Stalker
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31113/bmid_stalker-qjk-31113.jpg
4
1477
1477
Dnes již klasický román bratří Strugackých nás zavádí do Pásma - tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít... Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká. A zaplatit musí všichni. Někde v samotném srdci Pásma je však možná skryta naděje...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , TritonOriginální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině) , 1972
více info...
Přidat komentář
Pri klasike, základných kameňoch nejakého žánru je hodnotenie pre mňa vždy obtiažne. Tak je to aj v prípade tejto knižky. Invenčnosť autorov a ich predstavivosť je úžasná. Ich nápady po nich prežulo viacero iných, často aj s dobrými výsledkami, takže hodnotiť Stalkera z hľadiska deja a nezrovnávať ho pri tom s novšími a prepracovanejšími dielami s obdobnou tematikou nedokážem. V každom prípade, okrem nových nápadov, s ktorými Strugackí prišli (postapokalyptický svet, čarovné mašinky, javy a živly v Zóne a Zóna samotná) je kniha pozoruhodná najmä svojou atmosférou. S ohľadom na obdobie vzniku nie je možné hodnotiť inak ako piatimi hviezdami.
Jedna z prvních sci-fi a musím říct, že jsem byla nadšená, když jsem knihu zaklapla. Taky mi chybělo větší popsání některých přístrojů, ale to se dá přežít. Nevím, jak bych se na to dívala teď s už většími zkušenostmi s četbou vědecko-fantastické literatury, ale myslím, že ne o moc hůř ani líp. Stalker se mi svou atmosférou opravdu líbil.
Tohle sci-fi mě příliš nenadchlo, a pokud je to nejlepší knížka od Strugackých, asi už po žádné další nesáhnu. Nebudu zapírat - asi jsem byla líná nad knihou víc přemýšlet, takže mi přišla jaksi nedodělaná. Vysvětlení po celou dobu v podstatě veškeré žádné, takže závěr je vlastně jen logickým vyústěním toho všeho. Na druhou stranu ale uznávám, že fantazii tvůrci měli, a hodně oceňuji i nápad s členěním a uvedením kapitol.
Skvělá práce bratří Strugackých. Opět typické vynikající pojetí kombinace "ich" a "er" formy. V podstatě základní kámen pro hru Stalker a tím i nové odvětví literárního "post apo" žánru. Rozhodně mohu doporučit všem milovníkům sci-fi/fantasy, ale i Stalkera jako takového.
Perfektní příběh,člověk se dokáže do knihy vžít ještě lépe,když si někdy předtím zahraje počítačovou hru S.T.A.L.K.E.R. která byla na motivy této knihy stvořena.Ale konec mě trošku zklamal.Byl takový nějaký "neurčitý".Ale v každém případě,pro mne nejlepší kniha bratrů Strugackých.
Ze začátku se mi to zdálo poněkud dotěrný, ale řekl jsem si že dál už to bude určitě lepší (já naivní blbec). S každou kapitolou (a ony tam byly všehovšudy čtyři) jsem tu knihu četl s větším a větším anti-intusiasmem. Ke konci už jsem k ní choval takovou nenávist, že jsem měl chuť ji vyhodit z okna a zapomenout. Co jsem si uvědomil pak bylo, že za její nudnost a hloupost (a taky až příliš velkou cenzurovanost) může překlad. Proklínám překladatele. Čtěte originál, je asi 1000x lepší než tenhle opus. P.S.: Jedna hvězda je za ten překlad.
jedna z mála knih, kterou jsem přešetl za den. Nejvíce mě asi upoutala atmosféra. Pro mně vážně silná věc!
No očekávál jsem od knihy víc. Vadilo mi, že jednotlivé "stalerské hračky" nebyly popsany detailněji... u některých jsem si nedokázal představit, co znamenají. Co se týče děje místy zaujal, ale víc míst bylo, kde to vázlo.
To byla tedy atmosféra! To jsem ještě u žádné knihy snad nezažila. Po celou dobu jsem byla napnutá jak struna, husí kůže na celém těle a ani jsem se neodvažovala dýchat! Nic jsem nechápala a knížka mohla být také daleko delší, potenciál tam tedy byl, ale tentokrát to výjimečně beru jako plus.
Skvělá atmosféra, napínavý děj. Asi nejlepší knížka od Strugackých, kterou jsem četla.
Spoiler: Nedá mi to, než se zamyslet nad srovnáním s filmem Andreje Tarkovského. Obě díla mají totiž společné jen velmi, velmi málo, v podstatě jen výpravu do Pásma/Zóny. Ale důvody, postavy, zápletky, vše je jinak. A přesto jsou obě díla téměř perfektní, každé svým způsobem. Bratří Strugačtí vymysleli a propracovali svět Stalkera, a Andrej Tarkovskij si z toho vzal malý motiv, který posunul do zcela nové roviny, a z životní peripetie Rodericka Schoehardta je najednou příběh o jedné výpravě za tajemnou komorou, která plní přání. Kniha má podle mě mnohem propracovanější psychologii postav a logičtější motivaci jejich konání. Tarkovskij se až příliš soustředí na budování atmosféry, což se mu sice skvěle daří, ale zřejmě z nedostatku financí působí občas jeho film až příliš chudě - tedy oproti knižní předloze.
Jedná se o skvost mezi sci-fi. Nic podobného jsem nikdy předtím nečetl, ani myšlenka není převzaná, naopak je velice originální. Kdo má rád sci-fi, musí si tuto knihu přečíst.
Sci-fi knížky nečtu, žádnou jsem nikdy nedočetl do konce. Tahle mě donutila udělat výjimku. Osmkrát. Ještě jsem v ruce neměl knihu s lepší atmosférou.
Výborná sci-fi od svérázných ruských bratří, mistru žánru. Jsou ve světovém měřítku opomíjení, ale to mnoho tehdejších, východních.
Takže kdo autory zná, pozná zde jejich specifický rukopis. Zajímavá premisa, popularitě též přispěla Černobylská havárie, kdo by neviděl podobu se zónou, čehož se později chytly i PC hry ze série Stalker, též od východních bratrů. No ale ještě dřív měl příběh štěstí v podobě Andreje Tartovského. Těžko říct, co je lepší, film nebo kniha. To je jako srovnávat Kmotra knihu-film. Jedno umělecká vizuální pastva pro oči, druhé kniha z "té doby".
Stalkera jsem nečetl (pokud to dobře chápu, je to to samé, jen se známějším názvem), ale Piknik na obočině mi učaroval. Je to velice dávno a jistě, je úžasná, ale není to best-off žánru. Myšlenka je skvělá, ale kniha příliš krátká na to, aby jí naplno využila. A stejně se to zčásti stočí na existenční drama a pár neduhů, které tam být nemusely (ale autoři tak jsou zvyklí psát).
Fajn, rozhodně doporučuji (základ východní sci-fi), ale ne nejlepší.
Jedna z prvních kdyh jakou jsem četl a rád se k ní vracim. Dokázala mě vtáhnout do děje a prožívat situace jako bych tam byl. Doporučuji přečíst
Nejdřív jsem viděl film. Vzhledem k době kdy je točený to je poměrně zajímavý filmový počin. Po přečtení knihy jsem byl nadšen prostředím a příběhem. Možnostmi, které pásmo má. Určitě zajímavé klasické sci-fi.
Tento starší výtisk jsem bohužel půjčil a zpět nedostal. Ale novější vydání ku příležitosti vydání hry S.T.A.L.K.E.R doma mám :)
Kniha, ke které mě přivedla neméně úžasná filmová adaptace Andreje Tarkovského. O to víc je zvláštní, že obojí má společné jen ten název. Bratři Strugačtí se víceméně zaměřili na zvláštnosti samotné Zóny (popřípadě Pásma), která dala prostor jejich představivosti, zaměřili se na setkání s jinou civilizací. Bohužel si už pamatuji víceméně jen některé obrazy. Ale až si knihu opět přečtu, určitě zde informace doplním. Oproti tomu Tarkovskij v podstatě udělal symbolické filozofické dílo, plné hledání, hloubání a ač Zóna hraje roli velmi zásadní, není zde tím, o co ve filmu jde. Navíc podle mě vyvrátil i téměř veškeré sci-fi prvky a Zónu udělal spíše jako oblast jaderné katastrofy, kde se dějí podivné věci. Obě média mají ovšem své nezaměnitelné (a nejen ruské) kouzlo.
"Ve Stalkerovi jsem se snažil přenést těžiště problémů vnějších na problémy vnitřní, na věci spojené s věrností člověka sobě samému, svému duchovnímu ideálu. Zajímal mě problém víry jako problém sounáležitosti osobnosti s lidským ideálem. Domnívám se, že člověk se ocitl v bezvýchodné situaci, jelikož zatoužil všechny své problémy řešit fyzicky."
(Andrej Tarkovskij)
Štítky knihy
naděje zfilmováno ruská literatura mimozemšťané totalitní režimy anomálie sci-fi postapokalyptické romány
Skvělá kniha - skutečný skvost tvorby bratří Strugackých. Pásmo, všemi považované za invazi mimozemšťanů se nakonec skutečně ukáže jako invaze mimozemšťanů, ale za mnohem absurdnějším účelem, než se původně zdá - "jako když se parta mladých lidí zastaví v lese u cesty a když odjede, zanechá po sobě obaly od potravin, staré baterie, prázdné lahve...". I když bratři vždycky nechávají prostor pro vlastní závěry - každý knihu pochopí podle svého.