Slezské písně
Petr Bezruč (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/605/bmid_slezske-pisne-DNp-605.jpg
3
951
143
Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961) * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů): * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice... celý text
Přidat komentář
Zajímavé básně na zamyšlení. Při čtení je důležité vnímat kontext toho, co autor hodlal básněmi říct. Za mě povedené, ale velmi težké dílo, které jsem si užila a rozhodně mi něco dalo...
Sbírku básní jsem musel číst jako dítko. Tehdy: Nic moc!!!
Po letech jsem náhodnou Písně otevřel znova, a ejhle - díky životním zkušenostem jsem jim rozuměl lépe než kdysi.
Můj názor:
Tato kniha byla (nebo snad ještě je?!) chybně zařazena do povinné četby.
Jsou srozumitelnější i krásnější básně vhodné k tomuto účelu.
Básničky zrovna dvakrát nemusím a zrovna tato sbírka mě vůbec nenadchla. Dočetla jsem ji jen, protože je to povinná četba.
no jo, povinná četba - ale tuhle jsem zrovna (na rozdíl od jiných) nemilovala;
Skvělá básnická sbírka, která si dle mého názoru doopravdy zaslouží zařazení do světového žebříčku nejlepší literatury.
Nejsem velký milovník básniček, ale musela jsem si nějakou poezii vybrat k maturitě. A byla jsem velmi mile překvapená. Ne všechny básně jsem asi úplně pochopila, ale u většiny se dalo poměrně snadno odhalit, co chtěl Bezruč sdělit.
Nejsilnější dojem ve mně určitě nechala Maryčka Magdónova.
Velmi ojedinělé dílo českého symbolismu. Pardon, tedy proletářské literatury. Anebo ne? Nebyl Bezruč vlastně anarchistický buřič? Nebo šlo o sbírku lidové slovesnosti?
Právě tato ideová i žánrová nejednoznačnost je tím, co dělá Slezské písně Slezskými písněmi. Pomineme-li formální stránku díla (tedy brilantní využití básnických prostředků), Bezruč nám zanechává jedinečné dobové svědectví o životě severomoravské chudiny počátku 20. století.
Tedy... pokud verše neobšlehl od Járy Cimrmana, že.
Poezie není můj šálek kávy a ve většině případech ani nedokážu rozluštit co tím autor myslel.. Ale některé Bezručovi básně jako například Labutinka, nebo Maryčka Magdonova se mi opravdu líbily..
Básně se mi líbily, ale některé jsem kvůli mé neznalosti slezských reálií a historických událostí nemohla pochopit a nebyla jsem tedy schopná odhalit ten správný význam. Takže než se k této sbírce někdy vrátím, musím se v této oblasti trochu poučit. :)
Sice obvykle poezii neholduji, ale tuto knihu jsem si musel alespoň jednou přečíst, jelikož miluji Slezsko a většinu míst z této básnické sbírky jsem měl tu čest osobně navštívit. Až na pár výjimek byly básně velmi příjemné a několik si jich i stále pamatuji.
Tato kniha se mi opravdu líbila, převážně první báseň Červený květ, byla velice hezká.
Kdybych nemusela tuto knihu číst do školy, zřejmě bych se jí vyhnula tím největším obloukem, jakým by to šlo a to by byla veliká škoda, knihu jsem si užila a určitě se k ní v blízké době zase vrátím, možná si ji koupím i do vlastní knihovničky. :)
Ke sbírce mám zvláštní sentiment, protože pochází z "Bezručova kraje" a místa i události, které popisoval, jsou mi důvěrně známé. Na druhou stranu chápu, že pro čtenáře, který je neznalý slezských poměrů i historie, může Bezručova sbírka působit nezajímavě. Některé příběhy jsou ovšem nadčasové a mohou se stát kdekoliv, nejen ve Slezsku. Slezsko jen přidavá na procítění a autentičnosti.
Do dneška nechápu, jak mohl starý Magdon chodit pěšky za prací až do Ostravy. Není divu, že dopadl tak špatně ;)
Ps. Vracím se k ní často a určitě budu.
Stejně jako u Kytice musíme holt přerůst do věku, kdy knihu nebudeme považovat za spletenec prázdných povídání, ale za velmi smutné povídání a radost ke kraji. Slezské písně mám hodně ráda, jsou to dle mě prostě velmi čtivé básničky :)
Chápu reakce těch, co nedočetli, protože na toto dílo musí člověk dozrát. Ačkoli pocházím z autorova kraje, také jsem před lety tuto povinnou četbu bojkotovala (tenkrát bych dala max. 2*).
Nyní ve čtyřiceti najednou přišlo to puzení... (běh do knihovny, přečtu dva-tři kousky a dumám). Dokonce jsem rodinu dovlekla i na Staré Hamry :-)
Úžasné čtení obzvláště (nebo spíše výhradně) pro čtenáře z tohoto kraje (podotýkám ale, že téměř všechna místa ve sbírce zmiňovaná osobně znám a mám k nim vztah - k tomu dvě babičky každá z jiné části kraje s jiným úžasným nářečím, které dnes už téměr vymizelo, takže Slezské písně ve mě evokují hluboko zasunuté vzpomínky) - takže proto 5*. Nebýt toho osobního pouta, dala bych tak 3-4.
Nejsem literární historik ani filolog, ale sbírka na mě působila značně rozproruplně co do stylu a tak jsem si začala googlit o Petru Bezručovi a připojuji se k názoru, že autoři budou opravdu nejspíše dva (V.Vašek jakožto vedlejší autor a gró zřejmě připadá na O.B.Petra). Už se těším, až si přečtu útlou knížku Jana Drozda: Autoři Slezských písní.
Poněkud "schíza" pro národního umělce, vezmeme-li v úvahu, že jeho otec Antonín Vašek byl jedním z prvních, kteří odmítli uznat pravost RKZ...
Hodně tvrdě sepsaná poezie, jednotlivé strofy na sebe navazují zhruba stejně plynule jako moderní architektura na secesní domy. Klopotně zapsané myšlenky, jež se zrovna básníkovi táhly hlavou, asociace bez návaznosti, verše bez atmosféry a nálady. Spíše připomínají povrchní popisy. Protože mám to štěstí popisovaná místa tak trochu znát, občas jsou pro mne některé básně zajímavé, ale jinak je to skutečně velice kostrbatá poezie.
Jedna z mála sbírek, ve které se mi líbili jen ty „profláknuté“ básně. Těšila jsem se na Maryčku Magdonovu, ale ta byla bohužell vytržená…
Štítky knihy
Ostrava chudoba, bída Opava poezie česká poezie Slezská Ostrava
Autorovy další knížky
| 1951 |  Slezské písně |
| 1988 |  Maryčka Magdonova |
| 1952 | Stužkonoska modrá |
| 1954 | Domove líbezný |
| 1961 | Labutinka |
Kniha Slezské písně je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 662x |
| Čtenářské výzvě | 320x |
| Doporučených | 30x |
| Knihotéce | 346x |
| Chystám se číst | 132x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 15x |
Pro mě jako hrdou Slezanku absolutní srdcovka a nejcennější kousek v mé knihovně.
Za první seznámení vděčím naší úžasné profesorce literatury na gymplu, která v nás chtěla vzbudit trochu regionálního vlastenectví - díky jejímu skvělému výkladu a všeobecnému rozhledu jsem si sbírku zamilovala už tehdy. Od té doby se ke Slezským písním pravidelně vracím a vždy v nich nacházím něco k zamyšlení. Kdybych ale k regionu neměla žádný vztah, knihu bych asi nepochopila, zejména ve středoškolských letech určitě ne. Proto jako povinná literatura ANO, ale hlavně pro náš region razovity.