Návrat Sherlocka Holmese

Návrat Sherlocka Holmese https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46779/mid_navrat-sherlocka-holmese-dPi-46779.jpg 5 504 47

Vlna protestů a nevole, která se spontánně zvedla, když se Arthur Conan Doyle rozhodl sprovodit ze světa svého hrdinu Sherlocka Holmese zkušenost rukou melodramaticky démonického profesora Mariartyho (Vzpomínky na Sherlocka Holmese), překvapila patrně i autora a při vší grotesknosti zůstává dodnes čítankovým příkladem známého faktu, s nímž se v dějinách literatury setkáváme nejednou: románová postava, spisovatelem vytvořená fikce, jakmile na ni čtenář přistoupí a oblíbí si ji, vymkne se autorovi z rukou, přestane být jen jeho a začne „žít“ podle vlastních, nezadatelných zákonů, na svém tvůrci už víceméně nezávislých. Doyle však naléhání svých čtenářů odolával skoro devět let: mezi rokem 1894 a 1902 se z jeho pera žádné nové holmesovské dobrodružství neobjevilo. Teprve po neobyčejném úspěchu Psa baskervillského a po návrhu amerického nakladatele, který Doyla prostě uplatil, nedokázal autor déle vzdorovat a odpověděl nakladateli lakonickou dopisnicí: „Very well. A. C. D.“, to jest souhlasem, že bude v holmesovském cyklu pokračovat. A tak v říjnu 1903 konečně v časopise The Strand Magazine vychází povídka Prázdný dům, v níž je noželitelný a dobře systemizovaný hrdina „obživen“, jeho smrt anulována, vše více či méně uspokojivě vysvětleno. Holmes s Watsonem se vydávají za dalšími dobrodružstvími v nové sérii povídek, která o dva roky později, když se rozrostla v knihu, dostala faktický a vlastně jediný možný název – Návrat Sherlocka Holmese. Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí. zdroj: pitaval.cz... celý text

Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Return of Sherlock Holmes , 1903


více info...

Přidat komentář

Finskej
07.02.2014 5 z 5

Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)

rasputin
30.11.2013 5 z 5

Povídky úplně nemusím. Vadí mi, že sotva se člověk začte, už je konec. Sherlock Holmes je výjimka, úplně mě to nadchlo. Přesně jak už zazněl jeden názor zde, vyústění bývá někdy slabší, ale tak to bývá i v životě. Baví mě smysl pro detail, mistrnost popisu. A.C.Doyle mě dokázal svou konkrétností vtáhnout do staré Anglie tak, jako bych byl přímým účastníkem těch zapeklitých případů. :-)


MahulenaK
23.09.2013 5 z 5

SH je prostě nejvíc...

Belatris
21.07.2013 4 z 5

Naprosto nechronologicky jsem se s Sherlockem Holmesem seznámila prostřednictvím této knihy. Nic to ale nezměnilo na tom, že jsem si holmesovky zamilovala.
Přestože obecně nesouhlasím s tím, aby autoři ustupovali tlaku fanoušků a oživovali své postavy.

honajz
06.04.2013 4 z 5

Docela mne mrzí, že některé povídky mají velmi slabé vyústění a vyznění, asi jako z dobrodružného románu nebo červené knihovny. Nedá se však Doylovi upřít smysl pro originální nápad, zápletku, tajuplný popis místa, krajiny, domu. Dobře se to čte, a i přes některé slabší povídky, kde je i nečtenáři detektivek jasné od začátku, jak to bylo, jde o dobrou sbírku povídek, která vždy potěší.

Bobšule
03.02.2013 5 z 5

Mou jednoznačně nejoblíbenější povídkou je hned ta první, "Prázdný dům".

Jíťa
30.11.-0001 5 z 5

Dneska můžeme být rádi, že ACD neodolal nátlaku a sepsal další příběhy slavného detektiva, jináč bychom byli hodně ochuzeni. Scéna z Prázdného domu, kdy se starý antikvariář promění v doktorově ordinaci ve ztraceného přítele, je nezapomenutelná. Ovšem i další příběhy jsou povedené, originální a v neposlední řadě vtipné.