Solitaire
Alice Oseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223937/bmid_solitaire-QYC-223937.jpg
3
530
127
Pokud by vás to napadlo, tak tohle není žádná love story. Jmenuju se Tori Springová. Ráda spím a ráda bloguju. Minulý rok – před tím vším, co se stalo s Charliem a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou a přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit – jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak, řekla bych, ale to teď skončilo. Teď je tady Solitaire. A Michael Holden. Vím, o co se Solitaire pokouší a Michael Holden je mi ukradenej. Fakt jo. Solitaire je výborný debut devatenáctileté Alice Osemanové, ideální pro všechny, kteří se nadchli pro příběhy Johna Greena či Rainbow Rowellové. Její hlavní hrdinka Tori je cynická až do morku kostí a autentická středoškolačka stejně jako její autorka.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2014 , CooBooOriginální název:
Solitaire , 2014
více info...
Přidat komentář
Hned ze začátku bych chtěla upozornit, že i přesto že se kniha odehrává ve stejném světě jako Srdcerváči, tak je to něco odlišného a ne všem kniha musí sednout. A teď to nemyslím ve zlém slova smyslu.
Příběh se mi opravdu líbil jenom tady nečekej nějakou přemotivovanou hlavní hrdinku - Tori je pesimistická a má svůj vlastní humor kterému ne každý rozumí. A od toho se taky odvíjí i děj, takže nic extra veselého nečekejte. I přes to, že Tori má svoje mouchy jsem s ní soucítila a aby mi líto, čím si musela projít.
Co se týče skupiny Solitaire, tak mi u toho trošku chyběla špetka akce a napětí. No a pak mi tu ze začátku nesedl Michael. To se ale v průběhu knihy změnilo. Nakonec se mi knížka líbila a doporučuju ji jak fanouškům Srdcerváčům, kteří se chtějí víc dozvědět o Tori, tak i ostatním kteří Srdcerváče ještě neznají
4.5/5
Nové vydání: IG
Ach jo, co já budu s tímto výtvorem dělat. Musím říct,že po knížce: Bez lásky,jsem svá očekávání snížila,ale i přes to jsem z knížky zklamaná? Asi ne zklamaná,ale...
Hrozně moc se mi líbila první polovina příběhu. Tori se mi zalíbila a já se dokázala vcítit do pár scén a jejího smýšlení. Druhá hlavní postava mi také nevadila a oba mi k sobě sedli
Moje pozitivní hodnocení se snížilo po druhé půlce knihy.
Nelíbila se mi zápletka se Solitairem... Asi každý odhalí,kdo to dělá a celkové odůvodnění,proč se to dělo, mi přišlo úplně nedomyšlené a divné.
Úplně bych tuhle zápletku vypustila.
Do první půlky knihy jsem byla vážně spokojená. Kniha má totiž i spoustu skvělých myšlenek, citátů a scén,ale po druhé půlce se mé kladné hodnocení vytratilo.
Hodně mě to mrzí, protože jsem vážně byla nadšená z toho,že se mi knížka líbí,aleee bohužel nemůžu vypustit druhou polovinu z hodnocení.
Velkým plusem téhle knihy byly scény s naší oblíbenou dvojicí - Charlie a Nick. Ty dva miluju, díky nim byla kniha o sto procent lepší .
Vážně nevím,co mám s autorkou dělat. Komiksy Srdcerváčů se mi samozřejmě líbí,ale ty beletrie...
Věřím,že si knížku můžete oblíbit. Zaručuju skvělou první polovinu,ale pak už je to na vás,jak se vám příběh bude líbit ^^
Srdcerváči jsou v poslední době velkým hitem, ale úspěšně se mi vyhýbají. Mám v plánu knihy a po nich samozřejmě i seriál. A není den, kdy bych na ně nenarazila tady na Instagramu. Řekla jsem si tedy, že je čas s nimi nějak začít.
.
A jako ideální příležitost se mi naskytla díky novému vydání knihy Solitaire, jehož autorkou je
Alice Oseman, která stojí za Srdcerváči!
.
Kniha má na databázi knih 68% hodnocení, ale protože to byl můj vstup do tohoto fiktivního světa, nekoukala jsem na to. Soustředila jsem se pouze na příběh Tori. Mezi vedlejšími postavami narážíme na Nicka a Charlieho, kteří jsou hlavními tvářemi právě Srdcerváčů.
.
Tori není úplně sluníčková postava, ale seděla mi k tématu knihy, které je pěkně tajemné. V její škole se objeví tajemná anonymní skupina Solitaire, a zvláštně se Tori všechny činnosti této skupiny týkají. A pak je tu Michael Holden, kterého jsem si prostě zamilovala. Milý, neoblomný, fajn.
.
Kniha je kraťoučká, má ani ne 300 stran. A čte se moc hezky! Svižně, nezasekává se. Nebudu lhát, jedno prosluněné odpoledne na lavičce mi k jejímu přečtení stačilo.
.
Po přečtení jsem ještě zvědavější na Srdcerváče jako takové. I když byl Nick a Charlie vedlejšími postavami, jejich výstupy mě moc bavily. Takže další plus!
.
Četla jsem některé recenze, které knihu hodnotily jako průměr. Pro mě je Solitaire pomyslným kopancem k přečtení Srdcerváčů, u kterých se bojím nové závislosti... Ale to si povíme zase příště!
Miluji Srdcerváče. Četla jsem je nejméně 2x a tak mne lákalo si přečíst i další knihy od Alice Osemanové. A Solitaire byla ta nejlepší volba. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem četla a to jsem od ní nečekala moc. Chytla mne už od svého začátku, až do úplného konce. A i když tam nebyla romantická linka (na které v knížkách trvám), tak se mi neuvěřitelně líbila. Řeší se tam mezilidské vztahy a psychické zdraví. Tím byla kniha zajímavá a velice čtivá.
Četla jsem nové vydání Solitaire. Nejdříve se mi do knihy příliš nechtělo. Ale nakonec jsem po ní sáhla. A byla jsem velmi mile překvapená. Upřímně jsem si ani nečetla o čem kniha vlastně je. Jedinou informací bylo to, že je to příběh Tori, kterou jsem si velmi oblíbila právě v sérii Srdcerváči.
Do postavy Tori jsem se dovedla vcítit ve většině situací. Sama jsem bývala strašný samotář a navazovat přátelství mi dělalo problémy. Nedovedu říct, co přesně mě na této knize tolik dostalo. Byla to však přesně ta kniha, která mi pomohla překlenout menší čtecí krizi.
Kniha je rozdělena na dvě části... dříve jsem četla Srdcerváče, kteří mě dostali... tato kniha se točí kolem sestry Charlieho Tori ... za mě dost pesimistická osoba a její pohled na svět zrovna nebyl můj šálek čaje... ale ráda jsem si tuto knihu přečetla, to je fakt ..
Knihu jsem začala číst, protože jsem se zamilovala do série Heartstopper a chtěla jsem se dozvědět více o Tori.
V knize je zmíněno mnoho duševních chorob a je zřetelné, že Tori taky s nějakou bojuje. Dále se v knize objevuje variace vztahů mezi lidmi. Tori a její bratr Charlie mají mezi sebou sourozenecké pouto, ale Tori a její mamka musí k sobě cestu najít. A tak dále.
Opravdu to není špatné čtení a myslím, že je to solidní debutový román. (Také to psala, když jí bylo sedmnáct, takže ji to trochu omlouvá.)
Nebyl to úplně můj šálek čaje, i když mám ráda Srdcerváče, Tori a její teenagerské problémy mě spíš dopalovaly. Když se lidé usmívají, nemusí to znamenat, že nemají problémy… To už je na mě nějak moc středoškolské. Často jsem z Tori rostla. Je to takový vhled do puberťáckého života a do psychických problémů.
Ale rozhodně to byla zajímavá zápletka. Místy to bylo až moc dramatické a někdy se příběh podobal spíš telenovele, ale i tak jsem si ho užila.
Solitaire jsem četla až po Srdcerváčích. A vůbec jsem netušila, že má Tori takový život.
Musím říct, že se mi to četlo velmi dobře. Šlo to rychle, stránky mi ubíhaly pod rukama. Ale jak už tady někdo psal, bylo to trochu depresivní a do letních měsíců se mi to moc nehodilo :D Na druhou stranu jsem ráda, že jsem poznala i Torin příběh a vím, co si prožila. Občas jsem nechápala její myšlenky, nebo chování. Něco přeháněla, třeba že by hned střílela nějaké cizí holky na ulici.
Michael byl fajn postava. Taky trochu šílenec, ale super :D Líbilo se mi, že má neobvyklého koníčka - rychlobruslení. A byl milý.
Celkově hodnotím 4 ⭐ Jak už jsem psala, bylo to rychlé a čtivé. A bavilo mě to. Navíc obdivuju autorku, že to napsala takhle mladá. Ale Srdcerváče nic nepřekoná :D
Obdivuju autorku, že to napsala tak mladá, ale s hlavní hrdinkou se absolutně nedalo ztotožnit, tyhle emo rozervané typy fakt nechápu. A to ani když jsem byla v jejím věku a holce, která si neumí v sedmnácti letech vyžehlit sukni bych asi dala rovnou přes držku. Ještě, že tam byly vedlejší postavy.
Ona je to vlastně kniha jako každá jiná...Vlastně zde nenacházíme nic originálního. Jak příběh dopadne jsem věděla už od půlky.
Kniha si však našla mé srdce přes lehký styl psaní a Tori, kterou zbožňuji. Celý tento svět jsem si zase užívala a chvilkami se přistihla s úsměvem na tváři.
Nečekejte veledílo pouze pohlazení po tváři, které si každý zasloužíme:)
Doufala jsem, že rok 2021 uzavřu nějakou úžasnou knihou, ale bohužel to se nestalo. Po dočtení mi zůstal maximálně velký otazník s otázkou 'Co že jsem to teď dočetla?' Do knihy jsem šla s tím, že jsem netušila, co mám díky anotaci, která mi nic neřekla, čekat. Ze začátku mi dělalo strašný problém se začíst, téměř nic se nedělo a hlavní hrdinka mi byla nesympatická. V některých chvílích jsem si říkala, že knihu prostě nedočtu, ale nakonec jsem to nějak přežila. Jediné, co mě při čtení drželo byl Solitaire a snaha zjistit, kdo za tím stojí, což jsem k mému zklamání bohužel odhadla (a stejně tak jsem odhadla i důvod, proč vznikl). Tori byla většinu času na facku, když už to vypadalo, že se vzpamatovala, tak se opět začla chovat hrozně. Michael byl v pohodě, i když někdy jsem nad jeho chováním taky kroutila hlavou. Trochu to zachránil konec, kde už byla nějaká ta akce, ale bohužel jinak nic moc.
Kniha se mi velmi líbila. Sedla mi Tori, její rodina... Velmi se mi líbil Toriin styl myšlení. Všichni si občas připadáme jako ona (nebo aspoň myslím :). Rozhodně doporučuji.
Tohle byla zvláštní knížka a nedivím se tomu, že nesedne každému, ale mně se líbila moc. Autorka má super styl psaní, děj odsýpá a příběh mě chytl. Hlavní hrdinové mě bavili. Líbila se mi sarkastická, cynická, pesimistická a stále si na něco stěžující Tori a Michael, který jí byl skvělým protějškem a taky zároveň byl jejím pravým opakem. Ocenila jsem spoustu narážek na knihy, filmy,… a také se mi zamlouvalo to, že sem autorka zakomponovala i internet, sociální sítě, blogy – zkrátka to, na čem dnešní doba stojí a padá. Našla jsem tu i pár hezkých myšlenek a místy jsem se i pousmála, protože při sarkasmu hlavní hrdinky neudržíte kamenný obličej. Solitaire nechybí originální námět, kterým se tak trochu liší od jí podobných knih. Máme tu také zasazená témata, která sice nejsou nějak přelomová, ale stejně o nich člověk rád čte a to téma přátelství, dospívání, utváření osobnosti, srovnávání se se svou identitou – zkrátka to, co většinou dovedou pochopit jen puberťáci, které to trápí. Konec byl hezký. Celá kniha mi přišla povedená, taková super a hezká oddechovka, která vám dokáže i vykouzlit úsměv na tváři.
Příběh byl velmi čtivě napsaný. Hlavní postava Tori se mi moc líbila a úplně jsem se viděla v jejím chování, uvažování a přístupu k životu a lidem v okolí.
Děj sám o sobě nebyl nic extra. Ale líbila se mi dějová linka mezi Tori a Michaelem.
Konec příběhu byl totálně absurdní
Po několika letech jsem si dala re-reading a jsem stejně nadšená! Četlo se to krásně, obdivuju autorku, že knížku napsala v takovém věku.
Měla jsem tam momenty, kdy jsem s Tori absolutně soucítila a bylo mi jí líto. Ale pak přišlo její škatulkování, lhaní a reakce, které podle mě nebyly adekvátní k situaci a ve výsledku jsem se nemohla dočkat až knihu konečně dočtu.
Samotný Solitaire mi taky moc nesedl a nebavil mě.
Největší plus celé knihy byl Charlie a dost uvažuju, že zkusím Srdcerváče.
Štítky knihy
střední škola pro dospívající mládež (young adult) LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2019 |  Srdcerváči. Kniha 1 |
| 2014 |  Solitaire |
| 2019 | Srdcerváči. Kniha 2 |
| 2020 | Srdcerváči. Kniha 3 |
| 2021 | Srdcerváči. Kniha 4 |
Kniha Solitaire je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 674x |
| Čtenářské výzvě | 97x |
| Doporučených | 33x |
| Knihotéce | 247x |
| Chystám se číst | 247x |
| Chci si koupit | 72x |
| dalších seznamech | 7x |
3,5*/5* Solitaire byla jediná knížka od autorky, která mi chyběla přečíst a byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit. Tori jsem si ze Srdcerváčů oblíbila a ráda jsem si přečetla její příběh. Tím, že Tori je tak specifická postava je specifická i ta knížka. Nejde tady totiž ani o lásku, ani o přátelství jako takové, není tady jedno centrální téma, pod které by se dala knížka shrnout. Tím tématem je Tori. A všechno se to točí okolo ní. Jak vnímá svět, jak prožívá věci, jak se cítí, jak na ní působí škola, psychický stav jejího bratra, anonymní skupina Solitaire... Všechno tohle tady je, zároveň je tu ale i prostor pro spoustu myšlenek a já tak mám v knize desítky lepíků. Líbilo se mi, jak knížka poukazuje na to, že školní systém není úplně chytře nastavený a že vaše úspěšnost ve světě se neodráží od toho, jaké máte známky. Líbilo se mi, že bylo vidět vztahy mezi Tori a jejími kamarády a to, jak se mění. Hlavně se mi ale líbilo, že Tori není klasická YA hlavní hrdinka. Ona totiž není hrdinka. Svět jí štve, nebaví ji, nejradši by se někam schovala a to pro ostatní není to, jak by se měla chovat. Tahle knížka je velmi zvláštní a svá a nebála bych se jí přirovnat k divnoknihám, i když tam nespadá úplně. Jen si myslím, že se nebude líbit každému kdo má rád například Srdcerváče. Já si její čtení užila a rozhodně ho nelituji, na druhou stranu si ale myslím, že mi nějak extrémně dlouho v paměti nezůstane. Od autorky mám větší oblíbence (Bez lásky). #spoluprace #humbookblogeri