Prózy pro mládež
František Langer
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74092/bmid_prozy-pro-mladez-656e0dab0b1bf.jpg
3
1
1
Spisy Františka Langera série
< 5. díl >
První dílo má autobiografické rysy a vypráví o cestě čsl. legionářů přes Sibiř domů (Pes druhé roty), druhé popisuje neuvěřitelná dobrodružství sedmi pražských kluků na periferii města (Bratrstvo bílého klíče), do třetího autor shromáždil poetické pověsti o pražských strašidlech (Pražské legendy) a v poslední próze z doby okupace zpracoval věčné téma souboje dobra a zla (Děti a dýka).... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 1964 | Bratrstvo Bílého klíče |
| 1956 |  Pražské legendy |
| 1968 | Periferie |
| 1992 | Pes druhé roty |
Kniha Prózy pro mládež je v
| Přečtených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 2x |
Nejméně se mi líbil příběh Děti a dýka, přišel mi takový naivní, idealizovaný. Dalo by se dohadovat, že cílem bylo vytvořit povzbudivou pohádku, ale pak do toho úplně nesedí závěrečný a tíživý odkaz na Lidice.
Naopak nejvíc mě bavily Pražské legendy - hravé, často vtipné povídky, které jsem jako mladší moc neoceňovala, ale teď mi skvěle sedly. Moc se mi líbil například vodník, který se stal divadelním kritikem, aby mohl potopit herce, co ve svých rolích takříkajíc plavou..
Na Psovi druhé roty bylo zajímavé zasazení do legionářské čety. Byl to příběh z příběhů - legionáři si během hlavní dějové linky, po cestě domů, vyprávěli o svých válečných zážitcích, a čtení to tedy bylo docela různorodé a díky autorovým osobním zkušenostem i barvité.
Bratrstvo bílého klíče mi přišlo se sbírky nejobyčejnější - typická klukovská dobrodružství, která zaujmou hlavně děti, ale už bez nějakého přesahu pro dospělé (na rozdíl např. od Pražských legend).
Celkově jsem si knihu přečetla ráda, i když s dlouhými pauzami mezi jednotlivými příběhy.