Temné blues v New Orleans
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505000/bmid_temne-blues-v-new-orleans-wG5-505000.jpg
4
274
274
Tomáš Kosek série
< 4. díl
Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.... celý text
Přidat komentář
Kosek nezklame. Povídky, každá z jiného místa zeměkoule, dávají prostor různým druhům magie, takže se setkáme nejen s voodoo a zombiemi, ale zavítáme i do Vatikánu. A rovněž zjistíme, že "mumie jsou atomové bomby magického světa". Kosek, z něhož se stal odborník na magii, je povoláván na pomoc, kde jde o magii a mrtvoly. Pracuje pro CIA , jejíž postupy autor vtipně glosuje - "CIA měla sice rakety na ostřelování teroristů zavrtaných hluboko v horách Afghanistánu a drony chytřejší než půlka českého parlamentu, ale kreativita pro ně byla sprosté slovo."
Líbí se mi, když nás úvod povídky hodí rovnou doprostřed napínavé akce, abychom se pak vrátili na začátek a zjišťovali, jak to vlastně celé začalo. To totiž spolehlivě čtenáře navnadí. Takže když to shrnu, je v tom magie a sex, krev a sperma, rituály a oběti a... blues.
(SPOILER)
Super rozloučení s Koskem a Bakulgou. Jezinky byly super. Jen ten Pazúzu byl na Bakulgu trochu moc, ale pomohla Klára.
A poslední akce s dcerkou to vše uzavřela.
Dávám 5 hvězd.
Štítky knihy
paranormální jevy české romány fantasy romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Ze začátku jsem knížky Franty Kotlety hltal. Jenže se nějak přestává dostavovat ten wow efekt, který jsem u nich zažíval ze začátku. Řezník z Bruntálu střídá rekvizity, mění šikovně prostředí a historické etapy, jenže to, co leží pod rekvizitami, je pořád totéž a nijak se to nevyvíjí. S každou další knížkou se čím dál víc upevňuji v přesvědčení, že autora literatura snad už ani pořádně nebaví a střílí to podle nějakých zažitých šablon, aby prostě něco vznikalo. Z koníčku se stal byznys a byznys omrzel. Bohužel továrna se zastavit nesmí, je potřeba jíst a tak autor holt tu káru tlačí dál a dál. Temné blues prostě nedokážu ani dočíst, nepřináší mi žádné požitky. Skalním fandům se omlouvám.