Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 2. díl >
Druhý díl světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný „tolkienovský“ ilustrátor Alan Lee.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
The Two Towers , 1954
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
SPOILER SPOILER SPOILER !!!
Hodnotím líp než jedničku kvůli tomu že děj běží rychleji, a také zmizel předchozí pocit že jediný, kdo tam něco umí je Aragorn a Gandalf. Technicky dokonalé, jediné k čemu může mít čtenář výhrady(a často taky má)je ta spousta mluvení o neznámých místech a legendách. Také některým vadí ,,popis toho kamení a krajiny všude kolem". Obě věci chápu, sám uznávám že jsem se v tom taky ztrácel. Ale spíš mě to vzrušovalo než nudilo(ne úplně, jenom trošku). Je však pravda že dějová linie Froda a Sama byla trochu nudná(aspoň pro mně). Kdybych se na to díval kritickým okem, řekl bych že je to špatné. Kdybych se na to díval déle, řekl bych že je to kniha pro lidi kteří jsou už trochu pokročilejší čtenáři, ne jako já když jsem to četl. NIC PROTI !!!
Druhá časť trilógie Pána prsteňov ma bavila menej ako jej predchádzajúca časť. Vzťahuje sa to najmä na dejovú líniu Froda a Sama, ktorá má teochu nudila a miestami som sa do čítania musela nútiť. Napriek tomu, je to stále skvelo napísaná kniha a teším sa na tretiu časť.
Tady jel děj víc než v jedničce. A... ach Bože, tohle je prostě čtení, na který nikdy nezapomenu. Těším se na trojku!
Tolkien nám naservíroval druhý díl plný cestování, ovšem cestování po Středozemi ve druhém díle, názvaným Dvě věže, je mnohem poutavější, naplněn větší akcí, elánem a odvážou energií hlavních postav. První díl byl zajímavý na myšlenky a popis hlavních postav (popřípadě Kraje a jeho historie a kultury), nicméně dějově zajímavější pak byl rozhodně druhý díl. Opět jsem se nevyvaroval srovávání filmové verze s knižní, obě verze mají co nabídnout, v obou nalezneme rozdíly, nicméně filmová verze z té knižní vycházela poměrně hojně, ovšem ne ve všem, což ale není ke škodě. Knihu vřele doporučuji, moc dobře se četla!
Pan Tolkien nám i ve druhém dílu Pána prstenů připravil spoustu okamžiků plných napětí (i když pochybuji že vůbec existuje někdo, kdo neví, jak to skončí :D) a nádherně vykresluje atmosféru daného okamžiku. Postavy jsou naprosto úžasně zpracovány - mají charakter, jsou od sebe odlišitelné, každá má své chyby a působí díky tomu uvěřitelněji. Už ve filmech jsem si oblíbila Faramira, ale ten knižní je úplně boží.
Taky jsem uvítala více informací o entech. Kapitoly s nimi mě sice moc nebavily, byly takové zdlouhavé, ale našla se místa, která byla moc zajímavá. Řeřábek mi byl asi nejmilejší :D
Co mi vadilo, byly popisy. V prvním díle jsem je skoro nezaregistrovala, ale tady mě fakt fakt nudily :D a moc mi nevyhovovalo to, že první polovina knihy byla jenom o Aragornovi a spol., zatímco druhá o Frodovi a Samovi. Podle mého názoru by bylo mnohem lepší, kdyby se to střídalo, protože pak bylo těžko přehledné, které situace se vlastně děly zároveň.
A co musím vypíchnout (ale s autorem to nemá co dělat, proto to do celkového hodnocení nezahrnuji), je, že všechny díly Pána prstenů očividně prošly korekturou a text se dá číst. To v dnešní době vidím málokdy :D
Na rozdíl od prvního dílu se tentokrát filmová verze držela předlohy mnohem víc.
Ve druhé části trilogie už se „velké“ dějiny dávají do pohybu a je to strhující jízda Rohanem, který málem rozložily síly zlovolného Sarumana. „Málo jsme dbali na to, co leží za hranicemi naší země. Máme písně, jež o těch věcech vyprávějí, zapomínáme je však a učíme jim jenom děti, lehkovážně, jen ze zvyku. A teď mezi nás ty písně sestoupily z podivných míst a viditelně chodí pod sluncem,“ říká král Théoden. Gandalf mu odpovídá: „Není teď ohrožen jen život lidí, ale i život tvorů, které jsi považoval za pověst. Nejsi bez spojenců, i když je možná neznáš.“ O tom je tato kniha. A také o tom, že se nevyplatí kácet stromy, protože v tajemných lesích Středozemě žijí prastaří entové, kteří se dají na svůj poslední pochod a pomohou na okamžik zastavit postup temných sil. Přes poněkud zběsilé tempo vyprávění si i zde Tolkien našel čas na obrazy jako „paběrkování“ dvou hobitů uprostřed zkázy Železného pasu, nadšených z objevu nejlepšího dýmkového koření, nebo dušení králíka na bylinkách v temnotou zahaleném jižním Ithilienu. Tolik nezapomenutelných momentů jako pronásledování skřetů, sraz entů ve Fangornu a jejich tesknění po entkách, sebevražedná cesta Froda se Samem (a Glumem) do Mordoru s napínavými momenty v Mrtvých močálech nebo doupěti Oduly… (10/10)
Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Alešem Procházkou a bylo to skvělé :)
Tento díl mě bavil více než ten první. I když jsem neustále měla tendenci srovnávat s filmem, který jsem viděla o mnoho let dříve. S bitvou si více pohráli filmaři. Ale třeba Enti dostali v knize mnohem více prostoru. :)
Jak jsem očekávala, bylo to super. Něco navíc oproti filmu, něco ve filmu jinak než v knize, ale krása.
Tahle kniha určitě nemohla zklamat. Holt Tolkien to vše uměl báječně vymyslet. Filmy mám jsem několikrát viděl, takže jsem věděl do čeho jdu a že to bude fajn počtení. I když, i tak jsem se někdy ztratil při všech těch názvech míst a jmen. Dobré bylo i to, že po rozdělení společenstva, kniha v první půlce popisuje jednu skupinku (Aragorn a spol.) a v druhé půlce knihy, druhou skupinku (Frodo se Samem). Kdyby kniha skákala po kapitolách, ztrácel bych se ještě mnohem víc.
Společenstvo Prstenu nasadilo laťku hodně vysoko, ale Dvě věže ji při nejmenším dostihly. Děj zůstává přirozeně akční a zároveň poutavý, poznáme nové postavy, které děj oživí. Jen mi dost vadilo rozdělení na knihy první a druhou. Myslím, že kdyby byl děj klasicky rozdělen s odstupem kapitol a ne celých knih, bylo by to asi záživnější.
Za mne je kniha Dvě Věže nejlepší knihou trilogie Pána prstenů, kterou jsem četl podstatně víckrát než zbylé dvě knihy.
V této knize se rozděluje děj na dvě linie: jedna je akční, krásná a plná nových věcí, druhá je zdlouhavá a plná deprese a tíhy. Jejich kombinace je ale krásná a posouvá děj nezadržitelně (byť mírně rozvlekle) k vrcholu. Ale kdo se bojí vleklosti, nečte Tolkiena.
Uff, po několika měsících mám konečně dočteno/doposloucháno. Přemýšlela jsem, jestli má vůbec cenu knihu hodnotit, protože jsem se na ni tolik nesoustředila a brala ji spíš jako takovou oddechovku na vypnutí mozku, což v případě Tolkiena úplně nejde. Audiokniha byla každopádně fajn, Aleš Procházka se poslouchá jedna báseň, ale i přesto mě tolik nebavila jako první díl, protože pořád Středozemi nemůžu přijít na chuť. Třetí díl si nechávám do budoucna, možná na Vánoce, ale chci na něj mít hlavně čas, a nečíst ho taky půl roku a kvůli tomu strhávat hodnocení.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Kniha Dvě věže je v
| Právě čtených | 94x |
| Přečtených | 11 686x |
| Čtenářské výzvě | 365x |
| Doporučených | 942x |
| Knihotéce | 3 509x |
| Chystám se číst | 896x |
| Chci si koupit | 262x |
| dalších seznamech | 64x |
Ža mě veliše miloušká knížeška Milášku, jistě.
Až mě mrzelo, že to tak rychle uteklo. Klidně bych četla Tolkienovy příběhy celý život. Opravdu uměl psát a díky filmům jsem dokázala přiřadit postavám i konkrétní tváře. Snesla bych knihu i víc rozepsanou do detailů. Hned se pouštím do třetí knihy.