Lovec čertov

23.11.2025

Musím se přiznat, že jsem se trochu bála, že Jaroš celý příběh sám neutáhne a bude mi tam chybět ta dynamika mezi jím a Steinem. Jako ano trochu to tam chybělo (proto ta půl hvězda dolů), ale jinak to utáhl naprosto s přehledem.
Tuhle sérii poslední dobou doslova hltám, takže tenhle díl jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Především proto, že Jaroš je prostě pán. Já vím, že je to vlastně magor, ale to jeho chladnokrevný chování a suchá konstatování prostě žeru.
Ano, bylo to lehce předvídatelné, protože kdo ve skutečnosti našeho kapitána zabil je poměrně rychle jasné, ale vůbec to neubralo na poslechu.
Těším se na další díl, protože Jarošův vývoj v předchozím díle, kdy tím dost rozhodil Steina mě extrémně bavil a jsem zvědavá, jak to bude dál.

V říši, kde by i vlk na měsíci zapomněl zamrkat, se rozprostírá výprava, co v sobě nese vůni starých legend a šmrnc moderního šibalství, jako když babička potají přidá do koláče trošku chilli. Hravost slov si podává ruce s napětím tak pevně, že by i nejotrlejší mazanec ochotně sklouzl do pohádkového víru bez výčitek svědomí. Jestli někdo hledá průvodce, co vás nenechá zamrznout na místě jako jelen pod reflektory, tady se dočká milostného dopisu plného ostrých zářezů i jemných pohlazení. Vše je upletené s lehkostí kočky, která ví, že všechno důležité se děje v tichu mezi dvěma dechy, a přitom má úsměv, co dokáže odfouknout i nejtemnější mračna. Ironie si vesele hopsá po stranách a hlášky padnou přesně tam, kde byste čekali spíš ticho, což přidává šmrnc, který by i suchou poušť proměnil v oázu plnou života. Když srdce bije jako buben v rytmu divoké jízdy, není pochyb, že se tu mísí síla a něha v dokonalém tanci. Každá chvíle je jako čajová lžička plná překvapení, která vás nenechá vydechnout a ještě dlouho vás bude hřát u srdce.

Víc se mi líbí, když je tam celá skupina. Jaroš je zajímavá postava, když dělá děsivé pohledy, ale tady vždycky nefungovaly, a měla jsem pocit, že se najednou dostává do role svého původního šéfa, který má taky vlivného zastánce, jehož moc ho dostane někam, kam by se bez něj nedostal.
Jinak je to pěkně napsané. Myslím, že Červenák je nejlepší slovenský autor ever.

Jarošova sólovka je pěknám ne že ne. Ale detektivní pátrání mi tu připadalo takové nijaké. Ale jinak velká paráda. Celé se to nese spíš v duchu kapitána Báthoryho. Mě to sedlo, fanoušci Steina a Barbariče s tím možná budou mít problém. Zato jistě ocení nové informace o minulosti s především charakteru doposud nejzáhadnějšího z trojice hlavních hrdinů.

Barbarič aj Stein mali lepšie sólovky. Myslím si, že Ďuro tak trochu podľahol tlaku okolia, ktoré chcelo silou mocou pre seržanta vlastný prípad. Lenže spraviť z akokoľvek obľúbenej vedľajšej postavy nosnú, chce čosi extra a do toho Jaroš ešte nedorástol. On je výrazný na malom priestore, na väčšom jeho osobnosť bledne. Teda pokiaľ nie je uchopená za správny koniec. Za správny koniec som ani ja neuchopil knihu, ktorá nenadväzuje na Kremnicu. Čert mi bol dlžný to nezistiť skôr. Nemusel som preklínať Červenáka, akú má deravú pamäť, že naposledy sa drzý Zoro tak slušne vyfarbil, vďaka čomu si aj pekne zarobil a dnes je to zabudnuté? Bohdan sa za pár drobných nechá zviazať do služby? On, čo toľko začal pohŕdať autoritami? Moja chyba. Asi som prehliadol indície v texte, keď už nečítam obsah, kde sa tento fakt spomína. Nepomôžem si, chýbalo mi tu pojítko s Plzňou, ktoré by ma donútilo zabudnúť na Kremnicu. Čo chýba Trnave je druhá polovica knihy a ja sa pýtam, prečo miesto zadnej mapky radšej nevytlačili atlas okolia. V ňom totiž kráčame, cválame, plávame z miesta na miesto a tam padáme do spárov vždy niekoho iného. Lenže aj napriek hromade nebožtíkov, vyslovených otázok a jednému tučnému zvratu sa čítanie stáva čoraz únavnejším. To má za následok, že čo do počtu riadkov najkratšiu knihu, čítam z celej série najdlhšie. A s bôľom v duši zisťujem, že ma po konfrontácii s rodinkou zatratencov, otrokármi, kupcami, Srbmi, Španielmi, hajdúchmi, vyšetrovanie už ani moc nezaujíma. Vlastne ma ani nehnevá, že po návrate do Trnavy nespoznávam ľudí, ktorí na mňa hovoria. Samozrejme, sú tu svetlé výnimky, starý kat, pre ktorého má Bohdan (všetci dobre vieme prečo) slabosť, lenže rovnako ako s ním, tak ani s čiernovlasou Katarínou sa nepracovalo dostatočne na to, aby ma napríklad trápil jej osud. Na záver knihy ma tak uspokojil iba fakt, že Červenák začal splácať dlh voči Jarošovi už s najbližším zločinom v mincovni.

Od Červenáka sa mi knihy veľmi dobre čítajú.

Osamocený Bohdan Jaroš se zatoulá až do Trnavy. Nejprve potká čerta a poradí si s ním, potom se setká s lidskou zlobou a nenávistí. A opět si poradí. Sice i on zakusí útrapy věznění, ale ze všeho se dostane a ve své cestě pokračuje dál. S nad ho jeho putování dovede opět ke Steinovi a Barbaričovi.
(16. 6. 25 - 15 561 - 42)

Barbarič a Stein bez Barbariče a Steina. Červenák nám v tomto díle skloubil western, který ovládá a procvičil si ho v Zakletém klášteře, a detektivku. Už samotný název Pro hrst dolarů, teda pardon dukátů. Bohdan Eastwood, osamělý jezdec, přijíždí do Trnavy, kde se ujímá vyšetřování vraha kapitána husarů. Půl knihy vyšetřujeme, půl knihy bojujeme. A dominují westernové přestřelky. Ano, slyšíte dobře. Clint Jarošwood bere do rukou palné zbraně. Sice s nedůvěrou, ale pálí jak u Verdunu. Líbilo. Víc Mlčenlivého Bogba.

Jaroš je můj oblíbenec a tak jsem se na tento díl dost těšila. A super, super. Celkově hodnotím tuhle sérii jako skvělou. Kdo by to byl řekl, že budu s takovou chutí číst a poslouchat ( výborně načteno Markem Holým) středověké detektivky.
Ano, nešetřím chválou, ale nemůžu jinak. :)

Deváté pokračování rudolfinské série detektivek. V tomto díle vystupuje pouze seržant Bohdan Jaroš. Kapitán Stein a notář Barbarič chybí fyzicky, ale knížce to nic neubírá. Opět výborně popsány historické reálie, prostředí, postavy. Podíváme se do Trnavy, aneb "Trnava je malý Řím, samá kurva, samý kmín" :)) Jaroš plní rozkaz hraběte Thurza, ale nic nejde jednoduše a zápletka se zamotává. Pěkné čtení, těším se, co bude dál.

Již devátý díl ze série Stein a Barbarič, z nichž se ani jeden tentokrát osobně neobjeví, protože se jedná o sólo akci seržanta Jaroše. Jak už bylo řečeno v některém z předchozích komentářů, přestože katův syn má k tortuře stejně blízko jako já k četbě a pro ostrý či vražedný nástroj jakéhokoli původu či velikosti nejde daleko, neočekávejte jatka, i když pár vyhřezlých vnitřností cestou potkáte. A jako vždy bych se po přečtení ráda vydala obhlédnout kulisy místa činu, tentokrát slovenské Trnavy.

Už jsem dal jasně najevo, že mi v životě nedělá potíže pohled na otevřenou lidskou anatomii, krev mě neděsí, ale pachy mi umí znepříjemnit život. A Juraj Červenák mi představil trnavské ovzduší (obzvláště v uličkách u hradeb) tak sugestivním způsobem, až se mi zkudrnatily chloupky v nosních dírkách. Do akce tentokrát vyslal osamělého ale po všech stránkách (kromě empatie) schopného Bohdana Jaroše, a k mému údivu šlo o záležitost mnohem méně krvavou a bolestiplnou, než jsem očekával. Autor ovšem vystavěl příběh opět mistrně, takže jsem si ho mohl již tradičně vychutnat.

Tentokrát nás príbeh zavedie do Trnavy. Teda len Jaroša. Tento príbeh je len o ňom, čo nebolo zlé.
Ten popis Trnavy a hlavne toho smradu fuj až som to cítil. Príbeh bol taký jednoduchší a asi ľahko predvídateľný ale na kvalite to vôbec neubralo. Ten koniec mal taký rýchly spád, to by som si vedel predstaviť trochu viac rozpísať. Dej bol svižný a odsýpal. Prečítal som to asi na 4 krát. Určite odporúčam.

Tenhle díl je jen o Bohdanovi a to je skvělý počin. Nikoliv už děj, který je hodně předvídatelný a hodně o bohyni Fortuně. Ta citelně zasahuje tak, aby se děj posunoval správným směrem. Případně seržant Jaroš cítil v kostech, že to, co slyší, není úplně pravda. Ani ostatní postavy nebyly nijak zvlášť zajímavé, takže jejich případná smrt mě nezasáhla. Zato popis města Trnava byl jako vždycky skvělý až dokonalý. Ten smrad ze všech těch psích, prasečích i lidských hoven v říčce a vlastě všude, byl z knihy cítit. Smutek z vypálených a vypleněných vesnic byl taky cítit. Ta historická část příběhu je to, pro co stojí tenhle díl číst. A taky proto, že Bohdan se asi trošičku, malilinkato mění. Až se nad tím sám podivil. Tak vzhůru do dalšího dílu.

Táto časť len o Jarošovi. Aj keď mi pasujú ako trojka, tak aj táto časť vel'mi dobrá...

Tak už i seržant Jaroš se konečně dočkal své vlastní knihy!
Podtrženo sečteno lehounce nadprůměr, ze kterého si sice nesednete na zadek, ale i tak je se jedná o fajn čtení na sychravé odpoledne.

Neviem či mám pre túto sériu slabosť, alebo mám jednoducho v obľube knihy s priamočiarym (nie príliš komplikovaným) dejom, no mne aj tento diel sadol. Seržant Jaroš tu zažíva pomerne vrtkavé peripetie osudu (Fortuny), keď sa niekoľkokrát ocitne v život ohrozujúcich a takmer bezvýchodiskových situáciách v rámci vyšetrovania jedného zaujímavého prípadu, pričom ani raz som nemal pocit, že by sa na kvalite príbehu nejako výrazne podpísala absencia Steina a Barbariča. Za mňa opäť výborný, podarený diel s dávkou krvi, (čierneho) humoru a uveriteľných dobových reálií.

Jedná se o mojí oblíbenou sérii. Seržant Bohdan Jaroš je zde sice bez svých společníků, ale za mě to není na škodu. Nikde přece není psáno, že to je nerozlučná trojka, která musí trávit veškerý čas společně. Naopak. Jsou to zcela odlišní lidé, z různých prostředí a každý má svou cestu. Nicméně věřím, že je osud (nebo autor) zase svede dohromady.
Tento díl se mi líbil stejně jako předchozí. Přišel mi napínavý, četlo se to dobře. A těším se na další.

(SPOILER) Lovec čertů od Juraja Červenáka mě sice zaujal svým mixem historie a fantasy, ale místy mi přišel děj dost předvídatelný a postavy mi připadaly povrchní. Spoiler: Celý twist s čertem, který je nakonec jen špatně pochopený muž, mi přišel zbytečně přitažený za vlasy. Když se ukáže, že skutečný „čert“ je pouze psychicky narušený člověk, který jen využívá legendy, aby si podmanil ostatní, přišlo mi to jako slabý únik od očekávaného rozuzlení. Některé scény se sice snažily být napínavé, ale místo toho působily přehnaně a neuvěřitelně. I když svět, který Červenák vytvořil, měl potenciál, v konečném důsledku mě kniha zklamala