Radujme se
Steven Erikson (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441209/bmid_radujme-se-esz-441209.jpg
4
34
13
Na Zemi se náhle objeví silová pole, vytvoří zóny, do kterých nemají lidé přístup, a současně zabraňují lidem v násilí a ničení přírody. Zbraně od atomových až po nože a pěsti jsou náhle k ničemu, světová ekonomika se začne hroutit a vlády celého světa ztratí svou moc. Současně cosi začne terraformovat Mars a Venuši, aby se staly obyvatelné. To je však jen začátek a mocní tohoto světa se rozhodně nechtějí „vzdát“ bez boje... Spisovatelka science fiction Samanta se ocitne na mimozemské lodi a umělá inteligence aliance mimozemských supercivilizací jí sdělí, že si ji vybrala jako svou mluvčí pro kontakt s lidstvem, kterému už nedovolí dál ničit Zemi ani samo sebe. A jejich plán na „výchovu“ lidstva přechází do dalších, ještě bizarnějších fází. Strhující vědeckofantastický román o prvním kontaktu z pera autora známého hlavně díky ságám z Malazské říše je nejen plný napětí a akce, ale také vznáší filozofické otázky po smyslu lidstva, jeho vztahu k vlastní planetě a stavu současné civilizace. Díky nadšenému čtenářskému ohlasu se stal bestsellerem a současně je vysoce hodnocen kritiky jako nová klasika žánru.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Talpress
Originální název:
Rejoice , 2018
více info...
Přidat komentář
Steven Erikson patří k mým nejoblíbenějším autorům, ale tahle sci-fi kniha se mu opravdu nepovedla. Samotný námět není špatný, a mohla z toho být dobrá povídka. Ale děj je hrozně natahovaný se spoustou zbytečných odboček, a ani postavy a jejich chování není moc povedené. Korunu tomu nasazuje hrozný český překlad a velké množství chyb v textu.
Malazkou knihu padlých jsem nečetl, ale o autorovi jsem pochopitelně něco ve sci-fi a fantasy kruzích už slyšel. A jak se s ním jednodušeji seznámit, než si přečíst místo 185dílné ságy tuto jednohubku. A zůstalo to někde tak na půl cesty - na jednu stranu zajímavý mix klasické ufologie (Šedáci a Majestic 12, chybí už jen Fox Mulder) se snem spisovatele science fiction (mimozemštani si vás vybrali k prvnímu kontaktu!) a na druhou stranu dost nezáživné pasáže z Afriky a další myriády míst, které pro hlavní téma knihy nejsou nikterak podstatné. Nakonec tady hvězdy 3, ale za mého oblíbeného Roberta Sawyera v epizodní roli 1/2 hvězdičky navrch!
P.S. Paralela s Clarkovým koncem dětství nebo Saganovým kontaktem je zřejmá, ale obě tato díla žel nad Rejoicem vítězí...
(SPOILER) Nejsem příliš velký sci-fi čtenář, takže mi námět připadal velmi originální. Vadilo mi jen příliš politických hovoru v knize. Ale jinak - už aby takoví mimozemšťané přistáli doopravdy ...
Do Radujme se jsem se pustil z jediného důvodu - Eriksonovu Malazskou knihu Padlých div neuctívám a tak jsem byl zvědavý, co dalšího má autor v repertoáru. Sci-fi jinak obecně moc nemusím, ale dokážu ho ocenit, když je zajímavě zpracováno. A to Radujme se určitě je, ale ne zrovna v kladném smyslu.
Nejprve bych rád uvedl, že mám rád Eriksonovu filozofii. Moc rád. Mnohokrát jsem ji obhajoval před jinými fanoušky Malazu, kterým přijde v epických fantasy knihách zbytečná. Já si ale myslím, že právě ony skvěle prezentované filozofické myšlenky jsou jedním z faktorů, které Malaz zvedají nad většinu knih stejného žánru.
Myšlenka Radujme mě tedy také potěšila, spoustu Eriksonových kritik společnosti a dalších filozofických poznámek mě donutilo přemýšlet, ale byl tu jeden problém. Zatímco v Malazu je filozofie spíše takový bonus, který je prezentován v průběhu děje, Radujme se stojí vlastně jenom na těchto myšlenkách.
A jak jsem už řekl, ty myšlenky jsou skvělé a dobře prezentované. Erikson poukázal na nějaké očividné problémy, ale často se dostal i mnohem víc do hloubky a položil vskutku zajímavé otázky.
Ale dělat tohle skoro 500 stran, bez nějaké zápletky, která by mě nutila ty stránky otáčet, mi bohužel nestačilo. Zvlášť, když základní zápletka knihy nemá ani nijak originální nápad.
Bohužel, když to řeknu jednoduše, příliš často jsem se až hrozně nudil. Původně jsem chtěl dát i nižší hodnocení, protože bylo znát, že Erikson příběh skutečně odflákl, nebo spíš celou situaci zjednodušil, aby mohl snáz vyjádřit své myšlenky, ale musím zase ocenit nějaké kvality knihy.
Tou hlavní jsou už zmíněné výborné myšlenky, dále Eriksonova schopnost tak ladně měnit styl psaní, aby seděl do různých situací, a na závěr jeho typické silné minipříběhy, kterých je Malaz plný, a tady se nějaké také najdou.
Navzdory tomu, když se člověk většinu knihy děsně nudí, a ještě navíc nedostane žádnou uspokojivou pointu na závěr, něco je špatně, a já tak bohužel poprvé dávám knize pana Eriksona méně než 100%. 3*.
(SPOILER)
Absolutní spokojenost. Nesmírně mě bavily rozhovory mezi Sam a umělou inteligencí (jak já bych si s ní chtěl popovídat!) :) Krásně naznačená situace v celé galaxii se spoustou prostoru pro čtenářovu představivost. A ten epilog? Poslední větou mě naprosto dostal. :)
Btw: Po přečtení poslední věty jsem hledal zda se plánuje další díl a v rozhovoru z roku 2018 Erikson uvedl, že ho má v hlavě, tak snad se brzy dočkáme. :)
Nedávno jsem četl velmi podobnou knihu Invaze, ve které taky mimozemská civilizace ovlivňuje dění na Zemi.
Postavení celé společnosti, ekonomiky a dalších oborů, kdy nejde použít žádné násilí k dosažení cílů, vede ke změně celé lidské společnosti. Je otázka, co lidstvo spasí, zda si uvědomí v celé své šíří odpovědnost za svět.
Obě knihy hodnotím stejně, ale Invaze byla pro mne lepší ke čtení.
Samotný titulek mluví za vše.
Bylo by skvělé ,kdyby se lidé spasili sami. Však ,proto jsme tady na Zemi.Poznat a pochopit
jeden druhého. Neodsuzovat .Nepovyšovat se nad druhými a to hlavně titulama,prací ,profesí..Naopak se učit spolupracovat. Knihy nemusí být sci-fi ,když se jedná o mimozemšťany.Těmi se můžeme brát i my.Hlavně ti ,kteří věří na duši.A osvobození duše.Takový lidé se už stávají Anděly -mimo Zem a přesto na Zemi..
(SPOILER) Náročné čítanie, ale zachytáva presne to, čo sa dnes deje a je to smutné. Bolo by skvelé, keby nás spasili mimozemšťania, z tohto pohľadu je to pre mňa výborné sci-fi. Po prečítaní mi bolo akurát ľúto, že to je veľmi málo pravdepodobné, ale o to viac ma to podnecuje s aktuálnou situáciou niečo robiť. Možno to bol autorov zámer :)
Dočetla jsem s přemáháním, plné rádoby filozofických úvah, citátů a místy hrozný překlad. Nevím, zda už nakladatelství nezaměstnávají korektory, protože např. číst, že, cituji:... měl na sobě přirozeně drahý rolák...(strana 352 v e-knize) je opravdu nešťastný slovosled. Na obranu překladatele pana Hofmanna musím říct, že tohle se Eriksonovi nepovedlo a překládat něco takového bych opravdu nechtěla. Asi si to své čtenáře najde, nicméně těm, kteří mají rádi Lema, Asimova atd. nedoporučuji.
Tuto knihu jsem četl s pocitem,že to není ani scifi,že je to součastnost nebo se to součastnosti podobá jako vejce vejci.Ty postavy,ty dialogy no prostě 21 století,které se snaží dostat do normálu,ale je mnoho těch,kteří to nechtějí dopustit jako někteří politici.Je smutné,že Erkson to píše jako fantasii,ale je blizko smutné realitě.Tuto knihu bych dal přečíst povinně každému,který si myslí,že zvítězí přitom to je uplný opak.Mrzí mě,že naši modrou planetu pár přiblbliků úmyslně žene do ykázy jako v té knize.Najde se někdo ji pro další generace zachrání.
Máte rádi naši planetu a štve vás, co s ní lidé dělají? Přáli byste si, aby někdo moudřejší, než lidé, pronesl něco ve smyslu "Dost! Vzpamatujte se, nebo končíte..."? Pokud ano, je to kniha pro vás. Příběh který Steven Erikson vypráví, plyne zvolna. Obsahuje hlavně spoustu dialogů v nichž je spousta myšlenek, které si chcete zapamatovat, protože prostě stojí za to.(nebo abyste někdy někde mohli zaperlit) Poznáte dost postav, především současných politiků, kteří se samozřejmě jmenují jinak, ale jejich činy a projevy je úspěšně demaskují. Steven Erikson ve své knize velice povedeně popsal fungování současného světa a co by se stalo kdyby... Já za sebe můžu říct, že bych si to, co následuje po onom "kdyby", velice užíval...
Závěrem mě ještě napadlo, že tento příběh je variací na knihu A.C. Clarka, Konec dětství. S úplně jiným, pro lidstvo asi lepším, rozuzlením.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Měsíční zahrady |
| 2004 | Vzpomínky ledu |
| 2009 | Vichr smrti |
| 2012 | Chromý bůh |
| 2008 | Dům mrtvých |
Kniha Radujme se je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 49x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 45x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 9x |
Chýba nám pokora!!!!!
Kým sa pustím do desaťdielnej série Malazská kniha padlých, rozhodol som sa zoznámiť s kanadským spisovateľom Stevenom Eriksonom prostredníctvom knihy Radujme se. Podľa sprievodných slov ide o sci-fi literatúru, ale
Ťažko sa mi hľadajú slová táto kniha ma dostala. Nečakajte nejaké super zbrane a ani záplavu všelijakých monštier z vesmíru. Jasné, sú tu aj mimozemšťania, ale Steven Erikson hlavne rozobral súčasný život na planéte Zem doslova na súčiastky a ja mu musím dať v mnohých smeroch za pravdu. Vari ešte nikdy som sa pri knihe tak často nevracal k jednotlivým vetám, statiam, myšlienkam. Teraz som si to zrátal z tejto publikácie som si zapísal spolu 97 častí.
Viac dodávať nebudem, toto si treba prečítať. Snáď ešte doplním, že autor tu priamo či nepriamo zapojil aj svojich kolegov hviezdnych, aj tých menej známych aspoň pre mňa: James Lovelock, Stephen King, George R. R. Martin, Iain M. Banks, Spider Robinson, Robert J. Sawyer, Peter Watts, William Gibson, Margaret Atwood, Isaac Asimov, Arthur C. Clarke, Douglas Adams...
Za mňa jednoznačne maximálne hodnotenie.