Prázdné místo

11.03.2017

(čteno cca před třemi lety) Tato kniha ve mně vyvolala neskutečné emoce, což se snad ještě žádné jiné knize předtím nepovedlo. Po dočtení knihy jsem si myslela, že to vlastně celé bylo docela o ničem a cítila jsem se zklamaná, možná snad i podvedená a zároveň v nehorázném šoku z konce knihy. Spousta postav se svými strastmi i radostmi, různě se proplétajícími (ono to na malém městečku snad ani jinak nejde) a snad žádnou z postav si nelze nějak zvlášť zamilovat, spíše naopak. V určitých chvílích jsem se dokonce přistihla, že knihu čtu spíše s odporem, jaký ve mně svým obsahem (chováním postav) vyvolávala, ALE! Netuším, co paní Rowling chtěla čtenáři knihou říci, nebo jaké pocity v něm vyvolat, nicméně já osobně jsem po dočtení o knize ještě hodně hodně dlouho přemýšlela. O ději, o postavách, zkrátka o všem - byla jsem naprosto uhranutá a prapůvodní odpor vystřídalo nehorázné nadšení. Je to velmi kvalitně popsané a téměř to působí jako thriller, až na to, že je to technicky vzato "běžný život". A to mi na tom přišlo ještě děsivější. Jak si lidé i jen svým všedním životem dokáží (nadneseně řečeno) vytvořit vlastní peklo na zemi - a to nejen sobě, ale i druhým.
Zkrátka, WOW, smekám, paní Rowling, a velmi děkuji.
Ke knize se určitě opět vrátím, ale stále ještě to chce čas na strávení (i po třech letech).

24.02.2017

Ono se těžko čte kniha, když vám jsou hlavní postavy naprosto ukradené. Vzpomněla jsem si na svůj pobyt v Anglii, na to maloměšťácké pokrytectví a jejich pocit, jak jsou na výši. Zpočátku jsem se nemohla zorientovat v postavách, poté se mi příběh alespoň trochu otevřel. Kniha působí depresivně a z jeho konce jsem byla znechucena. Prostě pomluvy a snobáctví v životě vyhrají. Já jdu zvracet.

11.02.2017

Příběh mě nejdřív moc nezaujal, ale postupně mě kniha bavila víc a víc. Doporučuji nevzdávat to po prvních stránkách. :)

11.02.2017

Velké zklamání, dočetla jsem, ale již nikdy více

nedocteno

04.02.2017

Z počátku mne kniha vůbec nebavila, ztrácela jsem se v postavách a místy jsem byla šokovaná (je to román pro dospělé). Nicméně asi v polovině začala být kniha neskutečně čtivá, konečně se "něco začalo dít". Závěr měl spád a byl nečekaný. Každý si v románu určitě oblíbí nějakou postavu a bude chtít vědět, jak to s ní dopadne. Rozhodně doporučuji.

02.02.2017

Ako dobre, že som túto knihu mala "iba" z knižnice! Prichodí mi ako zatiaľ najslabšia od autorky. Akoby ju platili vo vydavateľstve od počtu strán (a bezútešných postáv) a ona tak nasilu látala, čo jej (ne)prišlo na um, keďže nik nepochyboval o úspechu knihy. Postáv neúrekom, každej venovaný taký malý priestor, až sa všetky stratili v chaose a bezradnosti zatuchnutého Pagfordu. Príbeh a opisy nepútavé, akoby rutinne naskicované. Veľmi z toho bolo cítiť, ako sa autorka úporne snažila prekročiť tieň Harryho Pottera a tiež, akoby sa nevedela dostatočne vytešiť z toho, že môže používať iný jazyk ako "kúzelnícky" a ozvláštniť ho schuti vulgarizmami. Pre mňa obrovské sklamanie. Rovnako ako slovenský preklad knihy.

31.01.2017

Ona prostě umí psát.

30.01.2017

Na knihu jsem se moc těšila, nenechala jsem se odradit ani negativními komentáři. Bohužel, kniha mě velice zklamala. Příběh je hodný maximalně dvaceti stran, je téměř o ničem. Toto dílo se J.K. Rowling opravdu nepovedlo. Děsná nuda.

28.01.2017

Uff, depresivnější knížku jsem snad ještě nečetla.
Normálně bych si tento typ románu vůbec nevybrala, ale jsem fanouškem Harryho Pottera a paní Rowlingovou velmi obdivuji. Přesto nelituji, že jsem se do čtení pustila.
Stejně jako paní v předchozím komentáři i já ten konec obrečela. Krystal nebyla zlá, jen nedostala šanci se vyhrabat z díry, do které se sama vlastní vinou nedostala. Z dětských postav mi asi nejvíc k srdci přirostl Andy a Sukhvinder.
Pravdou je, že všechny dospělé postavy byly opravdu velmi sobecké. Hleděli jen na vlastní prospěch, úspěch, obdiv. Možná bych nelámala hůl nad sociální pracovnicí Kay, ta nebyla až tak hrozná.
Docela mě fascinovalo, jak se některé postavy vyžívaly v drbech. Jejich uspokojení z toho, že nějaký drb řekly dřív, než ostatní bylo fakt směšné.

Příběh byl opravdu velmi silný. I když to skončilo, tak jak to skončilo.

10.01.2017

Když jsem dočetla tento román, polykala jsem slzy. Knihu bych popsala jednou větou: „Člověk, který se špatně narodí, špatně i umře.“
Příběh Krystal, Robbiho a Terri pro mě byl ten nejsilnější ….. Lidí, kteří se dokážou vyhrabat z pekla do normálního života je tak málo. Možná je to jen jeden z milionu a určitě to dalo hodně práce nejen jemu, ale i spřízněným duším.
Denně jezdím autobusem do práce a z práce se studenty (ze 2 učilišť, 2 středních škol a z 8.,9. tříd ZŠ), věkový rozdíl mezi námi je cca 20 let. Každý den vstřebávám jejich rozhovory a názory, někdy jsou mé zážitky tak silné, že to musím sdělit i svým kolegyním v práci a manželovi. Říkám si, že v těchto slepičích letech jsem byla taky „blbka“, ale tohle je mnohem vyšší level. Myslím si, že Rowlingová přesně vystihla dnešní omladinu. Vzdor, nenávist, pohrdání …..
Dospěláci podle Rowlingové jsou sobci, sobci, sobci a každý z těch sobců má minimálně další dvě hrozné vlastnosti. Myslíte, že byste o některém z dospělých hrdinů tohoto románu mohli říct, že byl normální? Já tedy ne. Vítězem v kategorii “TEN NEJODPORNĚJŠÍ“ se pro mě stal Simon Price.
Poznámka: nikdy jsem nečetla Harryho Pottera, nikdy jsem neviděla ani jeden celý film, každopádně po tomto románu musím říct, že paní Rowlingová je opravdu Paní Spisovatelka.
Četla jsem tu, že román je o ničem. Asi bych se k tomuhle názoru také připojila. Román byl o ničem, ale zanechal ve mě velkou stopu.
…. tak a teď si musím přečíst něco lehkýho, zamilovanýho s dobrým koncem :-).

07.01.2017

Iba posledných 100 - 150 strán sa niečo reálne deje. Je to kniha pre ženy, rozoberajú v nej iba neuveriteľne nudné kecy a intrigánske ohováračky. Nerozumiem ako môžu niekoho takéto drísty zaujímať aj v reálnom svete. J.K.R si chcela dokázať, že vie písať aj knihy pre dospelých, ak je toto svet "dospelosti" tak potom sa po 30-ke zabijem. Páčila sa mi striedavá úroveň AJ, spätne predpokladám, že sa menila s ohľadom na postavy, ktoré boli momentálne rozoberané. Čo sa mi však už nepáčilo je, že často príliš tlačila na pílu, menej je niekedy viac, myslím tým to, že som musel niektoré vety prečítať viackrát aby mi dali zmysel. Knihu som si kúpil hneď po vydaní a dočítal ju zrovna dnes. Tak neuveriteľne nudná bola 1/2 a ostatok som sa musel prehovárať aby som vôbec dočítal. Jediná vec, ktorá ma ako tak motivovala k čítaniu boli slovíčka, ktoré som aj ako veľmi zdatný angličtinár nevedel. Zabrali tak jednu A4.

03.01.2017

Je možné, aby se "kniha o ničem" tak dobře četla? Když jsem těch více jak 500 stran dočetla, musela jsem před autorkou smeknout. Je skutečně úžasná vypravěčka, dokáže vtáhnout a držet pozornost, i když popisuje v podstatě triviální děj.

V městské radě se uvolnilo místo a je třeba ho obsadit. A jak jinak, zájemců je více, jejich odpůrců též a jako v každém politikaření začne vyplouvat špína. Autorka postupně bravurně vykresluje jednotlivé charaktery a jejich malá dramata. Ale není to vlastně děj, čím láká. Je to její stavba vět, kladení slova za slovem, do neuvěřitelně poutavého čtení a psychologické sondy do hlaviček několika maloměšťáků. Ano, kniha místy vázne, někdy je té plytkosti až příliš, ale mnozí autoři dokážou unudit už na pár stránkách, i Rowlingové to při její opulentní rozepsanosti prostě také sem tam ujede.

Za mě jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četla..

21.12.2016

K Prázdnému místu jsem zezačátku přistupoval velmi skepticky a váhal jsem nad jeho koupí. Bál jsem se totiž, že budu zklamaný. I tak jsem si ale knihu koupil a hned jsem se pustil do čtení. Začátek byl dobrý, bez chyb, nedělalo mi problém se zorientovat mezi jednotlivými postavami, stačilo si jen všímat, kdo je kde zmíněn. Zarazily mne však velmi časté vulgarismy, kterých tam Jo dala více, než bylo potřeba (i když uznávám, že to bylo věrohodnější). Ani nedokáži říci, kdy se to tak "rozjelo" - prostě jsem se najednou do toho příběhu zamiloval. Napsané to bylo úplně mistrovsky, ne až tak originální nápad byl mistrně zpracovaný, a postavy... hlavně díky nim byl ten příběh tak jedinečný. Každá postava měla nějaký svůj typický charakter a rysy, chování, uvažování, pohled na svět, a hlavně osud, a to mě fascinovalo asi nejvíce - jak se osudy všech postav navzájem proplétaly, ale stále to bylo několik příběhů s několika konci. Bylo to promyšlené a procítěné, dělalo mi potíže se odtrhnout. A jak už všichni jistě víme, Jo je mistryně konců, a proto vás konec ohromí, dojme, donutí se zamyslet nad v dnešní době skoro až obyčejnými věcmi, jako jsou drogy, domácí násilí, vliv internetu a dnešní společnost. Prázdné místo je pro mne jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl.

14.12.2016

Vypravěčský styl autorce nelze popřít. Do děje mě kniha vtáhla snadno. Problémem bylo velké množství postav, takže chvilku trvalo, než jsem se zorientovala. Také jsem postrádala napětí a gradaci děje. Přesto kniha nebyla špatná a svým způsobem se mi líbila. Není to ale kniha, kterou bych si přečetla podruhé.

Nezvládnul jsem dočíst. Kniha asi navždy zůstane mezi rozečtenými.

24.11.2016

Výborná knížka. Opět smekám před uměním paní Rowlingové. Knihu jsem začala číst se smíšenými pocity, že z kostnatělé britské morálky maloměsta nejspíš nemůže vzniknout zajímavý příběh, alespoň ne pro mne..ale byla jsem příjemně překvapená, příběh se mi líbil. Obvzlášť mě zaujalo úžasné vykreslení postav napříč generacemi, jejich osobního příběhu, popis města...skvěle napsaná knížka. V případě paní Rowlingové bych tuhle knihu vůbec nesrovnávala s její ostatní tvorbou, dle mého názoru jen opět ukázala, že žádné téma jí není cizí. A že na rozdíl od všech těch pseudospisovatelů a pseudobestsellerů, opravdu umí psát. Všechny její příběhy jsou psané lidským a srozumitelným způsobem, časově jí všechno sedí, nestane se, že by rozehrála příběh a chyběla pointa, umí nadávkovat správnou dávku emocí a v podstatě když na to příjde, nikoho nešetří a tím její příběhy působí, abych použila výraz z téhle knihy autenticky...Knihu vřele doporučuji.

09.11.2016

Ty nejslavnější příběhy mají tu nevýhodu, že je pro tvůrce často obtížné vystoupit z jejich stínu. Podobně jako sir Arthur Conan Doyle začal spílat na Sherlocka Holmese, protože mu došlo, že si jej dějiny budou už navždy pamatovat jako autora podřadné literatury (což tehdy detektivka byla), tak i Joanne Rowlingová usoudila, že být navždy jen „Tou, která píše ty fantasmagorie pro děti“, není úplně jejím snem.
Jenže zatímco v sedmi Potterovkách dokázala beze zbytku využít svůj nesporný vypravěčský talent v něčem alespoň trochu novém, v Prázdných místech odhaluje jen starou známou pravdu o tom, že pod pozlátkem líbivého maloměsta se může ukrývat nejedno prohnilé jablíčko. Bohužel, obehranou zápletku po vzoru Americké krásy neposouvají do hájemství vysoké literatury ani vybrané charaktery postav, ani vytříbená jazyková stylistika. Je to sice velmi dobře odvedené řemeslo, které rozpláče i rozesměje v přesně těch správných momentech, ale jinak nic, k čemu bych se chtěl časem opakovaně vracet.