Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472307/bmid_sberatelka-sirotku-SCp-472307.jpeg
4
457
131
Zatímco svět oslavuje konec Velké války, blíží se další hrozba – španělská chřipka. Nová hrůza dolehne i na Filadelfii, kde žije třináctiletá německá imigrantka Pia, jejíž otec narukoval do americké armády, ale stále se ještě nevrátil domů. Město se ocitá v karanténě, objevují se znamení nákazy a lidé nosí masky, za níž skrývají nejen strach z nákazy, ale temnější úmysly…Jak Pia zjistí, když musí zanechat brášku samotného a shánět potraviny. Bernice Grovesová zešílela z žalu, když ztratila kvůli chřipce vlastní dítě. A rozhodne se pro něco strašlivého: rozervat rodiny v jejich nejzranitelnější chvíli a vytvořit nové, dokonalé Američany…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2021
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Orphan Collector , 2020
více info...
Přidat komentář
Já bohužel musím přiznat, že jsem od knihy nedostala to, co jsem očekávala. Kniha mě (bohužel) moc neoslovila, hlavně mi nesedlo zpracování. A přestože příběh byl velice zajímavý a hlavně dojemný, tak mi přečtené stránky nepřibývaly tak, jak bych čekala. Místy kniha působila zdlouhavě. A i když jsem nechtěla od Pii a jejího příběhu odtrhnout pozornost, tak i přesto jsem se několikrát přistihla, že přeskakuji řádky a někdy i odstavce, abych byla blíže konci, nebo spíše blíže zjištění, jak tento příběh dopadne. Ale i přes tento "neduh" jsem ráda, že jsem knize dala šanci, a že jsem ji neodložila. Protože byla zajímavá svým tématem a dobou, ve které se děj odehrával.
Moje první autorčina kniha.
Velmi silný příběh, okouzlující Pia, která se vydá hledat jídlo, aby nakrmila své bratříčky a netuší, že je na nějaký čas ztratí, a šílené Bearnice, která po ztrátě svého syna, krade děti migrantů a prodává je do amerických rodin
Jde teprve o druhou knihu, kterou jsem od této autorky četla, ale vím jistě, že budu ve čtení knih od ní pokračovat. Tato kniha opět nabídla silný příběh. Nebylo to úplně oddechové čtení kvůli vážným tématům, která se v knize řeší (španělská chřipka, sirotčinec, opuštěné a bezmocné děti,...). Místy se, převážně v první půlce, kniha nečetla lehce. Ve druhé půlce se ale pocity u čtení trochu zlepšily a příběh jsem dočetla jedním dechem. Jedna z hlavních hrdinek se mi líbila díky své odvaze, odhodlání a naději. Z té druhé přímo běhal mráz po zádech. Autorka knihu napsala skvěle, úplně mě vtáhla do děje.
Bolestný příběh, který paní Wisemanová dokázala velice pěkně a citlivě napsat.
Jsem ráda, že v samotném závěru zmínila, že děj je převážně fiktivní kromě zmíněné španělské chřipky, která vše spustila a ochotných sester, které svou obětavostí pomáhaly druhým a především dětem.
Moc pěkné dílo!
Co kniha, to skvost.
Cokoliv jsem zatím měla možnost přečíst, bylo úchvatné. Dech beroucí, mrazivé.. Jakmile začněte číst, nelze přestat.
Budu se těšit na další autorčinu knihu..
Velice smutný příběh ale opět paní spisovatelka nezklamala. Už budu jen čekat, zda paní spisovatelka pro čtenáře připraví další dechberoucí román. V tomto románu je krásně vyobrazená situace, kdy lidi podléhají panice a strachu z budoucnosti a někteří z toho strachu vydělají. Jen veliká škoda je, že tyto bezcharakterní lidé nedopadají vždy tak, jako dopadlo tohle monstrum v tomto románu.Paní Wisemanová klobouk dolů.
To bylo něco. Musím přiznat, že v první půlce knížky jsem se skutečně bála, nemohla jsem spát, myslet na nic jiného. Hrůzy války a epidemie španělské chřipky byly pro mě opravdu něčím děsivým, ale něco mě stále nutilo pokračovat. Příběh opravdu zaujme a vtáhne do děje. Druhá čast už byla takovým běžným románem s pár dramatickými okamžiky, ale čtenář už si dokázal dost domyslet. Alei tak se kniha četla velmi dobře.
Smutný, dojemný příběh se šťastným koncem. Krásně napsáno, velmi dobře se četlo.
Knihu jsem dlouho odkládala, ale když jsem se do ní pustila, nemohla jsem přestat číst. Příběh je to děsivý a jsem ráda, že se tam objeví manželé Hudsonovi, i když působí až neuvěřitelně kladně, myslím si, že si je hlavní hrdinka i čtenáři zaslouží. Zajímavý je i pohled na pandemii Španělské chřipky, která proběhla o sto let dříve než ta covidová, kterou si všichni dobře pamatujeme.
Velmi čtivé, veselý příběh to není, ale bavilo mě to. Autorka zvolila zajímavé téma, a dle mého z toho vytvořila krásný příběh plný dobra a zla.
Číst knihu po pandemii Covidu 19
ji dává do jiných souvislostí.
Linka rasismu, nebo přistěhovalců zní dnes taky velmi aktuálně.
Pia je velmi zajímavá postava.
Určitě stojí za přečtení.
Tentokrát mě Wisemanová nijak zvlášť neuhranula. Téma je zajímavé, zpracování mi ale moc nesedlo. Přijde mi to krapet utahané, v celku na mě text působí spíš jako prvoplanové klišé. Knížka se čte celkem dobře, to určitě. Děj mi ale přišel jako takový sled útrpných událostí, chyběl mi nějaký náboj, nějaké drama, napětí, něco, co by z textu udělalo tu knížku, od které čtenář nemůže odejít, dokud ji nepřelouská.
V listopadu 2020, kdy u nás probíhala první vlna covidová, a všichni za pochodu se učili, co dělat a jak žít s pandemií v zádech, jsem na Prima ZOOM viděla dokument BBC o Španělské chřipce. Končil větou, jaké by to asi bylo, kdyby v dnešním globalizovaném světě vypukla epidemie. Myslím, že byl natočen 2019.
Kniha je děsivá, opravdu jsem se těšila, až se konečně dostanu utrpení na konec. Procházíme 6 let života Pii, a nejhorší horor by se nemusel stydět.
Jediné, co vytýkám, stejně jako u předchozí knihy, je donekonečna opakování stejných frází- chtělo se jí zvracet, nechtělo se ji dotýkat, podlomila se jí kolena, kousala se do tváří, cítila tep ve spáncích
Na každé stránce několikrát.
Rodina Hudsonových působila až kýčovitě kladně, ale Pia si zasloužila protipól utrpení, špíny, hladu a všudypřítomné smrti.
A jak jde o děti, vždycky vyměknu, takže budu kritizovat jen málo.
Paradoxní bylo, jak říkali Dětské odděleni nebo Dětský pokoj, jakoby ostatní, odrostlí plenkám, přestali být dětmi.
Kniha ze které mrazí. Ale hodně na mě zapůsobila. Takovou knihu musím mít v knihovně.
Bála jsem se že tohle téma mi úplně nesedne.Musim říct že se to četlo samo,chvílemi to bylo docela zdlouhavé a asi by se to dalo zkrátit,ale i přes to zajímavé čtení.Autorka se mi zamlouvá.
Musím souhlasit s komentářem Thalin. Přišlo mi to až moc citově vydřené. Čekala jsem, že tam tedy bude hrozný sirotčinec , kde provádějí pokusy, nebo jiné hrůzy (protože tak mi to přišlo, když se Pia zajímala, jakmile se do sirotčince dostala) a nestalo se, místo toho jsme dostala jenom nálož kýče a citového ždímání. S Piou jsem nedokázala soucítit. Je to tím, že nemám děti? Ne, spíš asi tím, že když už mám očekávat nějakou krutou hrůzu, tak ji mám dostat v syrové formě. To mi třeba chybělo v částech Bernice, více syrově, takhle to bylo jen vemu dítě a nazdar. Uvítala bych i část vyprávění z Finnova pohledu, když odjel vlakem. Námět velmi dobrý, ale mělo to spoustu hluchých míst, kdy byla zbytečná vata a vleklo se to.
Tak jak je napsáno v mnoha komentářích, i pro mne bravurně napsaný příběh z doby, kdy svět trápila Španělská chřipka. Nicméně musím ubrat jednu *, na můj vkus se moc "handlovalo" s dětskou duší, ikdyž je mi jasné, že se něco podobného někdy někde mohlo dít...
Dojemný, děsivý a strašidelně realistický příběh o tom, jak nejen španělská chřipka zamíchala mnoha životy. Příběh o tom, jak jedna malá holka ztratila své rodiče i bratry, prošla si šíleným sirotčincem, ale nikdy se nevzdala. A o tom, jak se z jedné zoufalé matky stala čistokrevná zrůda.
Příběh odehrávající se ve Filadelfii v roce 1918 ,kdy zasáhla i toto město epidemie španělské chřipky.Autorka skvěle v knize popsala situaci ,jaká v té době byla a opravdu z ní mrazí.Mistrně nám přiblížila příběh 13 leté Pii ,její sílu a čím vším si prošla,aby našla své malé bratříčky.
I v této těžké době se našli i takové hyeny,jak byla popsána falešná sestra Wallisova,která pod záštitou Červeného kříže, vydělávala na ztracených sirotcích a dalších dětech.
Podle mne vyborně napsaná kniha s pěknou obálkou.
Štítky knihy
Amerika osudy lidí 1. pol. 20. století přistěhovalci, imigranti společenské romány sirotci sirotčince karanténa pandemie španělská chřipka
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
Kniha Sběratelka sirotků je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 561x |
| Čtenářské výzvě | 56x |
| Doporučených | 39x |
| Knihotéce | 298x |
| Chystám se číst | 443x |
| Chci si koupit | 103x |
| dalších seznamech | 6x |
(SPOILER) Spoiler :Tak tohle byla pecka. Strašně smutná knížka, četla jsem od autorky zatím vše co vyšlo a vždycky mě vtáhne ta atmosféra, že se nemůžu odtrhnout od čtení. Opět temný smutný příběh. Popis smrti Piiny matky na začátku, ta zoufalá snaha postarat se o bratry. Hlad špína, strach z všudypřítomné nákazy. Zavření v sirotčinci. Opravdu skvěle napsané, měla jsem pocit, že jsem na jejím místě. Nejednou mě knížka rozbrečela. A ten konec... Jsem ráda že byl v podstatě dobrý. Jen mi vadilo, že Bernice z toho všeho vyšla tak lehce.