Saturnin se vrací
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366026/bmid_saturnin-se-vraci-dge-366026.jpg
3
941
343
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin a jeho vynalézavost, pragmatičnost a netypický postoj k životu jsou zpět. A zároveň i všechny postavy, které jste si zamilovali: nesnesitelná teta Kateřina, krásná slečna Barbora, mudrující doktor Vlach, rozmazlený Milouš a laskavý, ale šibalský dědeček. Jaké jsou jejich nové eskapády, které jim Saturnin uchystá? Vzpomeňte si na knihu svého srdce a opět prožijte idylické léto u dědečka plné neuvěřitelných historek, gagů a komických příhod, jak je mistrně podává Miroslav Macek v pokračování Jirotkova nejslavnějšího humoristického románu.... celý text
Přidat komentář
Fanfiction.
Hlavní slabinou knihy je, že to vyšlo na papíře a za peníze. Kdyby to autor psal někam na blogísek a dopředu tam připsal, že se hrozně omlouvá, ale že je prostě fanoušek a že to musel napsat, tak by to bylo lepší.
Knihu zabíjí mnohé opakování některých frází. Obzvláště časté konstatování hlavní postavy, že se musí optat, kde Saturnin, získal takové zkušenosti.
Knihu nezabíjí, ale doslova zakopává pod zem převyprávění starých historek někoho jiného.
Viz Varlata, Barometr a Slavičí paštika.
Knihu naopak zvedá nová postava strýce Františka, který je novým manželem tety Kateřiny.
Velice snaživá a působivá nápodoba předchozího textu, ale bohužel ty převyprávěné vtipy to doslova zabíjejí.
Začalo to poměrně solidně, dokonce i humorostické tlačení na pilu, tak typické u tuzemských děl, nebylo tak znatelné.
Postupně se ale projevují klíčové nedostatky.
Za prvé kopie prostředí a celkového motivu, které z toho dělá v mnoha ohledech spíše remake než pokračování.
Za druhé cpaní přirovnání a humoru skoro do každé věty, takže situace popsatelná na jeden odstavec (v kteréžto podobě by byla mnohem údernější) se rozroste na stránku a ztratí jiskru, stává se statickou.
Za třetí recyklace - kniha nikam nemíří a krátce po usazení se postav na chatě se stává sadou kapitolových anekdot, které lze libovolně prohazovat, ubírat či přidávat, aniž by to na celku bylo jakkoli znát. Jejich rozvržení je prakticky totožné - organizuje se nějaký podnik, Saturnin ví naprosto všechno, končí se na lenošce, teta Kateřina a Milouš to nějak schytají, je posána krása Barbory Terebové, případně romantické chvilky s Oulickým. Z toho vychází i absence vyváženosti, kdy prakticky jedinými otloukánky jsou Milouš a Kateřina, což má sice nějakou logiku, ale při tomhle množství opakování se to rychle zajídá a ostatní postavy jsou naprosto nepostiženy.
Celkově asi jedna za trefení stylu a druhá za pár opravdu dobrých vtípků, protože ten zbytek, ač dobře načatý, se postupem stránek zhroutil a vyhasl.
Při legendární facce jistému MUDr. od pana autora jsem se sice zasmál více, ale i zde bylo několik momentů, které mne pobavily např. cestovatelské příběhy. Samozřejmě, v duchu úletů tety Kateřiny, "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky", ale "je lepší jednou vidět, než dvakrát slyšet" a také "narodil jsem se, abych byl šťastný, ne normální". Kdo nevěří, ať tam běží!
Nemůžu říct, ze by mě kniha a příběhy postav nebavily, nechci ani srovnávat s původní knihou, kterou miluju. U některých hlášek jsem se i zasmála, celkově ale hodnotím jako průměr.
Beru tuhle knížku jako pěkné připomenutí původního Saturnina. Nic víc, nic míň. Je z ní, myslím, poznat, že je Macek fanoušek žánru, což je mi sympatické. Kromě toho ale nový Saturnin nabízí dost málo zajímavého. Skoro celé je to jenom sled historek jednotlivých postav, které navíc nejsou alespoň zčásti původní a velmi často se dost křečovitě snaží o vtipnou pointu, která pak moc vtipná není. Škoda, že Macek trošku víc nezapracoval na ději. Některé náznaky zajímavých dějových linek se tam občas objevují (hlavně asi příběh Milouše), žádná se ale bohužel vůbec nijak nevyvine. To bylo trošku zklamání. Jinak když nemáte přehnaná očekávání, je to průměrné odpočinkové čtení.
Neměl bych hodnotit, protože jsem nedočetl - nedalo se, vydržel jsem 20%. Vykrádání Jirotky mi nevadilo, s tím jsem počítal, ale používání starých vtipů a historek... Sorry
Knihu Saturnin od Jirotky jsem přečetl pouze jednou. Znám čtenáře, kteří tuto knihu přečetli vícekrát a tuto knihu milují.
Byl jsem zvědavý, jaké bude pokračování knihy, kterou napsal Miroslav Macek. Některé události jsou připomenuty z originálu, jazyk zvládnul dobře, u některých událostí jsem se zasmál, u jiných situací to se mnou ani nehnulo. Autor měl více zapracovat na obsahu. Pokud by tak učinil, kniha by byla pro mě více čtivější. Knihu bych hodnotil jako průměrnou, proto dávám 3 hvězdičky. Kniha se dala číst, ale žádný zázrak od této knihy nelze očekávat podle mého názoru.
Kladně hodnotím ilustrace v knize, které se mi líbily.
Název knihy nám hlásá, že Saturnin se nám vrátil, ale moc prostoru zde tedy nedostal. Je pravdou, že tento počin jsem očekávala daleko horším, ale mé srdce si nezískal. Kniha se četla dobře, kupodivu autor dokázal do jisté míry napodobit styl páně Jirotkův, ale kdyby neustále nevzpomínal na historky z onoho původního díla a nevkládal do textu lidové vtipy, které rozvinul na celou stranu, měla by kniha s bídou 100 stran. Otázka zní, zda-li by to v tomto případě nebylo lepší....Když jsem četla historku o kocourovi, říkala jsem si, sakra, toto přeci říká paní Hlaváčová Štěpánkovi Šafránkovi ve filmových Básnících, no, nestačila jsem se divit. Neříkám, že žádný jiný autor nepoužil ve svém díle nějakou převyprávěnou historku, ale použít jich tolik a čerpat tolik z původního díla, které ještě ani nenapsal on sám, to se mi prostě nelíbí.
Hlavně nepřirovnávat k originálu, pokud se tomu člověk ubrání, zjistí, že je kniha pěkně napsaná, vtipná, veselá, s pěknou češtinou. Pravdou je, že děj pokulhává, vyprávěné příběhy jsou mnohdy o ničem, postavy se drží zažitých rolí, škoda že není vývoj, zvrat, nebo něco, prostě je to taková udržovačka. Stále jsem čekal kdy dostane Saturnin víc prostoru a bohužel přes Františkovi bonmoty, Kateřiny přísloví a Autorovu posedlost Barborou na něj prostě nevyšlo místo....snad v dalším díle
Knihu jsem nedočetla. Absolutně žádný děj, jen drobné rádoby vtipné epizody, kde se stále opakují celé pasáže z Jirotkovy knihy. Tady se ukázalo, že navazovat na uspěšné
knihy (i filmy) se někdy nevyplácí.
Opravdu se to stalo? I takhle se musím ptát. A odpověď zní stalo. Je to minimálně stejně dobré jako originální Saturnin. Autor si skvěle pohrál s atmosférou. Já nemůžu jinak než plný počet hvězdiček.
Ačkoliv nemám ráda všechna ta přirovnání a podobenství, uznávám, že na tom názorném příkladu s houbařením něco je. Představte si dva houbaře. První je houbař nenasytný, co chce posbírat všechny houby hned a proto lítá po lese jak splašený a přesto přinese maximálně pár shnilých prašivek. Druhý houbař je rozvážný a pomalejší. Projde les pomaleji, ale o to důkladněji a vysbírá vše, co les nabízí.
První příklad je Saturnin se vrací od Miroslava Macka. Druhý příklad je Saturnin Jirotkův. Miroslav Macek neměl nazývat tuto knihu Saturnin se vrací, ale Teta Kateřina, Milouš a strýc František se vrací. V Jirotkově knize byl Saturnin nenápadným a o to důkladnějším hybatelem děje. V Mackově verzi se Saturnin vytratil a vše přebírá výše uvedená trojice. Ačkoli se Macek snaží Jirotku vykrádat nehorázným způsobem, přesto mu to nejde. Veškerá poetika se vytratila. Na malém prostoru se Macek snaží nacpat co nejvíce historek. A to tak splácaných dohromady, že se za chvíli ztratíte a je vám jedno, kde hlavní hrdinové jsou a proč tam jsou. Hlavně, že nám strýc František či kdokoli jiný poví další svou "zajímavou" historku. Za mě velké šlápnutí vedle. Znovu se můžeme přesvědčit o tom, slovy tety Kateřiny, že když dva dělají totéž není to totéž.
Z knihy jsem zklamaná. Autor vykrádá originál neustálým převypravováním částí původního děje. Postavám vkládá do úst stokrát ohrané lidové fóry. Z hlavního hrdiny dělá puberťácky zamilovaného osla s přechodným postižením smyslů, kdykoli zazní slovo Barbora. A když už úplně dochází nápady a knize stále schází daný počet znaků, nechává postavy vyprávět podivnou vatu ještě podivnějších příběhů. Za mě prohra.
Saturnina miluji, pan Jirotka je neopakovatelný, ale užila jsem si i pokračování od pana Macka.
Přiznejme mu, že měl daleko těžší startovní pozici, protože jen málokdo z nás dokáže bez předsudků přistupovat už jen k tomu, že se Saturnin vrací a nikoli z pera pana Jirotky.
Podle mne pokračování dokázalo dobře navázat na původní styl (i když občas těch líbezných, sladkých a luzných popisů slečny Barbory bylo trochu příliš) a rozehrálo lehce vtipné oddechové čtení.
Souhlasím s milan3144 a těžení z originálu nepovažuji ani za úplný zápor, ani za klad. Navázat na tak skvělou humoristickou knihu je mimořádně obtížný úkol.
A i v pokračování má Saturnin občas krásné hlášky:
“NARODIL JSEM SE, ABYCH BYL ŠŤASTNÝ, NE NORMÁLNÍ.”
Saturnina miluju a trochu jsem se bála pokračování a ještě od dřívějšího politika, ale musím říct, že se to panu Mackovi povedlo. Muselo to být nesmírně těžké navázat na jednu z nejoblíbenějších knih u nás. Takže smekám a končím příslovím tety Kateřiny - Lepší drzé čelo než poplužní dvůr.
Pokračování klasiky, kterou snad každý zná. Muselo to být velice těžké navázat na humor a vtip pana Jirotky. Ale mě se to líbilo. Odpočinkové humorné čtení.
Jsem v rozpacích. :-) Jakoby autor chtěl parazitovat na úspěchu někoho, kdo si ho zasloužil. Vtipy v knížce jsou posbírané snad ze života, z internetu, prostě něco jako Troškův "Kameňák". Jenže ten byl v tomhle originální. :-) Ale abych jen nehanil, podařilo se téměř navázat na jazyk, kterým psal pan Jirotka. Prostě není to něco, co bych považoval perlu a k čemu se budu rád vracet, jako k jirotkovu Saturninovi (knize, audioknize namluvenou snad v 80tých letech a zatím nevím kým, filmu a ještě lépe seriálu) vždy, když budu potřebovat povzbudit a pohladit na duši. Ale ztracený čas to nebyl. :-)
Štítky knihy
rodinné vztahy svatba první republika, 1918-1938
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 | Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
+Zajímavé a humorné situace, ilustrace.
-Nelíbilo se mi opakování frází a situací z originálu. Celkově se mi zdá, že děj nebyl moc rozvinut. Vše skončilo stejně rychle jako začalo.