Tady byla Britt-Marie

Tady byla Britt-Marie
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275172/bmid_tady-byla-britt-marie-T4L-275172.jpg 4 1615 1615

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a hašteřivá babizna. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text

Literatura světová Humor Romány
Vydáno: , Host
Originální název:

Britt-Marie var här , 2014


více info...

Přidat komentář

Aleen
21.02.2017 5 z 5

Valerie Zawadská namluvila knihu na CD a tím zpečetila moji lásku k Britt-Marie, k této obsedantní okouzlující ženě. Naprosto doporučuji. Příběh nemá slabých míst, je vtipný a dojemný.

Ajinka126
09.02.2017 5 z 5

Po úspěšném Muži jménem Ově a (pro mě) obrovským zklamáním jakým byla Babička pozdravuje a omlouvá se, se tu objevila Britt-Marie. Ti, kteří četli Babičku, už Britt-Marie znají. A to je ten omyl. V babičce nevýrazná, nudná a prvoplánově protivná Britt-Marie je v této své knize naprosto dokonalá! Miluji tu její asociální a autistickou povahu. I přesto to s lidmi umí lépe než kdokoliv jiný. Je to nádherně citlivé a dojemné. Nemohla jsem přestat číst. Tady byla Britt-Marie se mi vryla hluboko do srdce.


sagasir
03.02.2017 5 z 5

Baba na zabití?

Pomalu, ale jistě současná švédská literatura nebude mít jen skvělé zástupce krimi literatury, ale i zástupce literatury humorné. Po skvělé Babičce, která pozdravuje a omlouvá se totiž přichází Backman s další skvělou knihou. Čtenářům, kteří babičku četli je postava Britt jistě dobře známá a proto ji doporučuji číst první a to už jenom proto, že v ní ještě není rozvedená. Když už jsme u té Britt, tak se jí pojďme na chvíli věnovat. Její postava je neskutečně skvěle napsaná. Litujete ji a přitom by ji část z vás pořádně naliskala aby se už konečně probrala. Rozhodně je fajn, že autor v textu alespoň trošku vysvětluje proč je vlastně Britt taková uzavřená, pedantská, proč se bojí odvázat atd. I když nakonec se i jednou opije a i kouřit bude. Ostatně Backman dokazuje, že svým postavám dokáže vštípit obrovský charakterový rozsah. V jeho Babičce, která pozdravuje a omlouvá se máme babičku, která dělá mírně řečeno převeliké skopičiny a je možná až moc akční, máme tu i její vnučku, která je na svůj nízký věk zase až moc přechytralá a vyspělá, ale zároveň i milá a zábavná. No a pak tu máme již výše popisovanou Britt, kterou si prostě přes všechny její charakterové vlastnosti oblíbíte. Místy je to chováním taková baba na zabití, ale svým způsobem na ní prostě něco je. I další postavy rozhodně hrají v příběhu prim. Například navenek gauner je skvělý kluk, vychovající své mladší sourozence atd. Popis prostředí se také rozhodně povedl a opravdu máte pocit, že onen Borg je snad opravdu ta pomyslná prdel světa. Co dál kniha nabízí? Třeba povídání si s krysou a různé rady na úklid. Kupříkladu prášek do pečiva na špinavé prostěradlo, pohovku, křesla a že jedlá soda vyčistí skoro vše. Samotný příběh pak plynuje odsýpá a neustále máte nutkání se smát či vám cukají koutky do úsměvu. Svou zásluhu na tom jistě má i sprostý, vulgární nespisovný jazyk v knize použitý. V textu se najde i pár skvělých hlášek. Jmenovitě za všechny třeba: Chová se jako by měl v prdeli zaražený citrón. Čtením tohoto příběhu si vlastně uvědomíte, že vy jste ještě normální a ani vám to čtení nezabere moc času. Kniha má 367 stran. Backman pak mnohé překvapí, že v poslední čtvrtině knihy rázem změní ráz příběhu z veselého na smutný a do děje zasáhne i smrt. Jakoby tím chtěl autor ukázat, že život není vždy jen veselý. Napjatě pak budete očekávat i konec. Zůstane Britt v Borgu a nebo ne? Vy však nemusíte čekat na mé procentuální hodnocení tohoto díla a to je 100 %. Tady prostě nemám co vytknout a už se těším, až se budu smát při čtení další knihy tohoto skvělého autora.

Madam.art
01.02.2017 5 z 5

Obávala jsem se fotbalového prostředí, které moc nemusím. Ovšem a jako obvykle - Backmanův styl mě strhl. Nechci, aby to znělo banálně, ale je to asi nejkrásnější kniha, kterou jsem v posledních letech četla. Přiznávám řadu kapesníků.
PS: Po týdnu jsem knihu přečetla podruhé a s důrazem na každou scénu a celek. Stále deset hvězd:)

kika 13
31.01.2017 4 z 5

Vtipně psáno.Čte se to úplně samo.Pohlazení po duši.

martina1199
28.01.2017 5 z 5

Tohle je opravdu krásný příběh:-)
Budete se smát a budete plakat a obojí vás zasáhne prudce a hluboko. Britt - Marie je krutopřísně hustá jako FAKT maso :)

Kniga47
20.01.2017 4 z 5

Mojí sociálně nekompetentní maličkosti se ten příběh strašně líbil :-).
Smích skrze slzy, jak se říká. ǔsměvné a přitom smutné. Na začáku jsem nevěděla zda mám více litovat slečnu z UP nebo Britt-Marie.
Ke konci trošku moc protahovaná, ale holt věci srdce jsou občas protáhlé a kompikované... Konec potěšil!

pikoa
19.01.2017 5 z 5

Mám ráda zvláštní Backmanův styl psaní...smutek i radost ze života zároveň...mě se kniha líbila. I když babička je jeho top.

anibeni
12.01.2017 4 z 5

Měla jsem s tou knihou velký problém... dokonce takový, že to už už vypadalo, že ji odložím a nedočtu... ale zvědavost mi nedala a četla jsem dál a udělala jsem dobře...

alena67
11.01.2017 3 z 5

pěkná knížka, dobře se čte

SilvaK
04.01.2017 5 z 5

Veľmi pekná kniha, Backman ma opäť nesklamal.

Ivana11
04.01.2017 5 z 5

Nádherná knížka plná citu a dojetí.

Ťapulka
02.01.2017 5 z 5

Fredrik Backman je prostě zárukou nádherné knížky, úsměvu i dojetí a zamyšlení se nad každodenním životem, nad lidmi kolem sebe a nad radostmi i strastmi. Knížka se četla úplně sama a moc jsem si ji užila. Kouskovala jsem si ji jen proto, abych si ji déle užila

Marryzlis
01.01.2017 5 z 5

Pokud si chcete pobrečet, ale potřebujete u knihy dobrý konec, sáhněte po tomhle kousku. Je to sluníčkový příběh! :)

kudrdlinka
01.01.2017 4 z 5

Britt-Marie jsem nečetla, ale posluchala (hlavně při přípravě cukroví a vaření) jako audioknihu, kterou načetla Valerie Zawadská. Bylo to příjemné setkání s osobitou Britt-Marie - někdy smutné, někdy úsměvné, někdy dojemné. Nemůžu říct, že by mě to úplně vtáhlo, ale na jedlou sodu, seznamy úkolů, hovory s krysou, přerovnávání příborů atd. i díky hlasu V. Z. jen tak nezapomenu :)

aginecka
01.01.2017 4 z 5

Ove mě uchvátil, S Babičkou jsem bojovala a Britt-Marie? Třetí Backmanova kniha pro mě byla návrat k jednoduchosti a čistotě vyprávěni. U Babičky mi vadilo, že se příběh malého vyděděnce ztrácel v kupě dalších, měl sklony k patosu a tudíž nezbýval prostor pro to, v čem je Backman nejlepší. Britt-Marie má blíž k Ovemu, je temnější, méně efektní, ale o to silnější!

bukiet
22.12.2016 2 z 5

Tohle už nefungovalo. Nejméně oblíbená postava z knihy minulé, se stává hlavní hrdinkou knihy třetí a já se s ní mám ztotožnit, pochopit, že za její "zvláštní" povahou je také kus normálního lidství a já bohužel revoltuji a tvrdím, že o Britt-Marii bych si přesto kolo neopřel. Jinými slovy tomuto příběhu nevěřím a měl jsem co dělat, abych to dočetl.

aruba
21.12.2016 3 z 5

Ze začátku byla kniha vtipná a odlehčená, ale ke konci už se postupně měnila spíše v drama. A konec byl, jak by řekla hlavní hrdinka, poetický. Bylo to docela působivé, ale stejně by se mi asi líbilo trochu jiné zakončení. Každopádně příběh hodně připomíná Muže jménem Ove, hlavní hrdinka je taková jeho ženská verze.

alnahu
16.12.2016 3 z 5

Britt-Marii a její jedlá soda - zvláštní osůbka, která jde všem pěkně na nervy . Já měla u této knihy opačný problém ,líbila se mi na začátku, připadala mě velmi vtipná ,ale jak se začala motat do fotbalu, tak mě již kniha nebavila. Za mě tři hvězdičky-nebyla jsem z ní nijak unešená.

Irsaf
11.12.2016 5 z 5

Líbila se mi :)