Saturnin se vrací
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366026/bmid_saturnin-se-vraci-dge-366026.jpg
3
942
942
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin a jeho vynalézavost, pragmatičnost a netypický postoj k životu jsou zpět. A zároveň i všechny postavy, které jste si zamilovali: nesnesitelná teta Kateřina, krásná slečna Barbora, mudrující doktor Vlach, rozmazlený Milouš a laskavý, ale šibalský dědeček. Jaké jsou jejich nové eskapády, které jim Saturnin uchystá? Vzpomeňte si na knihu svého srdce a opět prožijte idylické léto u dědečka plné neuvěřitelných historek, gagů a komických příhod, jak je mistrně podává Miroslav Macek v pokračování Jirotkova nejslavnějšího humoristického románu.... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem trochu více. Autor se několikrát vracel k původnímu dílu a opravdu se snažil navázat. Ale "něco" bylo jinak... :-)
Na Saturnina to samozřejmě nemá, ale jako oddechovka před spaním je to fajn. Pasáže, u kterých se má člověk smát, jsou na sebe nahuštěné tak, že si je vůbec nevychutnáte, jako kdyby autor chtěl ušetřit stránky.
Kniha se četla dobře, na originál však nemá. Děj byl předvídatelný. Ale jako letní čtení fajn.
Hodně lidí si asi tuto knihu přečte proto, že se jim Saturnin moc líbil a těšili se na pokračování. Za mě neurazí ani nenadchne. Čtu ji nahlas manželovi, ten je spokojne, já bych se bez ní určitě obešla.
Už od začátku mi bylo jasné, že Jirotkův román nikdo a nic nepřekoná.
Tento autorův počin mi, ale až lezl na nervy tím, jak neustále opakoval to, co se odehrálo v původní knize. Řekla bych, že většina čtenářů knihy Saturnin se vrací četlo i klasiku Saturnin, takže není třeba připomínat, všechny historky.
Ani jsem nezaznamenala nějaký zvláštní humor, knize chyběly kouzlo a vtip, které původní dílo prostě má.
Celé to připomínalo - bohužel - takovou tu TV estrádu, kde se sejdou nějací známí herci (v tomto případě nám známé postavy z pův. Saurnina) a tlačí ze sebe historky. Divák / čtenář je rád vidí a v zásadě snese cokoliv. Stejný pocit mám z knihy. Nic se v ní neděje - ve smyslu dramatického oblouku, spousta historek je úplně okopírovaných odjinud, a smyslné rty a dokonalá lýtka slečny Barbory už nemůžu vystát.
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se asi třikrát nahlas rozesmál (jedna hvězda) a moc se mi líbil květnatý prvorepublikový jazyk, jakým je kniha psaná (druhá hvězda).
pěkná oddechovka dost jsem se nasmála na kritiku knížky jsem nedala a i tak jsem se do ní pustila,ale samozřejmě na původního Saturnina to nemělo.
Lehká oddechovka, bohužel nesrovnatelná s původním Saturninem. Některé příběhy jsou jaksi vynucené a dotlačené na hranu spontánnosti. Navíc většina vtípků a scének je okopírovaná odjinud.
Pokud odhlédneme od snahy napsat pokračování nepřekonatelného Jirotky, můžeme knížku považovat za snadné a veselé čtení na nedělní odpoledne.
František má rád Kateřinu! A Miloše snad ještě víc - donutil ho k práci!!
Saturnin na vedleší koleji!
A k tomu tak nějak bokem sekundují protagonisté původního díla.....
No ale celkem to ušlo, pobavil jsem se.
Hvězda za snahu a druhá za odvahu pustit se do takové nevděčné práce. K tomu, aby se mi to líbilo, to ale nestačí. Asi dvě historky mi připadaly vtipné, zbytek mi připadá jako když někdo vypráví vtip a pointu někdo vyzradí v půlce vyprávění. Je to psané jako Saturnin, ale chybí tomu duch Saturnina.
Souhlasím s mnohým, co už bylo řečeno v komentářích níže. Saturnin je moje absolutní srdcová záležitost a nápad na jeho "pokračování" se mi zdál jako naprostá fantasmagorie. Knihu jsem ale nakonec dostala jako dárek, tak jsem se do ní pustila. Je sice hezké, že se autorovi podařilo naladit na Jirotkův styl, ale za cenu citování celých pasáží původního díla?! Je to pro mě nepochopitelné a otravné, stejně jako neustálé opakování toho, na co se chtěl Jiří Saturnina zeptat. Tematické rozvržení kapitol v podstatě kopíruje původní text. Dvěma hvězdičkami oceňuji autorovu snahu, ale už výběrové řízení na autora naznačuje, o jak blbý nápad šlo. Vydavatel chtěl vydělat, nikoli uctít památku. Jako odpočinkové čtení to doporučit lze, ale pokud má někdo původního Saturnina opravdu rád, ať si nekazí dojem.
Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, trochu jsem se bála, abych nebyla zklamaná. Saturnin je totiž moje srdcová kniha. Ale klobouk dolů, pane Macku. podle mého názoru se pokračování povedlo výtečně. Postavy nejsou dokreslené ani v původním díle. Život hrdinů, kromě tety Kateřiny a Milouše se opravdu moc daleko nepohnul. Ale vždyť dřív doba nebyla tak rychlá, čas tak krásně plynul. Kdybychom tak uměli odpočívat, jako u děděčka a nehonit se pořád za zážitky. Za mě - dobrý a doporučuju krásné čtení na léto.
Ani mi to nijak zvlášť nepřišlo jako ucelená kniha, ale si spíše jako serie bonmotu, hlasek.
Jj, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. To se může napsat o všech autorech, kteří chtěli navázat na příběhy autorů, kteří již nežijí (Alexandra Ripleyová, David Lagercrantz, Frédéric Lenormand...), ale uznávám u nich snahu přiblížit se stylu předchůdce - myslím velmi těžká pozice.
Knižka mě bavila, občas jsem se i zasmála, ale Jirotka to není.
Přes maximální snahu všech zúčastněných,jde o knihu,která vůbec neměla vzniknout.A už vůbec nevěřím tvrzení,že nebyla vydána za účelem zisku.Kdyby se to jmenovalo Teta Kateřina vrací úder,tak dám vyšší hodnocení.40%.
Celkem krátká a docela vtipná kniha. Ač je Miroslav Macek dost kontroverzní osoba, myslím si, že tahle kniha se mu povedla a je to celkem důstojný nástupce původního Saturnina. Jen si mohl odpustit ty tisíckrát provařené neoriginální historky a mohl si vymyslet něco originálního.
Tak sa konecne dostavam k pokracovaniu Saturnina. Tesil som sa, odkladal citanie na neskor s tym jemnym ocakavanim, ktore vam robi citanie inych knih krajsim. Nebudeme dlhy sloh vyrabat, pojdem rovno k veci. Ma to svoje plusy, ma to svoje minusy. Pan Macek k povodnej knihe pristupil s uctou, to vidno, mozne je, ze kniha vznikala za urcenych danych podmienok, ako zhruba ma vyzerat, ako sa ma s materialom "zaobchodit"...ako sa k latke chovat a jak ju uchytit. Macek je "dobry chameleon", co v tomto mojom zargone znamena, ze dobre napodobil povodnu knihu, sloh, postavy, vonu a atmosku starych cias z prveho Saturnina. Chvalabohu ze nikoho nenapadlo vrhat postavy do nejakych blaznivych dobrodruzstiev alebo pochybnych experimentov, ako sa to dnes u epigonov stava. "Ukol byl jasny, a musel byt splnen" :) Jirotkuv rukopis podla mojho laickeho pohladu a chuti na jazyku... zachovany.
Takze plusko dostava za zachovanie toho, preco mam prveho Saturnina rad. Minusko.... Minus je podla mna v nevyuzitej sanci. Nebudem kritizovat ako sa tu spomina... kamenakovost. Sled vtipov, prupovidek, hesiel, porekadiel. Nahradili totiz dejovu linku. Dej... pribeh to totiz nijaky nema. Autor totiz zobral povodne postavy, pridal Frantiska II. a Nera, co nejak vyplynulo zo zaveru prvej knihy, inak neviem neviem ci by Frantiskovi bolo dane zrodit sa. No a protagonisti konaju... vlastne viacmenej SU. Co mna hned napadlo, preco sa nejak nerozrastol motiv vztahu hlavneho rozpravaca a slecny Barbory? napr. (To Barbore nevadi, ze je vlastne len krasna figurka, ktorej ulohou je zmurkat krasnymi ockami, spulit ruzove pere, potmesile se usmivat, obcas okazat krasne tvarovanu nozku?) Ale no taaak. Naozaj staci Saturninovi, aby sa jeho zivotnym ukolem stalo zneprijemnovat tete Katerine bytiiii? Jedina postava ktora prechadza akym takym vyvojom, je napodiv... Milous! Stava sa tak nejak zodpovednejsim, zakusa realitu pracovneho procesu, zamiluuuva sa, az je nejak... Jirotko odpust mi... sympatickejsi :) Ale hlavne, pribeh pribeh, nejaky priiibeh tu chyba. Odniekial niekam, a potom dat zaziarit Saturninovi.
Kazdopadne, citalo sa mi to hladko, dokonca som sa aj bal tych 220 stran, ale 100 stran su ilustracie a kapitolove predely. Jo...ozaj... ilustracie. Absolutne nevhodne podla mna. Miestami az nepekne, slusne napisane. Do humornej knihy by som cakal nieco odlahcene, a nie 24 x traja hnusni casnici, 24x andilek. Zvysok az morbidny :)
Napriek mojmu kritizovaniu, pravda je taka, ze som cakal pobavenie, oddych, zavan vintage cias, humor, a to som dostal. Obava z uplneho sklamania sa nastastie nekonala a je to prijemna dovolenkova knizocka. Neviem ci by mala v polici stat priamo pri Jirotkovi, ale asi aj ano, aby ste ju po rokoch nemuseli niekde hladat, naozaj sa tie knihy daju po sebe precitat. Kazda ina, ale viete co? Ozente Barboru s rozpravacom (ozaj, ako sa vlastne vola??), nastahujte ich do noveho honosneho sidla, kde mozno bude zatekat strecha, urobte im dieta, cierneho kocura nechajte, par novych postav na ozivenie, Saturninovi dajte volnu ruku sluzit aj nadalej a celkom by som sa tesil aj na pokracovanie!
Štítky knihy
rodinné vztahy svatba první republika, 1918-1938
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 | Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
Dočetli jsme s manželem a toto jsem si opsala: "Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomenou radovat ze života. Probudí-li se čl. zdrav a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane snídani, je důvod k tomu, aby vstal a zazpíval píseň díků."
Zhostit se po JIrotkovi úkolu pokračovat v Saturninovi je prostě"kláda".Dle mého názoru se to panu Mackovi podařilo tak na 2-