Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/3015/bmid_petrolejove-lampy-cMe-3015.jpg
4
1281
209
Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích. Kniha vyšla původně pod názvem Vyprahlé touhy (1935), přepracované vyšlo 1944 pod názvem Petrolejové lampy.... celý text
Přidat komentář
O obdivuhodnej ženskej sile a božích mlynoch, ktoré melú pomaly, ale isto. Spracovanie psychlológie postáv a Havlíčkove rozprávačske umenie netreba ani komentovať. 4/5
"Hle, kam došly chvástavost a nesmyslná pýcha. Hle, jak hynou vychytralost a nadání. Odměna ctnosti přichází pomalu, ale přichází vždycky."
Nejprve jsem viděla divadelní adaptaci, pak film (obojí výborné, i když trochu těžké uvěřit, že Janžurová není pohledná) a teď jsem se dostala i ke knize. Rozhoně nelituju. Doplněním pasáží o Štěpánčině dětství a mládí příběh dostává zcela nové kontury a z prosté lidské tragédie se stává barvitý obraz maloměstského života na přelomu století. Postavy jsou velmi životné i v epizodních rolích. Rozhodně stojí za přečtení.
Ve filmu hrála Štepu Iva Janžurová, ne Bára Hrzánová. Ale kniha i film jsou pěkné. Dobře vykreslená morálka lidí 19.a poč. 20.století a výborná psychologie postav.
krásná kniha i když je trochu temná...Pan Herz tomu příběhu přidal další level...Bára Hrzánová jako Štěpa je naprosto nezapomenutelná
Miluju zpracování této knihy jako divadelní hru, film jsem ještě neviděla a knížka bohužel nesplnila má, možná až příliš velká očekávání, některé pasáže byly na mě moc zdlouhavé a suché, některé mě naopak vtáhly do děje a nedovolily mi knihu odložit :-) Celkově dávám tak čtyři hvězdy, protože je to složité psychologické dílo a má nejmilejší kniha od Havlíčka.
zklamali mě, čekala jsem trošku něco jiného. Kniha začala být zajímavá až od poloviny. I přesto Štěpku obdivuju.
Tuhle knihu jsem se chystala číst kvůli povinné četbě, ale muzím říct, že mě příliš nezaujala, po několika stranách jsem se raději rozhodla zhlédnout filmové zpracování. Třeba se k ní jednou vrátím.
Od Havlíčka jsem četla Neviditelného, ale na doporučení kámošky a díky tomu, že je to v seznamu maturitních knih, jsem se odhodlala si to přečíst. A nelituji. Sice Neviditelný dle mě je kniha, kterou už nepřekoná, kniha, kde ukázal, jak moc dobrý je psycholog, ale ani tohle nebylo špatné čtení. Jeho kritika maloměšťáctví a psychologická studie lidí je úžasná.
Navíc se jedná o jeho rodný kraj, takže určitě dobře věděl, o čem píše.
Kniha se mi líbila (i když se nachází v mojí povinné četbě) :). Autor skvěle popisuje pocity a myšlenky hlavní hrdinky. Před Štěpkou bych smekla klobouk. Není to malá křehká dívka. Jde si za svými sny, potřebami a nezalekne se snad ničeho.
Román Petrolejové lampy se mi líbil. I přesto, že moc nemusím příběhy odehrávající se na vsi, tak tento byl výjimečný. Skvělá prokreslenost postav, především Štěpky, u které si člověk říká, že je škoda, že se nenarodila do jiné doby, která by ji i třeba ocenila.
Kniha má podle mě velmi zajímavý námět, který je výborně zpracován. Od začátku jsem byla zvědavá, jak to se Štěpkou dopadne, proto se mi kniha snadno četla. Jen mě docela nudilo číst pořád dokola pasáže, kde autor popisuje, jak Štěpka vypadala, jak moc měla mastné vlasy a co měla na sobě. Viděla jsem i divadelní hru, která na mě rovněž udělala velký dojem.
Knižní podoba mě zaujala především dokonalou sondou do maloměsta 19.-20.století, postava Štěpky ve mně zanechala rozporuplné pocity, přišla mi až téměř maskulinní, v té době se to bohužel moc "nenosilo". Filmovou adaptaci jsem viděla jen do půlky, exceloval v ní Čepek. Hodlám jednou dokoukat.
Tahle kniha se mi hodně líbila - i když zezačátku je to takový dost obyčejný příběh, který se čte dobře. Nejlepší je to asi od 2. třetiny. Určitě můžu doporučit!
Knihu jsem četla 2x, pak jsem viděla divadelní představení v Jihočeském divadle a nakonec i film. Líbilo se mi vše, i když tradičně vítězí kniha. Divadelního zpracování jsem se obávala, ale nakonec to bylo jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděla.
Zajímavé dílo, v němž byly skvěle vystihnuty charaktery hlavních postav. Když jsem to četla, většinou jsem se těšila, co bude dál.
Na tuto knihu jsem se chystala několik let, pořád se mi jaksi nechtělo, měla jsem ji doma v knihovně, až teď jsem se do ní pustila. A nelituji! Film jsem viděla kdysi dávno a moc se mi líbil. Kniha je ale lepší, přesný popis života na maloměstě na přelomu 19. a 20. století. Zase něco co jsem ještě nečetla, toto přostředí neznala. A tak krásně zachycená snění a pocity Štěpy. Pro takovéto skvosty miluju literaturu! Krásný příběh.
Štítky knihy
zfilmováno psychologické romány nemocní Rakousko-Uhersko maloměšťáctví nešťastná láska sňatky z rozumu český venkov české romány klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Jedna z mála knih u kterých se mi více líbila zfilmovaná verze, pan Petr Čepek i Iva Janžurová byli nepřekonatelní.