Solaris
Stanisław Lem
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29551/bmid_solaris-YH0-29551.png
4
1057
208
Solaris je vrcholné dílo Stanisława Lema, jednoho z mála neanglicky píšících spisovatelů, kteří pronikli do absolutní špičky autorů science fiction. Příběh se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje inteligenci, ovšem tak odlišnou od všeho, co znají lidé, že jejich pokusy o navázání kontaktu se nejen nedaří, ale vedou k naprosto nečekaným efektům. Oceán totiž dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí, což ovšem vede k duševnímu rozvratu pracovníků, kteří se výzkumem oceánu zabývají. Lemovo přesvědčení o nemožnosti kontaktu mezi zcela odlišnými inteligencemi, v tomto románu spojeného s hlubokými sondami do lidského nitra, přitahuje nejen čtenáře, ale i literární kritiky a umělce jiných žánrů. Známý je zejména film ruského režiséra Andreje Tarkovského z roku 1971. Film Solaris režiséra Stevena Soderbergha v produkci Jamese Camerona měl premiéru 27. listopadu 2002.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , AcademiaOriginální název:
Solaris , 1961
více info...
Přidat komentář
Pro: originalita nápadu, příjemné zpracování na tak komorní příběh a atmosféra, která přiměje čtenáře knihu zhltnout za pár hodin. Proti: zbytečně vleklý a nezáživný popis teorie k dané problematice a absence pořádného zakončení. Tedy líbilo se, jenže přece jen tomu něco přebývalo a něco chybělo. Za mě lepší průměr.
Byla jsem velmi nadšena Soderberghovým filmem, úžasné zpracování, magická rezonující hudba, sposta emocí... Přečetla jsem si knihu a musím říct, že to pro mě bylo dost zklamání. Dlouhé a pro mě nudné popisy vědeckého zkoumání, a těch emocí tam oproti filmu moc nebylo. Ve filmu má přednost láska a emoce, v knize vědecké zprávy. Ano samozřejmě je to sci-fi, ale po filmu jsem prostě čekala něco jiného. Úžasná myšlenka, jejíž knižní zpracování (narozdíl od filmového) mě nezaujalo.
K této knize jsem se dostala díky filmu (s Georgem Clooneym), který byl bohužel ještě horší. První kapitola mě navnadila a od knížky jsem měla velká očekávání. Bohužel, kniha je z větší části nudná a zdlouhavá, i když ten příběh sám o sobě je zajímavý.
Nejvíce mě tam iritovala nepřehlednost rozhovorů postav. Chvílemi jsem se divila, co to čtu, jelikož jsem se v tom nemohla vyznat.
Znovu se k této knize zřejmě nevrátím.
Námět mi přišel pěkný a když jsem začala číst, říkala jsem si, že to bude zajímavé. Později mi to začalo připadat vleklé a popisy solaristiky byly zbytečně moc dlouhé a všechno moc najednou. Párkrát jsem zjistila, že po přečtení celé stránky nevím, co vlastně čtu. Konec mě zrovna taky nenadchnul, takže to pro mě byla průměrná kniha.
Zvlastni kniha. Do popredi ani nejde samotna technika, jako spise psychologie. Takova psychologicka novela odehravajici se v daleke budoucnosti na cizi planete. Pokus o navazani komunikace s jinou formou zivota a jejim zpusobu komunikace. Filozoficke rozebirani moznosti komunikace a moznych forem odpovedi. Dusledne popisovani pocitu a okamziku v ich-forma dela knihu obcas zdlouhavejsim ctenim. Samotny popis solaristiky mi prijde jako vycucany z prstu bez nejake logiky se zpetnou navaznosti na samotny pribeh. Takovy autoruv vysneny svet.
Kniha dnes uz obsahuje samozrejme plno anachronismu (hlavni postava sla do knihovny-ano s temi z papiru- a prinesla si logaritmicke tabulky-wow-, aby mohla spocist orbitalni drahu s presnosti 4 desetinnych mist ;-) ), coz ji propujcuje zvlastni sci-fi atmosferu 60.let a jeji tehdejsi stav techniky. Samozrejme, ze pusobi komicky, ale patri to uz ke klasice sci-fi zanru, cimz se stava velice brzo zastaralou a zbude jen pribeh nebo jako v tomto pripade myslenka a filozoficke pojeti komunikace a moznych budoucich vztahu, coz tak rychle nezastarava.
Ani s odstupem času nedovedu říci, zda mě tato kniha bavila či nikoliv. Lem, jak je pro něj obvyklé, servíruje zdánlivě banální příběh o setkání dvou forem života. Avšak jejich naprostá odlišnost vede k totálnímu fiasku, což je mimochodem název jiné z Lemových tématicky velmi podobných knih, kde to také nedopadne zrovna nejlépe. Skoro jako kdyby odlišnost a neochota usilovat o vzájemného pochopení a porozumění byly v Lemově pojetí nepřekonatelnou překážkou.
V každém případě se určitě jedná o knihu, kterou stojí za to si přečíst a ne jenom jednou. Filmové zpracován bych rovněž doporučil.
Velmi dobré. Film se mi zdá o něco, o dost lepší - samozřejmě NE ten americký, ten ať si nechají na svém nedůvtipném kontinentu!
Ač je v popředí příběhu vztah Krise k Harey, zaměřuje se Lem na vědecký popis planety Solaris a vědu zvanou solaristiku, snažící se pochopit způsob, jakým planeta funguje a reaguje na lidské snahy o navázání komunikace. Lem nezúčastněně popisuje zvláštní jevy na planetě, které nemají lidé šanci pochopit, a poukazuje na lidskou slabost a sebevědomí, s níž přistupuje k pochopení neznámého bytí. Z příběhu dýchá odcizení, stísněnost a strach. Zvlášť začátek knihy na mě působil vyloženě hororově, ačkoli pocit stísněnosti mě neopustil ani do posledních řádek.
Hmmmm. Nikdy som nečítal sci-fi. Tak som sa na dovolenke rozhodol, že skúsim detektívku a aj sci-fi. A ak začať, tak s niečím lepším, nebudem predsa trocháriť. Nepochybne to bolo zaujímavé. Ale ... neviem, proste mi tam niečo chýbalo, alebo mi niečo ušlo, neviem. Akoby zostali niektoré veci vo vzduchu ... a okrem toho som sa trošku zamotal a liezli mi na nervy všetky tie vymyslené "vedecké" pojmy a termíny. Priznávam, ďalšie pokusy so sci-fi nebudem robiť.
Film na mne nemel jak zapusobit dodnes, ale knihu bylo celkem obtizne nekam behem cteni zaradit. Urcite to neni nic snadneho. Po prekonani nekolika stranek s bouremi popisovanymi vice nez barvite, clovek ale jakyms takovym zpusobem do sveta clenu posadky jiste dojde.
Nejsem fanoušek sci-fi a patrně by se ke mě tato kniha nikdy nedostala, kdyby se o ní nezmínil profesor na přednášce filosofie. Ve výsledku jsem ráda, že jsem si jí přečetla.
Číst tuhle knihu kvůli příběhu, podle mě, nemá moc smysl. Je to spíše podnět k přemýšlení pro někoho, kdo hledá odpovědi. A taky to je, podle mě, kniha, kterou je potřeba přečíst si vícekrát.
Každopádně se to ale čte, pokud zrovna nemáte vydání od Ledy plné chyb a překlepů, velmi příjemně.
Tato kniha rozhodně přesahuje žánr scifi svým poselstvím.Stala se fenoménem jakousi dělící čarou scifi literatury.Scifi je zde totiž sekundární. Je to kniha která vyzve čtenáře..Co bychom dělali my,kdybychom byli hlavním hrdinou?Jak bychom se zachovali.?Je to určitě Lemovo nejlepší a nejcitovanější dílo...
Původně jsem viděl film Solaris natočený podle této povídky od režiséra Tarkovského.S odstupem času jsem viděl film Solaris i od Soderbergha.Pořád to ale nestačilo a toužil jsem znát více a více detailů proto jsem si nakonec přeci jenom koupil knižní předlohu přečetl ji a nelituji...
Je málo uměleckých děl schopných rozhodit člověka tak jako tento román.Je to scifi, ale po přečtení nemáte pocit že jste přečetli pohádku.Není to deprese co se dostaví pouze pocit osamění.Ale jak tady už někdo napsal i po letech vyvolává ve mně kniha pocity k zamyšlení.
zvláštní kniha, nutí k samostatnému myšlení a vyciťování. Narodil jsem se v době, kdy byla napsána - z dnešního hlediska informační pravěk, doba před neolitem.... scifisté z dnešního pohledu teprve slezli ze stromů. Nebo přece jenom ne?
Trochu zvláštní sci-fi román, který zkoumá lidské myšlení, psychiku, a vůbec další aspekty lidského chování. Solaris mne zpočátku zaujal. Prázná vesmírná stanice, nikde nikdo, neobydlená planeta s živým oceánem - prostě slibný start. Později byl ale děj takový vláčný, hodně se zastavoval u opravdu dopodrobna vypracované historie planety, nebo u historie o vědcích a různých věděckých závěrů. Podle mě toho bylo až moc. Druhá stránka příběhu se zaměřuje výhradně na psychiku hlavní postavy a jeho myšlenkové pochody, když se snaží přijít na to, co se to kolem něj vlastně děje. Místy bych knížku označil klidně i za horor. Ze závěru jsem byl zpočátku dost zklamaný, ale v retrospektu jsem si uvědomil že je to vlastně zakončení, které se trefuje přesně do stylu knihy. Pokračování se asi nedočkáme, ale rozhodně si myslím, že by stálo za to.
Kolikrát se mi stalo, že jsem četl a četl a nejednou jsem se vrátil o 10 stran zpět, protože jsem nevěděl o čem tato část byla. Nevím co tím chtěl autor říci, když nám naservíroval jednoduchý příběh a okolo hodně filosofické omáčky. Za mě 70%, který nebyl pojatý špatně, ale mě tak úplně nevyhovoval.
Hrozně pokažený závěr a mnohdy nudné popisy historie Solaris. Potencionál velký, všechno hezky rozehrané, ale nevyužité. Škoda.
Solaris mě zasáhl až do nitra. Je to opravdu hutný filozofický sci-fi materiál. I po čtyřech letech od přečtení mám z toho stejně silné pocity. Dokáže Vám, že stvoření živé bytosti či život samotný, je zázrak. Je jedno jestli jste tady nebo v hlubokém vesmíru, pocitům a lásce neutečete, nikdy. A hlavně nic z toho asi ani nikdy nepochopíte. Chybí mi vstávání v modročervené záři...
Už je to nějaký týden zpět, co jsem knihu dočetla, ale stále se k ní v myšlenkách vracím. Ne k ději samotnému, ten byl snad vedlejší. Zajímavý, unikátní, ano, ale není to to, co ve mě zanechalo tu stopu.
Vracím k té samotné myšlence, k těm dost podrobně popsaným stoletím pátrání, které tu někteří čtenáři autorovi vytýkají jako nudné. Stoletím výzkumů, které nepřineslo vůbec žádné výsledky, jen velké množství teorií. Ale je vůbec možné něco zjistit?
Když si představíme, kdyby skutečně podobně odlišná forma (inteligentního?) života byla objevena, naprosto bychom neměli tušení, jaké má pocity a jakým způsobem vnímá a myslí, protože miliony let vývoje se způsob života natolik lišil, že a ona by přes veškerou snahu nedokázala pochopit nás.
Jak dlouho jim jen trvalo než si připustili, že se jedná o živou hmotu a nikoli o fyzikální reakce nějakého materiálu - který občas reagoval a občas ne.. (podle nálady?). A beztak o životě hmoty nakonec polovina vědců pochybovala. Čtenář však ví, že hmota živá je. Už z příběhu samotného.
Tak mě napadá, kdyby náš pozemský oceán byl živý, poznali bychom to?
Neobydlená planeta plná "živé" hmoty, která dokáže zhmotnit vaše nejtajnější touhy a sny, což vás zákonitě musí přivést na pokraj šílenství..... Drsná myšlenka. :-)
......."Cítil jsem, že jsem chycen do nepředstavitelné pasti, a hledal jsem východisko. V hlavě se mi přitom rojily způsoby čím dál bezohlednější. Kdyby se mne byl někdo zeptal, co se to se mnou děje a co to všechno znamená, nedovedl bych vykoktat ani slovo; zato mi však začalo svítat, že to, co se děje na stanici s námi všemi, tvoří nedílný celek, stejně hrůzný jako nepochopitelný."
Štítky knihy
vesmír zfilmováno polská literatura hard sci-fi technothrillery
Autorovy další knížky
| 1994 |  Solaris |
| 1977 | Futurologický kongres |
| 1962 | Návrat z hvězd |
| 1981 |  Pánův hlas |
| 1956 | K mrakům Magellanovým |
Veľké sklamanie. Tieto dve slová vystihujú moje pocity z knihy, ktorej dej je utopený v balaste opisov symetriád, asymetriád a mimoidov. Toto by som ešte nejako prežil, keby nám autor nepredkladal totálne nezaujímavú fiktívnu teóriu prieskumu Solarisu spolu s menami vedcov. Suchopárna ekonomická teória, pri čítaní ktorej sa dobre zaspáva, tak tá je na rozdiel od románovej reálna a má nejaký význam - avšak čítať ju nebudem, nieto Lemovu fikciu. Podtrhnuté a spočítané, kniha je natiahnutá nuda a tým pádom stráca na atmosfére, ktorá by inak mohla byť naozaj hustá.