Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244595/bmid_rozmarne-leto-244595.jpg
3
2070
308
Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.
Přidat komentář
Knihu bych tedy jednoduchou nenazývala. Pro květnatý jazyk, který působí absurdně vzhledem k postavám, které jej používají, jsem knihu prvně vůbec nemohla přelouskat. Zajímavá mi přišla až v momentě, kdy jsem o knize a autorovi už něco věděla.
Sice jsem si říkal, že bych měl Rozmarné léto přečíst, ale nebýt výzvy asi bych se k tomu nikdy nedostal. Vančurův jazyk mi prostě nesedí. Z celé knihy si tak zapamatuji jen větu a i tu spíše díky nezapomenutélnému Rudolfu Hrušínskému: "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným."
Samozřejmě, nejde tady o ani tak děj, jako o formu. Poetismus mám ráda, ale Vančurův poetismus v próze mi přišel hrozně tuhý a těžkopádný, i když je vidět, že s jazykem si neskutečně vyhrál. Nicméně na příběhu, ve kterém se tři staří kozlové snažili ulovit mladou kost, mi nic humorného nepřišlo, bylo to dost „suché“ (snad kromě pár narážek na Nezvala).
Je to jedno z protěžovaných děl naší literatury a každý o něm minimálně slyšel, ale také je to jedno z děl, ke kterému by člověk měl dojít sám, a ne přes povinnou četbu. Dnešní lidi mají problém přečíst Babičku, protože je podle nich psaná „staročesky“, Vančura je sice mladší, ale jeho jazyk s nekonečnými souvětími, přechodníky v každé větě a dějem nedějem musí být pro většinu dnešních (ne)čtenářů masakr.
Rozhodně nic odpočinkového – navíc nutit tohle číst studenty středních a nejde bože základních škol bych označila za zločin proti podpoře čtenářství (co závratného jim ve věku 12-18 let má tohle dílo asi říct?).
Rozmarné léto jsem viděl jako film, který nebyl špatný. Díky výzvě jsem si ho přečetl jako E-book. Přiznám se že dějově mě to moc neuchvátilo, ale jazyk jakým to je psaný mě celekm zaujal.
Tyhle humoristické románky nejspíš nejsou můj šálek čaje. Z mého pohledu je to takové nemastné, neslané. Přesto jsem ráda, že jsem dílko přečetla, protože jednou je to klasika a tu je třeba znát :) Navíc mi posloužilo jako bod do čtenářské výzvy :)
Jednoduché, lehké při tom krásné a vtipné čtení. Tato kniha se opravdu hodí tak na léto na pláž nebo jen tak na deku na zahradu. Člověk se zabaví i pobaví. Takovýchto knih by mělo být víc. Čtení osvěží i trochu postarší čeština, kterou Vančura použil.
Ge-ni-ál-ní!
Celé je to tak roztomile absurdní, jak tu spolu tři postarší přátelé rozprávějí a připadají si při tom ohromně důležitě. A kouzelník Arnoštek je tak kouzelná postava!
Pravda, trošku mi uniká důvod, proč je do nás jako už do několikáté generace v hodinách literatury vtloukáno toto dílo jako taková hvězda na českém knižním nebi. Subjektivně jsem si ale tuto děvkařskou snobárničku užila velice!
"Tím lépe," odpověděl mistr, "nehněvej se, avšak pokud jde o moje chyby, jsou nenapravitelné. Viděl jsem dnes pradlenu, jež stála po kolena v Orši. Byla daleko ošklivější než Anna, a přece mi bylo jasné, že jsem se nepolepšil. Vezmi si tedy svoje nádobí a jdi za Arnoštkem, je to vzorný kouzelník a řádný manžel."
"Když tě slyším tak hovořiti," pravila paní, opásavši se starou zástěrou a vyškrabujíc hrnec,"zdá se mi, že ses s ním smluvil, abymě odvlékl."
"Nutíš mě, abych se vyjadřoval určitěji," děl Antonín,"nuže, jsi záletná ženská a spala jsi dnes v noci u Arnoštka. Dobrá, nevyčítám ti těla, aškoliv je tučné a škaredé, ale potrestám tě za pomlouvačný způsob omluv.
Ticho," dodal, když paní chtěla odpovídati, "připouštím, abys zůstala, ale nestrpím tvé řeči."
Potom si mistr vykasal rukávy a vykonal, co naznačil.
Jak se mi Markéta Lazarová nelíbila, tak jsem si Rozmarné léto oblíbila :) Kniha je poměrně čtivá, i když rozhodně ne oddechová. Vančura je především mistrem jazyka a kniha je právě zajímavá po této stránce. Takto poeticky a krásně umí psát snad jen Vláďa Vančura. Krásně si dokázal pohrát se všemi možnostmi, které nám náš bohatý jazyk skýtá. Člověku možná bude chvíli trvat, než si jazyku přivykne, poté je ale slast to číst.
Jsou knihy, ke kterým se rozhodně nedá vracet. Absolutní nesmyslnost na pozadí jakéhosi dlouhatánského rozhovoru několika dosti otravných postav. Prapodivná zápletka, která vlastně ani neutváří ucelený děj, kterého by se mohl čtenář chytit i posléze, kdy má kdekoli sdělit, o čem si právě četl. I oslavovaní spisovatelé udělali některé kroky vedle. Tohle je jeden z nich.
Za mě rozhodně 5 hvězd, čtivé, milé, roztomilé, příjemné a hlavně nesmrtelné. Bavila jsem se.
Vančura a jeho úžasný jazyk! Krásný letní příběh, postavičky jedna lepší než druhá...a samozřejmě vynikající filmové zpracování. Doporučuji obé.
Jednoduché, oddechové čtení, od kterého toho nelze moc očekávat. Oceňuji styl, jakým Vančura knihu napsal a myslím, že v budoucnu se k ní zase někdy vrátím.
Přestože jsem se moc nemohla přenést přes Vančurův jazykový styl se mi kniha líbila.
Geniální ve své banalitě. Odpověď závažné literatuře. A v neposlední řadě půvabný jazyk.
Česká klasika, která je zajímavá spíše po stránce jazykové než po stránce dějové. Obdivuji, jak si pan Vančura s jazykem pohrál, jaké slovní obraty vymyslel. Nicméně, já mám ráda, když se v knize něco děje a to jsem tu bohužel postrádala.
Ideální četba na plovárnu a nebo někam k vodě.Neboť tento způsob léta......70%.
Prvních 20 stran mi trvalo vžít se do stylu psaní a do jazyka, ale pak už to šlo snadno. Krátký a bouřlivý příběh jednoho léta:)
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Kniha Rozmarné léto je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 3 620x |
| Čtenářské výzvě | 617x |
| Doporučených | 88x |
| Knihotéce | 643x |
| Chystám se číst | 329x |
| Chci si koupit | 43x |
| dalších seznamech | 26x |
Přiznám se, nebýt maturity a čtenářské výzvy, bych si tuhle knížku asi nepřečetla. Dějově nic moc, důležitým je spíše jazyk, kterým je kniha napsána. Občas mě nějaký archaismus zarazil a musela jsem si ho přeložit. Za mě průměr.