Syn boha hromovládce

od:

Syn boha hromovládce

Hrdinou románu je Rutja, syn Ukka hromovládce, nejvyššího pohanského boha starých Finů. Rutja je seslán na zem a jeho úkolem je odvést Finy z bludné cesty křesťanství a vrátit jim víru ve veselé staré bohy. Po prvním seznámení s několika současnými Finy začíná ale pochybovat, zda svou náročnou misi vůbec zvládne...

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30762/syn-boha-hromovladce-XTp-30762.jpg 4.2104
Originální název:

Ukkosenjumalan Poika (2007)

Žánr:
Humor, Fantasy, Mytologie
Vydáno:, Hejkal
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Přidat komentář
Melcrovka
22. února

Pomalejší rozjezd, ale pak to bylo opět zajímavé, originálně "ujeté", z psychologického hlediska uvěřitelné.

jaja4
21.11.2017

Najlepšia Paasilinnova kniha!!

MOu598
19.07.2017

Četla jsem v březnu 2011. Podle mých poznámek:
Satira, o lidech na malém městě, statku a v Helsinkách.
O Finech, jejich mentalitě, způsobu života, pití, atd.
Konec odfláknutý. Asi nejslabší autorova knížka.

parxel
19.02.2017

Syn boha hromovládce je v pořadí třetí knihou, kterou jsem četl do Arta P. V porovnání s předchozími knihami: Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude a Autobusem sebevrahů mi tato kniha přišla mnohem čtivější a zábavnější. Do značné míry to bylo dáno tím, že v ní vystupuje relativně málo postav a díky tomu jsem se neztratil ve finských jménech, což byl případ obou dříve zmíněných knih.

Zápletka je opět velmi jednouchá a vtipná. Syn boha hromovládce Rutja setstoupí na zem, aby ve Finsku obnovil víru v původní bohy. K tomu využije zemědělce a starožitníka Sampsu, se kterým si vzájemně vymění tělo. Z této záměny pak vyplývá celá řada kominických a absurdních situací.

Knihu bych doporučil všem, kdo si od tohoto autora chtějí něco přečíst. Čte se velmi snadno a neztratíte se ve finských reáliích. Dík tomu si pak můžete naplno užít atmosféru a humor skvělého příběhu.

jana277
15.01.2017

Streštené, čítavé, pobavilo.

mot33
15.03.2016

Musím uznat že jsem tohoto autora zkusil poprvé a překvapil.Zasadit děj do současnosti kdy příde starověké finské božstvo obnovit svůj kult do součastnosti dost dobrý.Psáno lechce a čteno též.

Devil-Ivet
13.03.2016

Tentokrát se Paasilinna zaměřil na finskou mytologii a povedlo se. To šestero se mi zalíbilo. Je to veselé, čtivé, vůbec jsem se nenudila. Jedna z nejlepších knih.

jarmik
06.03.2016

Přečteno lehounce a rychle. Psáno tradičně, až starosvětsky, z pozice vševědoucího vypravěče. Postavy jsou obyčejní lidé, občas spíše figurky než nějaké složité osobnosti. Příběh odsypává poklidným, ale stabilním tempem.

Přestože pro cizince je místy obtížné orientovat se ve spoustě nezvyklých finských jmen postav v knize, finský kolorit vnímám spíše zábavně.

Není vlastně obecně docela výjimečné, jak se Finům daří se prezentovat sympaticky?

Článek na blogu: https://goo.gl/nT98dX

Temný snílek
29.08.2015

V tomto románu převažuje fantazie nad běžným životem, a to přináší nevšední zážitek, na který jistě dlouho nezapomenete.
Je až s podivem, jak málo stačí, aby lidé uvěřili člověku, že je syn boha hromovládce a přiklonili se k jeho víře. Jeden či dva blesky a pár uzdravených bláznů, nic víc, a to již Rutja ztrácel naději, zda se mu jeho úkol podaří splnit. To je však jen další nadsázka této knihy, u které se rozhodně pořádně pobavíte.

Děj je čtivý, nepostrádá humor, bláznivé situace na sebe nenechají dlouho čekat a až groteskní vyvrcholení děje, při čemž se budete trhat smíchy. Čeká vás jízda sice bez akce, za to však dojde i na sex, i když o tom Rutja ani neví a domnívá se, že jde o rituál před spaním. Tím mi docela vyrazil dech, protože takové velké chlapisko bych za panice nepočítala.

Kniha sice nedosahuje kvalit jiných autorových děl, jako Prostopášný modlitební mlýnek či Krátká paměť pana rady, ale stejně jde o nevšední literární zážitek, nad kterým mladí čtenáři nejspíš ohrnou nos, což je jejich škoda. Já si rozhodně hodlám vychutnat i další autorovi knihy.

Yaruschka
03.07.2014

Hodně vtipný :-))

Martina139
17.06.2014

Úžasná knížka, četla se výborně. Zaujala mě vtipná myšlenka léčit psychiatrické pacienty ránou bleskem do hlavy. Vyléčení šťastlivci pak budou nadšeně šířit novou víru. To kdyby fungovalo :) Krásný svět bez psychických nemocí a léčeben.

Makrela Liška
27.11.2013

Jako i Prostopášný modlitební mlýnek mi tahle knížka za hranicí reálného přišla sice velmi vtipná, ale trochu přitažená za vlasy a děj příliš hnal a jednoznačným směrem. Určitě stojí za pozornost, ale nebude patřit k mým skutečně oblíbeným z Paasilinnovi knihotéky

Flipper
19.07.2013

Celkové posolstvo, vyznenie a preklad sú na plný počet. Mal som však problém s prílišnou opisnosťou, chýbalo možno viac dialógov, lebo celé je to len akoby kronika pretvárania náboženstva. Snáď ma najvyšší Boh UKKO nepočastuje bleskom za trošku negatizmu. ŠVÁC!

Kaihomielisyys
29.09.2012

Asi nejdokonalejší a nejúžasnější knížka tohoto autora (tedy z těch, které jsem zatím měla tu čest číst). Hluboce se skláním a doufám v autorovo uzdravení, protože chci číst další a další podobné knihy. Dokonalá, úžasná, vtipná a povznášející četba!

rose
31.01.2012

To by bylo krásné žít v takovém světě! Nad námi by bděl bůh hromovládce, lidé by dodržovali prosté a vše říkající šestero přikázání, po domech by nám tlapkali trpaslíci a zesnulkové, veškeré trampoty a deprese by syn boha hromovládce vyléčil jedním krátkým zablesknutím... lidé by se setkávali při bohoslužbách s korbelem piva a pusou mastnou od pečeného masa... no uznejte, nebylo by to fajn? Jen nerada jsem se od knížky vracela k realitě. A navíc se mi líbil i překlad, výrazy typu „slámotrus“, „zaťatec“, „zesnulka“... mě ohromně bavily.

odejana
29.11.2011

Úžasná kniha ... nadělila jsem si ji na čas adventní, abych se z té křesťanské vánoční zvůle nezbláznila. Staří pohanští bohové a skřítkové jsou tak lidští ... křesťanská pravouka tu, jak dobře napsala Jíťa, dostává fakticky nakládačku, ale ten humor, ten nadhled! Kde Ježíš krmil zástupy chlebem a vodou, tam Rutja uzdravuje finské blázny, což se zdá být obracení na víru mnohem efektivnější. Závěrečná věta knihy je toho důkazem ..."aspoň nejsou ve Finsku žádní blázni.." Všechny postavy jsou tak skutečné, tak hezky vystižené a působení Rutji je tak samozřejmé ... vždyť jeho šestero skutečně stačí, aby se člověk srovnal se svým svědomím i s požadavkem toho nejvyššího.

black.susi
16.08.2011

U tohohle autora jsem chtěla začít Autobusem sebevrahů, ale momentálně byl v knihovně pujčený, tak jsem sáhla po této knize. Čte se dobře, je sarkastická, vtipná, ale úplně na zadek jsem z ní nesedla, proto 4 hvězdičky. Jsem zvědavá na další knihy, mám pujčený ještě zajícův rok a potom se snad dostanu i k autobusu sebevrahů.

Jíťa

Božská knížka, doslova. Vlastně jde o velmi zdařilý sarkastiky pojatý příběh o tom, jak by vypadal sestup božstva z nebes na zem v dnešní společnosti. V porovnání s činy Ježíšovými by to měl Rutja zřejmě o dost složitější (zajímavě je vyřešena zejména otázka ohledně toho, jaké božské skutky by měl konat, přeci jen dát dnešním Finům chléb nebo uzdravovat nemohoucí by bylo opravdu dost málo), ovšem otec Rutjův je lepším tatíčkem než ten Ježíšův, to se musí nechat. Bez jeho pomoci by to asi božský syn nezvládl. A to není jediný okamžik, kdy křesťanská víra dostává v této novele pěknou nakládačku.