Selfies
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 7. díl >
Sedmý případ oddělení Q. Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Mezitím v kodaňském parku najdou zavražděnou starší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy: děje se to bez vzájemné souvislosti, nebo mají případy něco společného? Carl, Asad a Gordon stojí před záhadou dalece přesahující všechny, které dosud řešili. A jejich kolegyně Rose má vážné problémy. Čtveřici chybí jeden člen, a jak se zdá, smůla se jí lepí na paty. Dokážou zabránit zavření oddělení Q a zastavit zabíjení v Kodani?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Selfies , 2016
více info...
Přidat komentář
Nebylo to úplně špatný, ale pro mne zatím tedy nejslabší ze série. Dala bych 4 *, ale pokazil to "americky ubrečený" konec. Nějak mi tam prostě neseděl.
Za mě hodně slabé, detektivní příběh nikde, linka s Rose utahaná a nemastná a neslaná. Příběh o referentce a když známe vraha, přišlo mi to dost umělé a děsně nezábavné. ani ten Carl už není tak protivný jak býval, což ale oceňuji, už to není to šovinistické prase jako na začátku. Za to dvě hvězdy
První Jussi, do kterého jsem se nemohla začíst, stále jsem čekala, kdy to začne a pak byl konec. Chyběl mi tam sarkasmus minulých dílů, linka s Rose mi přišla strašně utahaná a kriminální příběh nemastný, neslaný ... nemělo to ten drive minulých dílů. Ale mám pro Olsena slabost, takže za 4 :)
Se sérií Oddělení Q to je jak na horské dráze - lepší díla jsou střídána slabšími. Selfies je sedmý případ a musím říct, že kniha patří mezi ty slabší kousky série. Nicméně stále si uchovává svou čtivost a jde o dobrou detektivku, takže dávám 4 hvězdy a doufám, že osmý díl bude zase o chlup lepší.
Mimo jiné, jedné věci ale nerozumím. V prvních dílech série byl v českém překladu mnohokrát použit výraz "čert aby to spral" a to v takovém množství, že to bylo až rozčilující. V Selfies začal autor vkládat anglické výrazy do myšlenek postav a to opravdu opět ve velké míře (teda předpokládám, že tam ty anglické výrazy byly i v originálu). A já se ptám, proboha proč? Proč si autor vždy vybere nějakou frázi, nebo stylistický tvar a opakuje to napříš knihou do umření?
Staré dobré oddělení Q ... čtivé , i když v serii jsou lepší knihy... jsem ráda, že vím, proč ta Rose :-) ... atd. Určitě doporučuji
Selfies opět o dost lepší než Nesmírný, za mě velká spokojenost. Oddělení Q je zpět v plné parádě, o něco akčnější Carl (aspoň jsem ho nepřistihla spícího s nohama na stole a s cigárem :)), Asad se svými velbloudy, přičinlivý Gordon i Rose se svými děsy a běsy...
Jednoznačně nejslabší kniha úžasného Olsena. Ano, Rose tam konečně pochopíme, super, Asad zase výborný, sociální pracovnici to možná také uvěřím, ale to krimi není takové, konec(sociální pracovnice) také nestál za moc...Dal bych tak 65%.
Zatímco Carl a jeho parta si v potu tváře vydělávají na živobytí, pipiny si chodí pro sociální dávky a čekají na rytíře na bílém koni. To se ale moc nelíbí jedné referentce. Jo a taky se tam řeší nějaký případ, či co... A Rose? Rose má svejch starostí dost...
Kniha nezklamala,doporučuji. Tentokrát oddělení Q řeší paralelně více případů,ale má děj,spád,čte se sama od začátku do konce. Jussi píše jinak,ale mi vyhovuje
Zatím jsem od tohoto autora nic nečetla, proto mi chvíli trvalo, než jsem do toho vklouzla. Jako série to možná bude dobré, ale příběh mi přišel dost přitažený za vlasy . Nějak moc náhod dohromady.
Pamatuju si, že jsem s Olsenem začínala v letadle do Asie a nemohla jsem se odtrhnout. Hltala jsem příběh jedním dechem.
U Selfies jsem se odtrhávala pořád. Historická linka pro mě byla až příliš slabá, čekala jsem prostě víc děje v minulosti, ale toho tam bylo opravdu poskrovnu.
Co se týče dějové linky Rose, ta byla zajímavá, i když pro mě to bylo až moc velký psycho. Každopádně, aspoň je to po tomto dílu uzavřené a Rose do dalších dílů vstoupí už doufejme v lepším rozpoložení.
Velká mstitelka Anne-Line a povedenej trojlístek krasotinek. Michelle byla blbá jak dlabaný sáně a ty dvě (Denise a Yazmine) mi pekelně lezly na nervy. Vlastně jsem Anne-Line i trochu chápala. Ale byla taky dobrej magor.
Konec klasicky Olsenovskej aneb na každou svini se vaří voda.
Když to po sobě čtu, tak závěr zní, že jsem zklamaná. Proti Nesmírnýmu fakt jen čajíček. A vlastně proti kterýmukoliv předchozímu dílu. Achjo.
Tedy od Adlera Olsena už jsem četla hodně knížek, ale toto je snad jedna z nejhorších. Ani dočíst jsem ji nemohla. Nepřehledné,než se autor dostal k vlastním příběhům,je půl knížky pryč .Některé věci a úsudky lidí až neskutečně nerealistické..za mě tedy žádná hvězda a ještě navíc lituji těch peněz,co jsem za ni dala. Myslím,že to bylo napsané jen proto,že rychle chtěl vydat nějakou knížku,protože jinak si to nedovdu vysvětlit.
Jde o sociálně laděný detektivní román, který až neuvěřitelně zapadá do dnešní doby. Hodně otevřeně se zabývá tématem, které rezonuje i českou společností, a to jsou sociální dávky. Jejich zneužívání, neschopnost rozlišit dobro a zlo. Netrvá dlouho, kdy to někoho v mezní situaci začne štvát natolik, že sám není schopen rozlišit, co je správné a co ne, a zblázní se. Další dějovou linkou je psychiatrické onemocnění Rose, za které může její otec... A dech beroucí příběh je na světě. Jen je to pořád příliš ujeté na to, abych mohla s klidným svědomím dát pět hvězd...
Oddělení Q a jeho partu miluju, na knihu jsem se velmi těšila. Minulý Nesmírný se mi zdál trochu slabší, ale tentokrát opět super. Přečetla jsem jedním dechem.
Na Jussiho další knížku už jsem se pořádně těšila a netrvalo ani pár dní a už byla zase pěkně založená v knihovně vedle svých kolegyň. I když je aktuální Carlův případ poněkud jednoduchý (stará a nová vražda - jedna rodina), tak vzhledem k vývoji u Rose a na úřadu práce, se z něj stává neskutečně zamotaná a napínavá detektivka, kterou i přes mnoho stránek a relativně těžké provedení (výjimečně jsem si koupila pevnou vazbu) člověk přečte jedních dechem...
Přijde mi, že si Jussi Adler-Olsel ve svých knihách poslední dobou bere na paškál různé aktuální společenské problémy, a vůbec to není na škodu. Ano, důvod hlavního padoucha k páchání zločinů možná není moc přesvědčivý, ale pokud se u toho nenudíte, tak co. Mně se to rozhodně četlo samo a už se těším na další díly. Snad zase Carl zabrousí více do odložených případů, protože tady se docela dost vrtal v práci detektivů řešících aktuální zločiny.
Pro mě nejslabší díl. Kam se podělo překvapení, náboj příběhu, napětí a touha zjistit "jak to tedy dopadne". Divné....
Štítky knihy
dánská literatura severská krimi severská literatura dánské detektivky
Autorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Pro mě hrozná nuda, oproti předchozím knihám JAO.. :/ Nutila jsem se do čtení.