Postřižiny
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5536/bmid_postriziny-ww5-5536.jpg
4
1175
170
Celý příběh se točí okolo Maryši, manželky Francina, který je správcem pivovaru. Maryša je velmi krásná mladá energická žena, která když si něco usmyslí, tak to prostě udělá. Obvykle vezme své kolo a projíždí se po městě a její dlouhé vlasy za ní vždy krásně vlají. Nejen muži, ale dokonce i ženy se za ní otáčí a můžou na ní oči nechat. Maryša vlastní čtyři prasata. Zabíjačku má opravdu ráda a nenechá si ji nikým zkazit, proto nedá dopustit na řezníka pana Myclíka. Nakonec pozve na zabíjačku celou správní radu (doktor Gruntorád a kominický mistr pan de Giorgi); všichni členové odcházejí domů až pozdě večer a libují si – až na Francina, který zabíjačku nesnáší a raději pije bílou kávu a přikusuje suchý chleba. Jednoho dne přijede Francinův bratr Pepin, který je roztržitý, co si myslí, řekne na rovinu, nemluví, ale křičí a je trochu blázen, povoláním švec...... celý text
Přidat komentář
Tohle je jazykový koncert! Když jsem četla např. popis zabijačky, říkala jsem si, že by se to líbilo i ochráncům zvířat :-) Hrabal má prostě jedinečný způsob vyprávění. Používá sice hodně dlouhé věty, ale tak krásně, že to prostě nevadí. Naopak to je kouzelné. A co se týká obsahu - asi každý viděl film. I tak kniha stojí za přečtení. Je psaná z pohledu paní správcové a je bohatší minimálně o to, co si paní správcová myslí.
Milej strejda Pepin mi řval v hlavě celou knihu a nevinný, jednoduchý popis upravování ocásku podle poslední módy mě zcela odrovnal. Postřižiny jsou napsány sice vyprávěcím stylem avšak budete mít pocit, že čtete neuvěřitelně krásnou epickou báseň.
No prostě úžasné:-) Unikátní slovník pana Hrabala mi dával občas zabrat, ale čtení jsem si opravdu vychutnala. Můžu říct, že film, který byl natočen, atmosféru celé knihy přesně vystihuje.
Zajímavé dílo. Několik dní strávených v pivovaru s manžely jejichž věk jsem prostě nedokázala určit. Maryša by se asi v dnešní době měla dobře, ale v době upjatých mravů pro ní byl život těžký. Na mě eunuchoidně působící Francin je úplným opakem. Tato kniha je jakoby výnatek z deníku Maryšky. Nemá klasické graduování, vrchol a spád, je to spíš plató. Ale docela pěkně napsané se zajímavým, až psychadelicky působícím popisováním. Velkým negativem je týrání zvířat, možná autorovo trauma z mládí. Maryška (v tu chvíli pro mě kr*a blbá) usekne psovi ocas, ten musí být pak v bolestech a sepsi zastřelen a to ještě na několikrát. V tu chvíli jsem tu knihu chtěla odložit, ale jsem ráda že jsem si jí přečetla. S filmem jsem nesrovnávala, jsou to dvě naprosto odlišné věci.
Vyprávění mě osobně mile překvapilo , humorné, mnohdy barvité a kudrnaté líčení mladé rozpustilé manželky pana správce bylo osvěžující. Postavy z filmu a podle knihy mě přišli panem Menzelem skvěle zvolené. Nikdo lepší mě ani nenapadá.Popis dvojnásobného utonutí bylo tak malebné, že by člověk nabyl dojmu, že je to fajn zážitek. Což jistě není. Sekání ocásku a konec psa mě přišlo kruté a zbytečné. Kniha by se jistě bez toho obešla. Jistě se ještě k této knize, nebo alespoň k částem vrátím. Určitě mě znovu potěší hlavně díky hláškám strýce Pepina, vystresovanému Francinovi a nadhledu jeho osobité manželky.
U filmů natočených podle knižní předlohy se většinou neubráním několika barvitých komentářů a originálních nadávek, ale tady je to přesně naopak - film je opravdový skvost, ale knihu jsem nebyla schopná si užít. Možná je to tím, že jsem ji četla kdysi na základní škole v rámci povinné četby. Kdo ví? Teď bych na ni třeba pohlížela úplně jinak. Jenže po předchozím zážitku nějak nemám chuť zjišťovat, jestli by to tak opravdu bylo.
"Lidé dobří, to, co za chvilku uslyšíte, to je vynález za který bude bojovat naše živnostenská strana, aby do každé domácnosti, do každé rodiny se za rok za dva dostal tento přístroj ... Občané tamten vynález je schopen nastolit dorozumění mezi městy, ale i mezi národy, ... my vítáme rádio, jako pomocníka celého lidstva! Dorozumění mezi lidmi všech kontinentů, všech ras, všech národů!"
... jj krásně napsáno :-) ... krásná doba plná optimismu :-) ... to proto tule knížku čas od času pravidelně otvírám ... a přečtu si zas namátkově pár stran ... protože pak mi je taky chvilku tak krásně ... optimisticky :-).
Humorný pohádkový příběh pro dospělé. Kniha se krásně čte a čtenář si při jejím čtení oddychne i zasměje. Z té knihy přímo sálá letní pohoda, poklidný život a pohoda. Lidé jsou tam na dnešní poměry až neskutečně bezstarostní, usměvaví, vstřícní a umějí se k sobě hezky chovat. Prostě knižní idilka.
Večer jsem si sedla a za dva večery byla knížka přečtená. Chvíli jsem přemýšlela jak hodnotit, protože (ač nerada) tak jsem tuto knihu stále srovnávala s filmem, který je opravdu úžasný (a také můj nejoblíbenější) a snad poprvé jsem váhala zda ne dokonce lepší než kniha, nakonec to skončilo remízou...
Tato kniha se zapsala do mého srdce, v některých pasážích mi připomínala nádhernou báseň, kterou jen někdo zapomněl rozdělit do slok a při čtení jsem se cítila trochu jako ve snu... Mám ráda knihy, kdy se můžu cítit jako ve snu (zvlášť když je to jako v hezkém snu)...
Jsem moc ráda, že jsem ji objevila v knohovničce a po skvělé zkušenosti s filmem i odhodlala přečíst.
Knížku jsme dostali jako povinnou četbu a moc jsem se na ni netěšila, protože se mi většinou staré knížky špatně čtou. Nicméně mě opravdu překvapila. Neříkám, že by to byla moje nejoblíbenější, ale četla se dobře. Viděla jsem i film a ten se mi líbil o trochu více.
Milé vyprávění, příjemný humor, knížka mě bavila. Ale s filmem se to nedá srovnat. Ten byl o moc lepší.
Tato kniha stejně jako film,podle mě,nemají chybu.Čte se jedním dechem.Hodně se mi líbil Pepin,který líčí bezpočet svých zážitků,které rozesmějí snad každého.
Toto je druhá kniha, u které musím říct: " Díky bohu za filmové zpracování ". Ne že by se mi kniha přímo nelíbila, příběh jako takový je dobrý, ale nečetla se mi moc snadně (netěšila jsem se na to, co se dočtu dál). A scéna s useknutím pejskova ocásku mě taky odradila. Myslím, že Menzel udělal velice dobře s volbou herců. Knižní předloha Pepina není zdaleka tak skvělá, jako jeho filmový představitel Jaromír Hanzlík. A postava Rudolfa Hrušínského ml. v knize vyloženě chybí, dodává celému příběhu jakousi komičnost. Film si pustím s chutí, ale knihu už se číst nechystám.
Opět jsem se s chutí začetla do nádherného popisu, který se nedá zfilmovat. Přestože mám Menzelův film hooodně ráda, Hrabal je nepřekonatelný. Kdyby žil v Americe, má Pulitzerů plno.
Když mě někdo přeruší u Hrabalovy knihy tak řeknu "jen dočtu poslední větu" a mám díky jeho šíleným souvětí dalších 5 minut četby :D U Postřižin to platí dvojnásob. Něžné lyrické úvahy maminky jsou roztomile vtipné. Pepin (na rozdíl od filmu necenzurovaný) člověka opravdu dostane na lopatky. Česká idylka v pivovaře a první republika, co více si přát.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura pivo
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Film znám a tak jsem se odhodlal přečíst si i literární předlohu. Nelituji. Příjemné poetické čtení. Vlastně to byl můj první přečtený Hrabal.