Syn boha hromovládce

Syn boha hromovládce https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30762/mid_syn-boha-hromovladce-XTp-30762.jpg 4 137 27

Hrdinou románu je Rutja, syn Ukka hromovládce, nejvyššího pohanského boha starých Finů. Rutja je seslán na zem a jeho úkolem je odvést Finy z bludné cesty křesťanství a vrátit jim víru ve veselé staré bohy. Po prvním seznámení s několika současnými Finy začíná ale pochybovat, zda svou náročnou misi vůbec zvládne...

Humor Fantasy Mytologie
Vydáno: , Hejkal
Originální název:

Ukkosenjumalan Poika , 2007


více info...

Přidat komentář

Makrela Liška
27.11.2013 4 z 5

Jako i Prostopášný modlitební mlýnek mi tahle knížka za hranicí reálného přišla sice velmi vtipná, ale trochu přitažená za vlasy a děj příliš hnal a jednoznačným směrem. Určitě stojí za pozornost, ale nebude patřit k mým skutečně oblíbeným z Paasilinnovi knihotéky

Flipper
19.07.2013 3 z 5

Celkové posolstvo, vyznenie a preklad sú na plný počet. Mal som však problém s prílišnou opisnosťou, chýbalo možno viac dialógov, lebo celé je to len akoby kronika pretvárania náboženstva. Snáď ma najvyšší Boh UKKO nepočastuje bleskom za trošku negatizmu. ŠVÁC!


Kaihomielisyys
29.09.2012 5 z 5

Asi nejdokonalejší a nejúžasnější knížka tohoto autora (tedy z těch, které jsem zatím měla tu čest číst). Hluboce se skláním a doufám v autorovo uzdravení, protože chci číst další a další podobné knihy. Dokonalá, úžasná, vtipná a povznášející četba!

rose
31.01.2012 5 z 5

To by bylo krásné žít v takovém světě! Nad námi by bděl bůh hromovládce, lidé by dodržovali prosté a vše říkající šestero přikázání, po domech by nám tlapkali trpaslíci a zesnulkové, veškeré trampoty a deprese by syn boha hromovládce vyléčil jedním krátkým zablesknutím... lidé by se setkávali při bohoslužbách s korbelem piva a pusou mastnou od pečeného masa... no uznejte, nebylo by to fajn? Jen nerada jsem se od knížky vracela k realitě. A navíc se mi líbil i překlad, výrazy typu „slámotrus“, „zaťatec“, „zesnulka“... mě ohromně bavily.

odejana
29.11.2011 5 z 5

Úžasná kniha ... nadělila jsem si ji na čas adventní, abych se z té křesťanské vánoční zvůle nezbláznila. Staří pohanští bohové a skřítkové jsou tak lidští ... křesťanská pravouka tu, jak dobře napsala Jíťa, dostává fakticky nakládačku, ale ten humor, ten nadhled! Kde Ježíš krmil zástupy chlebem a vodou, tam Rutja uzdravuje finské blázny, což se zdá být obracení na víru mnohem efektivnější. Závěrečná věta knihy je toho důkazem ..."aspoň nejsou ve Finsku žádní blázni.." Všechny postavy jsou tak skutečné, tak hezky vystižené a působení Rutji je tak samozřejmé ... vždyť jeho šestero skutečně stačí, aby se člověk srovnal se svým svědomím i s požadavkem toho nejvyššího.

black.susi
16.08.2011 4 z 5

U tohohle autora jsem chtěla začít Autobusem sebevrahů, ale momentálně byl v knihovně pujčený, tak jsem sáhla po této knize. Čte se dobře, je sarkastická, vtipná, ale úplně na zadek jsem z ní nesedla, proto 4 hvězdičky. Jsem zvědavá na další knihy, mám pujčený ještě zajícův rok a potom se snad dostanu i k autobusu sebevrahů.

Jíťa
30.11.-0001 5 z 5

Božská knížka, doslova. Vlastně jde o velmi zdařilý sarkastiky pojatý příběh o tom, jak by vypadal sestup božstva z nebes na zem v dnešní společnosti. V porovnání s činy Ježíšovými by to měl Rutja zřejmě o dost složitější (zajímavě je vyřešena zejména otázka ohledně toho, jaké božské skutky by měl konat, přeci jen dát dnešním Finům chléb nebo uzdravovat nemohoucí by bylo opravdu dost málo), ovšem otec Rutjův je lepším tatíčkem než ten Ježíšův, to se musí nechat. Bez jeho pomoci by to asi božský syn nezvládl. A to není jediný okamžik, kdy křesťanská víra dostává v této novele pěknou nakládačku.