Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.
Přidat komentář
První dílo, které jsem od Vančury četla. V žádném případě nezklamalo. Kdo by řekl, že je ta čeština tak bohatá? :)
S Vančurou mám takový komplikovaný vztah... krásnou literaturu mu neberu, ale nemůžu si pomoci, velmi často na tenhle styl psaní nemám náladu. A to se změnilo po přečtení Rozmarného léta - je to krátké, takže jsem si nepřehřála mozek a je to zábavné takovým hřejivým způsobem, až jsem se sama divila.
Tohle není úplně styl pro mě, po knize jsem si ještě pustila film, to bylo o něco lepší. Ale spíš asi díky hercům než, že by mě styl psaní pana Vančury nějak dodatečně oslovil.
„Humor je názor.“
„Humor není smáti se, ale lépe věděti."
„Humor, toť vláda nad city, barvami a náladami, je to šíře, v níž vše se vyrovnává, je to vahadlo, jež zvedne každé hoře.“
Vladislav Vančura, eseje Poznámka o humoru, Odeon 1929-30
Tři letní dny ... ospalé maloměsto ... nuda a všednost ... a právě sem dorazí kouzelník a provazochodec Arnoštek a jeho pomocnice Anna, čímž vzbudí náležitý rozruch ... no hlavně Anna, mezi muži :-) ... a pak už se bavíte :-) ...
„Ach, vydechla cítíc, že je na chvíli veta po její občanské jistotě, a setřela si hřbetem ruky slzu. Ach, ach,ach. Jak je krásné kouzliti ohně a po širém světě si pohrávati malými oblými věcmi. Jak je krásné počítati dny do tří a míjeti město po městě!“
... nastupuje Vančurova „jazyková hra“ se čtenáři ... dialogy plné archaizmů Vás vtáhnou do děje a Vy si můžete plně vychutnat výborný a nezapomenutelný ironicko-satirický styl, který Vám ukáže, jak se radovat ze života, samozřejmě za přispění hravého humoru plného poetiky ... protože pak fantazie, smyslové prožitky a obrazotvornost mohou pracovat :-) ... provází Vás příběhem, který plyne tak jako ležérně, fantaskně, hravě, dovádivě, a kde není místo pro pesimismus ...
„Jezme a pijme, řekl Hugo. Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše, co se líhne živé, a vše,co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše, co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se používají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem!“
... tahle knížka je prostě jeden ze způsobů jak „ventilovat“ rozmrzelost a starosti,... ono to ani nejde, mít blbou náladu, když se musíte při „filozofování“ hrdinů neustále usmívat :-)
„Majore, nejste přesvědčen, že vše, co vzniká, jest z hravosti a z odvahy těchto lidí těkajících v poli, kteří nerobíce ani knih, ani věcí užitkových mají dosti pokdy, aby blábolili jako bůh a řadili věci v překvapující sled?“
„Slýchal jsem vás, jak drolíte verše, jež nemají žádné ceny naučné a z nichž hrká zpěněná krev a ukrutenství odborníkovo, který za cenu hladu a nepaměti prosazuje novou a nesrozumitelnou krásu. Major a já pravíme o ní, že je nesmyslná a sprostá.“
„Kdyby za námi stál váš ďábel, abbé, pravil Antonín, mohl by kteréhokoliv z nás napíchnouti na vidle, neboť není pochyby, že se nám líbí ženské a že spěcháme ke kouzelnické kratochvíli.“
...Vančura nám prostě ukazuje svět jako nekonečný zdroj okouzlení ... ve kterém třeba „neusínání“ (způsobené zamilováním) není trápením ... ale příjemným zneklidněním :-)
„Některé živé milostné sny se snášejí v úsecích nocí jako rána a dopadnouce působí rušivě až do svítání. Tím se vysvětluje, že spánek lidí zamilovaných bývá přerýván a že není vydatný. Milenci procitají již za kuropění, a byť si mnou oči až k slzám a byť se nutí počítati od jedné do sta a od tisíce do padesáti, přece neusínají.“
Nijak extra zajímavá kniha... prostý děj s nijak velkou zápletkou, ale kniha se dá snadno přečíst a je asi spíše pro oddechové čtení... rozhodně není problém s porozuměním, spíše se zajímavostí... občas je to prostě nudné, ale to se stává
Stejně jako Markéta Lazarová, skvělá kniha. Člověk se musí trochu povznést a zamyslet a až poté dokáže děj plně pochopit.
Musím se přiznat že film mě bavil víc ale knížka je taky dobrá, určitě si ji zase někdy přečtu :)
Rozmarné léto je prostě klasika. Způsob mluvy mě neruší, naopak k atmosféře toho rozmarného léta patří. Mám před sebou tu nádhernou idylu poklidného červnového dne na plovárně říčních lázní Antonína Důry a slyším ty zasvěcené debaty přítomných pánů. Ó, jak by se mi líbilo strávit takové odpoledne na plovárně. Mám ráda taková poetická dílka, která krásně navozují atmosféru příběhu. A ta bohatá slovní zásoba! Kniha je navíc vhodně doplněna ilustracemi Vladimíra Renčína.
Abych v reakci na některé komentáře trochu parafrázovala autora, ačkoli tento způsob mluvy a psaní zdá se jim býti poněkud nešťastný, já si neumím představit, že by to bylo napsáno jinak. :-)
"Dejte sem večeři. Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše co se líhne živé, a vše co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem. Je večer, Země se otočila a tu bývá obyčej jísti."
Budu-li knihy a jejich čtení považovat za duchovní potravu, pak Vančurovo Rozmarné léto směle zařadím mezi delikatesní dezerty. Vlastně ho nemám ani v knihovně a možná bych ho ani (díky filmovému zpracování) nemusel číst od začátku do konce, tu a tam stačí po knize sáhnout a zobnout něco krásně vznešené Vančurovské češtiny.
Dílo je napsáno těžkým jazykem, proto se obtížněji četla, avšak dialogy mezi postavami a jejich nadsázkový humor stojí za to.
Myslím si, že spousta lidí se mnou bude souhlasit, že Rozmarné léto je naprosto jedinečná kniha. Nikdy jsem nečetla něco, co mi by alespoň vzdáleně toto dílo připomínalo a tím spíš, když se jedná o prózu. Oceňuji hlavně jazyk a formu, kdy autor využil svou nádhernou slovní zásobu a ukázal nám, jak dokáže být český jazyk bohatý a krásný. Samotný obsah a děj mě tolik nezaujal, líbí se mi spíše ta jazyková stránka. Pokud jste viděli filmovou adaptaci před knížkou, vůbec to není na škodu, ale naopak. Alespoň si neustále představujete bravurní výkon Hrušínského a doprovází vás po celou knihu. Rozhodnout se filmově zpracovat takovou knihu, to chce pořádnou dávku odvahy.
Autor se čte dost těžko, ale právě díky jeho jedinečnému jazyku je kniha krásná a stejně krásný je starý český film se skvělým obsazením
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
2015 | Rozmarné léto |
1980 | Markéta Lazarová |
1989 | Kubula a Kuba Kubikula |
2006 | Konec starých časů |
2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Kniha Rozmarné léto je v
Právě čtených | 32x |
Přečtených | 3 622x |
Čtenářské výzvě | 617x |
Doporučených | 88x |
Knihotéce | 643x |
Chystám se číst | 329x |
Chci si koupit | 43x |
dalších seznamech | 26x |
Antidepresivum