Slavík
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294841/mid_slavik-Zjy-294841.jpg
5
1433
453
Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který byl povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a bojových letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život či smrt nejen její a jejích blízkých.... celý text
Přidat komentář
Slavíka jsem četla bohužel pouze v elektronické podobě, většinou večer před spaním. Kniha mě chytla až v poslední čtvrtině - nerada ale knihy odkládám a teď jsem ráda, že u téhle jsem vydržela. Dočetla jsem ji až pozdě v noci, s dost mokrýma očima. Je to silný příběh, jako kterýkoliv z kolonky "Podobné knihy" tady napravo, ale přesto mi hlouběji v srdci neutkvěl a pět hvězd mu za sebe dát nemůžu.
Slavíka jsem měla v knihovně už pár let. Trochu mě děsil svou objemností... Jen díky nemocné mamince, které jsem se knížku rozhodla věnovat, jsem si ho přece jen předtím přečetla. A moc se mi líbil.
Příběh z okupované Francie, šťastný i nešťastný, je o složitých rodinných vztazích, příběh, který se nevyhýbá ani tzv. kolaboraci zoufalých žen nucených k intimním stykům s nacisty jen aby přežily a ochránily své děti. Nevyhýbá se utrpení, mučení, koncentrákům ani pochodům smrti. Ale je i pln lásky, pochopení a naděje.
Doporučuji.
Nezapomenutelná kniha, určitě jsem nečetla naposledy. Úžasně napsané, je to jako sledovat film. Osudy žen během války, s čím vším si musely poradit po odchodu mužů na frontu. Příběh sester, rozdílných povah a představ o životě, které nakonec spojila odvaha postavit se nepříteli. Konec knihy vše uzavírá, velice emotivní, opravdu hodně jsem si pobrečela. Pro mne jedna z nejhezčích knih...
Většinou píšu hodnocení hned po přečtení knihy. Tady mi to moc nešlo. Velmi emotivní příběh, na který budu ještě dlouho vzpomínat.
Vezmu-li v potaz, že se jedná o dobrodružný román pro ženy (či young adult román) o lásce v jejích různých podobách, který je zasazen do období druhé světové války a je to tedy žánr, ve kterém je možné očekávat cokoli, dá se kniha velmi lehce přečíst a je i pochopitelné, že se tak dobře prodává.
Pokud bychom se ale rozhodli brát knihu o trochu vážněji, jednalo by o spíše jazykově i obsahově podprůměrné čtení, které se vše snaží dohnat velikostí svazku s dnes tak oblíbenou a zcela zvrhlou logikou „velká kniha = dobrá kniha“. Díky tomuto rozsahu vám kniha dokáže nabídnout pestrou a téměř úplnou mozaiku témat a událostí, které je možné si asociovat s válkou. Oč pestřeji, o to povrchněji.
Stále ve mně přetrvává dojem, že autorka při psaní celou dobu doufala, že nepíše román, ale předlohu k budoucímu hollywoodskému velkofilmu.
Celkově vzato: autorka Slavíka se svého zajímavého tématu zřejmě zalekla, raději je proto utopila v žalostně dojímavých dialozích, málo uvěřitelných epizodách děje, spoustě velkých slov a rozbouřených potocích slz.
(Pokud někoho zajímá život v okupované Francii a činnost odboje, může být velice zajímavé pojetí například v knize gen. Fajtla „Sestřelen“, ta se tím sice zabývá „jen tak mimochodem“, ale přesto podává mnohem přesnější a přesvědčivější svědectví o životě Francouzů pod německou nadvládou…)
Krásný příběh, na který nezapomenu. Knihu jsem dočetla před týdnem a pořád na ní myslím. Vše už bylo napsáno, kruté přežívání války, bezmoc, hlad, ale i láska a ten konec .... tak to jsem brečela jak želva.
Takovéto knížky jsem četla si dva tři roky zpět a moc se mi líbily. Na Slavíka jsem dostala tip od kamarádky. Bohužel, jak rok končí, není času na čtení. Nakonec jsem dala prvně audioknihu a nelitovala jsem. Krásně se mi to poslouchalo. Příběh byl strhující od začátku do konce. Prostě miluju beletrii ze druhé světové. Nelehké osudy, těžké časy, charktery lidí, ať šlo o Francouze či Němce. Pro mě je to i povzbudivé. Bývám ráda, že žijeme kde žijeme. A poslední asociace: minulý týden se otevřely zase po více jak měsíci obchody. Když jsem tam stála ve frontě na košík, poprchávalo a šla ně mě "blbá", najdenou jsem viděla ty francouzké ženy, co stály od noci frontu na maso a byly šťastné, když dostali kosti
Sakra to byl doják! Poslední třetina knihy naprosto pohlcující. Zase si jednou uvědomíte, jak výborně si teď žijeme-jako prasata v žitě..
Nezlomné... Dvě sestry, které rozdělila válka. Ženy s vírou, přesvědčením a obrovskou vnitřní silou, které po skončení války nečekaly žádné slavnostní přehlídky, žádné medaile ani zmínky v učebnicích dějepisu. Během války dělaly, co bylo třeba, a když skončila, posbíraly zbytky svých životů a začaly zase od začátku...
Nádherná knížka!
"Procházíte-li peklem, nezastavujte".
Winston Churchill
Kniha je ve mě ještě po měsíci. Snad denně si vzpomenu na některou část knihy. Mluvila jsem o ni tak moc, že si ji přečetl i můj muž a to je už co říct vzhledem k objemu (čte pouze knihy tenké a české) Dlouho jsme si o ni potom povidali. Mě osobně dala jiný rozměr pohledu na válku. Poprvé jsem se zamyslela nad tim jak válku prožívaly ženy, jak byly statečné ať chtěly nebo vlastně ani nechtěly a jen okolnosti je k tomu donutily. Vřele doporučuji.
Příběh Vianne byl zajímavý, rozvoj postavy ,utrpení a naděje. Taky se zde objevuje v podstatě to o co se jedná v každé válce a to boj o přežití.
Příběh sestry byl odlišný,ta měla potřebu vše změnit ,bojovat. Řekněme si proč jsou dvě sestry tak odlišné, protože jedna je matkou a má zodpovědnost i za dítě a druhá je jen dítě bez zkušeností a je to tak trochu sobec ?
Knihu mám přečtenou už dlouho, ale dosud jsem si nebyla úplně jistá, co o něm napsat. Bezpochyby to není nejlepší kniha na téma druhé světové války, kterou jsem kdy četla, ale má to dvě "ale". Knize je rozhodně ke cti, že jsem takových knih přečetla opravdu hodně, moderních i klasických (z nichž už řadu let dominuje těžko překonatelná Sophiina volba), takže dostat se na vrchol takového žebříčku je pro novou knihu opravdu nelehkým úkolem. Přesto však je to dílo, které bezesporu zanechá dojem. Vzpomenete si na ni i po několika měsících, když si uvědomíte, že jí dlužíte recenzi na Databázi, a onen dojem vám tak dlouho ťuká na rameno, že skutečně sednete a začnete psát. To pro knihu, která "nebyla nic moc", neuděláte kolikrát ani těsně po přečtení, natožpak zpětně.
V první řadě musím pochválit styl, jakým byla kniha napsaná, protože se četla lehce, takovým tím způsobem, kdy děj ubíhá rychle, oči jen jezdí po řádcích, ale zároveň si přejete, aby se tak moc dobře nečetla a vydržela vám déle. Dočítáte do tečky, a najednou zjistíte, že máte zase dalších dvacet stran za sebou. Mám upřímně tenhle lehký, svižný styl u knih s těžkou tematikou ráda, protože takový kontrast jen zvyšuje napětí a rychle ve vás buduje emoce. Což úzce souvisí s tím, jak byly ve Slavíkovi napsány postavy. Všimla jsem si, že řada knih o druhé světové válce tenduje k tomu, že rozděluje postavy na "výhradně dobré" a "výhradně špatné". U Slavíka jsem nejvíce ocenila to, že i dobré postavy dělají někdy špatná rozhodnutí a ne všechny dějové linky končí dobře. Takovým knihám opravdu věřím, že se mohly stát, protože tak to v životě je: snažíte se být dobrými lidmi, ale nemáte patent na rozum a neovládnete vždy negativní emoce, které se nad vámi snaží získat nadvládu.
Jediné, co bych knize vytkla, je přeskok mezi minulostí a současností - chápu potřebu autorů "douzavírat" děj, ale někdy je to na škodu. Někdy není potřeba minulost nahlížet optikou dneška a dávat všemu punc nostalgie. Někdy je zkrátka dobře, když minulost promlouvá sama za sebe, byť je to promluva hořká jako pelyněk.
Smutný ale nádherný příběh o lásce, válce a rodině. Chápu, proč se knížka stala bestselerem. Brečela jsem u ní. Bylo tam vše. Válka byla těžká i pro obyčejné lidi, kteří umírali hlady, pro jejich děti. Většina postav je jedinečná a silná, dokázaly to, co já bych nedokázala.
První stránky mě moc nepřesvědčily, líčení rodinné idyly s piknikem bylo až kýčovité, což byl možná autorčin záměr, protože ten kontrast s následujícím příběhem jedné z hlavních hrdinek byl hodně silný - a smutný. Předválečná idylka však vezme záhy za své a brzy se ocitáme uvnitř válečné reality. Autorce se daří velice autenticky vylíčit všední život v okupované Francii: každodenní boj o kus oschlého chleba na příděl, o ochranu těch nejbližších i o vlastní důstojnost, která s postupující válkou a nekončícím zápasem o samotné přežití ztrácí na důležitosti. Sledujeme dvě naprosto rozdílné, ale silné ženské charaktery, přičemž hrdinství a odvaha každé z nich se projevuje zcela odlišně. Ženy ostatně v knize hrají zásadní roli, a to nejen v případě ústřední sesterské dvojice, Vianniny přítelkyně a její dcery, ale i co se týče jejich místa v odboji. Možná právě kvůli tomuto "ženskému tématu" je román velmi emotivní a čtenářský zážitek mi zůstane ještě hodně dlouho pod kůží.
Působivý román z válkou zmítané Francie, který mapuje osudy obyčejných obyvatel, konkrétně žen, onoho křehkého pohlaví, jehož hlavním cílem bylo ochránit své rodiny a nevystavit své děti sebemenšímu nebezpečí. Strhující příběh dvou sester, jež válka navždy poznamenala a přetvořila k obrazu svému.
„V lásce poznáváme, jací bychom chtěli být. Ve válce poznáme, jací jsme.“
Na základě zdejšího vysokého hodnocení a také po přečtení Velké samoty jsem měla opravdu velká očekávání. Dlouho jsem komentování odkládala, protože stále nevím, co vlastně bych knize vytkla. A přesto mi něco brání vychválit ji až do nebes, snad to bude tím, že autorčina druhá kniha mě zasáhla přece jen podstatně více...
Dost už bylo srovnávání. Slavík byl opravdu strhující, čtivý a dobře podaný, styl vyprávění mi zkrátka plně vyhovoval. Jako by se kniha četla sama, tak rychle je čtenář nucen otáčet stránku za stránkou. Tématem je válka, ale v trochu jiném plášti - slavičí píseň vás nezavede přímo na bojovou frontu, nýbrž do okupované francouzské zóny, kde se boj odehrává na pozadí každodenního života obyvatel malé vesničky nedaleko Paříže.
Ráda čtu o tom, jak válečné konflikty ovlivňují obyčejné lidi, jaký zásah do jejich dosavadního života představují, a tato kniha nejenže soustředí většinu svého děje právě do takovéhoto prostředí, ale také dovoluje čtenáři nahlédnout do zákulisí francouzského odboje a přibližuje mu zásadní události francouzské historie, jako například operaci Jarní vánek. Příběh je navíc perfektně vystavěný, udržuje ve čtenáři přiměřenou dávku napětí až do úplného konce a přitom si pohrává s osudy postav tak, aby ve čtenáři probudil potřebnou dávku emocí, nelze však říci, že by autorka cíleně hrála na city (možná až na závěr, který alespoň na mě působil trochu křečovitě a ne úplně reálně).
Slavík si vás podmaní, má vše, co by dobrý román měl mít - zajímavý námět, notnou dávku napětí, moment překvapení, obdivuhodné postavy, přitažlivou historickou atmosféru, vzdělávací funkci a spoustu otázek, jak byste se zachovali vy na místě hlavních hrdinů.
Ačkoli ve mně nevzbudil tolik emocí jako Velká samota, DOPORUČUJI VŠEM MILOVNÍKŮM HISTORIE, FRANCIE A POUTAVÝCH PŘÍBĚHŮ O ROZMANITÝCH PODOBÁCH LÁSKY.
Nejkrásnější kniha, kterou jsem ve svém životě četla. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout, v pozdních večerních - nočních hodinách jsem se jen násilím musela přesvědčovat, že po půlnoci v mém věku už je vhodné jít spát. Každou stránku jsem hltala a prožívala osudy jednotlivých hrdinů, kteří prokazovali neskutečnou odvahu ve válkou zmítané Francii, v protifašistickém odboji. - Je to kniha tak trochu odlišná od těch, které - někdy až naturalisticky - popisují období holocaustu, i když se mu do určité míry také věnuje. Co mě však uchvátilo nejvíce - silný náboj emoční náboj, který se prolínal rodinnými vztahy hlavních protagonistů. A emoce mě samotnou schvátily natolik, že při dočítání knihy mi dlouhou dobu tekly slzy proudem... Ještě teď to "rozdýchávám"... Vysoce umělecky podaná forma ztvárňování válečných hrůz, v kterých však přesto zbývá čas i na lásku, byť si ji člověk zakazuje a která přináší oběti...
Ještě nikdy jsem u knihy tolika nebrečela. Autorka má opravdu talent na psaní. Naprosto strhující příběh dvou sester z druhé světové války. Nikdy na tu knihu nezapomenu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska tajemství ženy v 2. světové válce holokaust, holocaust thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Kniha Slavík je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 1 884x |
| Čtenářské výzvě | 467x |
| Doporučených | 267x |
| Knihotéce | 476x |
| Chystám se číst | 954x |
| Chci si koupit | 175x |
| dalších seznamech | 20x |
Asi jedna z nejlepších knih z druhé světové války, co jsem kdy četla. I téma mi nepřišlo tak "obyčejné". Děj nebyl ani trochu předvídatelný, postavy skvěle napsané a navíc kniha člověku dala zas nový pohled na válku.