Tajemství sídla Craven Manor - limitovaná edice
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532760/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-limito-65d8744a1f5c1.jpg
4
1492
1492
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
Craven Manor , 2017
více info...
Přidat komentář
S označením královna hororu bych teda zas tak nespěchala. Po tvorbě Coates sáhnu, když mám chuť na nějakou oddechovku, která se dobře čte a to její knihy splňují. Pár jejich strašidelných domů mám už za sebou a tenhle se klasicky řadí mezi průměr. Příběh má v sobě pár logických děr jak plátek ementálu, ale s přivřením očí se nad tím dá mávnout rukou. Nadpřirozeno bylo trochu překombinované a mě docela mrzelo, že tady nebylo přítomné klišé gradující hrůzy, naopak - duchařská entita si tu nakráčí na scénu docela rychle a nějak s sebou zapomene vzít ten strašidelný prvek. Závěrečné vyústění bylo takové roztomilé.
Příjemný nenáročný příběh velkého klaďase Daniela, který mi byl sympatický a moc se mi líbilo pohrávat si s myšlenkou, že bych i já klidně takovej job rád třeba přes léto dělal. Relaxoval po večerech v tý chajdě, zatápěl v tom krbu a četl u něho knížky... no ten zbytek bych už samozřejmě zažít nechtěl:) velké plus bych dal velkému grandfinále na konci. Ale jo, celkem fajn.
Darcy Coates prostě sází na jistotu, protože strašidelné domy vždycky baví. V tomhle případě se nejedná moc o žádný mega horor kdy máte problém strachy jít ve dvě hodiny ráno přes chodbu na záchod, ale i tak vás děj vtáhne a baví až do samotného konce. Tentokrát se spíš jedná o milý, pohádkový příběh, žádné velké tajemno a hrůzy, i tak jsem si to ale užila, ostatně jako všechny její knížky.
Knize nelze upřít, že je čtivá. Daniel mi byl hned sympatický, ale připadal mi i dost naivní, že si nic nezjistil o místě, kde pracuje... No, do hororu bych to asi úplně nehrnula, na to zas až tak strašidelné nebylo... Ale bavilo mě to.
Hezká temnější pohádka. Strašidelnost pro dospělé nula, možná někde pod stanem pro děti:-)
Jsem naprosto nadšená. Tuhle knihu jsem četla s velkou chutí a určitě si chci přečíst další knihu od této autorky.
(SPOILER)
Jelikož Duch domu Ashburnů byla příjemná hororová oddechovka, netrvalo to slouho a v rámci SČ jsem se vrhla na druhý díl. Tentokrát už jsem trochu věděla, co od Darcy čekat a těšila jsem se, co vymyslela tentokrát.
Hlavním hrdinou je Daniel, který se nachází v zoufalé životní situaci. Žije v miniaturním pokojíčku u svého známého a nutně potřebuje sehnat práci, která ho uživí. Když dostane podivnou pracovní nabídku starat se o sídlo Craven Manor, chvíli váhá. Zoufalé časy ale volají po zoufalých činech, a tak se nakonec rozhodne ji přijmout.
Daniel mi hned od začátku neskutečně padl do oka. Když píšu recenzi, mám už přečteny téměř všechny díly ze série, a i nyní je Daniel stále mou nejoblíbenější postavou. Je to prostě dobrák od kosti, který se snaží konat to správné, přestože mu neustále osud hází klacky pod nohy. Právě v tom jsem viděla sílu jeho charakteru, protože i přes ty všechny nesnáze se stále snažil jednat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jeho povaha se promítla i do přístupu ke všem těm nadpřirozeným jevům, co se okolo něj děly.
Oproti Danielovi tady pak máme Kyla, k němuž jsem cítila opravdu silné antipatie. Byl totiž přesně ten typ člověka, který nemohu vystát – sobecký, chamtivý a neustále využíval lidi okolo sebe, aby z toho měl prospěch. Přestože jsem z něj ale měla rudo před očima, dobře díky němu celý příběh fungoval.
Od Tajemství sídla Craven Manor ale rozhodně nečekejte čistokrevný horor. Darcy zde velmi silně zabrouzdala do vod fantasy, což mně osobně vyhovovalo. Pokud ale očekáváte něco klasičtějšího, budete nejspíš trochu zklamaní. Na rozdíl od předchozího dílu má tento mnohem rychlejší rozjezd a gradaci. Závěr je poměrně velkolepý (nebo alespoň v mých představách byl), ale celý tento příběh mi skvěle sedl.
*SPOILER* Samotný závěr byl pro mě jako pohlazení na duši. Darcy má zjevně sklony své knihy ukončovat dobře, což mi v této sérii naprosto vyhovuje a Danielovi jsem dobrý konec z celého srdce přála. A scéna s laserem? Prostě výborná! :D
Hodnocení: 85%
Fiiiha. Tak tahle serie mne faaakt bavi. Vsichni milujeme stare opustene domy, ve kterych strasi. (A kdo rika ze ne, toho bavi jeste vic.)
Mela jsem trochu obavy kvuli recenzim, ze to bude zklamani. Ale tento dil se mi dokonce libil vic nez ten prvni. Je lepe promysleny, postavy uz nejsou tak charakterove ploche a hlavni hrdina - takovy dobrosrdecny jinoch, kteremu nejde nez nefandit. Ale i ten stejne jako Adrienne z prvniho dilu trpi nejakym zvlastnim tikem projevujicim se castym olizovanim rtu.
Naslo by se par malych chybicek a nedomyslenosti, ktere rada prehlednu, protoze je to nic oproti napaditemu a barvitemu pribehu, ktery je plny napeti a zvratu. Vyvrcholeni zapletky a rozuzleni zahady je malilinko pritazene za vlasy, ale uzavreni celeho pribehu mi takrikajic zahralo u srdicka a skoro by si clovek pral, aby tato dejova linie s hlavnimi hrdiny pokracovala dalsim dilem.
Zajimave je, ze u obou dilu moje predstavivost nabrala nevidane obratky. Mam pocit, ze oba domy i se zahradami zretelne vidim, jako kdybych tam sama byla, coz zazitek ze cteni zveda o deset latek vys. Jak rikam, tohle mne faakt bavi.
- Stejne tak i jeden ci dva suche vtipky behem cele knihy. Z Ashburnu mi utkvelo v pameti "Eleanor velmi pekne hori." A z Craven Manor zase "Proste bez a osol ty dvere, jak to bezne delaji vsichni normalni lide."
Co dodat, kniha presne dle meho gusta.
Moje maličkost patří do skupinky nadšenců díla Darcy Coates, a proto mě čtení Tajemství sídla Craven Manor nezklamalo a užívala jsem si ho od začátku do konce. Kniha je druhým vydaným titulem z volné série Strašidelné domy. Máme tu opět tajemstvím opředené sídlo s podivným majitelem, zadluženého muže, jenž přijme nabídku stát se správcem na onom panství, a ducha, který v noci obchází okolo a klepe na dveře. Kdybych to měla srovnat s Duchem domu Ashburnů, tak Craven Manor mě oslovil více, ale obě knihy byly za mě skvělé. A v obou se objevovaly kočky! Příběhy, kde jsou zvířata nemůžou být přece špatné, to dá rozum.
Kniha se opět četla moc dobře, stejně jako předešlý díl. Trošku mi v knize vadilo, že se příběh odehrává v našem století (v naší moderní době) a hlavní hrdina nemá ani hodinky, ani mobil a tak často v knize narážíme na fráze: Slunce bylo teprve za vrcholem své každodenní dráhy.
Takže je kolik? Devět ráno? :-D
Konec knížky opět trošku přetažený za vlasy, ale nevadilo mi to.
4*/5*
Tohle byla hrozná blbost. Duch domu Ashburnů mě nutil otáčet stránky a byla to příjemná (i když průměrná) duchařina. Tajemství sídla Craven Manor mě nutilo protáčet oči a byla to neuvěřitelná slátanina.
Autorka jen okopírovala svou první knihu a změnila pár jmen a událostí. Jinak se prakticky nic nezměnilo.
Hlavní hrdina byl neuvěřitelně mimo. Dějová linie s bratrancem otravná a zbytečná. Boj s "příšerou" směšný. Tam jsem se jen usmívala a říkala jsem si, že těch deset stránek přece dám, když už jsem došla tak daleko.
Zklamání. Myslela jsem si, že autorka má potenciál, ale tady byl velký propad. Možná zkusím ještě jednu knihu a pak se rozhodnu co s Darcy dál.
Ale jako joo, mně se to teda líbilo. Bylo to všechno hezky promyšlené. Třeba Danova minulost, tudíž to, že práci přijal a stále se do domu vracel, nebylo nijak nepochopitelné. Potom ten jeho bratranec (ne, vůbec jsem mu nepřála smrt) tam taky hezky do všeho zapadal a objevoval se sice úplně nečekaně, ale taky ne nijak nesmyslně. No a nakonec celá ta legenda o rodině a různé verze mi přišly taky dobře zvolené, protože člověk fakt sám nevěděl, jak to asi je. Nemůžu si odpustit názor, že by to bylo určitě skvělé ve formě filmu. Hodně lekaček, tma, stíny, ten barák a navíc i trochu fantasy nádech ve formě příšer a měňavek. Kurde nějakou dobrou hudbu do toho a jdu si pustit do gatí. No ve finále za mně určitě zatím nejlepší díl co se týče duchařiny a této "série".
Popravdě Darcy je pro mě moje maximum v rámci strašidelných knih. Kór tato série jsou takové soft horory, ale upřímně, tento díl byl za mě zatím slabší. Bylo tam za mě až moc fantasy prvků, což mi kolikrát moc vadilo. Samotná duchařina byla provedená moc pěkně a napsáno to zase bylo skvěle čtivě. Takže se těším na další díly, ale za mě zatím nejlepší díl Duchové rodiny Folcroftů :)
Nejdřív mi to nepřišlo tak dobré, jako první díl série, ale konec mě dostal :) Oproti prvnímu dílu méně děsivé, ale hodně napínavé.
Poslechnuto jako audiokniha a líbilo se. Mrazivé, temné, za mě super. Doporučuji.
Darcy Coates umí krásně popsat atmosféru a prostředí příběhu, člověk si pak vše lépe představí. A to bohužel u této knihy bylo všechno, co se mi líbilo. :/
Mám duchařiny moc ráda. Miluju staré domy a jejich příběhy. Ale tady tomu hodně chybělo...Napětí se nedostavilo a celkový příběh byl slabší.
Ani druhá knížka Strašidelných domů mě nenadchla. Začátek se mi líbil, ale potom jsem měla problém knížku vůbec dočíst. Očekáváné mrazení se nedostavilo a závěr knížky mě pak už takřka nebavil. Zřejmě spadám do špatné skupiny čtenářů.
Štítky knihy
tajemství australská literatura strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
(SPOILER) Musím říct, že tato kniha se mi líbila víc než Přízraky domu Carrowů, ale i přes to musím dát jen 3*... Nevím proč, ale čekala jsem úplně jiný konec, ale jak to tak vypadá, tak autorka má zkrátka ráda happy-endy.
Příběh nebyl špatný a postupně gradoval, jen ten konec, jak jsem už psala, mě zkrátka zklamal - všechno dobře dopadlo, všichni přežili, zlo bylo poraženo a hlavní hrdina "zdědil" velké panské sídlo a jmění se kterým si ho může krásně opravit....
Začínám se bát, že všechny její knihy dopadnou stejně.... Předvídatelně... To by mě opravdu zklamalo.