Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2087/bmid_smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg
5
3854
653
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Postava Langa je ledově chladná až z toho jde nejednou mráz po zádech. Dá se ověšem říct, že Lang aka Rudolf Hösse je dokonalý voják, který jen vždy plní rozkazy nadřízených a nikdy neřeší jakékoliv morální hledisko.
Myslím, že dění celé knihy vystihuje úryvek, jenž je zmíněn i knize: „kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu.“
Celkově se jedná o velmi surový a drsný popis dění v koncentračním táboře Osvětim...
Budu se opakovat, ale opravdu je to vynikající kniha. První část na mě působí někdy velmi úsměvně, tak nějak příběhově, jakmile se ale dostane čtenář do Osvětimi a jiných koncentračních táborů, není mu hej. Hlavně když víme, že se tohle opravdu dělo... Kniha je skvělá, doporučila bych jí všem, kdo válečné zločiny berou na lehkou váhu.
Výborná kniha! Druhá polovina je trochu ještě - řekla bych - horší žánr než horror. Popis, jak pálili těla v jamách a dělal jim problém tuk, který nechali odtékat strouhou jinam a pak jej nabírali a těla s ním ještě polévali - dost nechutné ://
Výborná kniha. Tohle by mělo být ve školní povinné četbě aby se nezapomínalo. Ta lhostejnost s jakou hlavní postava vypočítává a provádí své úkoly...Dlouho mě tak nemrazilo v zádech!
Začátek knihy trošku vlažnější, místy až nudný. Nicméně k vykreslení charakteru Rudolfa Langa nezbytný.
Druhá půlka naprostá pecka. Chladnokrevné uvažování, fanatismus a snaha plnit každý svůj úkol na 100% je prostě nebezpečná kombinace.
dobrá kniha aj ked ten konec som čakal brutalnejší podla komentarov proste na mna to nebolo až také brutalne.
Myslel jsem, že budu číst o postupné proměně slušného a normálně uvažujícího Němce v nacistickou zrúdu, ale nutno říct, že Rudolf Lang (alias Hösse) je vylíčen již na začátku knihy jako pořádný psychopat. Navzdory přísné křesťanské výchově se víry v boha rychle zřekne, aby jí nahradil vírou v Německo. Bída, fanatický obdiv k armádě, necitlivost (nikoliv krutost), nekritická oddanost autoritám a další vlastnosti, které do toho krásně zapadají, dělají z Rudolfa Langa spíš než pachatele figurku, která se stala obětí doby. Kdyby se nenarodil na přelomu století, ale před pár lety mohl z něho stejně dobře být horlivý zelený aktivista, který místo židú likviduje bobry.
Trochu mi vadilo, že se druhá polovina knihy proměnila v čistý kalkul. Ano, bylo to trochu šokující, což byl asi účel, ale zároveň to postrádalo hloubku (která trochu schází celé knize, ale této části nejvíc). Jako nějaký manuál pro vedoucího koncentráku, chyběla jen poučka "tohle nikdy nezkoušejte sami doma"
"Následující týden jsem trávil ve strašlivé úzkosti: výkon v Treblince byl 500 jednotek za 24 hodin, zatímco v Osvětimi se plánovalo 3 000 jednotek; za necelé čtyři týdny jsem měl reichsführerovi předložit celkový plán řešení otázky, ale zatím mě nic nenapadalo."
"Tento postup byl koneckoncú i úsporný, protože jeden kilogram Cyklonu B stál - jak jsem si hned zjistil - 3 marky a 50 fenikú."
Smrt je mým řemeslem je dobrá kniha, mohla být delší a mít větší hloubku, hlavně co se týká myšlení postav, konec je trochu uspěchaný, ale to jsou víceméně drobnosti, které nesnižují hodnotu ani ponaučení o hrúzách minulosti. (Moc jsem toho z podobné oblasti nečetl, takže nedokážu posoudit do jaké míry je toto autentické s životem R. Hösse)
"Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a púl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a púl miliónu""
Sugestivní, mrazivé, poučné. Některé pasáže rozhodně patří do čítanek 9. ročníku základní školy.
Pro mě opravdu šokující kniha, pohled zblízka na jednoho z vysoce postavených vůdců koncentráku. Znova bych to nedala, jednou stačilo, ale zapomenout se na to nedá.
"Rozdali jsme mýdlo... Ozvaly se spokojené hlasy, svlékání proběhlo v rekordním čase a Židé se s radostí tlačili do plynové komory."
Co dodat? Tato kniha je naprosto neuvěřitelná, zvláště pokud si uvědomíme, že je to skutečnost. Zcela stroze a bez jakýkoliv emocí se odvíjí text na jednotlivých stránkách, asi jako když čtete rutinní hlášení o chodu nějakého provozu. Přitom Langova/Hössova totální odosobněnost vše mnohonásobně umocňuje. Studené, strašlivé, neuvěřitelně silné!
Začátek se zbytečně vleče a knížka je nejzajímavější asi až po dvousté straně, kde je vše popsáno tak barvitě že vám je z toho až špatně. Znova bych ji nečetla,ale do povinné četby určitě patří
Není to špatný příběh, ale styl psaní se mě ani trochu nelíbil. Některé pasáže byly rozvleklé a nudné, některé naopak hodně zrychlené a uspěchané. Nejvíc mě ale dostalo chování postav. Bylo totiž nejednou totálně nelogické, nesmyslné a naprosto nereálné. Konec knížky zbytečně uspěchaný a na poslední stránce jsem hodnou chvíli nechápal, jestli mě třeba nechybí závěr. Možná, že ty čtyři hvězdy jsou až moc.
A k Langovi... to "těžké" dětství zase až tak těžké nebylo, aby jej byť jen trochu omlouvalo. Byla to prostě taková klasická německá svině bez jakékoliv úcty k životu.
Mimochodem, po pročtení komentářů tady mám dojem, že část lidí knížku moc nepochopila a slepě hodnotí jen s ohledem ke zvěrstvům jež popisuje. Ač jde o hrozné téma, knížka není žádná sláva a popsaný příběh je minimálně zarážející a nesmyslný. I když budí silné emoce, přece by měla být hodnocena ve smyslu logiky děje a protagonistů a jejich chování. Podobný případ je Spalovač mrtvol a Frankenstein. Všichni slepě hodnotí a popisují a málokdo se tady zamýšlí nad skutečným morálním dopadem hlavních postav. Důsledkem je nesmyslné nadhodnocení podobných "skvostů".
Kniha mě velmi zaujala. Od tohoto spisovatele to byla má první přečtená kniha a rozhodně se s očekávání vrhnu do dalších. Je napsána srozumitelně, pochopitelně se vyskytují německé výrazy, což jsem očekávala. Doporučuji!
PS: Asi nejzajímavější kniha, kterou máme v povinné četbě (tedy z toho, co jsem zatím přečetla) :)
Musím přiznat, že to bylo těžké čtení. Ať už kvůli německým výrazům nebo také z psychického pohledu. Začátek je poklidnější, nenacházíte zvěrstva. Pokračujte ale ve čtení a vše se změní. Často jsem musela knihu odložit, rozdýchat čtení a přemýšlet. Kniha člověka vysaje, ale uvědomíte si, jak šťastni vlastně jste. Pocity se ve mně míchaly. Jak moc ta doba ovlivnila každého přítomného a jak by se zachoval každý z nás? Tohle je ta kniha, ten příběh, co by měl být povinnou četbou.
No, mazec. Musím přiznat, že se mi o něco hůř s touto knihou usínalo, ale odložit jsem ji nedokázala a na samotném konci jsem se cítila zcela citově vyčerpána. Vůbec nedokážu pochopit, kde se v člověku bere taková zrůdnost a jak je možná ta totální absence lidskosti člověka, který je zároveň manželem a milujícím otcem svých dětí. Právě tuto knihu bych zařadila mezi povinnou literaturu, na to by nemělo lidstvo nikdy zapomenout.
Kniha mě zaujala hned od začátku tou chladnou a zvrácenou výchovou. Bohužel jsem druhou polovinu četla v době, kdy jsem měla zkažený žaludek a bylo mi zle. Vyhlazování Židů je popsáno tak barvitě, že jsem úplně cítila ten puch spalovaných mrtvol, takže to moje žaludeční potíže ještě umocňovalo. Je to výborně napsaná kniha o lidské zrůdě. Ale znovu bych to nečetla.
Je strašné, jakým průmyslovým způsobem Židy likvidovali. V životě by mě nenapadlo, že každý den jich zlikvidovali jen v jednom koncentráku 2000. Hrůza.
Z knihy sálá chladnokrevná hrůza zvěrstev páchaných v koncentračních táborech...co dodat ke knize, která se jinak dobře čte...
Zkoušeli jsme popravčí kamión. Že bychom je zabíjeli už po cestě. Jenomže i po dvouhodinovém dušení výfukovými plyny některé ženy a děti pořád dýchaly...Hromadné hroby měly svažité dno, tam stékal vyškvařený tuk, díky němuž šlo těla spalovat i za deště. Někoho napadlo, že by se mohla efektivněji likvidovat v pecích... Divný puch byl cítit až v x kilomerů vzdálených vilkách rodin zaměstnanců.
Ale za těžkou a dost tendenční nudu výchovy mladého Rudolfa před tím jen za 4****
Uf, omlouvám se, to už je fakt nechutné snobství. Za 5*****
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Jsem naprosto spokojen s touto knížkou. Velice výstižné popsáno tehdejší ideologie.