Svedectvo o živote v KĽDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487390/bmid_svedectvo-o-zivote-v-kldr-HGY-487390.jpg
5
3087
3087
Dianie v Severnej Kórei pozorne sledujú médiá a politici na celom svete, napriek tomu sa k nám z tejto krajiny dostáva len veľmi obmedzené a cenzurované množstvo informácií. Kniha koreanistky Niny Špitálníkovej, ktorá prináša sedem rozhovorov so severokórejskými utečencami, preto predstavuje mimoriadne cenný a unikátny príspevok k poznaniu jedného z najtuhších autokratických režimov na svete. Ako funguje severokórejská indoktrinácia? Čo pre tamojšie obyvateľstvo predstavuje trojica zbožštěných vodcov? Aký je rozdiel medzi životom na dedine a v meste? Na tieto a mnohé ďalšie otázky nájdete odpoveď v strhujúcich výpovediach siedmich silných osobností, ktoré sa rozhodli riskovať vlastný život, utiecť z KĽDR - a spoznať slobodu. Nina Špitálníková (* 1987) vyštudovala kóreanistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej, teraz študuje odbor orálnej histórie – súčasné dejiny na Fakulte humanitných štúdií Univerzity Karlovej. Ako prvá žena zo Západu absolvovala stáž na Kim Il-s?ngovej univerzite v Pchj?ngjangu a svoje zážitky pretavila do knihy Medzi dvoma Kimami (2017). V roku 2021 bola kniha Svedectvo o živote v KĽDR vyznamenaná cenou Magnesia Litera.... celý text
Přidat komentář
Už jsem četla román zasazený do KLDR (Syn správce sirotčince_A. Johnson). Svědectví v této knize potvrdila, že je "všechno" možné. Takže to, co se mi zdálo přitažené za vlasy, je běžná realita v lidově demokratické republice.
Moc zajímavé. Děkuji a budu ještě pokračovat dalším autorčiným titulem.
Audiokniha.
Každý človek má istú predstavu, čo sa v KĽDR deje. Ale až po prečítaní tejto knižky si plne uvedomí peklo totalitného systému.
To, čo sme zažívali v Československu počas socializmu, bola zjavne len „light“ verzia diktatúry.
Verejné popravy, povinná vojenská služba 10 rokov, hladomor, celkovo podradné postavenie žien v spoločnosti, kastovný systém...
Knižka je písaná formou rozhovorov so siedmimi utečencami z KĽDR a ich výpovede sú skutočne silné.
Odporúčam.
.....nemám slov. Při čtení mrazí. ... Buďme vděční za život, svobodu. ... Doporučuji přečíst.
Po přečtení Severky jsem přistupovala ke knize s obavou, bude to lepší, stejné?
Mile jsem byla překvapena! Četlo se mi to s lehkostí, těšila jsem se na další stránky.
Sedm příběhů, sedm nahlédnutí do života Korejců, sedm výpovědí nad kterými zůstává rozum stát.
Říkáte si, je to vůbec možné? Ale ano, kdo nezná nic lepšího, neví, že může být jeho život úplně jiný.
Velice mrazivé čtení (v mém případě poslouchání), u kterého si teprve naplno uvědomíte jak velké štěstí máme, že jsme se narodili tady u nás v téhle malé zemičce. Je tolik lidí na světě, kteří takové štěstí neměli. A v KLDR nejen, že za to nemohou, ale ještě jsou za to od úplného dětství tvrdě trestáni. Je to strašné čtení a nejednou mi z toho nebylo moc dobře. Asi nikdy to nedokážu plně pochopit. Zvlášť poslední rozhovor ve mně zanechal jakousi pachuť toho celého... Važme si toho, kde žijeme a způsobu, jakým žijeme a můžeme žít!
Těšila jsem se, až si knihu přečtu. KLDR mě velmi zajímá a dozvěděla jsem se tak hodně nových informací.
Při čtení mi bylo úzko, prožívala jsem to. Nejvíce mě zasáhl příběh feministky….. na druhou stranu mě naštvalo těch pár mužů, co dostalo strach, uteklo a své ženy a děti tam nechali. I přesto, že věděli, jaký osud je čeká. Prostě jsem nad nimi necítila slitování…
Z Niny jsem několikrát i přes pouhá písmena vycítila, že má vztek a má potřebu soudit. A vůbec se nedivím. I po těch hrůzách, co vyšly na povrch, někdo považoval za správné, že někdo takové štěstí v KLDR nemá a žije v bídě a o hladu.
KLDR je pro mě naprosto nepochopitelná, neskutečně odporná propaganda, která lidem zatemnila mozek.
Četlo se to moc dobře, každý měl jiný příběh. Přečteno za dva večery a těším se na další knihu od Niny.
Tato kniha se čte skoro sama. Rozhovory se severokorejskými uprchlíky jsou nesmírně zajímavé. Toto je moje druhá kniha od Niny Špitálníkové, takže trošičku povědomí jsem už měla, ale přesto jsem se dozvěděla spoustu nových zajímavých i šokujících informací.
Neskutečné, dechberoucí, neuvěřitelně smutné, nevysvětlitelné, tragické... Takové pocity při čtení svědectví uprchlíků prožíváte. Nejvíce bych ocenil rozmanitost jednotlivých výpovědí: na jedné straně máte řidiče, převaděče, na druhé třeba vysokoškolskou studentku, což vám dává náhled do toho, jaké životy příslušníci jednotlivých kast vedou. Jelikož to, do jaké kasty se narodíte, předurčuje celý váš život.
Při čtení jsem zároveň neustále myslel na 1984. Je depresivní, že vize Orwellova světa se někde skutečně naplňuje...
Zároveň doporučuju díl Hyde Park Civilizace z 9. března 2024, kde vystoupila právě Nina Špitálníková a v němž zaznělo mnohé z výše zmíněné knihy. A vím jistě, že je jen otázkou času, než si přečtu další věci z její tvorby. Nehledě na to, že se chystá pokračování rozhovorů s dalšími uprchlíky...
Knihu bych doporučila každému. Trochu jsem se bála, jestli na mě realita KLDR nebude moc, ale autorka dokázala toto těžké téma zpracovat bez zbytečného emotivního ždímání čtenáře. Forma rozhovoru mi překvapivě sedla a knize není co vytknout.
Je to až neuvěřitelné, že se něco takového může dít v dnešním _více či méně_ civilizovaném světě. Člověk je po přečtení neuvěřitelně vděčný za svobodu, kterou ve své zemi má. Četlo se to samo, jen jsem neustále kroutila hlavou nad dalšími a dalšími krutostmi a nesmyslnostmi, které dokázali v KLDR zavést jako normu. Doporučuji k přečtení.
Přečetla jsem si knihu po shlédnutí rozhovoru Niny Špitálníkové v pořadu Hyde Park Civilizace (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/224411058090309/). V knize je více podrobností z rozhovorů, které autorka vedla s uprchlíky, a které v pořadu jen naznačila. Jsou to pro nás nepředstavitelné osudy. Podle mě dobře vybrala různé typy uprchlíků, aby si čtenář mohl udělat co nejucelenější obrázek o historii a současnosti Severní Koreje.
Tuto knihu nelze hodnotit jinak než pěti hvězdičkami vzhledem k tomu, jak silnou zprávu s sebou nese a předává svým čtenářům dále. Díky poskytnutým rozhovorům je nám dovoleno nahlédnout do nitra fungování nejizolovanější země světa a života jejích lidí, které jsou pro nás v mnoha ohledech naprosto nepředstavitelné. I přestože jsem toho o Severní Koreji slyšela poměrně dost, i tak mě mnoho, pro mne stále nových informací dokázalo zaskočit a znepokojit. Kniha je jinak krásně zpracovaná i co se po grafické stránce týče; jako jediné malicherné minus vnímám to, že autorka dle mého názoru příliš často do rozhovorů vnáší subjektivní pocity a náhledy na věc, podle mě by měla zůstat více neutrální.
Díky této knize jsem měla tu možnost nahlédnout do životů lidí pocházejících z této země. Některé výpovědi pro mne byly tak silné, že jsem neudržela slzy.
(SPOILER) Přečteno během jednoho dne, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Je šílené, že to jsou svědectví a ne vymyšlené příběhy. Akorát teda poslední rozhovor mě rozčílil přístupem důchodkyně i po těch letech, co žije jinde.
Zajímavá kniha, velice mi popisy praktik KLDR připomínají knihu 1984. Uvítala bych nějaké rozšíření o historická fakta apod. Svoboda je nejvíc.
Nejsem si jistý, zda si knížka zaslouží plné hodnocení. Osobně bych uvítal, kdyby kniha byla doplněná o více faktů z historie nebo podle možností i ze současnosti. Na druhou stranu chápu, že některé lidi by mohlo obsáhlejší dílo odradit. Jinak jsem poměrně od díla dostal, co jsem čekal. Sedm dostatečně rozmanitě vybraných rozhovorů, které vám přiblíží život v totalitním režimu podtržené znamenitou vizuální stránkou. Na knihu poměrně málo, ale za přečtení to stojí.
Štítky knihy
totalitní stát rozhovory Severní Korea komunismus ideologie Magnesia Litera vládní sledování občanů (surveillance) severokorejští vůdci
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Obdivuju tu myšlenku a práci, kterou musela autorka při zpracovávání této knihy vyvinout. Plně se ztotožňuji s názorem níže, že ikdyž máme o životě v KLDR určitou představu, některé věci pro mě byly prostě nepochopitelné...
Jak může pár lidí u moci udržet sysytém, ve kterém je na drtivé většině obyvatelstva pácháno takové bezpráví?