Stalker
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31113/bmid_stalker-qjk-31113.jpg
4
1472
242
Dnes již klasický román bratří Strugackých nás zavádí do Pásma - tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít... Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká. A zaplatit musí všichni. Někde v samotném srdci Pásma je však možná skryta naděje...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , TritonOriginální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině) , 1972
více info...
Přidat komentář
Něco tak divného jsem ještě nečetl. Jen mi hrozně nesedělo zasazení příběhu. Kdyby to bylo přímo v Rusku, bylo by to pro mě snesitelnější. Z příběhu máte občas pocit, že čtete nějaký hodně ujetý western. Kde se nestřílí. Který se neodehrává na Divokém západě. Ve špatné době. Bez indiánů. A bez kovbojů. Chtěl jsem dát původně 3 hvězdy, protože 4 dávám jen knihám, za které ručím. Ale tady ty 4 hvězdy dávám kvůli specifické bizarnosti a opravdu originální atmosféře. A taky proto, že kniha není dlouhá a únavná. Takový ten pocit, dočtu a jdu pařit S.T.A.L.K.E.R.a. (Samozřejmě PC hra je úplně jiná - FPS.) Kniha nemá se střílečkou nebo akčním sci-fi nic společného, ale spíš má blíž k hledačům pokladů. Některé knihy od Zelaznyho se blbě popisují a hodnotí, tady je to ještě horší. Čtete rádi podivnosti? Tohle je přesně pro vás. Kniha je z mého pohledu přeceňovaná. 80%
Nevím... byla to druhá kniha od těchto bratrů autorů, co jsem četl a ani tentokrát na knize nespatřuji nic extra zajímavého nebo výjimečného. Je tam jedna filosofická pasáž, která mě zásadněji upoutala (právě ta s vysvětlením pikniku u cesty) a poslední výlet do Pásma byl také poměrně čtivý a napínavý. Jinak nic moc. Propříště si Strugackije asi odpustím. Jejich styl mi moc nesedí.
Prvé prekvapenie bolo zistenie, ako je kniha ľahko a čitelne písaná. Poznajúc film, som čakal prudko filozofické dielo. Druhé prekvapenie originálnosť, takto som sa s príchodom mimozemšťanov teda nestretol, výborne tu bola nastienená teória ich príchodu, ktorá korešponduje so starším názvom knižky. Pasáže, ktoré sa odohrávali v pásme, boli napísane veľmi pútavo, atmosférický a mysteriózne, rovnako všetky veci donášané z pásma. Prostredná časť zas najviac ukazuje ľudstvo, ako druh, ktorý spraví biznis naozaj zo všetkého. Pre mňa záver najslabšia časť, kde sa moc zameriavajú na hodnoty človeka a vyfučalo mi to do prázdna.
Krásná knížka, je to snad první Sci-fi a fantasy, ke kterému bych se znovu vracela i vícekrát. Na svoji dobu je příběh neobyčejně promyšlený a nápaditý. Překvapovala mně snad každá stránka a nedala mi pokoj, dokud jsem knížku nedočetla. Je tak hezky psaná, že při čtení se Vám opravdu otevírá krásný svět plný zajímavých myšlenek, fantasy nápadů a prostředí jako v málo které knížce této doby. Čtenáři dává i prostor k přemýšlení, co je vlastně v životě důležité a jak může dopadnout vidina moci. Doporučuji si ji přečíst!
Rozhodně nejneotřelejší a nejoriginálnější "invaze" mimozemšťanů. Už tu byli mimozemšťané technologicky mnohem vyspělejší, než jsme my, ale mimozemšťané o tolik pokročilejší, tak vysoko nad námi, že je ani nenapadlo vůbec s nějakým lidstvem zkusit komunikovat? :) To jsem ještě neviděl. Název knihy "Piknik u cesty" to nádherně ilustruje.
Knížka je skvělá, poutavě napsaná a i když nepřekypuje událostmi, čtenáře neznudí a jediné, co bych jí vytkl, je to, že je příliš krátká. Myslím, že minimálně dvojnásobná délka by jí seděla víc. Chtěl bych vědět o pásmu víc, víc o artefaktech, víc o jejich dopadu na svět, víc o oněch náboženských fanaticích, o které se kniha jen krátce otřela a hned zase spěchala dál - třeba se opět jen otřít o pár teorií, co vlastně byli Hosté zač.
Ale možná, že je to vlastně fajn. Přílišná detailnost by Stalkerovi vzala takové tajemno a stále v mysli plynoucí otázky, které člověka provázejí celou knihu. Ducha má mimochodem knížka opravdu perfektního, takového toho svým způsobem nádherně rusky pesimistického a depresivního. Nedivím se, že na námět knihy vznikl film i hra (štěstí, že obojí od východních tvůrců), má to potenciál.
Vstup do nitra něčeho,čemu nerozumíš.Zkus vejít do pásma,v nejlepším si budeš muset opatřit nějakého toho zkušeného Stalkera.Po cestě třeba najdeš nějaké zajímavé předměty,které by se mohli později výhodně zpeněžit,ale je tohle pravým smyslem a podstatou tak nebezpečné cesty ? Nelekej se světelkování,podivných odrazu světla i stínu nezřetelných postav.Budeš muset jít oklikou,ne přímou cestou,nedbej na pohodlí a čistý oděv,až se třeba ponoříš do zrádného močálu.Stojí ti to za to riziko ? Je to tvá posedlost,tak jako Stalkerova.I za cenu,že se ti něco nemilého přihodí.Jsi to přeci TY co tu hledá odpovědi,možná není nutné se ptát,odpověd najdeš v sobě,ale co je mi vlastně potom.Však uvidíš sám.
Mnohoznačné dílko,které uvízne ve vaší mysli.
Musím přiznat, že je Piknik u cesty poněkud jiná kniha, než jsem čekal. Mé představy splňoval jen začátek (který výborně seznámil s prostředím Pásma) a závěr. Oproti tomu střední pasáž knihy je až překvapivě "civilní" a "obyčejná", sci-fi prvek je zde jen jako pozadí, na kterém funguje podsvětí. Na druhou stránku to pozoruhodně a komplexně doplňuje reakci lidstva na mimozemskou návštěvu, která sama je veskrze originální. Kladně hodnotím způsob psaní z pohledu jedné osoby, která spoustě věcí ohledně Návštěvy nerozumí, díky čemuž zůstává po přečtení řada otázek, nad kterými lze přemýšlet.
Piknik u cesty je naprosto dokonalá kniha. Nechápu jak to, že jsem se k tomu nedostala dříve, přestože volné a mimochodem výborné zpracování od Tarkovského mám zhlédnuté už dávno. Stalkeři jsou přesně těmi hrdiny/dobrodruhy, kterými by člověk chtěl být. Někdo, kdo se dokáže pohybovat tam, kde jiný člověk nemůže, tam, kde je to smrtelně nebezpečné. Možná to je ten důvod, proč Vás příběh natolik chytne.
Už potřetí jsem se utvrdil v tom, že Piknik u cesty je výtečně napsanou sci-fi, která si jiné než 100%ní hodnocení nezaslouží.
Postavy "z masa a kostí" vyvedené bez špetky patosu a úžasný, syrově realistický příběh, napsaný nádherným jazykem a předkládaný nám v jakýchsi kusých "výřezech" – jako bychom nějaký "obraz" sledovali jen úzkým průzorem bezpečnostních brýlí, bez možnosti spatřit celé "plátno" v jediném záběru… Zkrátka skvělé počtení, více netřeba dodávat…
Roderick je človek, ktorý chodí do práce, má ženu a dieťa. Poviete si, nič zvláštne. Ale nie je to úplne pravda, pretože tá jeho práca a veci s ňou spojené a miesto, kde žije je jedna veľká zvláštnosť. Bratia napísali knihu v roku 1972 a klobúk dole. Je to strhujúce dielko, s výbornou atmosférou, so zaujímavými myšlienkami a posolstvom ... kniha ani chvíľu nenudí a rýchlo sa to číta. A hlavne, tie sci-fi veci sú tam výborne vysvetlené.
Nebylo to úplné špatné, občas i hezky napínavé, ale jako fanoušek herní série jsem čekal něco úplně jiného. Zejména na rozvádění nějakých hlubších filozofických myšlenek to bylo celé poněkud krátké a ve výsledku jako celek poměrně odbyté.
Zásadní dílo Arkadije a Borise Strugackých. Musel jsem ji přečíst několikrát, abych se dostal více pod kůži myšlenkám, které bratři Strugačtí do Stalkera zakomponovali.
Kniha mi připomněla mé dětství, kdy i výlet a toulání se krajinou pár kilometrů od domova přinášelo velké dobrodružství. Prodírání se lesním porostem, lezení po stromech a následný výhled z koruny, objevování nových posedů, opuštěných objektů, nikdynekončící konflikty s myslivci a majiteli pozemků, protože zvědavým dětem těžko zabráníte lézt tam, kam nemají.. Dnešní mladá generace už jen sedí u počítače a ani netuší, jak je ochuzena.
„…Co si myslíte o Návštěvě?“
„Já? Představte si… takový piknik.“
Noonan sebou škubl. „Co jste říkal?“
„Piknik. Představte si les, cestu, palouček. Z cesty sjíždí auto, z auta vystoupí mládež, vytáhnou láhve, koše s jídlem, tranzistory, filmové fotokamery. Za chvíli plápolá táborák, stojí stany, hraje hudba. A ráno zase všichni odejdou. Zvěř, ptáci a hmyz, kteří po celou dobu s hrůzou pozorovali, co se to děje, vylezou ze svých úkrytů. A co nevidí? Tráva je politá olejem a benzínem, někdo odhodil nepotřebnou svíčku. Je tu plno krámů. Baterka, francouzský klíč, popel z táboráku, ohryzky jablek, papírky z bonbonů, prázdné konzervy, láhve, kapesník, kapesní nožík, staré potrhané noviny, drobné mince, zvadlá kvítka z jiných palouků…“
„Jasné,“ přitakal Noonan. „Piknik… u cesty.“
„Přesně tak. Piknik u jakési kosmické cesty. A vy se mě ptáte: vrátí se, nebo ne?“
„Já jsem si to představoval jinak,“ řekl Noonan.
„Na to máte právo“ poznamenal Pillman.
„Tak oni si nás vůbec nevšimli?“
„Neviděli nás.“
„Borisi poslouchej, tady nám z machorkového závodu posílají dva kartony jako poděkování za to, že jsme na každé druhé stránce našeho nového románu zmínili, že si hlavní hrdina zapálil cigaretu“
„Ale vždyť jsem tam nic takového nenapsali!“
„A nemohli bychom?“
„Já nevím, ten Piknik se nám docela povedl a čtenář si všimne…radši ne, cigára jim pošleme zpátky“
„Hm, asi máš pravdu Borisi…ale, no, víš…když já už jsem je načal“ řekl omluvně Arkadij a ZAPÁLIL SI CIGARETU.
Štítky knihy
naděje zfilmováno ruská literatura mimozemšťané totalitní režimy anomálie sci-fi postapokalyptické romány
Kniha Stalker je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 993x |
| Čtenářské výzvě | 128x |
| Doporučených | 210x |
| Knihotéce | 609x |
| Chystám se číst | 503x |
| Chci si koupit | 138x |
| dalších seznamech | 26x |
Od této autorské dvojice mě nikdy nic nezaujalo. Kromě Pikniku u cesty, je to vynikající knížka, jako kdyby ji psal někdo jiný.