Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4318
4318
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Je možné, že podnět k napsání knihy dostala autorka od konkrétního přeživšího, ale domnívám se, že románová fikce je na hony vzdálená skutečnosti. Přečetl jsem o Osvětimi hodně knih, ale že by se takto dalo obchodovat s úlovky z "Kanady" a s domorodci zajišťujícími stravu a dokonce léky v době, kdy válečná ekonomika byla "na lístky" - to už není "romantický román", ale je to science fiction. Já jsem v Osvětimi byl a domnívám se, že to bylo trochu jinak, než to, co zplodila autorka ze vzpomínek hlavního hrdiny. Přesto průměr.
Myslím, že knih o holocaustu, zvláště těch podle skutečného příběhu není nikdy dost. Každé svědectví z tábora smrti je silné.
Knihu bych doporučila všem, protože si myslím, že knihy o koncentračních táborech by se nikdy neměli přestat číst.
Kniha podle skutečnosti je pro mě vždy velice zajímavá, ale téma války je vždy moc smutné...
Čím více knih z prostředí koncentračních táborů čtu, tím více musím myslet na všechny ty hrůzy, které museli ti lidé přežít, aby přežili :-( a prostě nechápu jak...
Jak to mohl někdo přežít?
Dnešní lidé zhýčkaní všemi vymoženostmi by to nezvládli ani týden, možná ani den..
Tento příběh byl upřímný, pravdivý, smutný, ale i plný naděje na budoucí život, na lepší život a HLAVNĚ NA ŽIVOT.
Lale si získal jako mnoho dalších moji úctu a uznání za pomoc druhým :-)
Příběh je velice čtivě napsán a přesto, že některé příběhy z války jsou možná lépe zpracovány, já jsem ráda, že jsem přečetla i tento.
Doporučuji.
"Pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den."
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy, jsem ráda, že to mám za sebou. Na toto téma jsem četla hodně knih,ale tato je zatím nejslabší. Bohužel je to smutné téma,ale nesedlo mi to.
Za mě silný příběh .I když jsem již četla mnohem dějově lepší knihy z této hrůzné doby ,přesto ji dávám plný počet hvězdiček.Tyto knihy na mě velice emočně působí .
Poslouchala jsem jako audioknihu. Jde o skvělé převyprávění osudů Lale Sokolova - kniha trochu balancuje na hranici literatury faktu /biografie/ a beletrie /historický román/. Hrdina retrospektivně vzpomíná na svůj pobyt v Osvětimi a chvíle bezprostředně po osvobození.
Přestože se převážně odehrává v místě temné smrti, najdou se i zde blažené chvíle štěstí a dokonce i čas na lásku.
Kniha je oslavou lidské houževnatosti a síly, touhy nevzdat se, zachovat si svou identitu - a s trochou štěstí přežít. Nepůsobí vůbec depresivně - líčení násilných a hrubých scén se vypravěč zřejmě vyhýbal, ale o to víc je text "schůdnější" pro slabší povahy. Některé vylíčené náhody se mi však i přesto zdály až téměř neuvěřitelné: jenže život sám přeci píše ty nejlepší příběhy. Je přirozené, že si vzpomínky během let upravujeme a mnohé zážitky si idealizujeme - čas obrušuje hrany a vše špatné se nakonec tak špatné nejeví. Jinak by asi působilo jeho vyprávění, zaznamenané bezprostředně po jeho odchodu z Osvětimi. Když si čtenář tento fakt uvědomí a smíří se s ním, nabídne mu kniha nepochybně zajímavý zážitek. Je důležité takové zpovědi zachycovat a archivovat, pro generace těch, kteří přijdou po nás, aby nezapomínali. A v tom tkví skryté poselství této knihy.
(audiokniha)
Zajímavý a strhující příběh, který mne zaujal od samého začátku a nepustil až do konce. Věděla jsem již dopředu, že se jedná o skutečnost, o to víc mě kniha zaujala. Autorka se daného tématu zhorstila na jedničku, kniha je výborně napsaná, Lale a Gita mi byli sympatičtí a já jsem jim po celou dobu držela palce. Kromě toho je audiokniha načtena opravdu hezky procítěně, proto nezbývá než dát plný počet hvězdiček a knihu doporučit ;-).
21%
Lale nezvedl oči. Jen sáhl po papírku, který mu podávala nějaká dívka. Těch pět čísel měl přenést na její předloktí. Číslo už měla, ale vybledlo. Do kůže jí vbodl jehlu a udělal trojku.....
Příběh je plytký a vysoce nevěrohodný, postavy ploché. Holocaust je tady popsán jako něco nepříjemného, ale když se chce a přeje štěstí, tak jako Lalemu, je to docela v pohodě. Kniha není nijak čtivá, situace se opakují pořád dokola, tetování, kšeftování, setkání s Gitou.
Nepovažuji tuto knihu za zdařilý počin, pokud ji neberu jako pohádku. Jinak bych to považovala za výsměch holocaustu. Knih o koncentračních táborech bylo už napsáno hodně, po nějaké pauze si přečtu další, snad bude lepší než tato.
Tak tahle knížka z Osvětimi se moc nepovedla, naopak mohla dobře posloužit těm, kteří ještě dnes (!) zpochybňují hrůzy nacistických lágrů a nesnášejí Židy. Vždyť, podle autorky, ono se ani v té Osvětimi zas tak nic strašného nedělo. A ti Židé - ti si uměli poradit!
Nevěřila jsem vlastním uším, když jsem poslouchala audioknihu. A k tomu několik (3!) epilogů a doslovů. Všechno je přece autentické a navíc všechno dobře dopadlo.
Svoje původní hodnocení jsem musela dvakrát změnit a definitivně dávám jen jednu hvězdičku - za to, že je knížka napsaná celkem zručně a určitě autorce jakožto "světový bestseller" zaručila dobrý výdělek. Z Nového Zélandu (a Austrálie) dávno po válce, o které evidentně vůbec nic neví, to se to píše!
V posledních letech se stalo trendem vydávání příběhů odehrávajících se v koncentračních táborech. Některé jsou bohužel kvality nevalné a tento je zatím nejhorší co jsem četla a to jak z historického hlediska, tak i literárním stylem.
Je-li uváděno, že kniha je podle skutečných událostí, mělo by zpracování být reálné. Na této knize bude podle skutečnosti snad jen to, že v Osvětimi byl tatér. Mnoho situací a faktů v této knize je naprosto nesmyslných. Pokud autorce někdo něco takového vyprávěl, mělo ji to zarazit. Lidský mozek dokáže vytvářet falešné vzpomínky, většinou právě podle toho, jak si přejeme, aby se to stalo a čím víc času uplynulo, tím víc je schopen tu skutečnost přepsat.
Tak nebetyčně hloupé zpracování u takového námětu nemá co dělat. Snižuje skutečné hrůzy koncentračních táborů a vůči lidem, kteří to zažili, je to urážlivé. Už jen z úcty k obětem koncentračních táborů by taková slátanina nabarvená na růžovo neměla vůbec vyjít.
Možná i ta jedna hvězdička je tady moc...
Úsporným, strohým stylem vyprávěný příběh Slováka Lalea, který přežil Osvětim. Přežil pro mě nepředstavitelné. I když souhlasím s některými kritickými komentáři, dávám plný počet. Přeci jen kniha napsaná podle skutečnosti, napsaná, aby tu hrůznou dobu připomínala, si to zaslouží.
Ocením každý příběh, který je napsán na základě skutečného života hrdiny. Název trochu odrazuje, život v koncetráku není zrovna to, co by příliš lákalo. Kdo se však odradit nedá, neprohloupí – dozví se nejenom leccos nového ze života těch vězňů, kteří zajišťovali chod tábora v Osvětimi, ale i velmi silný příběh jedné celoživotní lásky. Nenechte si proklouznout!
"Když zachráníš jednoho, je to jako bys zachránil celý svět ..."
Kniha se velice dobře četla navzdory tomu, že patřím k lidem, kteří se knihám s touto tématikou vyhýbají. Po přečtení knihy Hana jsem si však dodala odvahy a zkusila i Tatéra. Vůbec toho výběru nelituji, protože je tato kniha také velice citlivě napsaná. Kniha popisuje příběh dvou hlavních postav a lidí s nimi úzce spojených v pekle Osvětim - Březinka. Myslím, že autorka hrůzy koncentračního tábora záměrně nepitvá do hloubky a zmiňuje se o nich skoro až okrajově. Příběh se mi líbil a jsem ráda, že jsem si ho přečetla - zase mám o čem přemýšlet. Např. nad tím, jak si myslíme, že to jak žijeme, je samozřejmé, jak si nevážíme života, jaký máme, jak neustále řešíme hlouposti apod. Určitě si brzy přečtu i Cilčinu cestu.
Proč mám pocit, že takhle to být prostě nemohlo? Koncentrační tábory byly místem šíleného, nepopsatelného utrpení a hlavní postava této knihy se tu měla jako pán. Všichni, včetně esesáků mu šli na ruku, ze všech problémů se dostal, vše mu bylo odpouštěno. Tak to prostě rozhodně nemohlo fungovat. Tyto romány jsou teď náramně populární, ale já už po žádném nesáhnu. Prostě nevěřím a nemám potřebu se rozčilovat.
Nádherná a dojemná kniha. Příběh lásky vzniklé za zdmi koncentračního tábora mne hluboce dojal.
Přečteno za dva dny. Přiznám se, že z úsporného stylu psaní jsem byla ze začátku lehce rozpačitá, ale rychle jsem si zvykla. Možná je to tak lepší. Kdyby totiž autorka šla víc do hloubky , bylo by to pro mě mnohem horší. Probrečela bych to celé. Kniha vám bude ještě dlouho ležet v hlavě. Važme si toho co máme a doufejme, že něco podobného se už nikdy nebude opakovat. Doporučuji.
přes ty hrůzy, které museli zažít, je příběh napsaný s nadějí a hlavně ten konec, zpívat si i když jsem přišla o všechno, vše se dá nahradit jen život ne...
Moc hezký dojemný příběh, pokud se to dá takhle napsat o knize z koncentračního tábora.
Je až neuvěřitelné, že Lale všechno přežil...
Kniha se četla moc hezky, určitě doporučuji ...
Mám níže svůj pozitivní komentář, nicméně musím také souhlasit s edith79. Je pravda, že je zvláštní jaké měl hlavní hrdina po celou dobu štěstí, pomineme-li, že přišel o téměř celou rodinu a kamarády. Vskutku je opravdu minimálně podivné, jak se "tatérovi" na takovém místě vedlo "dobře". Jeho ochranný anděl musel být permanentně v pohotovosti. Teď nevím jestli toto nepatří spíše do diskuse ...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Pravdupovediac po dočítaní knihy mám rozporuplné pocity.
Na jednu stranu som rada, že i povojnová autorka napísala príbeh o genocíde najhoršej katastrófe v dejinách ľudstva, ktorú nemôžeme len tak vymazať z našich životov.
Na druhej strane som sklamaná, ako "lacno" ho podala nám čitateľom.
Môj úsudok by bol možno iný, keby som nemala prečítaných množstvo autentických vypovedí priamych účastníkov koncentračných táborov počas 2. sv. vojny, alebo iných fiktívnych príbehov, ktoré však niesli skutočné historické stopy o ich fungovaní.
Pokiaľ chcela autorka napísať ľubostnú romancu z tohto prostredia, mala si zodpovednejšie naštudovať dejiny, aby príbeh vyznel uveriteľnejšie a dôveryhodnejšie.
Teraz po prečítaní pociťujem iba veľké sklamanie nad znevážením dôležitých historických udalostí k napísaniu nejakej lacnej vojnovej romance a to voči tomuto žánru vo všeobecnosti nemám námietky, len sa mi skrátka v takomto podaní nehodila do tohto prostredia.