Krajina háďat: Povídky o apokalypse

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Apokalypsa nemusí být jen konec světa, případně katastrofa či konflikt k němu směřující. Existují totiž i apokalypsy soukromé, osobní – a neméně děsivé. Představte si putování českou krajinou těsně po ničivém raketovém útoku. Odhalte smrtící meteorologické jevy, které sužují nejen vzdálené planety, ale i tu naši. Přimíchejte experiment v psychiatrické léčebně, který se ošklivě vymkl z rukou, a temná rodinná tajemství, z jejichž odhalení mrazí. A to stále není všechno. Dvanáct českých a slovenských autorů a autorek představuje své apokalyptické vize v jedinečné povídkové antologii....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/422985/krajina-hadat-povidky-o-apokalypse-aE1-422985.jpg 4.25
Série

Tovaryši kalamáře 3.

Žánr
Povídky, Sci-fi
Vydáno, Gorgona
více informací...


Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Krajina háďat: Povídky o apokalypse

Přidat komentář
Eslem
07. února

Pestrá žánrová směs apokalyptických povídek, od klasického postapa až po sci-fi.
Někdy stačilo variace na soutěžní téma (apokalypsa osobní, živelná nebo ve smyslu zjevení) vyjmenovat (Téma je apokalypsa), jinde se je podařilo i obsáhnout (Dotyk motýlího křídla). Klasické zombie postapo je zastoupeno Návratem post. otce - logicky sice drhne a chabou pointu navíc vyzrazuje už v názvu, ale je velice zručně napsané.
Čistě osobní apokalypsy na mě působily prvoplánově a nezanechaly výraznější dojem (měly to těžké, protože jsem srovnávala s Rubinovou liečbou a podvědomě nejspíš i s Flowers for Algernon); výjimkou bylo hodně zdařilé řemeslné provedení Konce emocí. Osobně se mi moc nelíbily Mýtina (po slibném začátku se vyvrbila v otravně napsanou skoronovelku spíš jen protahovanou než dramatizovanou opakujícími se momenty) a Krajina Háďat (několik halabala smíchaných obehraných motivů s vyústěním do ztracena).
Nejrozporuplnějším kouskem byl bezesporu Nezvaný host. Na jednu stranu příjemné jednohubkové fantasy osvěžení, na druhou se mi nechce věřit, že by se „pod čarou“ nenašlo nic lepšího než scénka s čarodějem Gandalfem a párečkem natvrdlých teletubbies.
S přihlédnutím k tomu, že se jedná o soutěžní sborník, je celková úroveň povídek velmi dobrá a zdají se vyrovnanější než v předchozích dvou ročnících.

KnihomolkaYulča
06. února

12 povídek plus jedna navíc - českých a slovenských autorů.

1. Krajina Háďat – Lukáš Vlasák

• Povídka mě bavila, jen pár věcí nebylo dovysvětleno.
V povídce se setkáváme s hlavním hrdinou Pavlem, který je nevěrný své ženě. Pak na scénu nastupuje výpadek proudu a přicházejí anarchističtí násilníci, kteří si říkají Háďata. Netuším proč, ale úplně mi to připomnělo film Očista :D.
Povídka byla na můj vkus moc uspěchaná a postrádala pořádný konec. Klidně by mohla být delší a víc propracovaná.

2. Slib – Pavel Mondschein (sdílené 3. místo)

• Povídka na mě byla moc odborná. Ale chválím za ohromnou slovní zásobu.
Šestnáctiletý mladík se potýkal s přírodními živly, které se v této povídce staly osudnými několika lidem. Konec mi přišel dost zvláštní. Nedopsaný. Hlavní hrdina mi vůbec nesedl. Příběh uspěchaný. Klidně to mohlo být delší a lépe vyprávěné, pro větší okruh čtenářů. Je to spíše cílené pro lidi, kteří se v tom trochu pohybují a vědí, co ty termíny a názvy znamenají. Číst to někde na internetu, tak to nedočtu. Nebavilo. Nejsem cílová skupina.

3. Jen na mě nezapomeň – Marek Brenišin

• Tahle povídka mě dostala. Miluju příběhy z prostředí léčeben. Nemám k ní žádné výhrady. Řadím jí mezi nej z této knížky. Doporučuji.

4. Návrat postapokalyptického otce – Veronika Fiedlerová (2. místo v soutěži)

• Povídka je jedno velké klišé. Těch zombie-apokalyps už je tolik, že to snad nemůže už nikoho bavit číst. Já čekala, kdy už tento příběh skončí. Povídka nedotažená. Nedomyšlená. Nepochopila jsem, jak se některé věci mohly jen tak se objevit v rukou obyčejných smrtelníků.
• Teď trochu spoiler! Jak může zombík, který má z mozku kaši - tím myslím, že neví, co dělají a jediný, co je zajímá je, jak sežrat lidi – tak utíká, když se po něm střílí. To nedává vůbec smysl. Bohužel to na 2. místo není.

5. Mýtina – Rostislav Prchlík (sdílené 3. místo)

• Povídka je promyšlená. Četla se dobře. Psaná formou deníkového vyprávění. Bavila mě. Kdyby byla delší, klidně z toho mohla být kniha. Na povídku mi to přijde moc dlouhé. Byla to osobní apokalypsa.
• Hlavní hrdina se ocitá na policejní stanici u výslechu. Postupně nám odhaluje, co se přihodilo na mýtině v lese. Kdybych měla porovnat 3. místa, tak tato povídka je pro mě jednoznačně vítěz. Doporučuji.

6. Hráč – Ivana Molnárová Dubcová

• Perfektní…. Šílený….. Silný příběh.... Originální….
• Být slavným hudebníkem není jen tak. Ale když vám někdo nabídne, že z vás za krátkou dobu udělá nejlépe prodávaného hudebníka, skočíte po tom po hlavě. Jenže všechno má své pro a proti. A všechno má svou daň. Doporučuji.

7. Dotyk motýlího křídla – Jarmila Mlčoušková

• Nebavila, moc odborná, nedočetla jsem. Nejsem cílová skupina.

8. Mea Culpa – Dalibor Boubín

• Chuck Norris mi stačil. Nedočteno.

9. Nezvaný host – Adi Kovanič

• Totální kopírka Hobita či Pána prstenu. Jako povídku bych to nenazvala. Spíš pohádka. A straně krátký. Za mě ne.

10. Plody rodinného stromu – Tomáš Laube

• Povídka byla skvělá. Nepostrádá napětí. Četla se dobře.
• Dva sourozenci jednoho dne odcestují k babičce, která se široko daleko velice známá. Zmizeli jim totiž rodiče. Jenže se začnou dít hodně zvláštní věci. A hlavní hrdinka pozná minulost svého rodu. Doporučuji.

11. Konec emocí – Jan Stejskal (1. místo v soutěži)

• Skvělá povídka a bavila mě.
• Hlavní hrdinka se jednoho dne emočně zhroutí. Začne navštěvovat psychiatra. Jenže zjistí, že psychiatr zná její rodiče a ví, proč je opustil otec. Zjišťuje mnoho věcí, co o svém otci nevěděla. A co s ním má nejspíš společné.
• Jestli ale je povídka na první místo, nevím :D. Favoritů mám víc.

12. Téma je Apokalypsa – Tereza Holubová

• ????? To jako vážně ??????
• Jestli je to v knížce jen díky tomu, že slečna (paní?) se v tom zmínila o nakladatelství, tak jako nevím. Arogantní, hloupé a velice zvláštní a neoslovila. Nic ve mně nezanechala. Za mě opravdu ne.

13. Mia – Lucie Ortega (dodatečná povídka přímo od autorky, která se nachází v e-knize spolu s dalšími povídkami, které se nevlezly do papírové knihy)

• Upřímně - první povídka, u které jsem se dost nasmála. Když v obchodě uvidím Heru nebo Ramu, hned si na ní vzpomenu :D.
• Povídka mi svojí formou hrozně připomněla příběh „Smrtka od Neala Shustermana“. Přitom je úplně jiná.
• Stará paní, která rituálně chodí každý večer do hospody pro pivo, která si vyndává oči před spaním a odkládá na talířek a skrývá toho mnohem, mnohem víc.
• S autorkou jsem se bavila a chci, aby z toho byla kniha - a ani samotná autorka nic nenamítala. Takže….. :D Snad se dočkám. A věřím, že tohle bude bavit ohromné množství lidí.
• Ještě že se mi autorka ozvala a já jsem nepřišla o tak skvělý zážitek. A spíš mě mrzí, že se nedostala do knihy papírové a je jen v e-knize. Doporučuji.

Když budu hodnotit knihu kompletně, tak některé povídky bych vyřadila a nahradila jinými. Ale to je asi názor od názoru. 100 lidí, 100 chutí. Myslím si, že ta soutěž cenu má, a hlavně čtenáři si takto mohou najít své autory pomocí kratších příběhů. A spisovatelé se aspoň pořádně vypíšou. Rozhodně jí doporučuji, protože za mě to bylo super. A hlavně první zkušenost s povídkami. A nejsou až tak špatné, jak jsem si myslela.

Štítky

apokalypsa

Autoři knihy

Jan Kravčík
česká, 1978

Podobné knihy

Kniha Krajina háďat: Povídky o apokalypse je v

Právě čtených2x
Přečtených5x
Knihotéce1x
Chystám se číst1x
Chci si koupit4x