Přístav naděje
Nina George
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303136/bmid_pristav-nadeje-Fc9-303136.jpg
4
100
36
Příběh plný laskavosti, vřelosti a životní moudrosti o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život. Když Marianne pohltily kalné vody Seiny, cítila se vlastně šťastná, poprvé v životě opravdu šťastná. To, že ji proti její vůli jakýsi neznámý muž zachránil, její odhodlání ještě umocnilo. Když ji nechce Paříž, pojede k moři. A malovaná dlaždička, která se jí úplnou náhodou dostala do rukou, ji nasměrovala do Bretaně, až do přístavu Kerdruc. Ovšem chyba lávky!, tam ji považují za dlouho a toužebně očekávanou kuchařku. A vařit, to Marianne skutečně umí výtečně. A tak své odhodlání skoncovat se životem odloží o den, pak ještě o jeden...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Die Mondspielerin , 2010
více info...
Přidat komentář
Takové klidné počteníčko. Příběh dopadl, tak jak čtenář předpokládal, tzn. láska si najde svůj protějšek a všechno špatné je rázem zapomenuto.
Krásný příběh, hřejivý a plný chytrých myšlenek o životě.
Příběh o hledání svého přístavu naděje, bezpečí, lásky. O touze někam patřit, být milován a o hledání sebe sama. Není to žádné rychločtení, ale pokud nebudete spěchat a budete si to užívat, kniha vás odmění.
A možná právě na ten blížící se předvánoční shon pěkné zklidnění.
Musím na rovinu říct, že Levandulový pokoj se mi líbil o malinko víc než Přístav naděje, na druhou stranu si myslím, že je příběh po obsahové stránce stejně kvalitní, jako její dříve vydaný sourozenec. Všechny postavy románu jsem si velmi oblíbila, i když jsem měla ze začátku velký hokej v jejich jménech. Bavilo mě sledovat příběh Marianne a vidět, jak se postupně mění v jinou, mnohem sebevědomější ženu. Na druhou stranu jsem měla trochu problém se s hlavní hrdinkou ztotožnit, přece jen je mezi námi velký věkový rozdíl. Proto jsem byla i velmi ráda, že se v příběhu nacházejí i jiné postavy, které mi byly věkově blíže a kterým jsem v současné době přece jen rozuměla více.
Přístav naděje se velmi příjemně četl, pohladil po duši a zároveň mě mnohdy i velice nenápadně přiměl k zamyšlení. A to by asi dobrá kniha měla, ne? :)
Ráda si od spisovatelky přečtu další knihy.
Jestli máte chvíli čas, jestli chcete číst román, ve kterém je spousta krásných vět, jestli máte rádi český jazyk, začněte číst knihy od Niny George. Mám přečtený Levandulový pokoj a čtu Přístav naděje. Musím smeknout před překladem obou knih této spisovatelky. Český jazyk je fakt nádherný, když to s ním někdo umí. Pokud někam spěcháte, tak knihu nečtěte. Není pro ty, kteří přeskakují tzv. nudné popisy. Protože popisy míst, situací a myšlenek do příběhu patří.
Jedním slovem nádhera. Něžné, francouzské a takové snové, něco jako Čokoláda od Joanne Harris.
Levandulový pokoj byla povedenější kniha. TadX první poloviny vyborná, ale pak to sklouzne do typu červené knihovny.
Smutná žena,smutný život Mariann.Nikdy není pozdě na změnu.Povede se vybřehnout a začít žít ve spokojenosti a štěstí?Moc hezká pár místy dojemná kniha.
Ze začátku se mi kniha moc líbila, ale postupem času začala být až dost roztahaná. Nicméně bylo zajímavé dočíst se o osudu i několika dalších zúčastněných osob. SPOILER: Marianne byla na můj styl až moc snadno ovlivnitelná a to několikeré opuštění Yanna mi vadilo. Také se divím, že jí pokaždé všichni přijali s otevřenou náručí, když je několikrát odvrhla.
Příběh plný emocí a naděje, příběh o magické zemi menhirů a hlavně příběh o znovuzrození lidské důstojnosti, nalezení vnitřní vyrovnanosti a v neposlední řadě o lásce.
Štěstí je, když milujeme, co potřebujeme, a potřebujeme to, co milujeme. A když to dostaneme….
-Yann –
Za mne moc povedená kniha!
Jinak pro zajímavost z Wikipedie:
Slovo menhir je novodobá umělá složenina, používající bretonská slova. V samotné bretonštině se pro menhir používá slovo peulvan. Je možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ.
Krásná poutavá knížka. Příběh o tom, jak se Kerdrucký přístav stal pro Marianne nadějí, že nikdy není pozdě změnit svůj život a pohled na něj. Jak i v pokročilém věku lze objevit lásku a vášeň, a také přátelství. Bylo to příjemné čtení, u kterého se zasmějete i popláčete. Neváhejte, a počtěte si.
Přístav naděje mě nadchnul, to musím přiznat. Kniha, jejíž hrdinkou je starší dáma, vůbec nesklouzává do úrovně nějaké červené knihovny či klišoidního příběhu, ale je to doslova pohlazení po duši. Pobavila jsem se i poplakala. Měla jsem chuť se seznámit s Marianne a vydat se na toulky nádhernou Bretaní. Alespoň tak úžasně tento kousek země autorka ve svém příběhu popsala. Moc příjemné čtení. Doporučuji.
Kniha plná životní moudrosti, lásky a laskavosti. A o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život... Více v mojí recenzi zde :)
Kniha ve které se neustále řeší proč žít nebo zemřít. Je to takový propletenec různých životů a osudů. Každopádně podstatou příběhu je život a smrt a taky vnitřní síla jedince dokázat se postavit na nohy a dokázat udělat aspoň jedno vlastní rozhodnutí. Ať je jakékoli.
Štítky knihy
sebevražda naděje vaření romantika Bretaň jídlo a pití nový začátek
Autorovy další knížky
| 2014 |  Levandulový pokoj |
| 2017 |  Kniha snů |
| 2016 | Přístav naděje |
| 2020 | Krása noci |
| 2021 | Světla jihu |
Kniha Přístav naděje je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 120x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 127x |
| Chystám se číst | 95x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 2x |
nejprve jsem se nemohla začíst, ale nakonec mi bylo líto, že vše skončilo :). Kniha na léto někam na dovolenou - oddech jak má být