Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Proslulé povídky z obou kapes bývají někdy označovány za autorovu průpravu k trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. I když leccos z povídek na takový vztah upomíná, je přece jen podstata Čapkových kriminálních příběhů, srovnáme-li je s trilogií, rozdílná, daná už žánrovou dimenší a zdroji, z nichž autor čerpá. Připomeňme si, že tyto příběhy, vždy překvapivě zahrocené, vtipné a útlé, byly psány pro noviny, to znamená se záměrem okamžitého účinu na čtenáře. Čapek v nich využívá rozmanitých prostředků výrazových a tvárných, aby vyvolal cosi z okouzlení z všedního každodenního života u čtenáře, který čte své noviny v tramvaji, cestou z práce, jsa unaven překotným letem moderního života.... celý text
Přidat komentář
Jde číst pořád dokola. Tím, jak jsou povídky kratšího formátu, tak neunaví. Velmi chválím konce, které buď překvapí, a nebo alespoň nějakým zvláštním způsobem potěší. Donutí člověka k zamyšlení.
Krátké detektivní povídky, některé mě zaujaly více, jiné méně. Z Povídek z jedné kapsy se mi nejvíce líbila povídka s názvem Zmizení herce Bendy a z Povídek z druhé kapsy zaujala nejvíce povídka Příběhy sňatkového podvodníka.
Podobne ako pri Povídkach z jedné kapsy - z krvopotne hľadaných (dolovaných s obrovskou námahou z pomyselnej "kapsy") námetov vyžmýkané, čo autor mohol, a konce drvivej väčšiny poviedok nedotiahnuté (občas sa v záveroch vyskytne nejaká múdrosť, no príliš samoúčelne, akoby nasilu dodaná). Sú to veľmi únavné texty, odoberajúce energiu, po prečítaní ktorých ani neviete, čo ste vlastne čítali. Na môj vkus ide o dielo značne preceňované.
Až ma mrzí, že to musím napísať, ale mňa Povídky z jedné kapsy vyslovene sklamali. Nezaujali ma ani štýlom, ani námetmi, nehovoriac o (ne)vyústeniach jednotlivých mini príbehov. Pripadalo mi, akoby autor prišiel (prácne - rozumovo, teda bez tvorivého osvietenia) na jeden námet, vyžmýkal z neho, čo mohol, použil ho hneď v niekoľkých poviedkach, ale vždy mal akosi problém s vypointovaním. Z poviedok veľmi cítiť, že neboli písané s ľahkosťou. Jednotlivé príbehy nemajú hĺbku, nič vlastne nehovoria a po ich prečítaní má človek pocit, že ani nevie, čo vlastne čítal...
Lidský pohled a postřehy na lidské osudy, povídky, detektivní příběhy jsou někdy více a někdy méně poutavé. Ovšem jako celek mají svou kvalitu a sílu. Jazyk, kterým jsou psané je příjemný. Obdivuji Čapkův lidský a občanský postoj.
Škoda mluvit, prostě klasika světové úrovně. Práce s jazykem úžasná, zápletky a gradace, celková nálada. Kdo nečetl, neměl by váhat.
...už cvakli náramky pánů vod dýrekce.Copak ale,copak ale...inu co.Jo jo zlatý třicítky.Myšleno s prominutím jako léta třicátá,nikoliv třicetiletá něžná pohlaví :-D Ale vopravdu,už mě tam chyběla jen mord parta,galérka,či jedová chýše :-) Ach,jak ten náš Kája uměl,také mě to nedá znovu a opět ho pochválit,právě zde na portálu Databáze knih a na stránkách tomu určených.
Je v tom poetika zašlých časů a v podstatě,ne vždy po světě chodili společně za ruku jen Vinnetou se svým ehm pokrevním sestrobratrem Old Shatterhandem.Že přeháním ? Ne,ne milé děti nepřeháním,tací Mirkové Dušínové už asi vymřeli a nebo se přinejmenším schovali a čekají až bude nejhůř...bezpráví se poté náležitě bude třásti a po zásluze bude potrestáno.Ano Jeníčku i ty Mařenko,věřte,věřte,nejsem šílený či snad pošukáný.Výhledově určitě se máme na co těšit.
Povídky jakoby nabírají na obrátkách a ve druhé z kapsy příběhy vysypanné,tak to je provázaná etúda z různých životních pohledů nekalých živlů i podvratně sympatických obyčejně lidských osudů jenž se může zdánlivě sousedsky,stát takzvaně kousek od vás.
A pak to přijde,pak přijdou vrcholy.Krystalicky vybroušené Čapkovky jako: Jehla,Telegram,Muž,který nemohl spát,Sbírka známek.Pod lupou odhalená psyché,jednoduše nemají chybu.
Takže našlapujte tiše,nebo spíše čtěte a vězte přitom,že ne vždy jde o snatkového podvodníka,užívejte si to nadčasově :-)
Pan Čapek zcela právem patří mezi největší spisovatele nejen české, ale i světové literatury. Jeho prostřednictvím jazyk krásně plyne a člověka těší číst každé slovo.
Skvěle nadčasové... Některé situace mi připadaly jako z dnešní doby... Úžasná práce našeho úžasného spisovatele :)
Karel Čapek je jedna z mých literárních lásek. (Jeho styl nedokážu popsat jinak než slovem DOMA. Je při něm tak dobře jako tam.)
Povídky z jedné i druhé kapsy jsou jako náhrdelník z malých jiskřivých temně červených českých granátů. Mohu je číst po sté a pořád se mi budou líbit. Chytré, poetické, trochu filozofické a hlavně laskavé. Prostě pan Čapek...
Asi se budu vymykat, ale víc se mi líbily Povídky z druhé kapsy, právě proto, že byly volně provázány svými vypravěči. Navíc byly i trochu "jemnější" - přestože Čapek píše lehce a úžasnou češtinou (po dlouhé době jsem si k ruce vzala frazeologické slovníky a vyhledávala některé svébytné výrazy), Povídky z první kapsy mi někdy svým tématem přišly drsnější. A po dočtení povídky Jasnovidec mi vyloženě mrazilo. Čapek má dar psaní a svými leckdy otevřenými či neuzavřenými konci čtenáře dráždí a provokuje. A přestože jde o popisy kriminalistických případů, nenápadně podsouvá nádherné myšlenky o lidství, životě a jeho smyslu a dalších hlubokých otázkách. V tomto ohledu mě nesmírně zaujala myšlenka o tom, kolik životů prožíváme (povídka Muž, který nemohl spát) a jak je žijeme (povídka Sbírka známek).
Povídky z první kapsy jsou super, dobře napsané i vypointované. Jednoznačně nejlepší je Poslední soud, z něhož až mrazí. Druhá kapsa je o poznání děravější a koncept propojeného vyprávění pantátů u piva mě dokonce docela štval. Z téhle části mě prakticky bavily jen Případ s dítětem, Ukradený kaktus a Sbírka známek, zbytek byl nic moc. Mé vydání z roku 1985 je ilustrováno Cyrilem Boudou, jehož obrázky ještě zvyšují zážitek z knihy.
Líbily se mi povídky z jedné kapsy a povídky z druhé už mi šly číst pomaleji. Každopádně provedení knihy s otočením bylo taky moc pěkné :)
Kromě Dášenky bylo toto moje první setkání s Čapkem, ještě na základní škole. A tak pro Čtenářskou výzvu jsem si tuhle oblíbenou knížku jako jistě přeloženou do angličtiny opět prošla - a opět jsem nelitovala, něco zajímavého se vždycky najde...
Miluju absurdno; u některých vtipných povídek jsem se skoro nebyla schopná smát, jen jsem koukala a tekly mi slzy. Neuvěřitelné a geniální.
Střídají se však humorné povídky s povídkami ze života a ty jdou tak do hloubky, že snad není možné, aby se nad nima člověk nezamyslel.
Geniální dílo.
Tentokrát se Karel Čapek pustil do povídek s kriminální zápletkou. Někdy je tak lehké přijít na kloub nějakému případu a někdy je to tak moc složité. Někdy pomůže obyčejný selský rozum a někdy to nejde vyřešit léta. A někdy pomůže třeba jen obyčejná náhoda, např. odhozený lístek z obchodu. A nejedná se o žádné maličkosti, ale třeba i vraždy. Ale takový už je život sám.
Poznáváme spoustu postav na obou stranách zločinu – komisaře, obyčejné četníky, ale i zlodějíčky nebo třeba i těžké zločince. A někdy nechybí i trocha filozofování a také mnohdy i předsudky. A tak nám autor přibližuje dobu 30. let minulého století. A v tom byl Karel Čapek opravdovým mistrem.
Milé, vtipné, záhadné, dokonce filozoficky pojaté povídky. Není třeba se dále rozepisovat. Je to prostě výborná kniha!
Napsat povídku, která je vtipná, zajímavá a na malém prostoru vám sdělí mnoho věcí je strašně těžké. Pan Čapek jich vychrlil dost na tuhle krásnou knížku. Jedna z mých oblíbených!
Štítky knihy
povídky detektivní a krimi povídky zločiny první republika, 1918-1938 české povídky
Část díla
- Balada o Juraji Čupovi 1929
- Básník 1929
- Čintamani a ptáci 1929
- Experiment profesora Rousse 1929
- Grófinka 1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Povídky mě velmi příjemně překvapily. Nikdy bych neřekla, že mě něco takového tolik zaujme. Knihu považuji za nadčasovou, humornou, nepředvídatelnou a velmi zajímavou. Víc se mi líbily povídky z druhé kapsy svojí návazností a propracovaností, avšak nejvíc mě zaujala povídka Jasnovidec z první kapsy. Skvěle se to čte a zabaví to, povídky jsou psané krásným, občas ironickým jazykem, což zaujme publikum každého věku. Autor si opravdu vyhrál. Bohužel, hodnotila jsem na základě všech povídek, a některé mi přišly tak zbytečné, nesmyslné a bez děje, že hodnocení strhávají.