Podivuhodný květ českého baroka

Podivuhodný květ českého baroka https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146939/podivuhodny-kvet-ceskeho-baroka-146939.jpg 5 3 2

Publikace s podtitulem První přednášky o teorii množin vykresluje obraz podivuhodného myšlenkového světa, který vznikal na pražské univerzitě v období duchovního rozmachu baroka a který významně ovlivnil matematiku devatenáctého a dvacátého století. Ve spiritualitě barokní Prahy hledá živnou půdu, z níž mohla vyrůst osobnost takové velikosti, jakou byl Bernard Bolzano, zakladatel teorie množin. Kniha ve svém prvním vydání vyšla u příležitosti 150. výročí jeho úmrtí. 2. vydání... celý text

Přidat komentář

elcapitano
17.05.2022

Knihu si netroufám hodnotit počtem hvězd, protože prostě nevím. Autor rozebírá do hloubky, opakuji do hloubky! jednu část rozvoje lidského myšlení. A to především nekonečno a nástup množinové teorie. Do půlky je kniha víceméně teologická, matematika nastupuje někdy kolem poloviny knihy. Nejvíc mne bavila krátká část týkající se Giordana Bruna. Od knihy jsem si sliboval "nakouknutí" do hlavy lidem posouvajícím vědění v jiné, než dnešní době. To se mi vrchovatě dostalo.
Na mne ovšem byla kniha příliš detailní a skutečně těžkopádná. To teologické slovíčkaření, .. no, z toho by jeden vyrostl.
Samozřejmě chápu, že toto nedorozumění mojí osoby a knihy jde spíše za mnou, ač ne-filozof, ne-matematik a ne-katolík jsem si měl možná vybrat něco přístupnějšího. Nicméně jsem rád, že jsem se tím prokousal a až seberu síly, pustím se do další knihy od PV.

pismeno
21.09.2018 5 z 5

Je to opravdu spíše filosofující a historické vyprávění. Pokud už je skromně použitý matematický způsob vyjádření, vyplývá přirozeně z předkládaných myšlenek. A pan profesor to bral opravdu od základu, důkladně a na velké ploše. Od sv. Terezie Avilské, sv. jana od Kříže, přes osvětlení celé duchovní podstaty baroka, které po Bílé hoře podivným řízením osudu zůstalo zakotveno a zakonzervováno silně právě v Českých zemích. Jsem si téměř jist, že v tom smyslu kniha může oslovit i ryze humanitně a zcela nematematicky zaměřené lidi.

Až po přibližně polovině duchovně historické dojde k pohledu na jeden z atributů množinového myšlení, to jest užití "aktuálního" (či absolutního) nekonečna. Matematika mě baví celoživotně, do množinového způsobu myšlení jsem byl na určité úrovni zasvěcen, ale na tento rozdíl oproti běžně užívanému limitnímu (potenciálnímu) nekonečnu jsem nahlédl a zalapal nad ním po dechu až zde.
Oproti Rozpravám s geometrií tu bylo mnohem méně, vlastně zanedbatelně, ryze matematických tvrzení a odvození, kvůli kterým by bylo třeba uvádět do chodu pro ně specifické mozkové závity. Správným slovem je spíše filosofie (matematiky, chcete -li, ale nejen). Původně jsem si říkal, že po Rozpravách s geometrií se pustit do další takové ságy už by na mě bylo moc .. ale prostě mě to chytlo a budu chtít absolvovat i zbytek Vyprávění o kráse novobarokní matematiky, jinými slovy vyprávění o množinovém myšlení.