Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388685/bmid_panda-v-nesnazich-kmF-388685.jpg
4
1191
286
Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, prožívá v současnosti rozchod a vrací se do svého starého dětského pokojíčku. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků z vlastního vzhledu má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si na začátku padesátých let minulého století vedla podrobné deníky a přechovávala u sebe jejího pradědečka Jaroslava. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější než v jejích nejdivočejších představách…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Tohle je fakt zdařilé dílo! Četla jsem Lososa v kaluži a vůbec mě nenadchnul, autorky prvotina tak se to dá pochopit, ale jsem ráda, že jsem se nenechala odradit, protože do Pandy v nesnázích jsem se začetla a nemohla jsem ji celý den odložit. Ani nevím co se mi líbilo nejvíc, ta vykreslená atmosféra 50. let? Nebo nevšední hlavní postava s vrozenou vadou? Neskutečný psychologický posun Lenky? Nečekané zvraty, že žádná postava neprožívala knižní klišé? Ten Králíček?!?! Prostě boží, Markéto, tohle se ti fakt povedlo, klobouk dolů.
Knihy Markéty Lukáškové jsem si oblíbila, nicméně musím říct, ze Lososa a Vlaštovka jsme si užila víc, respektive jsem se lépe začetla.
K mému překvapeni jsem v této knize prožívala víc Terezu v současnosti než náročný osud Marie za totáče. Taky se mi líbil příběh Ivana a Lenky, ale musím říct, že jsem u Lenky čekala rozvinutější konec.
Celou knihu jsem byla přesvědčená, že dám 5 hvězdiček. Místy jsem dokonce zažívala takový ten WOW efekt, kdy mi hondě věcí došlo a z určitých myšlenek mě až mrazilo. Prolínání roku 2017 a 1952 mi přišlo dost zajímavé a nutilo mě to číst a číst...a poslední kapitola + epilog všechno zvrátila. Bylo to až moc "ezo"?...nevím, jak to nazvat, ale celkový dojem z knihy mi to pokazilo, takže jednu hvězdu strhávám, ale určitě si ještě od Markéty něco přečtu. Je to sympatická baba - mýval na piku, ale co už. Já jako švédský architekt s tím dokážu žít :)
Markétu Lukáškovou já můžu! Miluju její sarkastický smysl pro humor i způsob, jakým vypráví nejen příběhy v knihách, ale i ty opravdové příběhy, které se opravdu staly :) Panda mě bavila trochu méně než Losos, asi proto, že zápletka v Lososovi byla opravdu originální a neobyčejná. Ale abych tu nepropagovala jinou knihu, než kterou komentuji, moc se mi líbilo střídání vypravěčů i dějových linek. S Terezou soucítím, žít s úzkostmi není vůbec snadné, a mám takový pocit, že sama Markéta nejspíš ví, o čem mluví. Bylo mi ohromně smutno z toho, jak přístup rodičů dokáže ovlivnit celý náš život, Tereza mohla být vlastně úplně jiná a pociťovat klid, který jí velmi chyběl. Dějová linka z roku 1952 dokonale popsala tehdejší dobu a trápení těch, kteří odmítali respektovat režim a s tím související omezení. Marii jsem tak moc fandila, občas až nedýchala, a ano, ač jsou trápení a starosti čistě subjektivní záležitostí, přemýšlení o tehdejší době opravdu přináší novou perspektivu. Samotný konec mě překvapil, takový zvrat jsem nečekala, ač zpětně uznávám, že dával smysl. Těším se na další knihy autorky.
Markéta si mě získala minulý rok, kdy jsem byla na její besedě. Ne že bych žádné její knihy předtím nečetla, ale najednou pro mě dostaly ještě úplně jiný rozměr. Panda je dle mého pro ni dost osobní téma, stačí si o ní najít nějaké informace. Nejvíc povedená mi proto přišla postava Terezy, jelikož autorka asi čerpala hodně z vlastní zkušenosti. Za což si mimochodem zaslouží velký obdiv. A celkově se kniha četla fantasticky. Mám její styl psaní opravdu hodně ráda. Co mi ale moc nesedlo, byla linka z 50. let. Jako napsaná byla výborně, ovšem moc se mi do děje nehodila. A jak autorka přišla na postavu Lenky? Nuže, nikdo nemá být souzen a posuzován, takže jen napíšu, že každý jsme nějaký, ale ztotožnit se s ní nejspíš nedokážu. 88%
Já mám prostě ty obyčejné životy od paní Lukáškové moc ráda.
Je to prostě tak, život takový je.
Kniha byla velmi čtivá. Jinak moc nevím. Loni se mi autorčin styl psaní, ale ty děje moc ne. U linie z let 19521953 mi její vyprávění přijde jako znevažování všech lidí, kteří si něčím podobným opravdu prošli. V ději Terezy bylo zase příliš mnoho myšlenek a nemohla jsem se začíst. Příběh jejích rodičů byl super. Knížku si asi nikdy nepřečtu znovu.
Nebylo to špatné, nicméně losos bavil víc uvidíme co se mnou udělá majonéza a vlaštovka =)
Zábavné, není to nic objevného, děj není překvapivý, postavy jsou lehce dementní, ale bavilo mě to. Knížka na odpoledne.
Kniha mi ležela už delší dobu v knihovně, tak jsem jí vyvezla na dovolenou. Kniha byla čtivá, ale pro mě naprostý průměr. Ačkoliv svým tématem se dotýká velmi komplikované doby, autorka ve mně nedokázala vzbudit emoce ani sympatie s postavami. Celé to bylo takové ploché.
Musím přiznat, že se českých autorů pořád trochu obávám, i když vím, že se mi taky čtou dobře. S autorkou jsem se setkala poprvé letos, toto je má druhá přečtená kniha od ní a musím přiznat, že mi její styl vyhovuje a že si od ní určitě přečtu další knihy. Panda v nesnázích je plná života, až z toho mrazí...
Uf!
Boží. Dokonalé.
Hurá!
Našla jsem novou Simonu Monyovou.
Jsem naprosto uchvácena stylem, jakým autorka píše. Ty metaforické procesy...
Ta dlouhá a dokonalá souvětí dávající smysl.
Emocemi nabitá kniha. Chvíli slzy na krajíčku, pak nezadržitelný smích.
Má to spád. Grády. Uvěřitelnost.
Jen ten konec mě trochu zmátl.
Dlouho jsem kolem ní chodila, ostatně ta podoba jména... Monogram...
Teď nastal ten správný čas. A já ji slupla jak malinu.
První a určitě ne poslední kniha od M. L.
Určitě doporučuji všem.
5*****
24/2023
Styl, jakým autorka píše, mě prostě baví. Je to nespisovný, trefný, vtipný (někdy se opravdu směju nahlas).
Příběh mě naprosto pohltil, líbilo se mi to, ponořila jsem se do obou dějových linek a jen s velkou nelibostí jsem dočítala, protože jsem chtěla víc!
Panda boží, Marie hustá, maminka toxická až běda, táta k pohledání :-)
Děkuji i za tuhle, vlaštovka už čeká!
Možná spoiler! :-)
Pandu v nesnázích jsem stejně jako Lososa v kaluži četla podruhé, protože jsem si koupila Vlaštovku v bublině a Majonézu k snídani. A dobře jsem udělala. Teď když jsem rozečetla Vlaštovku mi došlo celé to skvělé propojení knih, za které autorce tleskám.
V Pandě se mi opět líbilo střídání vyprávění pandy Terezy a statečné Marie, které jsem neskutečně fandila.
A jak píšu na začátku teprve se začátkem Vlaštovky, kterou jsem rozečetla včera večer mi došlo, že Marie je prababička Bárky z Lososa. Hustý :-).
Takže jsem celá napnutá, jak se to vše dál vyvine...
Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Knížku jsem zhltla za dva dny. Bavilo mě střídání minulosti a líčení osudu Marie s přítomností a popisem životního trable Terezy. Obě mladé a přesto v jiné době a povahově zcela odlišné. Obdivovala jsem odvahu a nezlomnost Marie. Výstižně byla popsána Terezy porucha, i když mi někdy to věčné analyzování přišlo k smíchu. Autorka se s líčením charakteru postav příliš nepáře. Někdy sáhne i po hrubším slovníku, který je v daný moment velmi výstižný.
Jen ten konec byl poněkud uspěchaný, ale kruh se tak uzavřel.
Mně je to jako líto, ale to byla hrozně otravná knížka. Jsem (no, vlastně asi ani ne) velmi překvapená, že tady lidé píšou, že díky tomu pochopíte úzkosti vašich blízkých. Mně to naopak nepřišlo dobře napsaný a spíš jak z manuálu vycucaný, ale absolutně nepochopený a nezažitý. No, hlavní hrdinka mě akorát srala. Příběh z minulosti ok. Průměrné, nezajímavé. Ale lidem se to líbí, tak si to asi přečíst můžete :D
Na celé knížce se mi nejvíce líbilo to, jak je realisticky popsaný Terezin boj s úzkostmi. Pokud máte ve svém okolí někoho takového a chcete mu lépe porozumět a pochopit, co ten člověk prožívá, myslím, že vám ty pasáže mohou docela pomoci.
Moje první pěti(šesti)hvězdičkové hodnocení. Už první dojem z knihy byl díky originální a pohledné obálce velmi dobrý, potvrzen byl po prvních pár kapitolách. Ze začátku jsem si, zblblý všemi těmi detektivkami, připadal jako hroznej frajer, když jsem odhalil, že Jaroslav bude autorčin pradědeček, pak mi ovšem došlo, že se jednalo o zcela přiznané a nepodstatné odhalení. Knihu jsem četl na dvě poloviny, netušil jsem, že bude její čtení tak veselou záležitostí a tak mi bylo během zhruba tříhodinové cesty vlakem stydno před ostatními cestujícími, když jsem se nad knihou smál jako blázen. Už po první polovině na mě působila jako vhodný adept na plné hodnocení, tak jsem ji na 4 dny odložil, abych dal stranou emoce a měl na druhou polovinu čistou hlavu. Dneska ráno jsem ji opět otevřel a jako bych ji zavřel před půl hodinou. Do děje jsem se opět bleskově dostal, tentokrát jsem se smál nahlas, protože jsem se neměl před kým stydět, na straně 200 přišel nečekaný zvrat hodný severských detektivek a na konci jsem musel kvůli dojemnému konci uronit slzu. Moc příjemný objev a určitě si do příští objednávky od autorky zase něco přidám.
Štítky knihy
ženy humor rodina tajemství vztahy psychické problémy pátrání v minulosti odvaha
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Kniha Panda v nesnázích je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 719x |
| Čtenářské výzvě | 375x |
| Doporučených | 68x |
| Knihotéce | 299x |
| Chystám se číst | 542x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 5x |
Fakt se mi líbí jak autorka píše, nejdřív Losos v kaluži byl dobrý, Panda v nesnázích je ještě lepší. Nejvíc vtipné mi přišly dialogy protkané Terezinými úvahami, které si pouze myslela. A hodně se mi líbily popsané Tereziny úzkostné stavy. A potom ten Králíček, haha :)