Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4318
4318
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Další silný, na skutečných událostech založený příběh z období 2.světové války. Jak již název sám napovídá, tak se jeho větší část odehrává v koncentračním táboře Osvětim.
Hlavním hrdinou je Lale, mladý muž židovského původu, který odešel dobrovolně do transportu, aby ochránil svou rodinu. V táboře se z něho stal tatér, jehož úkolem bylo tetovat nově příchozím vězňům čísla. Díky svému pracovnímu zařazení pak Lale získal i pár výhod, které mohl využít k pomoci ostatním spoluvězňům...
Jelikož jsem Tatéra četla hned po dočtení knížky Pod krvavými nebesy, tak jsem se do něj nemohla zprvu začíst. Oproti Nebesům mi přišlo toto vyprávění strohé, bez napětí. Naštěstí se to po pár stránkách zlomilo a já jen hltala řádek za řádkem, abych se dozvěděla, jak to celé dopadlo. Musím napsat, že Laleho obdivuju za to, že se nenechal zlomit, nepřestal věřit, že válku přežije a že tolik riskoval, jen aby pomohl svým spoluvězňům. Na knížce se mi líbilo také to, že je v ní popsáno opravdu všechno, od cesty transportem do tábora, přes pobyt a události v Osvětimi až po události spojené s koncem války. Mohla jsem si tak vytvořit přibližný obrázek toho, co zažila moje teta, která byla kvůli svému původu také v koncentračním táboře. Díky Laleho zamilování se do spoluvězenkyně Gity mi pak příběh částečně připomíná film Colette...
Na Laleho příběhu se mi opět potvrdilo to, co jsem si už uvědomila na přiběhu mého strejdy nebo Pina z Pod krvavými nebesy. Že k přežití těch největších hrůz je potřeba disciplína, pevná víra a obrovská dávka štěstí.
Tuto knížku by si měli přečíst úplně všichni, protože na takovéto osudy a historické události by se nemělo zapomínat a lidstvo by se z nich mělo poučit a už nikdy nedovolit, aby se něco takového opakovalo. Chtěla bych také opět upozornit na to, že ani tento titul není pro slabé povahy.
Hodně dlouho jsem čekala, jestli se odvážím po Tatérovi sáhnout. Většinu času se tomuto tématu vyhýbám a moc dobře vím proč. Skutečné příběhy, a to především ty týkající se tématu holocaust a druhá světová válka, mě vždy dokáží na dlouhou dobu vyřadit z provozu. Už od začátku jsem věděla, že na tuhle knihu nechci a nebudu psát recenzi, protože si myslím, že mi to nepřísluší. Že to nepřísluší nikomu z nás, hodnotit a kritizovat příběh jako je tento, nebo práci paní Morrisové. Díky za knihu Tetér z Osvětimi a díky, že se ještě pořád někdo snaží zadržet v nás příběhy (a to dokonce i zvěrstva), které se opravdu staly. Některé věci nesmíme nechat zapadnou prachem. Je to naše minulost, ale především naše budoucnost.
Nevím kde začít. Knihu jsem začala číst včera v 7 večer a teď ve 2 rano dneska jsem ji dočetla, samozřejmě celá ubrecena. Četla jsem jedním dechem, nemohla jsem ji odložit. Knihu jsem začala číst jako čtenářskou výzvu, obvykle čtu romantické a erotické romány. Válečné téma znám jen z filmu a období 2.svetove války mě vždycky bavilo sledovat. Ale poprvé jsem četla knihu. Tolik emocí, které jsem díky této knize měla jsem nikdy u žádné knihy neměla. Pocity smutku nad tím, co se tam dělo, nad odvahou a srdecnosti Lale, nad jejich láskou s Gitou, nad velkým štěstím, které je oba provázelo. Je úžasné že mohli spolu mít svou budoucnost i přes všechno čím si prošli, že to zvládli. Je to opravdu nádherná knížka, skvěle napsaná, čtivá a svým příběhem určitě jedinečná.
Krásné...
Ze začátlu mi to přišlo divné, nereálné, že by někdo mohl být v takové situaci neustále pozitivní, že by byl takový jako Lale. Až poté jsem zjistila, že je to podle skutečné události. Hrozně se mi líbilo, že si Lale, v době, ve které svůj životní příběh vyprávěl, pamatoval tolik podrobností. Z knihy jde cítit, že svou lásku doopravdy miloval.
Skvělé bylo i to, že v prologu zjistíte, co se stalo potom, co Rusové porazili Němce. Dokonce zjistíte i to, co se stalo dalším postavám, což bylo také skvělé zjistit.
Příběh a celý námět na mě nějak dolehl a neustále nad tím musím přemýšlet. Na tu dobu, lidi a na vše, co si museli prožít, jak trpěli a jsem z toho vážně smutná.
Já asi ani nemám slov.
Tahle kniha mě hrozně vzala a při pasážích, kde se objevuje Mengele mi bylo hrozně zle.
Na konci slzy..
Za mě povinná četba - je to klišé, ale prostě na tyto hrůzy se nesmí nikdy zapomenout, je potřeba je pořád připomínat! Silný příběh, vyprávěný velmi citlivě s láskou, respektem a úctou k hlavním postavám.
Velmi silny příběh. V dnešní dobe uz si neuvědomujeme co ti lidi museli prožít za hruzy
Jsem vděčná, že jsem mohla poznat vzpomínky Laleho na Gitu a na dobu, která poznamenala životy snad každé rodiny v našich končinách. Kniha se čte sama, někdy je možná příliš mělká, ale chápu to, jde o bolestivé události. Naprosto mě odrovnaly závěrečné poznámky autorky a doslov syna obou manželů, kdy jsem se rozechvěla a začala plakat. Kdybych měla možnost se s nimi setkat dřív než zemřeli, asi bych je dlouze a mlčky objala.
Fyzická kniha je možná méně stravitelná než audiokniha - ta má plným právem 5*, nicméně i kdybych vyprávění dala méně hvězdiček 3*-4*, tak poznámky a doslov si 5* zaslouží, stejně jako Lale a Gita.
Nádherná kniha se silným příběhem. Rozhodně doporučuji k přečtení. Lidé by neměli zapomínat.
Velmi čtivá kniha, jež popisuje život v koncentračním táboře a síle lidi žít a přežít.
Sám Lale se cítí provinile, když vypráví příběh, ve kterém v některých ohledech koncentrační tábor a jeho hrůzy zůstávají upozaděny. Není to knížka pouze o přežití, ale ukazuje, jak je důležité i v tak hrozné situaci nepřestat žít. Hrdina této knihy měl obrovské štěstí a podařilo se mu nejen vybudovat vlastní život za zdmi tábora, ale taky při své cestě zachránit další. Nikdy neopustil svou lidskost, ačkoli musel podstoupit nejednoduchá rozhodnutí, která si i sám vyčítal.
Pokud toužíte po syrovém vyobrazení Osvětimi a všech hrůz, nebude to zřejmě kniha pro vás. Pokud si naopak chcete poslechnout o síle přežit, o lásce i přátelství v táboře, pak se po ní nebojte sáhnout.
Moje první kniha s tímto tématem, proto bude asi mou srdcovkou navždy... Kniha nám dá nahlédnout, jak to chodilo v koncentračním táboře a hrůzy s ním spojené. Příběh se mi moc líbil, pohltil mě hned od začátku a po přečtení knihy jsem vstřebávala všechny hrůzné informace.
Z této knihy si odnáším větu, kterou si budu pamatovat: "pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den" ♥
Velmi silný příběh o lásce, která překoná veškeré útrapy, což je tak málo pravděpodobné, ale přesto reálné.
Moc pěkná kniha.. nemohla jsem přestat číst.. Trochu jsem se bála, že mě moc nenadchne, jak ji každý všude cpal, ale byla fakt skvělá a určitě si ji přečtu někdy znovu!
Toto čtení pro mě nebylo ani zklamání a ani nadšení. Zprostředkovaně známe historii z Osvětimi a Březinky. Spousta věcí se dá jen těžko představit. Nejstrašnějši byl asi všudypřítomný strach a chlad. Jsem ráda, že takové knihy jsou....lidé, kteří vypráví svůj přiběh věřili, že naděje je a v neposlední řadě muselo být i štěstí. Několikrát se v komentářích objevilo, že těžko věřit, zda je příběh pravdivý. Já vidím za příběhem přeživší lidi a zda jsou podrobnosti pravda, neřešim.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Skutečný příběh o židovské muži Laleovi, který byl za 2.světové války tatérem, který měl vězňům tetovat čísla, kterými byli označeni. Příběh plný hrůz, které se v táborech děly, ale zároveň příběh plný naděje, která i přes všechna úskalí, která zažil, Lalea neopouštěla. Příběh, který rozhodně stojí za přečtení.