nejvýraznějších bodech a zbytek je takový ten výkřik do tmy, kdy čekáte nějakou ozvěnu, ale ani ta vám nevěnuje pozornost. Podle mě by se to mělo tehdy proškrtat, což je dost drsné, vůči tak tenoučkému svazku.
Kniha je ľahko napísaná, niekedy sa zdalo, že až detsky, ale autor dokáže naozaj komicky vykreslovať situácie.
Aj preto som sa pri jej čítaní často pristihla ako sa smejem, vtipné, každodenné situácie podáva s ľahkosťou a pravdivosťou. Poukázané je tam aj na ľudské návyky, odcudziteľnosť ľudí a podáva to nevšednými príbehmi. Ich základom je suchý anglický humor, aspoň tak mi to príde.:) Nieje nejako literárne najzaujímavejšia, ani neobsahuje hlboké myšlienky, ale tie, ktoré tam sú, sú pravdivé.
Bolo to pre mňa ľahké čítanie, pri ktorom som si naozaj oddýchla.
Velice vtipně psaná knížka! Po přečtení jsem musel dát za pravdu autorovi, který ve své předmluvě říká, že toto dílo nevyniká nad ostatními napětím, myšlenkou, čtivostí ba ani humorem ale málokterá kniha je tolik pravdivá jako tato. :)
Pěkná knížka, která mě přiměla zkusit "koníčkování" :-) a irský guláš taky. :-)
Štítky knihy
Anglie humor zfilmováno turistika dovolená léto humoristické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Kniha Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) je v
| Právě čtených | 28x |
| Přečtených | 1 540x |
| Čtenářské výzvě | 179x |
| Doporučených | 108x |
| Knihotéce | 509x |
| Chystám se číst | 306x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 15x |
Klasika. Strýc Podger strašívá v různých podobách ve většině domácností x)