Růže pro Algernon
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366093/bmid_ruze-pro-algernon-Auf-366093.jpg
5
3152
3152
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Přidat komentář
Zajímavé, velmi smutné, úžasné... kniha, která člověka donutí zamyslet se nad prioritami...
Po povídce jsem zhltnul i román, který to pro mě dovedl k dokonalosti. Vedle psychologického ladění jedna z ukázkových knih o lidské povrchnosti a odmítání všeho nezvyklého či neznámého. K doplnění doporučuji i párkrát zmíněné Podobenství o jeskyni z Platónovy Ústavy. ;)
"Kdyby Eva neposlouchala hada a nejedla ovoce ze stromu, nikdo z nás by nebyl starý a nemocný a nikdo by nezemřel."
"Obyčejní lidé jsou s to vidět jen trošku."
V devátém díle dvanácté série Simpsonů nazvané HOMR, se na rentgenu objeví zajímavá věc. Homer má v mozku pastelku. Vyjmou mu ji a světe div se jeho rozumové schopnosti poskočí o nějaký ten stupínek vzhůru. Ale s rostoucím IQ klesá štěstí, což vzápětí okusí na vlastní kůži. Přátelé se od něj odvracejí, většina toho co mu kdysi přinášelo potěšení se mu nyní zdá ploché, nudné a předvídatelné.
HOMR byl inspirován touto vynikající knihou. Je v tom mnoho tragiky. Charly Gordon se své role zvířátka pro pobavení ostatních nezbavil. Nejprve coby hračka pro své kolegy, ve střední části v laboratoři se svou myší kamarádkou, později už jako nadprůměrně inteligentní jest zvířátkem pro pobavení vědců.
Ona bytostná osamělost kape z textu nepřetržitě. Lidé hloupí bezpečně poznají chytřejšího, který je bohužel něco jako exotický pták a pokud ten chytřejší není svině, ale jest dobrým člověkem jako náš Charly, je k vyobcování jen kousek.
Připomíná to až archetypální příběh nadprůměrného, který ve světě průměrnosti musí být nutně izolovaný. A vyjmenoval by asi každý z nás.
Bohužel se najdou i tací lidé, a není jich málo a není třeba chodit daleko, kteří s chutí svou vyděděnost omlouvají tím ,že jsou géniové, nepochopeni však mrzkou lůzou. A to je možná ještě větší tragedie než tato kniha, poněvadž se jedná o holou skutečnost. Ne oni nejsou geniální, jsou to jen blbci.
Velice silny pribeh, vynikajici dilo, ktere si pravem naslo misto v mem srdci.Nekdy se pocity tezko popisuji slovy.
Strašlivá obálka, název "smrdící" nějakou romantikou a uvnitř přitom opravdu vynikající příběh spíše psychologického ražení. Zajímavý popis vývoje hlavní postavy od retardovaného prosťáčka až po charismatického génia a především skvělý popis ostatních postav jejichž chování se mění právě v závislosti na výši hrdinova intelektu. Rozhodně to donutí k zamyšlení nad tím, jak se občas někteří chováme k dětem či postiženým.
Knihu jsem si koupila po shlédnutí filmu.
Moc se mi líbila.
Zvlášť dojemně působí psaní deníku,jakoby náhodou písmenko,slovo navíc...
Celou knihu jsem proplakala.
Doporučuji a opět se ke knize ráda vrátím.
Růže pro Algernon je pro mne jedno z nejsilnějších děl všech dob, už nikdy se nevytratí z mé mysli ani z mého srdce. Neuvěřitelný vývoj psychologie hlavní postavy spolu s opravdu zajímavým nápadem - prostě román, jak má být :)
Četla jsem na základě divadelní hry, kterou jsem viděla několikrát, ani jedno mě nezklamalo, silný příběh.
Právě jsem jí po třetí dočetla a plakala jsem v tramvaji. Tahle kniha mě vždycky dostane.
"Přečetla" jsem jako audioknihu v podání Ladislava Mrkvičky a musím říct, že mě to dostalo... Geniální!
Stejně jako mnozí další čtenáři jsem se i já dost těžko prokousával prvními kapitolami. Při porovnání s angl. originálem mám dokonce dojem, že to překladatel do češtiny poněkud přehnal a možná i dost lidí od dalšího čtení odradil. Předem poučen, věděl jsem, že to vzdát nesmím - a odměna za to byla až neskutečná! Pro tak bravurně popsaný vhled do lidského nitra snad neexistuje v knižním světě srovnání. Původní povídka je sice údernější, ale na city čtenáře a na zamyšlení nad knihou podle mne zapůsobí až románová podoba. Pokládám růžičku nejen pro Algernon, ale především velkou kytici růží pro autora. Děkuji za krásný zážitek, pane Keyesi.
Růži pro Algernon jsem četla na doporučení a musím říci, že jsem skutečně neudělala chybu. Po delší době mě kniha chytla natolik, že jsem čtení upřednostnila před jinými druhy zábavy (např. odpolední šlofíček, a to už musí být silná motivace :) ). Krásný příběh, u kterého už tak po půlce tušíte, jak to asi dopadne... Na konci ze mě padaly slzy jako hrachy. Neříkám, že knihu přečtu ještě několikrát, ale bude zajímavé jí ještě někdy zkusit s odstupem přečíst. Rozhodně to je jedna z těch knih, které z paměti nevytěsním.
Musím říct, že už dlouho se mě žádná knížka nedotkla takovým způsobem. Když jsem ji začala číst, okamžitě mě pohltila, ale přesto jsem neměla pocit, že bych četla závratnou rychlostí a děj mi unikal. Konec jsem obrečela. Do budoucna bych si chtěla pořídit svůj vlastní výtisk.
Dojemný román. Skutečně román, který cíleně útočí na city čtenáře. Proč? Aby zdravý člověk nezapomněl, jaké má štěstí? Aby nezapomněl, že nemůže byt sobecký? Nebo snad, že člověk není bůh a že prostě není možné všechny anomálie léčit či snad odstranit? Nikoliv. Nechme to tak být. Čtěme o tom, veďme o tom, pišme o tom, važme si toho.
Trošku zklamání. Námět skvělý, hlavní myšlenka (či sdělení) knihy hodnotná, čtivost nic moc. Hlavně kvůli tomu, jak je hlavní dějová linie předvídatelná. Těžko jsem se prokousával textem, když jsem věděl, jak vše dopadne. Souhlasím s některými komentáři, které zmiňují, že povídka místo románu by tomuto námětu slušela víc. Stejně tak souhlasím s tím, že se nejedná o sci-fi žánr. Avšak filmové či divadelní zpracování by mohlo být zajímavé...
Nějak nevím, co k tomu napsat. Začnu tím, že vůbec nechápu, proč je řazena do sci-fi, já si jí půjčil, čekal nějakou sci-fárnu a ono prd, je to v podstatě psychologický nebo filozofický román. Druhé zděšení byly ty hrubky v úvodu, po otočení několika stran jsem pochopil, žte se to spraví. Asi po 70 stranách jsem knihu odložil, a asi za měsíc se k ní zase vrátil, a to byla ta lepší část chytlo mě to a dočetl za chvíli. Hodně mě štvali ty milostné pletky a místama a líčení kolem sexu a celkově ten střed, kolem těch žen byl takový už nudný a pro mě moc natahovaný. Charlieho rozpomínání na minulost a samotný konec s člověkem opravdu celkem zacloumá. Také bylo pěkně zobrazeno chování lidí k němu když byl zaostalý a naopak, když získal rozum a pak u konce knihy - obzvláště u lidí z pekárny. Ale upřímně není to pro mě kniha, kteoru bych musel číst znovu. Zkusím však, pokud se mi dostane do rukou povídku, myslím, že kratší forma by tomuto příběhu slušela více.
Skvěle napsáno, pěkný vývoj gramatiky po "operaci", až mi to dělalo problémy se čtením :-) Určitě mohla hlavní postava dopadnout jinak. Mozek lze stimulovat k lepším výsledkům i některými léky...
Nádherná lidská knížka vhodná i pro nemilovníky sci fi. Pokd si tuto knihu přečtete, určitě dojdete k pozání, že lidé jsou lidmi bez ohledu na výši jejich IQ. A určitě bychom se mohli od lidí s nízkým IQ mnohé naučit ... nebýt tak egoističtí, dokázat si udělat legraci sami ze sebe a nepochybovat o tom, že jsme hodni lásky a že jsme schopni ji dávat i přijímat. Pro mě spíše než sci-fi psychologický román vedoucí k zamyšlení...
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Bohužel se ke mě dostala "jen" povídka, ale to jsem zjistila po hodině čtení a zjištění, v e-knize, že mám přečteno 50%. Nakonec to možná stačilo, bylo to počtení na jedno odpoledne, ale krásné, zajímavé a silné.