Loučení s Lennoxem

Loučení s Lennoxem https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169891/bmid_phil-marlowe-louceni-s-lennoxem-3g8-169891.jpg 4 160 25

Phil Marlowe série

< 6. díl >

Nejlepší kniha s detektivem Philem Marlowem. Terry Lennox je válečný veterán, který své ne příliš šťastné manželství utápí ve whisky. Jednoho večera se před nočním klubem setkává s Philem Marlowem, který k němu pocítí jakési sympatie, a vznikne nezvyklé přátelství. Terryho manželka je ovšem jednoho večera ubita k smrti a nedlouho poté umírá i Lennox, v Mexiku a vlastní rukou. Na první pohled je vše jasné – žárlivý manžel po letech podvádění zavraždil svou manželku a poté, s výčitkami svědomí, zabil i sebe. I když zanechal i dopis, v němž se k vraždě doznává, Marlowe má stále pochybnosti. O vyšetřování se nápadně začne zajímat i úspěšný, ale věčně opilý spisovatel Roger Wade a jeho žena Eileen. Přibývají další mrtví a Marlowe začíná rozplétat záhadu, která začala dávno před jeho setkáním s Terrym. Za svou nejlepší knihu, jak o Loučení s Lennoxem mluvil sám Raymond Chandler, získal v roce 1955 cenu Edgar Allan Poe Awards, dodnes udělované ocenění pro nejlepší díla z detektivního žánru.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Detektivky, krimi

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

The Long Goodbye , 1953


více info...

Komentáře (25)

Komentáře 25 Recenze 0

katka134
katka134
28.09.2022 5 z 5

R. Chandler považoval tuto knihu za svou nejlepší. I mě detektivka s dobrou zápletkou a nezvyklým Marlowovým projevováním přátelství a nostalgie, vždycky poteší.

petrarka72
petrarka72
28.08.2021 5 z 5

"Francouzi na to mají úsloví. Ti bídáci mají úsloví na všecko a vždycky mají pravdu. Rozloučit se znamená trochu umřít."
Chandler nic lepšího nenapsal (možná kromě některých povídek - Počkám na tebe, kupříkladu). Věcnější než v předchozích románech, s příjemnou dávkou humoru, s obvyklými atributy - proměnlivostí identit, balancováním na hraně zákona a opatrnou spoluprací s oficiálními sluhy spravedlnosti, korupčním chováním zdánlivě spravedlivých, gangsterskými proti- nebo spoluhráči, využíváním služeb ne vždy čistých žurnalistů, prolínáním případů, jednoznačností viny, ale nejednoznačností jejích příčin, bazírováním na detailech, které otevřou nečekané dveře do labyrintu zdánlivě srozumitelného případu a zcela převrátí jeho perspektivu... Opět nikdo není takový, jak se jeví na začátku - ale tentokrát to není zdrojem cynismu, ale jen tak tak zvladatelného smutku, možná až lehkého zoufalství; ze ztraceného přátelství, ztracené možnosti lásky, ztraceného času... Nejpřínosnější zastávka na cestě světem Raymonda Chandlera.


CharlesWard
CharlesWard
19.08.2021 2 z 5

Po přečtení se cítím asi stejně nakrknutě, jako po přelouskání Playbacku. Něco tomu prostě chybí a nemůžu přijít na to co to je.

slawa.cap
slawa.cap
19.05.2021 5 z 5

Poslouchal jsem jako audioknihu. Tato kniha přináší odpověď na jednu z nejpalčivějších otázek s Marlowova života, a to zad má vůbec přátele. I když o nich někdy v příbězích mluví až do této knihy se snad žádný serioznější kamarád neobjevil. V teto knize jsou hned dva. Jeden, nový, který rozpohybuje tuto knihu, je titulní Lennox.
Z velké části je kniha silný příběh náhodného přátelství, ale tato zápletka má velký vliv na autorův styl. Marlowe už není ten s hláškující drsňák, ale celkově je to takové depresivní, melancholické. Ač měl Marlowe v předchozích knihách trochu problémy s chlastem, tady to celkem zvládá a ještě sám moralizuje. Ač je starý mládenec a ženské musel doteď odhánět, tady jde vidět že mu nějaká v životě chybí. A i když si pro přítele nechá rozbít hubu, už jeho principy nejsou tak čestné, přesto že odmítá nejen honoráře. Takové to drsné rytířství jako by někam vyšumělo. Navíc mi tu trochu chybí Chandlerova dosavadní popisnost. Oproti předchozím dílům je to takové trochu strohé.
Přesto je na těch pár stránek natěsnán neuvěřitelně silný a obsáhlý příběh a jde tu i vidět nějaký vývoj postavy.
I když to nemůže časově vycházet, někdy jsem měl pocit že postava Rogera Wada musí bít inspirována Kingem, ale ten asi v 6 letech tak zásadní problémy s chlastem neměl :)

mi-380
mi-380
17.05.2021 5 z 5

Právě jsem s Marlowem podruhé dokončil Tour de L.A. pod dohledem Raymonda Chandlera. Ten napsal sedm románů s jeho detektivem číslo jedna, až The Long Goodbye mě vyvedl z jednoho omylu. Totiž, měl jsem vždy Philla Marlowa za těžkého individualistu, Terry Lenox a Roger Wade mě ale přesvědčili o opaku. I autorův styl se od úvodních románů proměnil. Strohé a vtipné hláškování Chandler omezil na minimum, zato přidal blues vydatného smutku osamělých srdcí, ozvěny jeho vlastních zkušeností z války, z Anglie, z Kanady a celým příběhem prosakuje jeho velký, zoufalý, nekonečný boj proti těžko porazitelnému tekutému soupeři. Druhé přečtení potvrzuje pět hvězd.
95 % (aktuálně 127 hodnocení s průměrem 88 %).

„Vlastním noviny, ale nemám je rád. Pokládám je za neustálou hrozbu tomu zbytku soukromí, který ještě máme. To jejich ustavičné štěkání o svobodě tisku neznamená nic jiného — až na několik čestných výjimek — než svobodu roztrubovat senzační skandály, vraždy, sexuální aféry, nenávist, osočování a propagandu politických a finančních skupin. Noviny jsou obchod, v kterém se dá vydělat na příjmech z inzerátů.“

Jaruš7
Jaruš7
11.04.2021 4 z 5

V jisté době bych dala 5*, ale doba se mění a styl vyzrává z reálného života, takže je pozoruhodné v jakém světě, ovlivňujícím jeho tvorbu, tehdy autor žil,
Zasadit případ F.M. do společnosti znuděné smetánky v poválečných poměrů, kde bohatství je pastí ze které ti pomůže jen smrt, a to jakákoli.
Zdařile ve spirále kruhu napínavý případ.
Audiokniha.

Lmslaver
Lmslaver
05.04.2021 4 z 5

Pomalý rozjezd, hodně pomalý rozjezd. Víc, než detektivka je to zpočátku vyprávění soukromého očka Marlowa o tom, jak se motá od jedné záležitosti k druhé a dostává se do nepříjemných situací. Příběh se opravdu mnohdy táhne jako čerstvý med, až v poslední třetině knihy začíná být jasné, proč Marlowe chodil kolem horké kaše, děj nabírá obrátky a spěje k překvapivému závěru. Z Chandlerových detektivek tuhle řadím mezi ty slabší, ale stejně obdivuji, jak dokázal svým osobitým, barvitým stylem popsat éru Ameriky padesátých let.

matej7245
matej7245
01.11.2020 4 z 5

Prvá kniha s Marloweom aj vôbec z drsnej školy, ktorú som si prečítal. Osamotený súkromný detektív hľadá spravodlivosť a naráža na jeden neduh spoločnosti za druhým.
Prečítal som si slovenskú verziu s doslovom Kornela Földváryho, kde podrobne opísal znaky drsnej školy v Chandlerovej tvorbe, v tom naprostý súhlas. A túto porovnával s klasickou anglickou detektívkou, vysmievajúc sa z Christie. Ja mám oba žánre nesmierne rád a nemyslím, že by si odporovali. Z oboch autorov - Chandlera i Christie - a ich diel srší umenie.
A s Philipom Marloweom sa nelúčim. A ak, určite nie nadlho.

polednice1705
polednice1705
04.05.2020 4 z 5

Trochu rozvláčnější začátek, ale nakonec dost dobrý a překvapivý konec.

Sandik
Sandik
23.04.2020 4 z 5

Rozhodně dobře vymyšlená detektivka, hodně dlouhá, byť ne vysloveně rozvláčná, literárně tomu (jako řemeslu) nelze mnoho vytknout. Kniha je konzistentně napsaná, byť na několika málo místech (v popisech děje) lehce nepřehledná. Zároveň ale musím napsat, že mě hlavní hrdina po většinu knihy až neuvěřitelně štval a že vlastně nevím, jestli mám chuť číst další "chandlerovky"... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: tanuki, marlowe

Mája777
Mája777
25.02.2020 5 z 5

Tak jsem se, opět díky výzvě, po letech vrátila ke staré drsné detektivní škole. Byla to lahůdka. Čtení je to poněkud jiné, než jsou severské krimi, chybí zde potoky krve a přesto nás něco nutí číst dál a dál. Nebo snad právě proto.
ČV 20: Kniha autora, který získal cenu E. A. Poa

smazenaryba
smazenaryba
11.01.2020 4 z 5

Môj prvý Chandler. A určite nie posledný. Už len kvôli tým úžasne zmyselným, ako žiletka ostrým opisom v podaní osamelého vlka Marlowa. Nie je to klasická detektívka, kde všetko stojí a padá na umne spracovanom, zapeklitom prípade, ale skôr taká kaubojka v uliciach veľkomesta. Drsné dobrodružstvo, v ktorom, citujem, "Zákon nie je spravodlivosť. Je to veľmi nedokonalý mechanizmus. Ak stisnete ten pravý gombík a máte pri tom ešte aj šťastie, možno sa dočkáte spravodlivosti." Marlowe je taký pozorovateľ s vlastnou predstavou o živote, vlastnými zásadami a prostredníctvom neho sledujeme skazený, prehnitý svet, v ktorom vládne hazard, sex, bulvár, či inak povedané, peniaze. A toto ma pri čítaní naozaj bavilo. Detektívna zápletka, i keď celkom zaujímavá, je iba prostriedkom, ktorým autor preniká pod pozlátenú, neónmi osvietenú fasádu veľkomesta.

Na záver ešte jeden citát: "A z komerčných programov by bolo zle aj koze, kŕmenej ostnatým drôtom a črepinami z pivných fľašiek."

ŠevčaMadVR6
ŠevčaMadVR6
27.02.2019 5 z 5

Pro mě zatím nejúchvatnější kniha. Nemám co vytknout.

ruzer
ruzer
28.09.2018 5 z 5

Kniha je lahôdka. Moja druhá od Ch.
V porovnaní s hlbokým spánkom sa mi kniha javila oveľa prehľadnejšia a lepšie napísaná. Nestrácal som sa tak v texte ako pri jeho prvotine.
Ch. je majstrom svojho remesla. Bravúrne zvláda atmosféru a tie brilantné dialógy by som mohol čítať do osprostenia. Záverečný mindfuck vyčarí úsmev a knihu založíte na čestné miesto v knižnici.

ber-tram
ber-tram
23.03.2016 4 z 5

Vyzrálý, dospělý (předposlední románový) Marlowe vstupuje na scénu vybaven již notně obroušeným ostrovitpem, zato zatvrzele vyhraněným charakterem. A dokonce to tentokrát dopadne poměrně uvěřitelně! Aneb kde se napohled šestáková zábava setkává s literárním uměním. 12/16

tanuki
tanuki
08.12.2015 3 z 5

Detektivka. Tento žánr v sobě nese jedno nepříjemné klišé. Čtete stovky stran, abyste dospěli k vysvětlení, které zabere pár řádků. Někdy vás to baví, někdy se to vleče. Aby to celé bylo zajímavé, bývá poměrně často příběh uměle vykonstruovaný. Vyskytují se v něm nepravděpodobné náhody, nepravděpodobné charaktery, nepravděpodobné situace a nepravděpodobné a nečekaně brilantní myšlenkové dedukce. Soukromý detektiv Marlowe je drsný, sarkastický, strohý a nepřístupný člověk. Neúplatný samotář. S pochybným šarmem a vstřícným vztahem k alkoholu. Na začátku příběhu se ujme nemohoucího opilce, který se bezmocně povaluje na ulici. Kdo z nás by to neudělal. Časem ho začne mít rád asi stejnou měrou, jakou mu leze na nervy. Jmenuje se Lennox a když se dostane do průšvihu, Marlowe mu bez řečí pomůže. Když se z průšvihu vyvine tragédie, odmítá se Marlowe smířit s oficiálním vysvětlením a šťourá se v té věci tak dlouho, dokud jí přijde na kloub. Nebojí se policistů, boháčů ani gangsterů. Na ničem mu nezáleží. Na sobě ze všeho nejméně. Vypije nějaký ten drink, dostane nakládačku, svede krásnou dívku. Prostě standardní vyšetřovací proces. Hlavně ale neztratí svůj smysl pro spravedlnost a cynický přístup k životu. A to je asi dobře.

Koka
Koka
06.09.2015 4 z 5

Samotný kriminálny príbeh a jeho vyšetrovanie nie sú moc zaujímavé, nepôsobia hodnoverne ani neprinášajú dosť napätia. Pozoruhodné sú skôr akési spoločensko-kritické vsuvky, predstavujúce autorove občianske názory, ktoré vložil do úst buď samotnému Marlowovi (kde vyznievajú dosť neúprimne, umelo), alebo niektorým ďalším postavám. Viaceré z nich majú trvalú platnosť a účinkujú aj ako samostané sentencie, zralé na opakované citácie.
Súčasťou prvého slovenského vydania z roku 1967, ktoré som čítala, je aj pozoruhodný doslov najväčšieho a asi aj jediného skutočného slovenského odborníka na detektívne a iné "úpadkové" žánre Kornela Földváriho, ktorý dokázal charakterizovať Chandlerov štýl a Marlowovu postavu v kontexte ďalších vtedy známych autorov detektíviek a ich postáv, a odmietol dovtedy pestované označenie takejto literatúry ako úpadkové, neumelecké, brakové. Napísal: "Nebyť vžitého predsudku voči detektívke, Raymond Chandler by mal už dávno mať miesto v učebniciach modernej americkej literatúry po boku zjavov prvej veľkosti." Iste sa to už dávno splnilo.

marlowe
marlowe
26.07.2015 4 z 5

V pořadí šestý (předposlední) autorův román.
Po jazykové a stylistické stránce je to pořád "náš starý dobrý (a vynikající) Chandler", ale jinak – nemohu si pomoci – jsem na téhle knize vždycky nacházel přece jenom trochu více pih na kráse než na ostatních Chandlerových románech. Marlowe se mi někdy zdá "cynický až přes míru", příběh se příliš rozlil do šířky, což způsobilo, že ztratil konzistentní tvar a navíc jsem v průběhu četby marně hledal i nějaký vřelejší vztah k Marlowovým protihráčům.
Nicméně zůstávám u čtyř hvězdiček – prostě proto, že si ke knize i přes její drobné nedostatky uchovávám nostalgický vztah.

michael4483
michael4483
04.01.2015 5 z 5

"Z času na čas sa niektorý zle informovaný politik pokúsil vo voľbách získať Petersenovu funkciu a vymyslel si na neho prezývku ako Vlastnoručne vytesaný profil alebo Samoúdená šunka, ale nijako mu to nepomohlo a bolo nanič. Šerifa Petersona zvolili nanovo ako živý doklad skutočnosti, že v Amerike môžete až do smrti zastávať významnú verejnú funkciu, hoci na to nemáte inú kvalifikáciu, iba súmerný nos, fotogenickú tvár a zatvorené ústa. Ak pri tom ešte vyzeráte dobre aj na koni, ste neporaziteľný."

Ťažký denný chlebíček súkromného detektíva nie je sústo pre každého. Ak máte šťastie, najmú vás v jednoduchej záležitosti so slušným honorárom. Ak šťastie nemáte, dostanete miesto balíku peňazí poriadnu nakladačku alebo skončíte vo väzení - a stále môžete byť radi, že vás smrť obchádza oblúkom. Najčastejšie sa však neudeje nič, čo by stálo za pozornosť a vy strávite pol dňa v posteli, zvyšok pozorovaním dievčat slniacich sa pri súkromných bazénoch a ich priopitých žiarlivých manželoch, ktorí sa nevedia dočkať chvíle, až niekomu vrazia jednu medzi oči. Zriedka sa však objaví prípad, ktorý sa skončí tak rýchlo, ako sa začal, no vám bude vŕtať v hlave ešte veľmi dlhú dobu...

Neskoré Chandlerovo tvorivé obdobie považujem za vrcholné, keďže dalo vzniknúť v rámci jeho bibliografie tak nevšednému a unikátnemu románu, ako je The Long Goodbye (alebo ako si ho zo sémantických dôvodov prekladám, Dlhé zbohom). Práve tu sa viac než kedykoľvek predtým prejavuje ako majster slova a kompozície. Phillip Marlowe už neoplýva tak uštipačným naostreným humorom, no v dialógoch i opisoch stále prevláda kritická irónia. Jeho svet je plný pokrútených postavičiek s morálnym defektom, ktoré vo vnútri nikdy nie sú tým, čím sa javia na povrchu. Štvaní falošní vojnoví hrdinovia, dekadentná smotánka, deprimovaní spisovatelia a psychicky nevyrovnané ženy sú tu na dennom poriadku práve tak ako skorumpovaná polícia a vystatovační gangstri. On sám je arogantným obrancom spravodlivosti, ktorý nie vždy pracuje v rukavičkách a vie, kedy treba zatrúbiť na ústup.

Pre Dlhé zbohom je príznačná nielen nejednoznačnosť postáv, ale aj zápletky samotnej. Marlowe tentoraz nerieši jediný prípad, ktorý sa neustále komplikuje až do všeodhalujúceho finále. Drsná škola americkej detektívky vo všeobecnosti rezignuje na rafinované prevedenie zločinu, no vnútorná kompozícia Dlhého zbohom zachádza ešte ďalej, keď rezignuje i na ucelený príbeh a využíva košatosť románovej kostry na rozbiehanie premyslených podzápletiek. Marlowe flegmaticky prijíma fakt, že je len ťahaný okolnosťami a miesto toho, aby sústredene pátral, fakty sa v skutočnosti akoby len mimovoľne vynárajú okolo neho a skladajú do komplexného obrázka série nešťastných udalostí, za ktorým sa skrýva omnoho viac. Pritom nie je román rozorvaný, len pracuje s distribúciou informácií čitateľovi obozretnejšie, než je zvykom. Občas sa preto zdá, že je nemá spád. Dlhé zbohom je skutočne behom na dlhú trať, ktorý si však drží vysoko nastavenú latku harmonickým pomerom zaujímavých nečiernobielych postáv, voľne plynúcich úderných momentov a brilantných dialógov.

Prečo vravím Dlhé zbohom, a nie Rozlúčka nadlho? Nielen preto, že mi tento preklad príde presnejší, ale aj významovo výstižnejší. Príznačné totiž je, že Marlowe dáva svoje zbohom dlho, opakovane, a s istou postavou až do poslednej stránky. Až dovtedy však nie je jasné, komu je ono zbohom určené, a to podtrhuje ambivalentnosť celého románu.

Pri čítaní som si hovoril, že ma už Raymond Chandler nedokáže nadchnúť. A predsa, opak bol pravdou a nový, neopozeraný koncept tak jednoduchého, a predsa tak prefíkaného The Long Goodbye, ktorý mi svojim neprikrášleným zobrazením jednej etapy zo života legendárneho detektíva vyrazil dych, je opäť čosi úžasné a nevídané. 100%

honajz
honajz
28.09.2014 3 z 5

V kontextu předchozích Chandlerových knih s Marlowem je to slabé. Celý děj je zbytečně roztahaný, rozkouskovaný a i dále se dělí na drobné minipříběhy, z nichž některé jsou vlastně docela zbytečné. Ubylo sarkastického humoru, ale přibylo kritizujicích pasáží, které samy o sobě jsou zajímavé a často trefné a přesné. Ale samy o sobě knihu neudrží. Navíc úvodní pasáž je spíše taková nostalgická povídka, která funguje sama o sobě, ale všechny ty kudrlinky navíc z toho dělají už těžko uvěřitelný příběh, natolik kombinovaný, až překombinovaný, při vší své jednoduchosti.