Saturnin se vrací
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366026/bmid_saturnin-se-vraci-dge-366026.jpg
3
942
942
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin a jeho vynalézavost, pragmatičnost a netypický postoj k životu jsou zpět. A zároveň i všechny postavy, které jste si zamilovali: nesnesitelná teta Kateřina, krásná slečna Barbora, mudrující doktor Vlach, rozmazlený Milouš a laskavý, ale šibalský dědeček. Jaké jsou jejich nové eskapády, které jim Saturnin uchystá? Vzpomeňte si na knihu svého srdce a opět prožijte idylické léto u dědečka plné neuvěřitelných historek, gagů a komických příhod, jak je mistrně podává Miroslav Macek v pokračování Jirotkova nejslavnějšího humoristického románu.... celý text
Přidat komentář
Netuším proč, ale po přečtení několika málo stran mi na mysli vytanulo jedno přísloví z úst božského Lumíra (Dívčí válka, divadlo F.R.Čecha):
BY VEDL OSLA DO PAŘÍŽE, KOMOŇ Z NĚJ NIKDY NEBUDE...
Saturnina mám velmi rád. Jak knihu, film i seriál. Poslouchám audioknihu, když nemůžu usnout... a nedokážu pochopit, proč pan Macek stále poukazuje na knihu pana Jirotky. Buď má fanoušky za sklerotiky, kteří si z knihy nic nepamatují, nebo ji psal pro lidi, kteří o Saturninovi neví a chce aby si originál přečetli. Nejhorší možností je ta třetí. Chce, aby čtenář zamáčknuv slzu dojetí a nostalgie počal vzpomínat a nedumal nad tím, že výtvor tento jest pouze prázdným blábolem.
Myslím, že Saturnin byl a je pouze jeden. Úžasný, zábavný a přitom moudrý originál z pera pana Jirotky. Žádný jiný nebyl, není a nebude...
Moc se mi líbí, jak se s tématem p. Macek "popral", aby zůstalo vše v "jedné linii".
Líbilo se mi - je to skvělá kniha na zklidnění se před spánkem.
První část dobrý - styl, postavy, hlášky, že se popadáte za břicho... Problém nastane, když vás autor rozmazlí a začnete po něm chtít děj. Pak jako by řekl "Nevím, tak co oprášit něco z prvního dílu?" Nejvíc se mi líbily bezpečně krátké kapitoly, kde si jen povídají mezi sebou. Takové "bonusové scény" k původnímu příběhu.
Musím hned zpočátku poznamenat, že osoba pana Macka je mi vrcholně nesympatická, a proto jsem ke čtení této jeho knihy přistupoval s určitými předsudky. Pak jsem se do knihy začetl a zjistil jsem po pár stránkách, že autor velice zdařile navázal na Jirotkův styl psaní a jeho humor, že to tedy vypadá jako důstojné pokračování Saturnina. A bylo po předsudcích. Potom mě ale jednotvárnost knihy začala nudit. Stále jsem očekával nějaký aspoň menší dějový zvrat, který v původním Saturninovi představuje zaplavený most zastupující spojení s civilizací, výpadek proudu a následné putování do města. V knize Saturnin se vrací jsem nic takového nenašel. Snad proto mnozí čtenáři (soudě podle komentářů) měli potíže knihu dočíst. Já měl tento problém také, ale nakonec jsem knihu s jistou úlevou dočetl až do konce. Stejný den jsem se dozvěděl, že vyhrála Cenu Miloslava Švandrlíka 2018 o nejlepší humoristickou knihu českého autora.
pisu vlastni komentar pred prectenim tech ostatnich - takze pravdepodobne neprinesu nic noveho...
Jirotkova Saturnina jsem cetl aspon dvacetkrat a cetbu "pokracovani" jsem dost odkladal. Po precteni trochu lituji, ze jsem ji vubec cetl :/
nejsem nejaky velky fanda pana Macka, ale ze stylu knihy mi trochu prijde, ze text neni ani tak o Saturninovi, jako spise o autorovi. Detailni znalosti predlohy, na ktere se odkazuje az s otravnou pravidelnosti, umele sroubovane vetne konstrukce, ktere se co nejvice snazi odpovidat puvodnimu stylu, a jako hlavni novum - detailni znalosti Saturnina (a dr. Vlacha) o automobilech, jidle, doutnicich a alkoholu... sorry, ale me to rusilo a prislo mi to ... samolibe. Trochu jako styl CTRL+C a CTRL+V s "retusemi" zrejmeho opisovani. Dejova linka postradala inovaci a spousta vtipku se opakovala z originalu (svatba na zaver mluvi za vse).
Verim, ze to panu Mackovi dalo furu prace, verim, ze to byla prace velmi narocna, ale bohuzel - neuzil jsem si to :(
Po 80 stranách odloženo, což skoro nedělám. Nechápala jsem, o čem to má být. Za mě zbytečná kniha.
Nehodnotím knihu, jako pokračování. Ne všichni asi četli původního Saturnina. Kniha byla milá , a když jsem si představila televizní zpracování a postavy dostaly reálné tváře, tak teta Kateřina nikdy nezklamala....
Jistěže bych mohl mít připomínky. Místy vyznívá text poněkud do ztracena, odkazy na původního Saturnina čtenáře spíš ruší a autor jakoby se inspiroval ve sbírce anekdot.
Ale na druhou stranu, klobouk dolů před panem Mackem. Ten nevděčný úkol, kterého se ujal, zvládl na výbornou. Spousta podobných podniků dopadla mnohem hůř. Maně mne napadá pokračování Jihu proti severu a řada dalších, méně známých zbabraných titulů - a to někdy nešlo o jiného spisovatele. Řada autorů dokázala zprznit i své vlastní dítě.
No... po počáteční skepsi jsem se celkem začetla. Některé pasáže jsou opravdu vtipné, některé plynoucí nevzrušivě stejně jako popisovaná doba a prostředí, ale vlastně dílko docela povedené. Slušná pocta autorovi a době.
Kolikrát se pokračování nepovede ani původnímu autorovi. Myslím, že panu Mackovi se to docela podařilo :).
Po padesáti stránkách musím knihu odložit. Samotná existence této knihy je výsměch, samozřejmě chápu, že byla vydaná jen kvůli původní slávě Saturnina a tudíž, aby si lidé za to odpovědní vydělali nějaké peníze. Nicméně proč by Saturnin měl mít pokračování? Vždyť skončil naprosto perfektně, s humorem a lehkostí. Tady tato "věc" (jinak to nazvat nejde) pouze kopíruje Jirotkům styl psaní a původní situace v Saturninovi a sama nepřináší absolutně nic nového. Kapitoly jsou krátké, doplněné o naprosto zbytečné ilustrace a navíc nepojednávají o ničem, nic se tam neděje a člověk se nic nedozví. Nedokáže upoutat pozornost, sama jsem se pokaždé přistihla, že jsem po třech větách "vypla" a nedokázala říct, co jsem to vlastně četla. Myslím si, že bylo vhodné, aby Miroslav Macek odmítl vůbec něco takového psát, a aby si nakladatelství uvědomilo, že když autor píše podobné a používá "květnanou" slovní zásobu, tak to ještě neznamená, že by měl psát pokračování k příběhu, který není jeho. Tato kniha je jen kopií tvářící se jako pokračování a neměla by existovat.
laskavý humor, nechyběl švih a dýchla na mě prvorepubliková atmosféra. Podle mě velice povedené, i když s originálem nesrovnatelné.
Strašné. Bylo jasné, že navázat na klasiku jakou je Saturnin je úkol téměř nereálný a tato kniha je toho důkazem. Zdá se mi, že autor se do květnaté řeči hodně nutí a vyznívá to dost těžkopádně. Neustálé odkazy na původní knihu, prastaré vtipy a nulový příběh.
Takhle nějak vypadá definice laciného šuntu. K dočtení jsem se musela s každou kapitolou víc a víc nutit. Možná by čtení bylo příjemnější, kdybych si dala panáka pokaždé, když se vypravěč Saturnina ptá, kde získal znalosti o tom či o onom, dva panáky, když má takovou "otázku na jazyku", ale nakonec ji nepoloží. Další panák by byl na místě vždy, když čtenář narazí na volnou stránku s ilustrací slouhy, která vzhledem ke své prakticky nulové estetičnosti, plní jenom funkci nafukovače počtu stran. Stejně jako ten hnusnej amor. Páně Macek možná zvládnul obstojně obšlehnout styl psaní, ale tam to končí. Lehký a přívětivý humor je nahrazen zrecyklovanými (a neuvěřitelně starými) vtipy, které mnohdy ani nesedí do děje. Pokud se vůbec dá o ději mluvit... Jsem zklamaná, opět se ukazuje, že se z literatury stává výrobní průmysl, který se primárně snaží prodat. Už se ale na oplátku nesnaží obohatit čtenáře. Snad si pan Macek a spol alespoň koupí něco pěkného na sebe, o to tu šlo přeci především...
kniha mě moc nebavila. začátek byl slibný, ale postupem času se začaly omílat starší dialogy a situace a Jiří, který se chtěl Saturnina neustále na něco zeptat, ale.. vícekrát jsem se přistihla, že vlastně nevnímám text. slabé.
Saturnin pro me ma jistou citovou hodnotu, takze jsem z noveho pokracovani nebyla prilis nadsena. Knihu jsem si prala k Vanocum, ale dostalo se na ni az ted a musim rict, ze me prijemne prekvapila. Tak jasne, neni to ono, originalu se nic nevyrovna, ale ma to neco do sebe. Prijemne cteni, po dlouhe dobe kniha, kterou jsem mela prectenou temer hned.
Kniha se mi velice libila, i presto, ze je to okracovani (coz ne vzdy je vyhra) a i presto, ze je jiny autor. Musim rict, ze autor se s fenomenem Saturnina popasoval vice nez skvele, s velkou davkou ucty a pokory a s citem, ktery pomohl k tomu, ze jsem se pri cteni usmivala, vybaovala si veci z predchozi knihy a proste si celkove cteni uzila.
Štítky knihy
rodinné vztahy svatba první republika, 1918-1938
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 | Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
Před, při i po přečtení téhle knížky jsem se snažil nevnímat vliv reklamy ani vliv recenzí, kdo je a čím byl novodobý autor, k čemu a komu má reklama sloužit, pod vlivem čeho a kdo píše recenze. Snažil jsem se soustředit jen na text, na jeho obsah, podání i vnímání. A bohužel, dvě hvězdičky, které jsem mu dal jsou maximum, ke kterému jsem dospěl. Podobně jako pokračování Švejka, nové příběhy soudce Ti a další novodobá zpracování nedosahují kvalit původního autora, je to stejné i v tomto případě. To, že autor navazuje a místy kopíruje Jirotku by nevadilo, kdyby přispěl něčím oslovujícím a novým, což by příběhu dávalo novou "šťávu". Bohužel jsem to nenašel. Vtípky, zábava a komika v podání Jirotky a Macka jsou podle mne zásadně se lišící - je to rozdíl mezi "humorem a srandou". Srovnání vyzní podobně jako porovnání zábavy prezentované Horníčkem a Menšíkem. Oba si najdou své příznivce, u obou se lze zasmát...ale zatímco humor jednoho lze sledovat opakované, opakovaně se jím zabavit, vychutnat si slovní hříčky....v případě druhého se možná podruhé pousmějete a potřetí už budete mít pocit trapnosti. Tady o to víc, že mnoho ze zábavných vět pokračování Saturnina každý z nás již mnohokrát slyšel nebo četl. Takže za mne - původního Saturnina kdykoliv, nového "jednou a dost".