Tracyho tygr
William Saroyan
Nové vydání americké kultovní novely čtenářům znovu připomene půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, na něhož mladík už od dětství čeká, aby v něm probudil lásku k dívce Lauře a naučil ho dalším důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.... celý text
Přidat komentář
Musím se připojit ke skupině, která asi nedospěla k pochopení významu této knihy a co nám chtěl autor říct. Vybrala jsem si ji pro Čtenářskou výzvu a matně si pamatovala, že už jsem ji četla. Tak ani tenkrát (r.2002) ani dnes jsem neviděla nic mezi řádky.
Naprosto kouzelná kniha... učarovala mi... určitě se k ní budu vracet. Ráda bych na ulicích potkávala lidi provázené svými tygry... :-)
Přečetla jsem už docela dost knih a to více mě mrzí, že k tak známému dílu nejsem snad poprvé schopna napsat nějaký komentář, protože prostě nevím, co si o tom myslet...respektive asi jsem to moc nepochopila..nevím,jestli je to tím, že jsme nežila v té době nebo že mám málo zkušeností...u jiných, mnohem složitějších knih takový problém vůbec nemám...takže za mě - fakt nevím :)
Asi jsem jeste poradne nedospela, plne asi nedokazu ohodnotit toto dilo... nektere myslenky skvele, ale jako celek mi to nejak uniklo..?
Thomas Tracy měl tygra. Byl to ve skutečnosti černý panter, ale to nevadí, protože on na něj vždycky myslel jako na tygra... Jednoho dne šel s otcem do města a spatřil cosi ve výloze rybí restaurace. „Kup mi toho tygra,“ dožadoval se. „To je humr,“ řekl tatínek. „Tak toho nechci,“ řekl Tracy.
Dlouho jsem jsem se s touto malinkatou žlutou knížečkou míjela v regálech v knihovně. Ale nikdy jsem se neodvážila ji vytáhnout a přečíst si první slova. Až do nedávna. A jediné na co jsem pomyslela bylo - kde jsi byla celý můj život??! A přitom na mě celou tu dobu nenápadně volala a čekala, jen abych po ní sáhla.. Ta rozkošná absurdita byla tím nelepším pohlazením, které moje dušička unavená vším suchým reálnem potřebovala.
Četla jsem knihu po druhé a opět nezklamala, jen jsem ji s odstupem času viděla jinýma očima.
Po letech jsem zvědavě otevřela tuhle útlounkou alegorii a napjatě čekala, jestli její hravé, až dětsky prostě a naivně působící kouzlo na mne bude stále účinkovat...a naštěstí ano. Na to co symbolizuje Tracyho tygr, může být asi hodně výkladů, ale v každém, koho se knížka dokáže "dotknout", určitě vzbudí touhu toho svého aspoň zahlédnout:-)
A Blakeova báseň jako určitá zkratka pocit z této knihy nádherně vystihuje...
Moje srdeční záležitost. TT jsem četla už tolikrát a vždy mě osloví znovu. Poprvé jsem trochu tápala, a pointa potvrdila mé tušení.
Hlídejte si svá přání, mohla by se splnit, a nezanedbávejte své vztahy, sny ani city, potřebují živit jako naše tělo, jinak onemocní, zeslábnou a třeba zmizí navždy.
jsou oblasti, kde vím že je světlo, jen jsou za oponou tmy přes kterou se mi nechce. nevyléčil mne z toho ani TT. jednou na to přijdu a dokážu přečíst i Malého Prince, jen bych potřeboval kousek Saroyanovi arménské duše.
nechtějme být ve dvaceti něčím nač třicet lidí před vámi třicet let čeká.
Knížka mi vzdáleně připomněla Malého prince, nevím proč...
Každopádně na tak krátký příběh, je v TT neskutečně moc. Člověk může knihu číst podesáté a znovu v ní objeví nějakou novou rovinu nebo myšlenku. Pohodové čtení, které v člověku zanechá svou nesmazatelnou a nezaměnitelnou stopu...
Dokonalá kniha na zamyšlení. Představivost a snění se na chvíli střetne s realitou. Z počátku jsem ke knize chovala nedůvěru, nelákala mě. Nakonec jsem se "přemohla" a jsem za to ráda. Oddech od milostných trojúhelníků, světů magie a bojů o trůn či další věci, které jsou obsaženy v současných knihách. Kniha osloví málokoho, mě si ovšem získala. Veškeré emoce jsou v ní nějak utlumené, o to více nad ní pak můžete přemýšlet a vstřebávat zážitek.
Nutit se do dočtení tak krátké knihy je pro mě nezvyklé, ale s autorovou myšlenkou jsem se pravděpodobně úplně minula. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že čtu knihu od malého dítěte, což ještě umocňovaly ilustrace. Nejsem schopná vidět to kouzlo přes veškerou absurditu a hlavně, přestože je kniha inzerována pod štítkem "humor", nudu.
Je těžké hodnotit tuto knihu po prvním přečtení. Myslím, že nad touto knihou je třeba se zamyslet. Sice je jednoduchá a krátká, avšak v její jednoduchosti je jakási složitost, která mi nejspíš několik následujících nocí nedá spát. Ale ničeho nelituji! Tato kniha je prostá, milá, odpočinková. Není v ní žádný strhující děj, jako ve spoustě dnešních tuctových knížek. Ne, tady provázíte Tracyho a prozkoumáváte svět jeho očima. Nechybí zde ani humor v podobě psychiatra Pingitzera, ale ani špetka tragédie, kterou ztělesňuje Laura Luthyová.
Tuto knihu by v žádném případě neměl číst někdo, kdo vyhledává akci či přehnané emoce, protože ty jsou v této knize jaksi utlumené.
Myslím, že to mohu shrnout tím, že je to příběh o malých radostech, strastech a o lásce především.
V této knize nesmí čtenář hledat nějaké napětí, drama, dobrodružství. Vlastně ani příběh ne. Jde o určité snové vyprávění, o hledání přátelství, zvláštním způsobem vyjádřené city.
Část díla
Autorovy další knížky
1980 | Tracyho tygr |
1981 | Léto na krásném bílém koni |
1998 | Tati, tobě přeskočilo |
1958 | Odvážný mladý muž na létající hrazdě |
1998 | Mami, mám tě ráda |
Tuhle knihu jsem někdy kolem roku 1990 objevila v knihovně své kamarádky. Byla to prémie Knižního klubu. Do rána jsem ji přečetla a pak několik dní přepisovala na stroji, protože jsem ji musela mít. Dnes mám ve své knihovně několik vydání knihy včetně CD bravurně načteného Vlastimilem Brodským, ale svůj tehdejší "samizdat" stále uchovávám. Proč? Inu protože ten tygr byl láska...