Ready Player One: Hra začíná
Ernest Cline
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290983/bmid_ready-player-one-J6W-290983.jpg
5
2591
654
Ready Player série
1. díl >
Svět v roce 2045 se ocitá v hluboké krizi – jedinou záchranou před bezútěšnou skutečností se pro miliony lidí stalo OASIS, bezplatná onlineová videohra přístupná prakticky každému – každý si zde může vytvořit novou identitu a vést virtuální život, často na hony vzdálený tomu opravdovému: studovat, cestovat, mít přátele, zamilovat se... A nalézt velikonoční vejce, poklad, který tam někde před svou smrtí zanechal James Halliday, výstřední tvůrce OASIS, společně s miliardovým dědictvím. Léta se o nalezení tří klíčů ke třem branám, jež vedou k pokladu, marně pokoušejí miliony Hallidayových obdivovatelů. Léta se to nedaří ani Wadu Wattsovi, který má těsně před maturitou, přežívá u tety v karavanu a honba za pokladem se stala jediným smyslem jeho existence. Avšak poté co se mu podaří rozluštit první nápovědu, nabere jeho život divoké obrátky…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Ready Player One , 2011
více info...
Přidat komentář
Začnu negativama. Nejsem mega velkej geek, takže kapitoly, které popisují zdlouhavě všechny přístroje, které si Wade pořídil mě nudila. Občas opravdu bylo zbytečné to takhle všechno popisovat. To pro mě kazilo knihu. Občas i chování Wade mě štvalo, ale najednu stranu je to ještě kluk, takže se dalo pochopit proč se tak choval.
Positiva ? Epický konec. Ano opravdu to tak je. Krásné popisy některých věcí. Wadova odvážnost. Jeho vztah mezi přáteli. Příběh mě sám o sobě bavil. Nechyběl sarkasmus, humor a hlavně se mi líbilo, že to bylo zasazené do 80 let. Člověk mohl vidět, jak lidé dokázali být posedlí kvůli výhře, co pro ni dokázali udělat.
Děj je jinak čtivý, zajímavý. Hlavně, že se skoro vše odehrává v OASIS. Opravdu originalita.
Za mě je film top. A vyšel druhý díl série.
Knihu jsem přecetl jedním dechem a padl na mě smutek, že dnešní VR se ani omylem neblíží tomu, co je v knize. Chtěl bych to zažít! Film kupodivu také slušný.
Poměrně výrazný kontrast k rovněž povedenému filmu, který je více akční, mainstreamový a ne tak ponurý. Ale možná právě proto mě kniha chytla a nepustila až do konce. Přečteno v originále.
Tak pro tuhle knížku nejsem zrovna cílová skupina.
Sice 80-tá léta pamatuji dost dobře, i některé z her mi nejsou neznámé, ale rozhodně tyto roky nejsou pro mě stejnou modlou jako pro autora.
Psané je to místy až naivním stylem a nejvíc mě unavovalo věčné vysvětlování a opisování každého detailu, myšlenky ..... na základě méně či více nám známých aspektů z právě zmiňovaných let.
Knížka mi opravdu nic nedala.
Jedna hvězda za zdařile popsaný virtuální svět (nikoliv ale pohyb a chování postav v něm).
Kdybych byl fanouškem počítačových her, asi bych dal této knize plný počet bodů. Tento druh zábavy mě ovšem vždycky míjel. Přesto to i pro mě byla četba zajímavá. Autorovi se nedá upřít schopnost poutavého, napínavého vyprávění, a není to ani kniha bez hlubší myšlenky. Docela povedeným způsobem se v ní řeší nejen problematika lidí, kteří virtuální realitě v PC hrách propadli natolik, že ji upřednostňují před skutečným životem, ale třeba i otázka moci nadnárodních společností (tady v oblasti informačních technologií) nebo otázka rasy či odlišné sexuální orientace. Psychologie postav není autorovou nejsilnější stránkou, navíc z hlavního hrdiny udělal (trochu nevěrohodně) v podstatě počítačového a herního supermana, ale pro ty kladné stránky knihy bych mu to odpustil.
(SPOILER) Ready Player One patří mezi moje velice oblíbené filmy, a tak bylo jen otázkou času, kdy se dostanu i ke knižní předloze a co nezjistím? Tyhle dvě díla jsou jak nevlastní bratranci z pátého kolene z matčiny strany, která možná ani není biologickou matkou. Je vlastně i dost pochopitelný proč. Kdyby se Spielberg držel přesně událostí popisovaných v knize, filmu by se se vší pravděpodobností nedostalo úspěchu, jakému se mu dostalo. Film je víceméně pro všechny, knížka už tolik ne. Co je nevětším plusem knihy je rozhodně samotná, do podrobna popsaná virtuální realita s nekonečným množstvím vesmírů a v nich nekonečné množství planet, které nabízejí nekonečné množství možností. Hrát famfrpál? Létat si v DeLoreanu? Magické předměty, kouzla anebo třeba být hercem v jakémkoli filmu? Můj sen na papíře, fakt. Dalším rozhodně plusem bylo popsání toho druhého, reálného světa. Co se přihodilo a jak lidi žijí teď. Hotely s konzolema, fungování obchodů, popsání IOI korporátu, všechno jsem hltala. Kde je teda problém? No, zaprvé mi nějak vadilo neustálé autorovo připomínání, že je něco z osmdesátých let.… vím, že je to hnidopišský, ale je fakt nutný za každou narážkou na film, hru, hudbu, triko či dokonce i účes dodat "typický pro 80. léta" ... všem lehce gramotným to dojde po dvou stránkách, kde je několikrát napsáno, že byl Halliday fandou osmdesátek a celý hon je tím inspirován, sorry not sorry. Další věcí, co mi prostě nesedla bylo popsání postav, a to hlavně Parzivala a Art3mis, a to konkrétně jejich virtuální lásky… kdyby byl Parzival menší ukňouránek a Art3mis si nemyslela, že je nejvtipnější a nejchytřejší postava ze všech vesmírů asi by jim to sedlo víc. A co mě fakt zklamalo byla poslední stránka "víš Zet, jsi můj nejlepší kámoš" joo... na tohle čekal celou dobu kluk jeden.... sice si pak jako dají pusu, ale efekt nula. Jako vžila jsem se do toho dost, byla to sranda, oddechovka, připadala jsem si, že je mi znova 15 a užila jsem si to. Těším se na dvojku, která by měla vycházet někdy po novém roce. Třeba se dočkáme i filmového pokračování, nebudu lhát, na to bych se těšila víc. Btw taky jste u pasáže, kdy si Wade objednal elektronickou pannu pro živo/virtuální realitu měli asi takovej pohled? https://media.makeameme.org/created/what-the-fuck-4fdae08875.jpg
Nejsem fanoušek sci-fi ani fantasy, ale tahle knížka mě opravdu vtáhla a její myšlenka nadchla. Jenom doufám, že nás tahle budoucnost nečeká - a pokud ano, nechci v ní žít.
Rozhodně se podívám i na filmové zpracování.
Film mě dostal hned prvními minutami a to jsem neměla ani tušení, co se ukrývá v knize. Předně smekám před Spielbergem, jak vlastně brilantně vytvořil film pro aktuální diváckou skupinu a přesto se držel páteře knihy. Nesnadný to úkol a přesto dle mě nutný pro úspěch filmu (!MINI SPOILER! - co si budeme, mladí se raději podívají na akční automobilový závod, než na starého Lich kinga hrajícího Joust) a snad poprvé v životě miluji stejně knihu jako film. Dvě verze jednoho příběhu a obě strhující. Charaktery mám teď snad i raději, ač jisté části zamrzely, ale zhltla jsem jí takřka jedním dechem a už se jen modlím, aby doba pokročila a já se mohla sama ztratit v OASIS.
Námět mi připadal velmi zajímavý, nikdy jsem nečetla žádnou knihu z prostředí virtuální reality. Tím pro mě kniha zůstane jedinečná a svým způsobem nezapomenutelná. Po několika kapitolách, kdy jsem byla skutečně nadšená neotřelostí námětu však moje nadšení ochabovalo. Ač bylo prostředí vykresleno velmi nápaditě, děj začal být příliš repetitivní a zbytečně natahovaný... 500 stran je zkrátka strašně moc. Možná pro nějakého gamera dobrý, ale tím že zřejmě nepatřím do cílové skupiny čtenářů, nemohu to ocenit.
Skvělá kniha s neobvyklým nápadem. Podkultura osmdesátých let vytváří nezapomenutelný zážitek. Vřele doporučuji.
Kniha je hodne jina nez film, ale oboji je proste super. Rozhodne doporucuji ;-)
Já sám miluju popkulturu, ale tohle na mě vůbec nefungovalo. Není to dost kreativní počin. Samotného mě po čas poslechu audioknihy napadalo, jak by si to s pop-kulturními znalostmi a odkazy mohlo pohrávat podstatně více. Vím, že kdyby to napsal někdo s větší představivostí a hravostí, tak bych si to asi užít dokázal (kvality by ovšem musely spočívat i v jiných rovinách knihy). Takhle to ale uspokojí jen nerdy, kterym stačí docela málo. Stačí, že je to tematicky zasazeno do středu jejich zájmu. Nevadí ale, že je to velmi předvídatelné, schématické a napsané tak jednoduše, jak to jenom jde a zároveň bez jakéhokoliv šmrncu. Nedokážu si moc představit, jak by tohle mohlo uspokojit kohokoliv, kdo má vkus. Hunger Games jsem nikdy nečetl, ale představuji si, že je to napsané nějak takhle. Možná je ten sloh podobný horším Kingovým knihám. Prostě mainstream jak to jenom jde. Tentokrát jen zasazený do prostředí, které se trefuje do zájmu jisté společenské skupiny.
Emocionálně mě to ale nechalo naprosto chladným. Všechny postavy i jejich vztahy mi byly úplně volný. Parzivalova osobnost se mi navíc příčila svou ukňouraností, která je zřetelná hlavně v momentech, kdy mluvil s Art3mis.
A nejhorší na tom je, že ta budoucnost, v níž se kniha odehrává, je zkrátka docela v zničená (dystopie), a proto lidi utíkají před realitou do Oasis. Geek a programátor, kterej tuto virtuální realitu vymyslel, vydělal stovky miliard, ale s opravdovou realitou se neuráčil udělat vůbec nic. Opovrženíhodnej panic a geek udělanej do osmdesátkových arkádovek, které jsou tak primitivní, že nechápu, jak mohly někoho vůbec někdy začít bavit.
- Jako vážně. Hráli jste někdy Pac Mana? Nudnější je snad jen sledovat schnout omítku.
Každopádně tahle postava, tenhle Halliday, kterej měl možnost i zodpovědnost (páč měl prostředky) s tím něco udělat, nic neudělal. Kniha ho však prezentuje jako dobráka a modlu, kterou všechny postavy ctí, protože jim dal hru, na níž jsou všichni závislí a která je jejich únikem.
Klidně ať tomu tak je, to mi vůbec nevadí, ale ať si autor uvědomuje tu absurditu a víc třeba reflektuje stupiditu společnosti a postav, ať dělá z Hallidaye opovrženíhodnou osobnost a prezentuje ho jako šaška. Hned by mě to bavilo víc. Hned by to bylo o něco zajímavější a atypičtější. To by ale Ernest Cline musel být trochu originální, což nebyl a nakonec je to přesně takovej zbytečnej, mdlej a na růžovo nalakovanej mainstream a bestseller, jakej jsem vlastně dříve čekal, že bude... Jeden nerd ve mně ale nedávno vzbudil zvědavost a já si na základě jeho nástřelu obsahu a nadšení představil něco lepšího, než autor knihy ve skutečnosti stvořil. Teď toho smradlavého nerda musím najít a potrestat ho za to!
Knížka nebyla úplně špatná, ale byla přeplácaná, nesmyslná a zbytečně dlouhá. A řekl bych až schizofrenní. Nedokázala se rozhodnout mezi minulostí a budoucností, mezi utopií a dystopie a dohromady to prostě nedávalo smysl. Autor se při psaní nezamýšlel ani trochu, jestli vývoj událostí dává smysl, je aspoň trochu reálný a navíc neustále odbočoval od děje, že člověk už ani nevěděl, jak se dostal od rekreace ROH k husitskému hnutí
Knížka je hodně jiná než film. Dalo by se říct, že film si z ní vzal jen ten základ plus nějaké detaily, a jinak jde o dva skoro úplně odlišné příběhy. Abych byla upřímná, v tomhle souboji kniha vs film u mě s přehledem vyhrává film. Ready Player One v knižní podobě je totiž velice hutný na informace ohledně her, hudby a filmů, kterých je zde zmíněno opravdu požehnaně. Jako geekovi mi tyhle části přišly zajímavé, jako čtenáři ale zbytečně podrobné a obsáhlé. Někdy jsem si až říkala, jestli čtu knížku s přepisy filmů a her nebo knížku, která má mít nějaký děj. Navíc mi některé části, např. ta než Wade získá první klíč a ta, co následuje potom, co ho najde, přišly hodně natáhlé a nudné. Dalším mínusem pro mě bylo vyobrazení postav. Nemůžu si pomoct, ale ve filmu na mě prostě hlavní postavy působily sympatičtěji - a to včetně hlavního záporáka. Ačkoliv ve svém komentáři zmiňuji hlavně výhrady, které jsem ke knize měla, nemůžu jít dát jinak než 4*. Faktem totiž je, že jde o dobrou knihu, která je poutavě napsaná a je z ní silně cítit, že byla psaná geekem pro geeky. Přesto ale nemůžu říct, že bych se k ní ještě někdy v budoucnu vrátila.
Překvapivě mne kniha bavila stejně jako film. Zajímavý nápad, akční a napínavý děj, romantika, prostě všechno, co by měla dobrá kniha pro odrostlejší mládež mít. Sice už jsem víc než odrostlá, ale užila jsem si to.
Čteno doma.
Úplně jsem se nechytal, jelikož zmiňované hry nás v 80. letech minuly, ale děj byl originální.
Štítky knihy
kyberpunk zfilmováno budoucnost hry virtuální realita pro dospívající mládež (young adult) LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Ready Player One: Hra začíná |
| 2016 |  Armada |
| 2023 | Ready Player Two: Nová hra začíná |
(SPOILER) Nejsem uchvácena. Kniha nadchne úzce specializované fajnšmekry, které baví dvacet hodin v kuse hrát Pacmana a slovo od slova přeříkávat oblíbené filmy Halliday by byl jen o dva roky starší než já, také jsem strávila nějaké ty dny hraním textovek i arkádovek, zmiňované filmy, muzika a podobně mi nejsou cizí, ale nedokážu prostě obdivovat někoho, kdo bezezbytku zahodí celý svůj život a jen se dokola šťourá v každém Hallidayově prdu, co měl ten den k večeři, co u toho poslouchal a na co myslel Pro mě je kniha rozvleklá a zařadila se mezi těch pár, u kterých mám radši filmové zpracování.
Film milosrdně osekal zdlouhavé pasáže, a tím nemyslím jen ubíjející dobu mezi prolomením první brány a objevem druhého klíče zatímco ve filmu je první úkol jízda, v knize nůďo, druhý klíč a brána, třetí klíč jakž takž napínavé snad bylo, jestli Parzival stihne vypadnout dřív, než ho čapne ioi. Taktéž postapo svět, ve filmu dostatečně vykreslený, živořící lidé, přesto s jakousi nadějí, aspoň minimálními lidskými vztahy, rodinami v knize zubožené smažky bez budoucnosti, závislí na Oasis, ti lépe situovaní navíc zavření v paranoidních izolacích vlastních bytečků, myjící se odchlupujícím gelem, aby byli dokonale připraveni na to jediné, co je zajímá, další dávku:(
Ve filmu fungují mezilidské vztahy, kamarádství, i ta láska, spojenectví proti padouchům zato v knize hraje každý sám na sebe, pro mě zklamání. Navíc - a uznávám, že to možná bylo způsobeno tím, že jsem knihu nečetla, ale poslouchala (chápete někdo, že v dnešní době, s tímto tématem, nevyšla e-kniha?), Art3mis vyznívá jako zakomplexovaná blbka, výsměšný, pištivý hlásek, kterým ji namluvil, mě prudil až do konce a až do konce jsem neuvěřila, že by snad měla Wada ráda. Helen tímto problémem netrpěla, sice také pištěla, ale nebyla nafrněná, přezíravá ani nic podobného.
V poslední pětině konečně Wade nakopl svůj mozek, konečně zrealizoval smělý plán, konečně se sešel s ostatními, konečně se domluvili na spolupráci a konečně... aha, co teď? Partička je od sebe přes půl světa, na útěku, bez prostředků, vybavení, slušného připojení - jak to vyřešit, milý autore?
Ve škole jsme se vždycky smáli, když v antickém divadle nevěděli kudy a kam a kde se vzal, tu se vzal - deus ex machina:) I tady se najednou vyloupl, posbíral děti, vzal je k sobě domů, poskytl jim nejlepší vybavení a připojení a mě se to prostě nelíbilo. Oceňuji film, že tam se tohle nedostalo, museli si poradit sami, v knize nebýt zásahu shůry, tak mají smolíka a vyhraje Sorrento!
Za mě jednoznačně vede film, včetně výrazných zásahů do děje, které přinesl.
PS: Po té, co Halliday donutí všechny trochu schopné hráče obětovat soutěži šest let života... jim zanechá čudlík k vypnutí a vzkaz, ať nezapomenou žít v reálu. ;) Já bych jim to vypla z fleku!