Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
Svatopluk Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1170/novy-epochalni-vylet-pana-broucka-tentokrat-do-xv-stoleti-1170.jpg
4
679
98
V tomto v pořadí třetím, nejzdařilejším a nejslavnějším zpracování broučkovského motivu, ocitne se pan Brouček ze stol. 19. v roce 1420. Autor líčí prostředí husitské Prahy i život v ní a heroickým prostředím provádí svého nehrdinského hrdinu. Na proti kladu sobecky pohodlného a zbabělého chameleonství Broučkova a mravní opravdovosti, statečnosti a obětavosti husitů ukazuje Sv. Čech úpadkovost své doby.... celý text
Přidat komentář
Výlet pana Broučka do 15. století mě moc bavil a trochu jsem mu záviděla, že může cestovat časem.
Co jiného než pět hvězdiček pro pana Broučka. Mě to 19.století prostě baví.
Kniha mne překvapila svým vtipem a nadsázkou, přečetla jsem ji s chutí. Bez čtenářské výzvy bych ji rozhodně nečetla, školní výklad některé knihy zkreslí až znechutí, což je i příklad pana Broučka. Dnes však měním názor a doporučuji !
Jedna z knih, které jsem jako povinnou školní četbu vyloženě "protrpěl" , četbu jsem si příjemně užil až v podstatně vyšším věku.
Tato se mi líbila,byla to povinná četba na ZŠ,docela by mě zajímalo co by se stalo kdyby to měli zvést ve škole.HAHAHA
Kniha je chvílemi vtipná, ale to je tak asi vše. Dějově se dá shrnout velmi jednoduše a že bych z ní měl nějaký čtenářský zážitek se opravdu říct nedá.
Povinná četba z druhé stupně ZŠ. Ale krásná, zajímavá. Pan Broček mě často pobavil.
U této knihy jsem se pobavila a od srdce zasmála. Příjemné, vtipné, odpočinkové čtení.
Skvělá, vtipně napsaná próza, což jsem od autora 19. st., jehož hlavní doménou byly básně, ani nečekala. Četla jsem to na gymplu a moc jsem se tehdy pobavila.
První dílo od Čecha. Kniha mě velmi zaulaja. Bylo to zábavné, poučné a zajímavé. Myslím, že by si tuto knihu mohl přečíst každý žák na ZŠ. Je to velmi jednoduché na přemýšlení a přímo Vas to pohltí do děje.
Mé první setkání s tvorbou Svatopluka Čecha. Musím přiznat, že kniha mě příjemně překvapila a pobavila. Originální nápad (cestování časem do vzdálené české minulosti) byl autorem zpracován s nadhledem.
Příběhy Matěje Broučka mě nikdy nelákaly, ale řekla jsem si, že letos zkusím dohnat část české tvorby, které jsem se dosud úspěšně vyhýbala. A musím říct, že to bylo super rozhodnutí!
Knihu jsem zhltla s chutí a ještě se u ní bavila. Myslím, že Čech skvěle vystihl povahu člověka v různých epochách, alespoň podle toho, jak jsem si ji sama představovala. Pravda je, že postava Matěje Broučka může být mnohým nemilá, a právem, ale řekla bych, že právě tato postava nese na bedrech onu pravdu - lidé ze současnosti jsou vždy přesvědčení, že jsou lepší, o pokroku, zatímco třeba módu starších dob máme tendenci kritizovat nebo dokonce dehonestovat. Aby ne, hodnotíme ji exometricky z hlediska současnosti.
Příběh se mi četl dobře a knihu považuji za nadčasovou.
Zajímavý děj, sice plný popisných části, ale i ty byli vcelku zajímavé. Dala bych více hvězd, ale hlavní postava pana Broučka mi přišla naprosto nesnesitelná a celou knihu mi zkazila.
Líbil se mi úryvek v čítance, pak celá knížka, pak jsem si přečetla ještě další díly. Ty si na rozdíl od prvního už moc podrobně nepamatuju, ale že jsem je četla s chutí, to vím určitě. Bylo by zajímavé se k nim všem znovu vrátit, mít na to čas. My čtenáři bychom taky potřebovali takový nějaký stroj času, aby se dalo do knížky vstoupit a ve stejnou chvíli zase vystoupit!
Byť je tento satirický román těžce ovlivněn dobovým folklórem naivního velebení husitství, tak přece jenom pokládá zásadní (a stále aktuální) otázku, kdo by v dnešní době byl ochoten přinášet skutečné a dobrovolné oběti za dnes nepříliš ceněné statky jako jsou čest a vlast.
Pokud jde o literární kvality a zpracování, tak je to fantastické čtení. Lahůdka.
Kniha, kterou mi povinná četba a rozbory poměrně zhnusily. Pro mě Svatopluk Čech byl a bude symbolem nudného a místy rozvláčného vyprávění. A i když nemohu opomenout, že měla světlá místa a občas i vtipné pasáže, tak to rozhodně není kniha, kterou bych měla v úmyslu si přečíst znovu.
Ale možná jen byla chyba, že jsem Pana Broučka četla ve svých telecích létech. S mou tehdejší pubertální dušičkou jaksi Svatopluk Čech příliš neladil.
Čech opět udělal čest svému jménu, protože druhý díl pana Broučka je taktéž vlastenecký. Předmluva autora mě naprosto rozebrala, když autor hodnotil předchozí díl vlastní knihy jako neskutečnou slátaninu. Tuto kritiku však napsal tak (tedy já to tak vnímám), že jí tím vlastně udělal dokonalou reklamu. Zakončeno:
„...rozumí se, že Nový výlet pana Broučka nelze dostati v žádném řádném knihkupectví.“ Mistrné.
Výlet do 15. století pojednává hlavně o zbabělosti pana Broučka versus statečnosti obyčejných občanů, kteří v husitském nadšení bránili Prahu před přesilou katolických vojsk krále Zikmunda. Jsou tu však velmi vtipné scénky vycházející ze střetu 400letého rozdílu kultur a jazyka. Třeba hned ze začátku, když se pan Brouček po příchodu do středověku nemůže ani pořádně domluvit, lépe řečeno místní nerozumějí jeho češtině. Nádherná scéna. O to lepší, že za použitou „staročeštinu“ se sám S.Čech hodnotí: „...neznalé staročeštiny oslním, naopak její znalci budou jen kroutit hlavou...“
Další unikátní výstup je, když si Brouček zapálí v domě svého dočasného hostitele Janka Domšíka doutník. Lidé z 15. století nejprve nedovedou pochopit, že existují zápalky:
„Rci, jak možno vytáhnouti oheň z prázdné krabičky holým dřívkem?“
A potom (kuřáci prominou, my nekuřáci se smějeme velmi) - nesmyslnost kouření samotného viděná středověkýma očima:
„A z čeho pochází ten smrdutý kouř?“
„Tuhle, z doutníku!“
„A proč pálíš takové šeredné koření? ... Divím se, jak můžeš strkat do úst ohavnost takovou. Dým tento vpravdě peklem zapáchá, že mi z něj již... nevolno.“
Zakončení příběhu (pozor, spoiler!) tím, že sám Žižka nad Broučkem vyřkne ortel, je podle mne hlubší symbolika - skoncování s uvedenou zbabělostí, lhaním a bezpáteřností. A opět to, že ho nakonec najdou v sudu... nemám slov.
Jen místy mi přišlo zdůrazňování páně Broučkovy lenosti a snahy vyhnout se střetu s křižáky za každou cenu trochu zdlouhavé.
Celkem vzato: Přestože staré, je to vtipné, chytré, vlastenecké. Doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1970 |  Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
| 2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
| 1952 | Výlety pana Broučka |
| 2009 | Hanuman |
| 1983 |  České humoresky |
Kniha Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 171x |
| Čtenářské výzvě | 60x |
| Doporučených | 35x |
| Knihotéce | 381x |
| Chystám se číst | 84x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 11x |
Zajímavý pohled na počátky české fantasy. Asi každý jsme si někdy řekli, že cestování časem by nebylo tak úplně marný...
Svým způsobem jde spousta z toho, co je v knize vztaženo do historie našeho státu, vztáhnout i na dnešní dobu... A nejspíš by to asi nebylo tak příjemný čtení