Poslední šamanka
Barbara Wood
Hoshi´tiva je mladá, krásná a šťastná. Hledí na svého ženicha, stojícího u Stěny paměti a nemůže se dočkat, až ji Ahoté po svatbě sevře v náručí. Netuší, že byla vyvolena pro jiný osud: podle rozhodnutí vládce Jakála se má odebrat do Prostředního sídla a podrobit se všem rozkazům, jinak její Lid slunce stihne krutý trest. Nenajde odvahu se vzepřít. Ještě ne. Vytváří ty nejkrásnější deštné džbány, které mají konečně přivolat vláhu, a je neodolatelně vábena k posvátnému palouku, kde jednou zahlédla krásného Jakála. Avšak déšť nepřichází, Hoshi´tiva sleduje, jak ze sídla prchají lidé, a ví, že její život je teď už spojen s životem vladařovým. Když po dlouhých staletích objeví střep Hoshi´tiwiny zlaté olly doktor Faraday Hightower, netuší, jak hluboce ovlivní nejen jeho život. Když hledá tajemné skály a jeskyně, neví, že díky tomuto artefaktu znovu pozná a zase ztratí lásku, že jeho dcera Morgana zdědí posedlou touhu po hledání a náklonnost ke krajině poseté památkami na minulost, a po trýznivých zjištěních, životních zklamáních a ztrátách dosáhne štěstí. Kdo ví, snad pak tajemný duch Hoshi´tiwy, šamanky zaniklého indiánského kmene, která se zjevovala jejímu otci a jejíž hlas Morgana slýchala, nalezne konečně klid.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Daughter of the Sun , 2000
více info...
Přidat komentář
Přestože mám ráda autorčiny romány, tato kniha mě trochu zklamala, očekávala jsem něco trochu jiného. Indiánské dívce je věnováno jen 150 stránek na začátku a pár stránek na konci a mezitím 500 stránek se dotýká jen velmi okrajově jejího osudu a je o nečem jiném.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1998 | Panenky z ráje |
1999 | Pod africkým sluncem |
2001 | Doktorka Samantha |
2002 | Plamen duše |
2007 | Věštkyně |
Kniha Poslední šamanka je v
Přečtených | 482x |
Čtenářské výzvě | 12x |
Doporučených | 17x |
Knihotéce | 162x |
Chystám se číst | 69x |
Chci si koupit | 9x |
dalších seznamech | 1x |
Tento příběh, jehož ústředním motivem je víra (v boha, smysl života, vyšší plán, své bližní, v lásku, sama v sebe), je poskládán velmi netypicky. Sotva jsme vtaženi do příběhu indiánky, ten končí a na něj navazuje příběh Faradaye, který se mi zpočátku jevil hrozně chladný, egoistický a nesympatický. Ale jak se jeho příběh odvíjí, postupně se prohlubuje a zlidšťuje a od poloviny mi jeho postava neuvěřitelně přirostla k srdci stejně tak jako postava jeho dcery. Propojení obou příběhů (Faraday a Hoshi'tawa) je se může jevit trochu krkolomné a nevydařené. Když se ale za knihou ohlédnu, prostě se mi líbila, jsem ráda, že jsem si ji přečetla a doporučuji ke čtení i ostatním.