Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40482/smrt-je-mym-remeslem-40482.jpg
5
3863
3863
Kniha Smrt je mým řemeslem, která poprvé vyšla v roce 1953 popisuje život němce Rudolfa Langa v rozmezí let 1913-1945. jako syn bavorského obchodníka odmítl otcovy plány a vstoupil do armády. Sloužil jako dragoun v Turecku, po skončení války však nemůže najít práci, a tak vstoupí do Freikorps. V roce 1923 jako nacista je odsouzen do vezení na deset let za politickou vraždu, ale brzy je osvobozen, po propuštění jde pracovat na statek jednoho statkáře. Pro svoji nacistickou minulost je vyhledán aby organizoval bojůvky SS, a za tyto zásluhy se stane důstojníkem v Dachau, odkud je převelen do Osvětimi. O rok později, v roce 1942 je již velitelem tohoto tábora, a zde se podaří zvýšit novou metodou zplyňování, vyhlazování vězňů, kterých začíná bát v táboře přebytek. Kniha končí procesem v Norimberku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Slovy nelze popsat, co vám tahle kniha nabízí.
Příběh je to naprosto obyčejný a zároveň neskutečně výjimečný. Styl psaní autora je velice příjemný a čtivý.
Pokud se zajímáte o druhou světovou válku, psychologii nebo si chcete přečíst mistrovské dílo. Prosím. Smrt je mým řemeslem na vás čeká.
HODNOCENÍ: 4,5/5*
Beletristicky zpracovaný život známého válečného zločince Rudolfa Hösse, velitele koncentračního tábora v Osvětimi, z pera vynikajícího romanopisce Merleho podává sugestivní obraz hlavního hrdiny a jeho zločinného jednání v době druhé světové války. Je až fascinující ta naprostá citová plochost toho člověka, která mu ani při zpětném pohledu, když byl po válce souzen a po právu odsouzen k smrti, nedovolila nahlédnout na jeho činy sebekriticky.
Spíše psychologický rozvor než popis válečných hrůz. Ty už přeci jen byly otázkou použité technologie.
Moje druhá kniha od Merleho, oproti Malevilu úplně něco jiného, ale neméně skvělé. Nejvíce mě mrazí z toho, že nejde o čistou fikci. Děsivé, ale přesto úžasné dílo.
Velmi dobrá studie pokrouceného systému a charakteru. Jen nutno říci, že pod tlakem okolností lidi takto někdy jednají, i když nejsou narušení, viz Luciferův efekt od Zimbarda.
Hlavní postava je od počátku prezentována jako narušená osobnost- jestli výchovou,nebo prostě jen tak....jiný tvor by asi tu mašinérii zrůdnosti nedokázal brát jako prostý úkol... rozkaz,ktery s pocitem cti plní. Oproštěn od veškeré lidskosti, pouze pragmaticky chladně řešený úkol...nakonec i stoické přijetí rozsudku... Mrazivé čtení...
Nemám slov. Škoda snad jen že to nebylo delší.
Pořád si nejsem jistá s tou spoilerovitostí toho, kdo byl vlastně ten Rudolf. Protože ve škole jsme si to třeba v příslušném období zmiňovali, ale když jsem knížku v létě vnutila mámě, tak ta to i přes znalost jiných Merleho děl nevěděla. No, takže jestli jste to nečetli a nechcete o tom nic moc vědět dopředu, tak tohle review radši dál nečtěte :)
Každopádně teda bylo to skvělý. To je takovej ten typ knížek, kdy sice znáte hlavní postavy a víte jak to dopadne (další taková je třeba Dva proti říši ), ale možná o to lepší to je a o to víc si to můžete užít. Laurent Binet se sice ve svým HHhH , který mimochodem naopak nedoporučuju, rozčiloval nad tím, když si autor vymýšlí něco, co ty historické postavy třeba ani nedělaly a neřekly, ale u Smrt je mým řemeslem i u těch Dvou proti říši byl výsledek toho ,,vymýšlení" tak skvělej, že mi to bylo upřímně jedno.
U Smrt je mým řemeslem si navíc autentičnost třeba vykreslení Hössovy osobnosti člověk může porovnat s jeho autobiografickými zápisky Velitelem v Osvětimi , které napsal během svého věznění po válce. Tam je jasně vidět, že prostě teda byl zvyklý plnit rozkazy, všechno provádět co nejsvědomitěji a že věřil, že jeho zkušenosti z dřívějšího věznění mu při vedení koncentračního tábora opravdu pomohou. Právě tak ho napadl onen pověstný nápis Arbeit macht frei, který u většiny lidí asi vyvolává spíš ušklíbnutí. Ale Höss díky svým zkušenostem opravdu věřil, že budou-li mít vězni v Osvětimi co dělat a kde pracovat, tak to pro ně bude celé lehčí. Z obou předchozích důvodů vlastně i sepsal ty zápisky - někdo mu to téměř přikázal (nebo ho spíš asi požádali a on se chtěl zavděčit) a navíc tak měl co na práci ve vězení.
----
Během procesu vykřikl prokurátor: ,,Zabil jste tři a půl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: ,,Promiňte, zabil jsem jenom dva a půl miliónu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo.
Antisemitský byl svět i před 2.WW. Pogromy, zabíjení, ghetta.. To vše tu bylo (bohužel) již před Hitlerem. Ale Hitlerův plán řešení židovské otázky a jeho samotná realizace.. ve spojení s německým systematickým a řádným přístupem.. Z toho mohlo vzejít jen to, co se stalo. Holokaust.
V závěru mne zaujala polemika o odpovědnosti vojáka. Kdo je vinen smrtí ve válce? Ten, kdo dá rozkaz: zabij, nebo ten, kdo ve skutečnosti zabije? Řekl bych, že pokud jde o smrt civilistů (navíc z rasových duvidů), jsou vinni oba.
Neuvěřitelný... četla jsem mnoho knih z prostředí koncentračních táborů, nicméně asi zatím nic tak strašného jako tuto. Velká část knihy je o Rudolfu Langovi, o jeho životě. Přiznám se, že mě to pak chvílemi přišlo už zdlouhavé, jelikož jsem se těšila právě na část z lágrů. Dočkala jsem se. Po přečtení více jak půlky knihy. Až ke konci jsem si pak začala uvědomovat, jaký to mělo smysl. Člověk je pak schopný se na vše dívat úplně jinýma očima. Lang byl zvíře, velké zvíře, ale nedělal nic jiného než že plnil své rozkazy. Poprvé jsem četla knihu ze strany důstojníka SS. Je to prostě úplně jiné a dost strašlivé. Jsou zde do detailů popsané všechny ty techniky vyhlazování. Tato kniha je nenahraditelná.
Je možné, že tady zazní dost velké SPOILERY!!! Tak radši varují předem, protože napíšu to, co právě teď cítím.
Je to zvláštní, ale já sním nějakým divným způsobem soucítím. Není to proto, že bych podporovala ty zrůdnosti, co prováděl, ale proto, že neměl lásku. Podívejte se na jeho dětství, přísný věřící otec, co všechny měl pod palcem. Ani jeho manželka se neodvážila ani ceknout či projevovat nějakou moc velkou náklonnost ke svým dětem. Přišlo mi, že Rudolf se cítil v bezpečí jenom ve svém pokoji. Ani nestál o to, že by se víc bavil se svými sestrami, ale je možné, že kdysi to tak asi ani nebrali nevím... Bohužel díky toho všeho se naučil jen plnit rozkazy. Myslím že to bylo proto, že nikdy nezažil co je to láska tak ani nikdy nemohl doopravdy milovat svoji ženu a děti.Průběhem čtení této knihy jsem si uvědomovala jednu věc - a to že mi tam chybí jakýkoliv projev lítosti z jeho strany za to co provedl. Lidské bytosti mají svědomí on ho neměl. zajímá mě zda to bylo výchovou? Jestli jeho otec v něm nezabil tu špetku lidskosti, co v sobě měl či zda za to nemohly ty neustále války do kterých se hrnul?
Ať odpočívají v pokoji ti, co je tak zrůdným způsobem připravil o jejich život.
Kniha o životě psychicky narušeného jedince, který je v nesprávný čas na špatném místě. Pak se dějí zvěrstva.
„Vstal jsem a začal přecházet po cele sem a tam. Po chvíli jsem se přistihl, že odpočítávám kroky.“
Fantastická záležitost. Doporučuji.
Tahle knížka je fakt síla. Je to asi špatné,ale nemohl jsem se odtrhnout. Langova (Hössova) logika je tady úplně až strašná. O to je horší, že byl zásadový a bral to jako práci, ve které byl svědomitý,jak kdyby vedl továrnu.
Dobře napsaná kniha o systémové zrůdě,která,řečeno nacistickou frází tzv."jen plnila rozkazy"
Knížka není, podle mého, dobře napsaná. Začátek knihy je vcelku zajímavým a podrobným pohledem na dětství hlavní postavy, ale tím to bohužel končí. Děj se odehrává skokově, i o několik let. Chybí hlubší popis postav, dějinných událostí, prostředí. Myslím, že by se souběžně s dějovou linkou dalo napsat mnohem víc.
Vysoké hodnocení je myslím dáno spíše detailním popisem obludností páchaných v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Ovšem nechápu, jak za tohle někdo může rozdávat hvězdičky.
Závěrem si dovolím budoucího čtenáře varovat, bude vám z toho opravdu zle!
Kniha byla celkem zajímavá, nicméně nejvíce mne chytla až v posledních kapitolách...
Hodně silná kniha! Dostala se mi před lety úplnou náhodou a to v rámci četby k maturitě. Přečetla jsem knihu na jeden nádech už jen proto, že mě toto téma velmi zajímá a přiznám se, že ačkoliv jsem již o holocaustu, nacistech a fungování koncentračních táborů přečetla opravdu hodně, tak z této knihy mi bylo velmi špatně. Obzvláště v částech, kde bylo popsáno, že zatímco v táboře lidé umíraly hlady a v pecích. velitel tábora si jen kousek odtud užíval rodinnou pohodu.
Je to dle mého jedna z knih, kterou by si měl přečíst skutečně každý a obzvláště pak dnešní mladá generace.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Dostalo se mi něco úplně jiného, než na co jsem v této tématice zvyklá. V knihách o holocaustu se obvykle setkáváme s příběhem konkrétních lidí, obětí, kde nechybí emoce. Zde je vše popsané z druhé strany. Jde o čísla a popis procesu zabíjení, s hlavním cílem - dovést tento proces k „dokonalosti“. O lidech se mluví jako o jednotkách a nejdůležitější je splnit rozkaz, ať už je jakýkoliv. To vše mechanicky, bez jakéhokoliv projevu emocí, bez přijmutí zodpovědnosti za své činy a bez pocitu viny. Mrazivé, znepokojivé a těžko pochopitelné. Přesto výborně napsané a obohacující.