Stroncium
Jiří Kulhánek
Nová kniha Jiřího Kulhánka je pochmurný příběh z pochmurné budoucnosti, kdy na Zemi žije víc mrtvých než živých, kdy lží je víc než obvykle a kdy ledu je mnohem víc než whisky.
Přidat komentář
Bílý lidi, modrý lidi, bílý zombíci, modrý zombící, nezničitelný hrdina a 470 stran akce to je Stroncium. Je trochu jiné než mistrova ostatní díla, ale i tak počteníčko velmi kvalitní!!!!!!!!!
WTF. To byl struční popis začátku. Měl sem chuť knihu zavřít (vypnout TLPDB). Neudělal sem to a vůbec toho nelituji. Velice dobrá kniha, která se sice malinko odklonila od zajetých kolejí, ale aspoň se mistr pořád neopakuje. Díky
Jediná kniha Jiřího Kulhánka, která je naprosto mimo celého propletence, který ostatní příběhy tak pěkně spojuje. První přečtení předcházelo varování od kolegy, že kniha je velmi slabá (je prostě hodně jinej) a proto mě naštěstí nemohla vůbec zklamat, prostě sem od ní nic nečekal a četl jen proto, že to je Kulhoš. Nakonec mě i celkem dost bavila a při druhém přečtení sem si už tradičně kulhánkovsky pochrochtával. Prostě to nejsou Divocí a Zlí, Noční klub a už vůbec ne Cesta krve, Stroncium je dost odlišný, ale i tak parádní.
Po nadšení z Nočního klubu cítím docela rozčarování. Kniha je samá akce a to je vlastně všechno. U děje jsem se často nudila, ale dávám o hvězdičku navíc za celkem zajímavý konec:) Věřím, že Stroncium je jen šlápnutím vedle a rozhodně dám panu Kulhánkovi ještě šanci u jiné jeho knihy.
Nevím, proč všichni říkají, že kniha je odpad. Asi budu i tvrdit, že tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější. Kulhánek je naprosto skvělý autor a všechny dosud čtené knihy od něj naprosto zbožňuji. Já tuhle knihu hodnotím naprosto plným počtem! :)
Tohle dílko jsem četl po Divokých a zlých a upřímně jsem byl docela zklamán. Snad tím odklonem od hřiště, kde je králem, snad pro hlavního hrdinu, který mě svou nezničitelností chvílemi štval, dávám tak nízké hodnocení.
Nejslabší kniha od Kulhánka? Proč? Kvůli konci? Že je Longin v podstatě nezničitelný už od začátku? Nebo že tam není tolik hlášek? Neřekla bych.
Nejsem takový znalec sci-fi, abych dokázala určit nakolik Kulhánek použil nějakou originální myšlenku. Mě se postapo svět líbil, hlavně mediální a reklamní masírka dotažená k dokonalosti. Využití otroků jako vývojářského centra, mrtváci jako pracovní síla. Brr až z toho mrazí. Humoru je dost, já se smála absurdním situacím, do kterých se Longin dostávat. Groteska, doufám, že zamýšlená.
Přece jenom nemůžu dát 5*. Čtení Stronicia bylo jako dívat se na výborný akční béčko, ale ostatní kulhánkovky jsou jako koukat se na film od Tarantina, takže v porovnání s nimi slušné 4*.
Jediná kniha, kterou jsem od Kulhánka četla. Slyšela jsem, že patří mezi nejslabší. Možná, že až si přečtu další, snížím hodnocení. Zatím to má jasně stovku.
Odklon od jeho předhozích děl, nicméně působí lehce vyzráleji. není to vůbec špatné, naopak je to sice dalo by se říct "jiný Kulhánek", ovšem dobrý Kulhánek.
Stroncium mám moc ráda, je pravda, že hlavní hrdina je až moc nesmrtelný i na nesmrtelného, mrtvých je tam víc než mraky a po celou knihu jsem si říkala, že mi asi něco uniklo, že to nějak nedává smysl... Ale jako u všech Kulhánkových knížek se vše na konci vysvětlí a knížka už pak dává vlastně smysl. A nápad se mi moc moc líbí, pro mne to naopak bylo po celou dobu velice originální (ale žádné klasické sci-fi jsem ještě nečetla). Závěr opravdu dobrý, musím říct, že takhle nějak si představuji budoucnost naší planety, bohužel...
Moje první ,,vlastní" kniha od Kulhánka. Těšil jsem se na její vydání, jak malý kluk a nezklamala mě. Přečetl jsem ji jedním dechem do druhého dne a nenasytně jsem scháněl další tituly od tohoto skvostného spisovatele. :-)
NaJežil jsem si tuhle knížku pod stromeček jako osobní premiéru pana Kulhánka. Po hromadách přečtených recenzí na jeho knihy jsem na ni byl natěšený, ale zřejmě to byla moje poslední knížka od něj. Sci-fi mám z literatury nejradši, ale tohle dílko mě připadlo jako hodně béčkový film. Děj sice hektický a plný zvratů, ale celek mě připomněl pejska s kočičkou a jejich dortem.
Absolutní mišmaš, nápady zkopírované od Heinleina, přes Asimova až po Bestera.
Nenašel jsem v příběhu jedinnou novou a už vůbec ne originální myšlenku a nic mě už nedonutí ji číst znovu. Je to jako Resident Evil s Millou.
Omlouvám se pane Kulhánku, ale podle mě - bezduchý "maglajz".
Já tedy nevím, kde tu všichni berou, že je toto dílo slabší. Mě bavilo velmi, četla jsem ho několikrát a i když to není klasický styl, je to velmi podobné a kniha je velmi dobrá. Pochopila bych 4*, ale 3* a méňě? :-(
Budu-li porovnávat s Nočním klubem, chyběla tomu romantika klasického RPG, kdy se hrdina stále zdokonaluje a roste. Ve Stronciu byl Longin od počátku v podstatě nezničitelný, takže trochu nudný. Řežby byly často fádní. Přesto se mi zas po nějaké době stalo, že jsem si nepřál, abych už knihu dočetl. Bavil jsem se a konec mne docela zasáhl, že jsem zvažoval i 5*. Ale na 5* Stroncium prostě nemá. Ovšem veřejněprospěšná poprava se v mém slovníku asi usídlí:)
Po (zřejmě) nepřekonatelném Nočním klubu těžký ústup ze slávy. Pořád je to sice Kulhánek a dobře se to čte, ale člověk si na konci chtě nechtě musí říct jedno velké WTF..
Verím, že aj relax v podobe nenáročnej zábavy má svoju hodnotu – proste je dobré, ak aj nie pravidelne, tak aspoň sem-tam, dopriať telu aj mysli oddych. A ak má k takémuto oddychu poslúžiť kniha, prečo nie. Ale aj od knihy, ktorá nemá zaťažovať hlavu, očakávam určité kvality. Nahliadajúc na vec takto, nemám problém ohodnotiť (berúc v úvahu rámec daného žánru) napr. taký Noční klub piatimi hviezdičkami. Napokon, to priznávam, „kulhánkoviny“ ma docela bavia. Ten typický Kulhánkov mix akcie, drsného humoru a sviežich nápadov, tak, ako ho vie podať on – a ktorým dokáže plne pripútať vašu pozornosť – paráda! Áno, občas naozaj padne dobre trochu vypnúť - oddýchnuť si od reality.
Ale teraz už konečne k Stronciu. Uf...
Vlastne ani nie je toho mnoho, čo by sa o tomto „akčňáku“ dalo napísať. Dá sa to vyjadriť aj jediným slovom – presne tým, ktorým je vyjadrené moje hodnotenie.
Stroncium ma naozaj dostalo. Alebo dorazilo? Čo si pán Kulhánek myslel, keď toto „tvoril“? Čo chcel týmto počinom dokázať? Potreboval si narýchlo privyrobiť? Alebo ho prepadol panický strach, že by sa naňho mohlo zabudnúť? Naozaj neviem.
Už Vládcami strachu si nastavil latku dosť vysoko a Cestami krve ju ešte zdvihol (Noční klub je kapitola sama o sebe – ten už hádam sotva prekoná, ak sa bude držať doterajšieho kurzu – ale nechajme sa prekvapiť Vyhlídkou na věčnost), preto mu ani nezazlievam, ak ju aj kde-tu podlezie (Divocí a zlí). Ale toto?! Zabudol, že aj žáner sci-fi má nejaké zákony a pravidlá a že dej by mal mať nejakú logiku – okrem iného? Myslí si snáď o čitateľoch svojich kníh, že majú úplne duté gebule a tým pádom im môže predhodiť čokoľvek?
Stroncium, túto ledabolo zbuchnutú, prvoplánovú, samoúčelnú zlátaninu, ktorou autor už naprosto zreteľne prekročil hranicu medzi zábavou a bezduchým konzumom, som dočítal iba s veľkým sebazaprením (úchylka – všetko sa snažím prečítať stoj čo stoj až do konca). V porovnaní s predošlou Kulhánkovou románovou tvorbou to je skutočne odpad.
A ešte niečo - dobrý a slušný autor by mal mať aspoň trochu úcty ku svojim priaznivcom, tešiť sa z toho, že nejakých má a nie dopúšťať sa na nich takýchto zverstiev!
to mě zatraceně nebavilo. možná jsem měla vydržet něco přes půlku knihy, ale na ten růžový sliz jsem neměla náladu. kdyby zde místo toho figuroval olgoj chorchoj, tak bych možná vytrvala.
Zatím jsem téměř v polovině knihy, ale stejně jako v případě Nočního klubu (nedočetl jsem) z toho strašně kouká, jak autor chce být za každou cenu COOL a velkej drsnej cynik. Ale rozemleté hlavy na kaši, ukroucené ruce, rozstřílené oči, drcené zuby s čelistmi a mokré kalhotky nedělají dobrý příbeh. :( Hustý hlášky, který vypadají jako by je napsal někdo, kdo včera dokončil základní školu, tomu moc nepomáhájí. Dočteno: Nic mne nepřekvapilo, bylo to pořád to samé. Posledních pár stránek s pokusy o filozofii (po všech těch stránkách, ze kterých tekla krev proudem) tomu nasadilo korunu. A vůbec jsem nepochopil to trhání příběhu na odstavečky (je prostě kus textu, najednou vynechaný řádek, na dalším řádku "* * *", pak další prázdný rádek a další kousek textu a pořád do kola), zřídka jsem narazil na souvislou stránku nebo dvě.
Štítky knihy
vesmír zombie apokalypsa české sci-fi sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Supr knížka, která sice nemá na úžasný Noční klub (počítám i Vyhlídku na věčnost) s upíry a vším okolo, ale i tak. Nenechte se odradit trochu zvláštním začátkem v Luxoru, pak se to rozjede. :)