Krása noci
Nina George
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424879/bmid_krasa-noci-5LN-424879.png
4
45
16
Jaké je milovat? A jaký je pocit být milován? Jak člověk pozná a ví, že je to opravdové? Semestr skončil, začínají zasloužené dva měsíce volna. Claire, pětačtyřicetiletá profesorka na prestižní univerzitě, z taxíku pozorovala ženy v pařížských ulicích. Kolik tajemství zamlčují? Kolik milenců, nemilenců, kolik nevyplakaných slz? Kolik nevyslovených, neuskutečněných nápadů? Uznávaná pařížská etoložka po dvaadvaceti letech manželství stále víc a víc touží po tom, aby cítila, že žije, ne že pouze existuje. Devatenáctiletá Julie zase čeká na něco, co rozpálí její nitro – opojení životem, odvahu, vášnivou lásku. A protože osud píše své vlastní příběhy, právě Claire a Julie mají strávit žhnoucí léto na pobřeží Bretaně – s Claiřiným manželem Gillesem a synem Nicolasem, který je zároveň Juliiným přítelem. Zde, na konci světa, obě tak rozdílné ženy objevují opět chuť do života a spalující, mořem vonící vášeň. Nikdy už nebudou stejné jako dřív. A způsobí jejich proměnu pouze slunce, písek, moře a sůl?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Die Schönheit der Nacht , 2018
více info...
Přidat komentář
Pro mě další knižní lahůdka od Niny George. U této knihy jsem měla pocit, že jsem snad poprvé viděla, jaké to je, když příběh je jen prostředkem k tomu, aby autorka vyjádřila přesně to, co chtěla, a sám o sobě až tak důležitý není.. Opět oceňuji krásný knižní jazyk (zásluhu má pravděpodobně i překladatelka), nádherné popisy přírody a míst a spoustu zajímavých myšlenek. A souhlasím s anotací, kniha by měla být v doporučené četbě pro každou ženu.
Tato kniha ve mne vyvolávala rozporuplné pocity. Některé myšlenky byly opravdu dobré. Byly ale chvíle, kdy byla kniha taková moc pomalá. Nic se tam nedělo. Někdy trochu nelogicke chování hlavní hrdinky.
Z postav jsem si neoblíbila asi ani jednu. Jde tedy především o hlavní hrdinky, o Claire a o Julii. Ale ani manžel Claire a jejich syn mě nijak neuchvátili.
Kniha byla ale svým způsobem velmi čtivá, nutila číst dál, i když jsem se spoustou chování postav v příběhu nesouhlasila. Možná proto je kniha tak čtivá.
Není to rozhodně kniha ke které se budu vracet, ale v tuto chvíli jsem si ji užila a mohu s klidným pocitem doporučit dál.
Velké zklamání, na anotace už nedám. Dočetla jsem tak do poloviny, dál to prostě nešlo. Ty hvězdičky jsou za obálku.
Kniha mě hodně překvapila. Podle anotace jsem čekala úplně něco jiného, než jsem dostala.
Na jednu stranu se mi kniha hodně líbila. Má v sobě krásné myšlenky a zároveň se autorka v knize hodně věnuje motivu hledání sebe sama a tomu, že by člověk měl vědět, kým je, než se vrhne do vztahu. To hodně oceňuji. Na druhou stranu se mi vůbec nelíbilo chování postav.
Taky jsem měla problém se stylem psaní autorky. Byl krásný, ale na mě moc pomalý. Potřebovala jsem číst rychle, ale kvůli tomu stylu psaní jsem to nedokázala. Popisy byly krásné, ale hrozně dlouhé, takže mi občas utekla pozornost a ani jsem ho moc nevnímala.
Děj knihy také není moc rychlý a vlastně se toho v knize moc nestalo. Celé se to tak táhlo, čekala jsem, kdy se něco stane a to jsem dostala v podstatě na posledních 50 stránkách.
Celkově se mi knížka líbila, ale hodně věcí mě na ní překvapilo a zklamalo. Rozhodně jsem dostala úplně něco, jiného než jsem čekala a jsem za to vděčná. Hlavně za krásné myšlenky, kterými autorka knihu protkala.
Velmi pěkně pojatá rovnost partnerů, kdy to, co dělá jeden, může dělat druhý, bez žárlivosti a výčitek, bez scén hodných argentinské telenovely. Přesto si knihu netroufám hodnotit, je poklidná, plná přemýšlení, s minimem děje, zaměřená na hledání sebe sama v 45 letech, a to stylem, který mě naprosto míjí.
Také mi chvíli trvalo, než jsem se začetla. Být se sebou šťastná, najít sebe samu... Odvážné téma..
Do pro mě třetí knihy od autorky jsem se pustila s tím, že se potřebuji trochu zasnít (jako např. u Knihy snů). Ovšem tento román je jiný, tíživější, abstraktnější, žádná oddechová četba. Jsem vrstevnice Claire a dokázala jsem jí rozumět, ale to neznamená, že jsem s ní vždy souznila. Každý z nás se myslím dostává do fáze, kdy neví nebo zjistí, že neví či znejistí, kam a proč jde a kdo vlastně je. Ani já v tom nejsem jiná. Ony hranice "já" versus "mé role" a ještě versus "ostatní" není lehké vytyčit, ba to je leckdy až nemožné - lze to vlastně vůbec od sebe nějak oddělit? Nikdo nežije ve vakuu a právě i ty vztahy a role nás přece také formují, ale neměly by deformovat, možná to je ten kámen úrazu a poselství Krásy noci...Zvláštní knížka, vrstvitá, niterní a svá. Na čtení doporučuji klidnou a stabilní mysl i psychické naladění a nespěchat, spíš si ji dávkovat a nechat zažít. Dávám velmi solidní 4 hvězdičky.
Tušenie sa naplnilo, je to o láske ženy k žene a o hľadaní seba samej, ale Nina George je moja obľúbená autorka a svelá rozprávačka, tie poetické úvahy o mori ma dostali.
Krása letní noci na bretaňském pobřeží - a hledání vlastní životní cesty ženy - jak zralé, tak i mladé dívky .....
" A kolik let uplyne, než žena najde vlastní Já ? "
A důležitá krása moře, které se stává katalyzátorem rozhodnutí :
" La mer vidí pevninu jinýma očima ....nepřikládá velkou hodnotu morálce, klade důraz na náklonnost a velkorysost ...."
A tak se vlny Atlantického oceánu stávají svědkem obrody dvou žen :
" Slunce, vítr, sůl a houpající se, blyštící moře znovu spojí přetrhané struny duší...."
Claire i Julie se učí moři naslouchat - a zároveň naslouchají i sobě ....
A zajímavá je i postava Gillese, který se snaží své ženě porozumět :
" Já něco dostal, tebe a dítě, tys ale něco ztratila....sebe."
Kam se obě ženy vydají po křižovatce života?
Je opravdu sňatek výmysl lidí, kteří chtějí mít právo na věrnost podepřené zákonem?
Je to uvážlivě napsaný příběh - a já mu ráda a se zájmem naslouchala ....
A stejně tak i já naslouchám mořským vlnám, když říkají : nebuď smutná, za každou odchozí vlnou přichází další ... a další ....
A P.S. Jako bonus francouzskéspeciality a písně Bretoňce Christophe Miosseca ....
Dala bych i 5 hvězd - ale nechávám si rezervu pro " Světla jihu "
Asi kniha více pro ženy, než pro muže..., kde celkový příběh a myšlenkové pochody - úvahy Claire, tak i Julie, umocňuje krásné prostředí.
Chvilku mi trvalo,než jsem se do knihy začetla,ale nakonec měla pro mne své kouzlo.
Dokonale napsané a popsané.Pocity Claire,nalezení sama sebe a svého místa v životě.Stojí za přečtení,já jsem nadšena.
Kniha má spoustu otázek i odpovědí. Je velmi intimně otevřená ohledně vztahů. Je napsána vznešeně až poeticky, takže někdy trvalo než jsem pochopila, kde autorka míří. Ale nelze popřít jisté kouzlo, které jsem pociťovala z knihy, když se Claire odprostila od předsudků a hlavně u moře byla sama sebou. Jsou zde i momenty překvapení. Claire se vrací svými činy do dospívání, kdy vztah díky předsudkům nedokončila. Nyní si to může prožít a tuto kapitolu v sobě uzavřít. Je to o poznání sama sebe a uvědomění, co doopravdy chci od života, ať ve vztazích či v práci.
Knížka o tom, jaké je to milovat, o tom, jaké je to být milován a jak člověk pozná, že je to skutečně tak.
Claire, pětačtyřicetiletá profesorka, etoložka na univerzitě. Po více jak dvaceti letech v manželství stále více touží po tom, aby cítila, že žije, ne pouze že existuje. Devatenáctiletá Julie zase čeká na „něco“, na odvahu, na vášnivou lásku.
Obě stráví léto na pobřeží Bretaně – Claire se svým manželem a Julia s jejich synem Nicolasem. Obě ženy, ač rozdílné, zde objevují novou chuť do života a hlavně každá sebe samu.
Od této knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, o to víc mě dostala. Ze začátku jsem byla trošku zmatená, proud myšlenek mi moc nedával smysl a málem jsem knihu odložila. Ale na straně třicet se to zlomilo a já jsem se našla – jako matka, jako žena a knihu jsem už nedala z rukou.
Úžasné prostředí Paříže a Bretaně Vás vtáhne do příběhu a dostanete se do hlav žen, tak rozdílných a přitom tak podobných a hlavně - prostě žen. Obě hledají své Já, každá svým způsobem a přitom vlastně společně. Podíváme se na začátky i konce vztahů, na vztahy dlouhodobé i krásné začátky v mládí.
Není to úplně jednoduché čtení. V ději je víceméně jasné, jak to bude pokračovat, ale o tom ta kniha není. Je o síle myšlenek a síle vlastního Já, je o tom najít hlavně sama sebe.
Nerada škatulkuji knihy, pro koho jsou vhodné, ale z mého pohledu je příběh spíše pro ženy kolem čtyřicítky, které už mají něco odžito. Mě si kniha opravdu našla přesně v ten správný čas. Maximálně jsem si ji užila, je v ní hodně myšlenek a citátů, které jsou mi blízké. Kniha mi dala tolik emocí, pocitů, vjemů. Určitě jsem v ní našla i kus sebe.
Co se mi ještě moc líbilo a musím to vyzdvihnout je moře. Je zde opěvována jeho síla, jeho energie, jeho živelnost. Také bylo úžasné, že se zde zmiňují knihy, které jsem četla a které znám.
Jednu hvězdičku musím strhnout za konec, který mě trochu zklamal, ale i tak je kniha úžasná a stojí za přečtení. A určitě se poohlídnu i po dalších knihách autorky.
Nebylo to snadné čtení. Zpočátku jsem se knihou těžko prokousávala, nevěděla jsem, jak bude autorka příběh vést, kam směřuje hlavní hrdinka Claire. Po přečtení musím konstatovat, že to byl krásný příběh o hledání sebe sama, pochopení své podstaty bytí i nalezení životní rovnováhy. Ale jsem psychicky vyšťavená a potřebuji něco oddechového, klišoidně romantického a veselého. Tady se totiž ani jednoho nedočkáte. Pokud máte rádi náročnější literaturu, jděte do toho. Já si musím dát pauzu, než se pustím opět do něčeho podobného.
Štítky knihy
láska ženy pro ženy hledání smyslu života psychologické příběhy Bretaň osudy žen
Autorovy další knížky
| 2014 |  Levandulový pokoj |
| 2017 |  Kniha snů |
| 2016 | Přístav naděje |
| 2020 | Krása noci |
| 2021 | Světla jihu |
Kniha Krása noci je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 66x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 107x |
| Chystám se číst | 81x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 2x |
Musím sa hneď na začiatku priznať, že mám z knihy zmiešané pocity.
Na jednu stranu sa mi veľmi páčila. Ukrýva v sebe hlboký príbeh o živote a dozrievaní ženy, o ženskosti, sexualite, manželstve a o tajomstvách, ktoré si my ženy strážime, niekedy dokonca aj sami pred sebou. Zaujalo ma, že sa autorka zameriava skôr na vnútorný, myšlienkový svet postáv.
Na druhú stranu mi nesadol štýl autorkinho písania, ktorý je na môj vkus príliš poetický, opisný, dej bol pomalý a vliekol sa. Ja osobne si nepotrpím na dlhé opisy a detailné vykresľovanie prostredia, ale niektorí čitatelia to potrebujú, aby sa stotožnili s celým prostredím.
Knihu som nezhltla na jedno posedenie, a svojim spôsobom nebola pre mňa čtivá tak, ako preferujem. Dokonca si myslím, že to nebolo ani autorkiným cieľom.
Až po dočítaní som pochopila autorkin zámer, ktorým je pomôcť ženám nájsť seba samu, chcela ich previesť cestou hľadania a objavovania seba samej. Autorka čitateľa núti premýšľať, zahĺbiť sa do svojej duše, zamyslieť sa nad sebou a svojim životom.
Viac na instagramovom profile: @bibliophile_patricia