Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Píše se rok 1943. V letech před Hitlerovým vzestupem k moci byl domek Gerberových plný smíchu. Ale to je minulost. Franka je nyní sama, otec i bratr jsou ztraceni ve víru války a ona sama nemá důvod žít. Pak však v lese objeví tělo parašutisty v uniformě Luftwaffe. Rozhodne se neznámému pomoci, ale brzy zjistí, že není tím, za koho se vydává. Dokáží k sobě najít cestu a důvěru, když je proti nim gestapo i sama příroda?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
White Rose, Black Forest , 2018
více info...
Přidat komentář
Poutavý příběh s dobrým námětem. Velmi čtivé, i přesto do jaké doby je zasazen. Konec napínavý.
Hmmm, asi jsem cekala dle ohlasu vic. Kniha nebyla spatna, konec byl napinavy, ale ten pribeh byl takovy umely.. Rozhodne jsem cetla daleko lepsi knihy z obdobi 2.sv.v.
Dobry námět. Čtivé.
Konec mě zklamal a chybela tam jakasi jiskra.
Nebylo to špatné.
Dle meho neurazi- nenadchne
Čekala jsem asi trošku něco jiného. Začátek se tak napínavě a slibně rozjížděl, ale pak to sklouzlo úplně k jiné dramatické lince, než jsem chtěla. Což je někdy možná pro čtenáře dobře. Ale sem se mi to úplně nehodilo. Přišlo mi, že to napětí se tak dlouho připravovalo, až to až moc rychle vygradovalo a skončilo. Jakoby autor nevěděl, jak to dobře zakončit, nebo nakonec zvolil úplně jinou variantu a razantně ji ustřihnul. Konec se mi nelíbil. Nemůžu říct, že by se kniha četla špatně. Ale k této knize už se asi nevrátím.
Pěkně napsané, zajímavý pohled na Němce v době války. Vztahu mezi hlavními hrdiny jsem neuvěřila, chyběla tomu šťáva. Jinak přečteno za dva dny, takže se mi to líbilo.
Knihu jsem si koupila z důvodu, že jí byl plný Instagram a doporučovali ji moje oblíbené knižní influencerky + knihy z válečného období miluji.
Poprvé jsem knihu vzala do ruky někdy v listopadu a po 60 stránkách jsem si řekla, že tohle teda ne-e. Každopádně já nejsem typ čtenáře, který by to s knihou takhle lehce vzdal a sáhla jsem po ní tedy teď a musím říct, že nechápu, co to se mnou v listopadu bylo, protože takhle knížka je doopravdy skvělá!
Všechny knihy z válečného období, které jsem četla byly z koncentračních táborů. Tento příběh nám ukazuje, jak celou válečnou situaci vnímali Němci.
Bylo to pro mě něco nového a něco, co se mi doopravdy moc líbilo a musím doporučit.
Dokonce jsem si i na konci pobrečela.
Příběh byl originální hlavně proto, že nahlédl do myšlení Němců za války, které mě až trochu šokovalo. Co mi ale chybělo byla hloubka vztahu mezi hlavními postavami. Celé to bylo nějak moc ploché, takže se té lásce na konci nedalo moc uvěřit.
Nebylo to špatné, trochu jsem sice čekala větší drama (hlavně mezi oběma hlavními hrdiny), ale četlo se to pěkně a chvílemi jsem byla i napnutá. Takové 3 a půl hvězdičky.
Tato kniha byla...já nevím...dokonalá? Nevím, proč stále čtu knížky z tématem druhé světové války, protože jsem z nich akorát smutná a "znechucená", ale nemůžu si pomoc. Když jsem na tuto knihu narazila, věděla jsem, že si jí budu chtít přečíst a rozhodně nelituji. Během čtení se ve mně bouřily všelijaké emoce a to mám ráda, když na mě kniha umí zapůsobit. Za mě rozhodně palec nahoru a plný počet hvězdiček.
Zajímavý příběh. Zajímalo by mě do jaké míry je to inspirováno skutečností, jak autor uvádí na začátku knihy.
Moje povánoční četba od dosud neobjeveného autora. Někdy trochu moc zdlouhavý příběh, ale i tak dobře čtení
Wow! Ani nevím, co k tomu říct... Napadají mě jen samé superlativy. Tohle bylo dokonalé (až na pár překlepů v textu), žádná laciná love story, jak se mohlo zdát na začátku. Už teď si troufám říct, že tohle bude nejlepší kniha co jsem přečetla v únoru a jedna z nejlepších za celý rok! Dokonce jsem se rozhodla snížit hodnocení jedné knížce (též z druhé světové války), kterou jsem četla v lednu a která prostě na toto nemá.
Pohled na život (civilistů) v Německu za druhé světové války zase trochu jinak než třeba ve Zlodějce knih a opět je pro mě velkým přínosem. Tyhle knihy inspirované skutečnými událostmi jsou mi nejlepším dějepisem, na škole jsem tomu nikdy nevěnovala pozornost.
Takže si dovolím malinko politikaření s myšlenkou, která mi pořád vyskakuje: Není relevantní ohánět se argumentem, že toho a toho politika "volila většina, chce většina". Protože, to že něco nebo někoho chce většina, ještě neznamená, že tak je to správně. Budiž nám příkladem Německo třicátých let a jeho propagandou zblblí, hloupí občané. Taky jich byla většina.
Jedná se spíše o román pro ženy, který má pro mladou generaci přidanou hodnotu v informacích o protinacistické odbojové skupině Bílá růže.
Kniha se mi moc líbila.. Příběh poutavý...
Ale.. při čtení této knihy jsem se dostala do čtecí krize.. a nevím jestli to bylo knihou a nebo celková krize, která by přišla i tak..
Po delší době jsem dočetla..
Místy mi děj přišel hodně táhlý.. hlavně ve vzpomínkách a vyprávění.. Ale celkový dojem z příběhu a závěru byl vysoký. Autor napsal další knihu na kterou se moc těším. :) 75%
Tak tohle bylo z meho uhlu pohledu neuveritelne klise, ktere bych kdyz uz tak ocekavala od zenske autorky a ne od muze.. ke konci jsem se musela trochu donutit to docist. Takovy typicky romanek, zasazeny do valecneho prostredi.. za me krasna demonstrace “zjemnovani” valecnych hruz. Vubec mi neladila romantika mezi Frankou a Johnem, popravde mi trochu pripominala Petra a Lucii.. Cekala jsem vice.
Chytlo me to za srdce. Hlavne ten skvele vygradovany konec. Popravde se ale dalo cekat, ze si po valce k sobe najdou cestu a budou spolu.
Co se mi zdalo ale trosku pritazene za vlasy, byl jeji vylet do Stuttgartu kam ji poslal v podstate neznamy muz a kde se mela setkat s dalsim neznamym muzem.
Bud ona byla tak velka hrdinka nebo ja jsem tak velky srab a nedokazu si to predstavit :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) rozhlasové zpracování válečné romány
Kniha Růže bílá, černý les je v
Právě čtených | 8x |
Přečtených | 1 613x |
Čtenářské výzvě | 366x |
Doporučených | 98x |
Knihotéce | 467x |
Chystám se číst | 790x |
Chci si koupit | 168x |
dalších seznamech | 4x |
Taková milá válečná romantika.