Přitažlivost planety Krypton
Jiří Mádl
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493852/bmid_pritazlivost-planety-krypton-DFG-493852.jpg
4
424
424
Románový debut oblíbeného herce, scenáristy a režiséra. Neobvyklý vztah Martina a Veroniky trvá s přestávkami několik let. Oba mladí lidé si dopisují ve virtuálním prostoru zvaném Planeta Krypton. Jejich příběh lemují témata jako hledání domova, budící se sexualita, láska a složité rodinné vztahy. Odvážné vysvlékání dětských šatů a cesta k dospělosti jsou vzrušující, ale náročné procesy a Martinovi i Veronice je komplikují jizvy z minulosti. Dali si slib, že naživo se nikdy nepotkají. Dodrží ho?... celý text
Přidat komentář
Česká tvorba zažívá v posledních letech jakousi renesanci. Když se ke mně donesla informace, že svou prvotinu vydává i Jiří Mádl, moje zvědavost rapidně narostla.
Přitažlivost planety Krypton není sci-fi, jak by se mohlo z názvu zdát. Je to příběh o nás, kteří jsme se narodili či vyrůstali ve zlatých devadesátkách a krásy internetu objevovali až na počátku nového milénia. Stejně tak to má Veronika a Martin, kteří si na xchatu založí vlastní chatovací místnost s názvem Planeta Krypton. Rozumí si, přitom mají jasně vytyčené, že se nikdy nepotkají. Tato kniha ale není jen příběh Martina a Veroniky, je to příběh jejich rodin, jejich šrámů, klopýtnutí, nevyjasněných odchodů i nevyřčených omluv.
V jejich příběhu je ovšem také spousta naděje.
Přitažlivost planety Krypton se čte opravdu krásně, příběh se vám vryje pod kůži a v člověku dlouho zní.
Knihu jsem přečetla za pár dní, ale pro mě určitě zklamání. Spousta věcí zůstala nakousnutých, nevyřčených. Vztahy také. Příběh předvídatelný. Nic mě v něm nepřekvapilo.
A Martin totálně dokonalý! Ve 22 letech nadšený budoucí otec!
pavel9410 psal, že mu Mirek připadal jako Dušín, já jsem si na Foglara vzpomněla taky, při popisech života v klášterní škole. A bohužel taky na Lanczovou. Přišlo mi to jako takový temný román pro mládež. Některé zápletky byly předvídatelné, a ta ohledně vztahu Mirka a Veroniky tak násilná, až to bolelo.
Na druhou stranu mi přijde, že dojem krutosti i něhy se mu podařilo vyvolat dokonale, problémy i pocity postav byly uvěřitelné, zejména ta pasáž o Martinových úzkostech. K postavám jsem si dokázala vytvořit vztah a přemýšlím o nich doteď. Ale ten konec, ten se neměl stát...!
Moje hodnotenie: 3.5*
Zaujímavý knižný debut Jirka Mádla, na ktorý som bola veľmi zvedavá.
Autor príbeh zasadil do prostredia, ktoré mu je blízke a teda bolo z knižky úplne cítiť, že vie presne čo opisuje a bolo to veľmi vierohodné. Ako ČR, tak aj Taliansko, boli opísané super a mala som chuť tam skočiť na výlet a poobzerať si všetky spomenuté miesta. :)
Klobúk dole za to akým štýlom opísal traumy a ťažké situácie, s ktorými sa postavy za svoj život museli potýkať a hlavne to, aké to malo následky do dospelosti. Je to opísané veľmi realisticky a citlivo a myšlienka knihy o domove je krásna.
Čo mi kazilo čítanie bolo, že niekedy bolo ťažšie určiť čo je prítomnosť a čo flashback. Ani jedna z hlavných postáv mi žiaľ nebola sympatická.
Z Martina mi išiel troška vibe psychopatizmu a čakala som kedy sa to presunie do roviny thrilleru :D
Taktiež som akosi nevedela uveriť hĺbke vzťahu medzi hlavnými postavami, asi by som prijala viac ich konverzácií, ktoré by ma presvedčili.
Ale celkovo nápad tohto príbehu je dobrý
Neľutujem čas strávený s knižkou a ak Jiří Mádl napíše do budúcna niečo ďalšie, rada si to prečítam.
Velmi příjemný příběh, který postupně odhaluje bolesti obou hrdinů. Kniha provází čtenáře životy Martina a Veroniky. Ukazuje, že není lehké svěřovat se se svými pocity a strachy rodině nebo svým nejbližším. Zároveň odhaluje, že takovou vrbu potřebujeme. Autor otevírá spoustu témat, docházíme i k potřebě vyjádření a uzavření svých vlastních bolestí, k odpuštění, abychom mohli jít dál. A viděli světlo na konci tunelu...
Děj má spád, nutí ve čtení pokračovat až do poslední stránky.
Knížku jsem si koupila spíš ze zvědavosti. Při platbě za paperback jsem se trochu kroutila. Ale rozhodně nelituju. Neměla jsem velká očekávání, o to víc mě překvapilo, jak "dospělá" tahle kniha je.
Jiřího Mádla mám ráda, je mi sympatický jako člověk, líbí se mi jeho herectví, jeho filmy Pojedeme k moři a Na střeše patří k mým oblíbeným. Proto jsem byla zvědavá na to, jak se mu podařilo napsat knihu, a čekala jsem, že to bude dobré. Ukázalo se, že Mádl psát umí, umí sestavit příběh tak, že mě baví, já osobně jsem ale měla problém s postavami. Mám ráda, když jsou postavy silné, odolné, umí řešit problémy a následky svých činů, jenže tady byli Martin a Veronika tak silní, až mi občas trochu připomínali roboty, a tudíž vlastně nebyli moc uveřitelní. V duchu jsem si kolikrát řekla (hlavně u Veroniky): No to se mi nezdá, že by to všechno snášela tak lehce, tak vyrovnaně... Celkově ale zklamaná nejsem, a jestli Mádl vydá další knihu, ráda si ji přečtu...
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐
Zacatek a zaver ok, ale asi nejsem ta spravna cilovka. Prostredek mne lehce nudil, Mirek byl jasnej Dusin a Veronika mi byla krajne nesympaticka pres vsechna jeji prozreni. Z ceho kdo zil, kde ex-student sehnal penize na rocni najem chaty? Vystudovala nakonec tu psychologii? No. Lehce to kulha, mi tak prijde. Ale konec dobry, vsechno dobre. A jestli neumreli, tak spolu ziji dodnes.
Mádl do knížky nacpal všechno, co má rád - České Budějovice, sexuální hrátky :), italštinu.. Ale nemá to hloubku, jen slepené kusy myšlenek, námětů - zajímavých, to ano. Podle mě mu chybí životní zkušenosti, něco prožít, aby to mohl předávat dál.
Na knížku jsem se těšila, ale nebavila mě, škoda.
4*
To bylo tak krásné! Do 5* tomu malinko chybělo, ale i tak se mi to moc líbilo. Ne, že bych snad otevírala knihu s nějakými velkými předsudky, ale musím uznat, že jsem opravdu netušila, že má Jirka Mádl až takový talent na psaní. Četlo se to úplně samo a jak řekli již mnozí přede mnou - bylo to tak křehké a niterní, jako by to bylo napsané zrovna na míru pro mě. A ten barvitý a vytříbený jazyk, jakým to bylo napsané - skvost!
Příběh krásně vyobrazuje život, jaký je. Že se v něm dějí věci, které neumíme ovlivnit a které mnohdy ani nechápeme, i když se o to moc snažíme. Někdy je zkrátka nejlepší nechat věci být. Nedržet, co touží odejít. A hlavně odpouštět. Opravdu krásný příběh.
(SPOILER)
Na zacatek mam dve rady:
- pro pruderni: nedeste se, nebude to cele jen o TOM.
- pro nadrzene: neteste se, nebude to cele jen o TOM.
Kniha se mi cetla celkem lehce, zvraty a zapletky, vice ci mene predvidatelne, me bavily. Druha cast mi obcas prisla dlouha, ale svou roli v tom jiste sehral fakt, ze mam rada predvidatelnost, ktere cteni na telefonu ve stare aplikaci uplne nevychazi vstric.
Tesi me, ze me knihou neprovazelo mnoho obratu typu "predklonil se dopredu" (chtela bych videt, jak se nekdo predklani dozadu) a anachronismu. Ale aby si uz tehdy nekdo hodinu pravidelme volal psychologovi do zahranici? Nebo nakupovani pres internet s dovozem az do domu? To mi projde fakt spis k°vidova novinka...
Docela dost dlouho jsem přemýšlela, co napíšu. Asi už možná začínáte tušit, že na zadek jsem si z knihy nesedla. Nemůžu autorovi upřít, že do příběhu Veroniky a Martina zasadil spoustu zajímavých témat, ale byť některá z nich byla silně traumatizující, tentokráte mě nezasáhla. Tak nějak to po mně všechno sjelo bez nějaké větší zastávky... Navíc jsem očekávala, že komunikace mezi hlavními hrdiny v rámci chatovací místnosti bude mnohem více intenzivnější, než nakonec byla, zase tolik tam toho nebylo. Nejsem vyloženě zklamaná, ale čekala jsem dle ohlasů mnohem hlubší prožitek, čekala jsem něco zásadního a novodobého, co mi teda jako vyrazí dech, ve finále jsem dostala docela fajn knihu, která se dobře četla, ale vracet se k ní nebudu. Ještě ji půjčím své mamince, vysloveně jako experiment, protože mě zajímá, co na ni bude říkat ona, třeba bude nadšená a chyba byla ve mně. V podstatě se dá říci, že zde potenciál nebyl plně využit – nemám tuto frázi ráda, ale tady bohužel vystihuje naprosto přesně mé pocity.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Už dlouho mě žádná kniha nezasáhla tak jako tato.
Je to skvěle napsané a velice čtivé. Při čtení první části jsem měla neustále pocit, že stylem psaní mi to něco připomíná, ale nevím… Prostě je to tak dobře napsané, že se do toho ponoříte, jako by to bylo psané pro vás na míru. Je to neskutečně lidské, dojemné a vyvolá to obrovské množství emocí. A ten závěr! To už je jen pomyslná třešnička na dortu a poslední kapka do toho emocionálního víru, který s vámi zacloumá.
Počáteční rozpačitost nad velmi otevřenou intimitou vystřídalo mé zkoumání způsobu psaní. Měla jsem pocit, že čtu scénář. Velmi dobře vymodelovaný barevný scénář s popisy přímo plastickými, nebo že rovnou koukám, byť přes písmenka, na filmové zpracování. Ale to už jsem byla vtažena do děje a prožívala horké i hořké chvíle života hlavních postav. Veronika i Martin žili hezký i těžký život, tak jak jim ho osud a autor přichystal. Moc se mi líbilo v církevní škole, chlad chodeb na mne přímo sedal, moc se mi líbilo v rybářské vesničce. Bylo mi smutno s Veronikou a její bolestí. Slzy na konci knihy jsou důkazem, že jsem byla s hlavními hrdiny na jedné vlně. Je to kniha, která umí hnout duší. Plastická, voňavá, měkká i tuhá, horká i studená, hebká i drsná, tak jako život sám. Doporučuji.
autorova prvotina se mi moc líbila, hlavě vykreslování prostředí, propojení dvou příběhů. těším se na další
Mádl zde rozehrává zajímavá a nelehká témata, ale podle mého názoru opravdu jen "rozehrává". Jakoby (zajisté zajímavé) myšlenky nebyly dotažené... Příběh je roztříštěn do kratičkých epizod, ze kterých si čtenář skládá komplet. V některých případech tento postup funguje, Mádl umí čtenáře napínat a i zajímavě překvapit, ale jindy to na mne působilo nedomyšleně. Příběh Veroniky pro mne není uvěřitelný - zejména co se jejích pohnutek a motivů pro dané chování týká; vnitřní svět postav kolem Veroniky také není rozpracován, takže ani tam není čeho se chytit a osudu rodiny lépe porozumět. Martinův příběh byl zajímavější a myslím, že i lépe propracovaný. Přesto jsem z četby zklamaná. Vinu na tom nese nejspíš i anotace - čekala jsem, že hlavní hrdinové budou v kontaktu pomocí online nástroje více a hlavně průběžně. To je téma, které mě zaujalo, jak takový vztah ovlivňuje realitu. Hrdinové si ale píší jen na začátku a poté víceméně jen na konci knihy. Mám pocit, že potenciál toho tématu nebyl plně využit. Několikrát mě také nepříjemně překvapilo slovo, které na mne v dané situaci působilo nepatřičně, takže ani po jazykové stránce nemůžu hodnotit kladně. Přesto jsem knihu dočetla a pár myšlenek z ní ve mně zůstalo, proto 2/5.
Zahoďme předsudky, že by herec neměl spisovatelům fušovat do řemesla, víme přece, že už Tereza Ramba tohle vyvrátila a Jirka Mádl to svou prvotinou jen potvrzuje. Navíc je to i scénárista, takže úspěch zaručen.
Přitažlivost planety Krypton se vám bude líbit pokud víte co to byl xchat a někdy jste sklouzli k tomu, že vám virtuální svět byl milejší než ten skutečný. Nebo prostě když hledáte letní oddechovku, která vás potěší svou vyzrálostí, dějovými zvraty a připomenutím toho, že reálný svět je stejně lepším místem k životu.
Když jsem poprvé zaslechla informaci, že Jiří Mádl napsal knihu, nějak mě to nechávalo chladnou. Až samotná anotace mě velmi zaujala. Ač název lehce může lidi mást, a přivádět na myšlenku, že se může jednat o nějaké sci-fi, nepleťte se. Je to kniha s tak reálnými a současnými hrdiny, která vás zkrátka chytne za srdce. Přitažlivost planety Krypton je pro mě velkým překvapením letošního roku. Mám za svůj život načteno celkem dost knih, a nepamatuji si, kdy se mi naposledy stalo, že bych neměla možnost přiřadit či připodobnit nějakou knihu k jiné. Jiří Mádl je herec, režisér a scénárista, ale také je spisovatel, a jeho prvotina byla skvělá. Kniha obsahuje totiž celou řadu důležitých témat, jako je dospívání, mateřství, hledání toho kým vlastně jsme a co chceme dělat, ale také se zabývá strachem nebo psychickými problémy. Každý z nás někdy jistě zažil okamžik, kdy si připadal ztracený, jakoby byl uvězněný v jiném vesmíru. A právě v takové chvíli nacházíme naše hrdiny.
Přitažlivost planety Krypton se řadí k nejlepším knihám letošního roku, a já budu moc ráda, když se po knize podíváte a dáte jí šanci. Není to kniha jen o lásce mezi hrdiny, je to kniha o šrámech na jejich duši, bolestech, rodinných trápeních a klopýtnutích. Příběh se vám vryje pod kůži natolik, že budete chtít s hrdiny ještě chvíli zůstat.
Hodnotím: 5/5
Příjemné překvapení. Román, který plyne bez velkých škobrtnutí a přináší leccos, co by v románech mělo být - lásku, hledání sama sebe, ale i někoho, s kým bych mohla sama sebe sdílet, starosti z dob minulých, které se s dotyčnými vlečou životem a se kterými je nutno se nějak srovnat (když už ne vypořádat), ztrácení, ale i nacházení. Místa, kde se příběh odehrává, mají velmi plasticky znázorněnou atmosféru. Zaujalo jak rakouské církevní gymnázium, tak Syrakusy, ale i místa v Českých Budějovicích, nebo chata kdesi v Pošumaví. Fajn čtení takhle na sklonku jara.
Přitažlivost planety Krypton
Kniha mě tak pohltila, že jsem od samého začátku věděla, že dám 5*. Ale s postupem času, jak se to ve mně uleželo, bych hodnotila něco mezi 3,5-4*. Kniha se četla rozhodně sama, v dnešní době sociálních sítí, kde se vše kumuluje právě tam, rozhodně spadám mezi cílovku.
Každopádně hlavní hrdinové mají své pro a proti (neasi), na každém mi chvíli vadilo něco, způsoby komunikace, řešení problémů... Taky mi v příběhu chybělo vyústění některých osudů, můžeme asi jen dumat a domýšlet.
J.Mádl by rozhodně měl v psaní pokračovat, budu se těšit na něco dalšího.